[Afrika]

DR Kongo: Organizace spojených národů se začala podrobněji zaobírat situací v Demokratické republice Kongo, kde v rámci protivládních protestů zemřelo již 12 lidí. Protesty jsou zaměřeny především proti prezidentovi Josephu Kabilovi, jelikož se opozice bojí, že se pokusí prodloužit své setrvání v prezidentském úřadu nad rámec jeho současného druhého mandátu. Ten končí letos v prosinci. Kabila zatím k situaci nevydal oficiální prohlášení. OSN z politického napětí viní právě vrcholné představitele vlády a volá k uklidnění situace.

Gabon: Během noci z pátku na sobotu gabonský Ústavní soud přednesl verdikt ohledně zpochybnění volebních výsledků v prezidentských volbách. Dle tohoto rozhodnutí zůstávají výsledky platné a vítězem se stává dosavadní prezident Ali Bongo. Rozhodnutí se zdá být překvapivé, jelikož mnoho nezávislých zahraničních pozorovatelů poukázalo na výsledkové anomálie. Lidé se nyní bojí obnovení dalších násilných střetů, které zemi zachvátily po vyhlášení výsledků koncem srpna a vyžádaly si šest obětí, jelikož opoziční kandidát Jean Ping odmítl tento verdikt.

[Blízký východ]

Sýrie: Po kolapsu americko-ruského příměří v Sýrii oznámila ve čtvrtek Syrská arabská armáda prezidenta Bašára Assada ofenzivu na rebely drženou západní část města Aleppo. V těžkém bombardování, které bylo popsáno jako jedno z nejhorších za poslední měsíce, zemřely desítky lidí, použity byly zápalné bomby, zasažena byla i tamní nemocnice. Rebelové odmítli Rusko jako garanta příměří. Na žádost Velké Británie, USA a Francie byla na neděli svolána mimořádná schůzka RB OSN. Dle USA i VB by se v Aleppu mohlo jednat o válečné zločiny. V rebely držené části Aleppa žije na čtvrt milionu lidí. Již před začátkem příměří oznámil Assad úmysl dobýt zbytek Sýrie.

Jemen: Místní starší vůdce jemenské větve Al-Káidy, Abdallah al-Sanaani, byl zabit při úterním náletu amerického dronu. Al-Sanaani byl zabit se svými bodyguardy při přesunu v provincii al-Bayda, konkrétněji v oblasti al-Sawma’a. Jeho vozidlo kompletně shořelo. Podle amerických úřadů tato větev je jednou z největších potenciálních hrozeb na Blízkém východě. Útoky amerických dronů v této oblasti nejsou výjimečné. V únoru tohoto roku americký dron zabil jiného vysoce postaveného člěna Al-Káidy, Jalala Baleediho, a v roce 2015 al-Wuhayshiho, bývalého asistenta Usáma bin Ládina.

[Euroatlantický prostor]

Pobaltí: Ministři obrany Litvy a Lotyšska podepsali dohodu o společném nákupu zbrojního materiálu. Jedná se tak o další posilování svazků mezi baltickými státy, které spojuje hrozba ze strany potenciální agrese Ruské federace. V návaznosti na tuto smlouvu obě země společně vyberou a nakoupí např. komplety protivzdušné obrany či protitankové střely.

Itálie: Italským námořnictvem otřásl korupční skandál. Úředník námořnictva Giovanni Di Guardo pracující na námořní základně Taranto v oddělení logistiky bral dlouhodobě úplatky od jedné z dodavatelských firem. Výše úplatků přesáhla v celkové výši 200 000 euro včetně jednoho vozidla Audi. Spolu s Di Guardem byli zadržen i komplic Francesco Mola. Obžalovaní stanou před soudem ještě v tomto roce. V návaznosti na uvedený incident Italské námořnictvo veřejně podpořilo činnosti vyšetřovatelů při odhalování korupčního jednání uvnitř námořnictva.

[Jižní Asie]

Indie/Pákistán: Indický premiér Narendra Modi kritizoval Pákistán za to, že „jako Indie exportuje software, exportuje Pákistán terorismus“. Tvrdé prohlášení přišlo po útoky na indickou vojenskou základnu v Kašmíru, při němž bylo zabito 18 vojáků. Indie dlouhodobě obviňuje Pákistán z podpory ozbrojených skupin operujících v Kašmíru, podle Modiho by se kvůli tomu měl Pákistán mezinárodní komunitou izolovat.

