[Afrika]

Středoafrická republika:  Nejméně 20 lidí bylo zabito při bojích mezi soupeřícími rebelskými skupinami v zemi. Peacekeepeři OSN uvedli, že intervenovali ve městě Kaga Bandoro ležícím na severu země. Jejich cílem bylo zamezit dalšímu násilí v oblasti. Mluvčí mise uvedl, že příslušníci muslimské skupiny Seleka chodili od domu k domu a zabíjeli své oběti. Země se potýká se sektářským násilím od roku 2013, kdy byl svržen skupinou Seleka tehdejší křesťanský prezident Bozizé. Seleka byla následně taktéž zbavena moci. To vedlo k represím na muslimském obyvatelstvu.

Jižní Súdán: Podle OSN opustilo zemi v důsledku občanské války přes milion obyvatel. Další lidé opustili zemi v důsledku bojů v hlavním městě Juba, které se odehrály před dvěma měsíci. Více než 1, 8 milionu obyvatel je přemístěno na území státu. 20 % lidí je v zemi bez domova. Křehká mírová dohoda se ocitla na pokraji kolapsu. OSN uvedlo, že zemi následkem bojů z července opustilo více než 185 000 lidí. Nejvíce uprchlíků se nachází v sousední Ugandě, kde jich je přes 373 tisíc. Další jsou v Etiopii, Súdánu, Keni či DR Kongu

[Blízký východ]

Sýrie: Dočasný klid zbraní sjednaný USA a Ruskem platící od minulého pondělí je od samotného počátku hrubě porušován. Nejvíce tuto dohodu však ohrozily sobotní letecké útoky Amerikou vedené koalice na cíle na severovýchodě Sýrie. Dle informací USA se mělo jednat o pozice Daesh (Islámského státu), avšak útoky zasáhly syrské vládní jednotky. Dle oficiálního vyjádření ruského Ministerstva obrany americké letouny zabily více než 60 syrských vojáků ve východním městě Deir al-Zor.

Sýrie: Mezinárodní vyšetřování vedené Organizací spojených národů a Organizací pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v pátek shledalo syrskou vládu vinnou za útoky plynným chlorem, který patří mezi zakázané chemické zbraně od roku 1997. Vyšetřování identifikovalo dvě letky helikoptér syrského letectva a dvě pozemní jednotky jako zodpovědné za útoky plynem na civilisty. Vyšetřování doposud nepřineslo závěrečné výsledky v dalších 6 z 8 prošetřovaných případů. Syrská vláda odmítla výsledky vyšetřování a popřela užití plynného chloru.

[Euroatlantický prostor]

Spojené království: Britský ministr obrany Michael Fallon potvrdil uzavření smlouvy se zbrojařskou firmou MBDA o vývoji demonstrátoru energetické neboli laserové zbraně. Tento prototyp stojící 30 miliónů liber by měl být doručen k testování Královskému námořnictvu v roce 2019 a představuje britskou snahu dohnat země jako Spojené státy či Německo, které této oblasti dominují. Hlavní zaměření MBDA má být na schopnosti vyhledávání a sledování potenciálních cílů, a to v různých povětrnostních podmínkám na zemi i na moři. Zajímavostí je, že by to nebylo poprvé, kdy by Královské námořnictvo mělo na palubě jedné ze svých válečných lodí laserovou zbraň. Ta byla nasazena již za falklandské války s cílem oslnit argentinské piloty, avšak nikdy nebyla použita.

Evropská unie: Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval k užší vojenské spolupráci mezi členskými státy Evropské unie. Ve svém projevu v Evropském parlamentu Jucker oznámil posílení nově vzniklé Evropské pohraniční a pobřežní stráže, jež má být navýšena o dalších 200 osob a 50 vozidel, které mají být od října nasazeny na bulharské hranici. Dle jeho vize má rovněž dojít ke zvýšení výdajů na výzkum a inovace s cílem posílit evropský obranný průmysl. Obdobně jako několik jiných evropských státníků Jucker vyzval ke stálým vojenským strukturám a společným vojenským prostředkům, které by dle jeho slov zvýšily efektivitu misí EU stejně jako boje proti terorismu. Tato vize by také měla zahrnovat sdílení vojenských kapacit napříč členskými státy, což dle Junckera umožňuje právě Lisabonská smlouva.

[Jižní Asie]

Indie/Pákistán: Napětí mezi Indií a Pákistánem přiostřuje po nedělním útoku na vojenskou základnu ve městě Uri v Indií spravované části Kašmíru. Tříhodinová přestřelka čtyřčlenného komanda dobře vycvičených a vyzbrojených útočníků a armády si vyžádala 17 obětí, z čehož většina uhořela ve stanu. Indové z činu viní organizaci Džajš-e-Muhammad, která sídlí v Pákistánu a je jí přičítána zodpovědnost i za lednový útok na základnu v Pandžábu. Regionem již 2 měsíce zmítají střety mezi protestujícími obyvateli a indickými bezpečnostními složkami.