Indie: Indie se s Francií dohodla na nákupu 36 stíhacích letounů Rafale v hodnotě 8,7 miliardy dolarů. Ministři obrany obou států již oficiálně podepsali smlouvy. Nákup přichází po letech zpoždění a problémů kvůli neshodám ohledně pravidel a podmínek, nákup původně 126 letounů byl totiž ohlášen již v roce 2012. I tak je ovšem nákup moderních francouzských strojů velkým pokrokem pro indické letectvo užívající stárnoucí stíhací letouny sovětský provenience.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: FARC oznámil jednohlasnou ratifikaci mírové smlouvy s Kolumbií, čímž k ukončení konfliktu, který trval 52 let, zbývá pouze přijetí kolumbijským lidem v referendu, které se uskuteční 2. října. FARC tak vyjádřil svou touhu ukončit svou existenci jako vojensko-politická organizace a proměnit se v politickou stranu. Ratifikací se mírová smlouva stala závaznou pro všechny struktury FARC, které se tak musí podřídit harmonogramu danému smlouvou.

Venezuela: Národní Volební Rada Venezuely (CNE) oznámila datum provedení druhé fáze odvolacího procesu, které bylo stanoveno na 26. až 28. října a zároveň naznačila, že termín referenda o odvolání prezidenta bude nejdříve v březnu, pokud budou splněny všechny požadavky na jeho vyvolání. V druhé fázi musí být potvrzen souhlas nejméně 20% oprávněných voličů v každém volebním okrsku a CNE si vyhrazuje zákonných 90 dnů na plné ověření totožnosti všech podepsaných osob. Opozice však toto odmítá a označuje pouze za zdržovací taktiku, jelikož pokud bude Maduro odvolán po 10. lednu, vláda přejde na viceprezidenta, pokud dříve, budou vypsány nové volby.

[Post-sovětský prostor]

Rusko: V pondělí 19. září byly zveřejněny výsledky federálních parlamentních voleb a voleb v některých ruských regionech. Parlamentní volby byly prvními volbami se smíšeným systémem od roku 2003. V nové Státní dumě nejvíce mandátů stejně jako na předchozích volbách získala strana Jednotné Rusko — 343, o 105 míst více než v roce 2011. Kromě Jednotného Ruska se do Dumy dostaly stejné strany, jako před čtyřmi lety. Volby byly doprovázeny nízkou účastí voličů (47,81%). Ve volbách v Čečensku s 97% hlasy zvítězil dosavadní kontroverzní vůdce Ramzan Kadyrov, jehož vládnutí je provázeno brutalitou a omezováním svobod.

Kyrgyzstán/Tádžikistán/OBSE: Ve středu 21. září lidskoprávní konference OBSE ve Varšavě zúčastnil kyrgyzský opoziční aktivista Kadyržan Batyrov a řada tádžických aktivistů. Batyrov je etnickým Uzbekem a je současnou vládou obviňován z organizace mezietnického konfliktu v Kyrgyzstánu v roce 2010. Od roku 2011 bydlí v exilu ve Švédsku. Jeho účast vyvolala oficiální protest ze strany Kyrgyzstánu. Tádžici žijící v zahraničí také 19. září uskutečnili protest proti porušením lidských práv v Tádžikistánu. Akce tádžických aktivistů vyvolala provládní studentský protest v Tádžikistánu, také nadcházejí zprávy o zatýkání příbuzných jednotlivých aktivistů.

[Východní Asie]

Čína: Čínské speciální jednotky se stahují z vesnice Wukan, kterou obléhaly od 14. září. Důvodem byly protesty proti zatčení místního starosty Lina Zuluan, který byl obviněn z korupce a odsouzen ke třem rokům vězení. Podle místních byl proces vykonstruovaný. Lin stál v čele demonstrací proti politické korupci z roku 2011, které vyústily v převratné udělení práva na demokratické volby této 13tisícové vesnici, a v nichž byl Lin obratem zvolen. Letos po pronesení rozsudku obklíčilo tisíc policistů vesnici a systematicky hledalo šest Linových spolupracovníků. Dav protestující proti zásahu byl opakovaně rozehnán gumovými kulkami a slzným plynem. Všichni zahraniční novináři byli z Wukanu deportováni.

Thajsko: Čína, Laos, Myanmar a Thajsko otevřely 23. září společné operační centrum pro potírání a prevenci zločinu a pašeráctví na řece Mekong. Nákladní i osobní lodě zde ohrožují skupiny, které po řece přepravují drogy ze Zlatého trojúhelníku. Nejznámějším incidentem je masakr z října 2011, kdy skupina pašeráků přepadla čínskou loď a zabila třináct členů posádky. Nové operační centrum se skládá ze 76 příslušníků, kteří budou hlídkovat na toku Mekongu mezi thajskou provincií Chiang Rai a thajsko-laosko-myanmarskou hranicí. Do budoucna by se do spolupráce měl zapojit také Vietnam a Kambodža.