Afghánistán: Afghánský prezident Ghání vykonal dvoudenní státní návštěvu Indie. S premiérem Módím podepsali smlouvy o vydávání zločinců a teroristů a sjednali příslib rozvojové pomoci ve výši 1 miliardy dolarů. Diskutovalo se i o dohodě s Íránem, jehož přístav Čábahár by mohl být používán k vzájemnému obchodu jako alternativa cesty přes Pákistán. Ten u obou sousedů upadá v nemilost, což dokazuje společné prohlášení, v němž se vymezují proti sponzorování a ukrývání teroristů, z čehož je Pákistán oběma státy viněn.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: V Kolumbii započala konference guerillové skupiny FARC, na které se očekává ratifikace mírové smlouvy s kolumbijskou vládou, která byla vyjednána s mezinárodní účastí v Havaně. Celkem se jí účastní zhruba 200 delegátů a poprvé v historii není utajená. Delegáti zde budou rozhodovat o ratifikaci smlouvy, ukončení ozbrojeného boje a transformaci v legitimní politickou stranu. Rozhodnutí, které padne na konferenci, bude závazné pro celou organizaci a jeho dosažení se očekává do pátku 23. září. O smlouvě bude dále rozhodováno v referendu 2. října.

Venezuela: Zakládající členové obchodního bloku Mercosur, mezi něž patří Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay, vydali ultimátum pro Venezuelu, která je  pátým členem. Venezuelský prezident Maduro musí do 1. prosince napravit situaci v zemi, nebo bude Venezuela vyloučena z bloku. Mezi požadavky patří mimo jiné uvolnění útlaku lidských práv a uspořádání referenda o odvolání prezidenta v roce 2016. Současně s tímto Maduro převzal předsednictví Hnutí nezúčastněných států od svého íránského protějšku, Hasána Rúháního. Podle kritiků jej však využívá pouze k získání legitimity, ačkoliv se jedná z větší části o neúspěch, jelikož na summit dorazilo pouze 8 prezidentů ze 120 členských zemí.

[Post-sovětský prostor]

Ázerbájdžán: V Baku se policie se střetla s lidmi protestujícími proti blížícímu se referendu o přijetí ústavních novel, zadrženy byly desítky lidí včetně několika novinářů. Zákony mají rozšířit prezidentovy pravomoci v oblasti rozpouštění parlamentu, prodloužit jeho mandát na sedm let a zrušit minimální věkovou hranici pro výkon úřadu. Také má mj. vzniknout hlavou státu jmenovaný post prvního viceprezidenta, na nějž přejdou pravomoci prezidenta v případě jeho neschopnosti. Novely mohou sloužit k upevnění pozice vládnoucího klanu Alijevů. První viceprezidentkou by se totiž mohla stát politicky aktivní první dáma Ázerbájdžánu Mehriban Alijeva.

Rusko: V ruských parlamentních volbách jednoznačně zvítězila Putinova strana Jednotné Rusko. S volebním výsledkem okolo 54 % odevzdaných hlasů si zajistila ústavní většinu*. Do Státní dumy se podařilo dostat dalším třem stranám, ty jsou ale považovány za loajální vůči prezidentovi. Opozičním partajím se ani v poměrné, ani ve většinové části voleb nepodařilo získat jediný mandát. Dle nezávislé monitorovací skupiny Golos byly volby „daleko tomu, aby se daly nazývat svobodnými a férovými“, přesto byla situace zřejmě lepší než v roce 2011. Opozici nepomohla ani rekordně nízká volební účast pohybující se kolem 48 %, v Petrohradu dokonce jen kolem 16 %.

*všechny informace pochází z doby, kdy bylo sečteno 94 % hlasů

[Východní Asie]

Korejský poloostrov: Severní Koreu postihly devastující záplavy, které o střechu nad hlavou připravily více než sto tisíc lidí a podle severokorejské vlády je 395 nezvěstných a 133 mrtvých. Kromě momentálních nepříjemností, jako je nedostatek pitné vody pro postižené oblasti, je největším problémem zničení úrody, což před začátkem zimy může mít tragické následky. Vážnost situace dokresluje žádost Pchjongjangu o humanitární pomoc. To vše ve světle příprav na jednání o uvalení dalších sankcí na KLDR za nedávný jaderný test. 

Filipíny/USA: Filipínský prezident Rodrigo Duterte pokračuje ve svých svérázných prohlášeních. Tentokrát prohlásil, že se mu nelíbí přítomnost amerických speciálních sil na poloostrově Mindanao, kde je stále aktivní teroristická skupina Abu Sayyaf. Duterte mluvil také o „reorientaci“ zahraniční politiky se Spojenými státy.  Tyto a další incidenty mohou naznačovat, že Duterte má v úmyslu opravdu vymanit Filipíny z americké sféry vlivu a začít jednat s Pekingem. Ministerstvo obrany USA komentáře neznervózňují.