[Afrika]
Etiopie: Vládnoucí strana premiéra Abiy Ahmeda byla prohlášena vítězem červnových parlamentních voleb, kdy získala 410 z 436 mandátů, o nichž se hlasovalo. Kvůli špatné bezpečnostní situaci a logistickým problémům se však volby nekonaly v téměř pětině volebních obvodů a to předevsím v regionech Tygraji, Oromii, Benishangul-Gumuz, Harari a Somálsku. Byť byla před volbami a během voleb omezována také činnost opozice, tak pozorovatelé z Africké unie prohlásili proběhnuvší volby za „mírumilovné a důvěryhodné“.
Mosambik: Do boji zmítaného regionu Cabo Delgado, kde probíhá džihádistické povstání, se zapojí rwandské ozbrojené bezpečnostní složky. Rwanda vysílá do regionu vojensko-policejní kontingent o síle 1000 osob, který se bude mimo jiné podílet i na bojových akcí, a to bez časově vymezeného mandátu. Jedná se o významný posun v protipovstaleckém úsilí, kdy mosambický prezident od počátku konfliktu důrazně odmítal zapojení ozbrojených složek okolních států na území Mosambiku.
[Blízký východ]
Izrael: Isaac Herzog nastoupil do úřadu jako jedenáctý prezident Izraele. Nový prezident během slavnostního ceremoniálu slíbil, že bude vystupovat jako prezident všech a přispěje ke snížení napětí v zemi. Šedesátiletý politik je dlouholetým členem labouristů a pochází z politicky aktivní rodiny. Jeho otec zastával prezidentský úřad v osmdesátých letech. Funkce prezidenta je v Izraeli převážně ceremoniální. Mezi hlavní pravomoci prezidenta pak patří jmenování premiérů po parlamentních volbách a právo udělovat milosti.
Libanon: Eskalující hospodářská krize vedla k přerušení dodávek elektřiny v celém Bejrútu. Téměř totální blackout postihl hlavní město Bejrút poté, co došlo palivo pro dvě hlavní státem řízené elektrárny. Ty běžně zásobují elektřinou přibližně 40 % Libanonu, nicméně nyní již nemají k dispozici palivo ani prostředky pro jeho další nákup. Na mnoha místech v zemi je aktuálně na příděl i voda, neboť čerpadla jsou taktéž bez energie. Nedostatek státních financí zapříčinil i výpadky dodávek léků, na které většina lékáren reagovala stávkou.
[Euroatlantický prostor]
Litva: Vilnius postaví na své hranici s Běloruskem fyzickou bariéru jako odstrašující prostředek pro organizátory nelegálních migračních toků. Hranici bude také střežit armáda. Tomuto oznámení předcházelo rozhodnutí Běloruska, že se v reakci na sankce Evropské unie nebude snažit zabránit příchodu migrantů do Litvy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen přislíbila Litvě podporu. Podle litevské premiérky Ingird Šimonytéové Bělorusko organizuje migraci záměrně, a to s finančním ziskem na úkor samotných migrantů.
Severní Amerika: Kanada a západní část USA má za sebou nejteplejší červen, jaký byl kdy zaznamenán. Kontinent se současně potýká s velkým suchem, které způsobuje požáry a vysychání vodních ploch. Mizí tak zdroje vody k pití a zavlažování, ale zároveň se zvětšuje množství zdraví škodlivého prachu v ovzduší. Podle údajů Copernicus Climate Change Service (C3S) nejde o dočasnou změnu počasí, ale je to důsledek globální změny klimatu, což podporují i podobná hlášení z jiných zemí severní polokoule.
[Západní Balkán]
Čierna Hora: Podgorica znižuje riziko čínskej pôžičky na výstavbu diaľnice. Konverzia z dlhu v amerických dolároch na euro zníži úrok z 2 na 0.8 percent, čo ročne ušetrí 8 miliónov eur. Hedgeová dohoda bola podpísaná s troma západnými bankami najmä v snahe ušetriť čiernohorské verejné financie od masívnej záťaže, ktorú na ne uvalila pôžička od Číny. Diaľnica Bar-Boljare predstavuje významný i kontroverzný projekt pre celý región. Čína na túto výmenu reagovala na twitteri slovami, že ,,Spojené štáty by sa mali zaujímať o svoje obchody s Čiernou Horou a nie o ich priateľské vzťahy s Čínou“.
[Jižní Asie]
Afganistan: Americký prezident Joe Biden počas týždňa opätovne potvrdil sťahovanie amerických jednotiek z Afganistanu. Zatiaľ čo sťahovanie vojsk sa už blíži do záverečnej fáze, Taliban nadobúda ďalšie územia na severe krajiny. Po tom, ako organizácia cez týždeň získala kontrolu nad šiestimi okresmi v oblasti Badachšán, viac ako tisíc afganských vojakov bolo donútených utiecť do Tadžikistanu. Jedná sa o územia, ktoré boli dlhodobo pod dohľadom spojeneckých síl Spojených štátov. Afganská vláda plánuje podľa posledných vyjadrení na severe krajiny protiofenzívu.
India/Pakistan: Počas stretu v oblasti Jammú a Kašmíru bolo zabitých 10 bojovníkov. Ku incidentu, ktorý je považovaný za najväčší odkedy sa India a Pakistan rozhodli obnoviť mierovú dohodu, došlo počas protipovstaleckej akcie. Indické ozbrojené sily zaútočili na povstalcov, ktorí sa pokúsili prekročiť Líniu kontroly zo strany Pakistanu. Ďalší pakistanskí teroristi boli zabití pri pokuse o infiltráciu. S narastajúcim násilím chcú indické bezpečnostné zložky pristúpiť aj ku testovaniu pokročilých systémov proti dronom a bezpilotným lietadlám. Tie by mali byť v oblasti zavedené v nadchádzajúcich mesiacov.
[Latinská Amerika]
Haiti: Prezident karibského státu Haiti Jovenel Moïse byl ve středu 7. července zavražděn. Útočníci vnikli do prezidentovy soukromé rezidence a při útoku zranili i Moïsovu manželku, která byla později převezena do nemocnice v Miami. Podezřelí z vraždy byli hned druhý den zastřeleni haitskými bezpečnostními složkami a další osoby byly zadrženy. Mnohými neoblíbený prezident chudé a rozpolcené karibské země měl mnoho nepřátel, mezi nimi byla opozice, senátoři nebo významní podnikatelé.
Kolumbie: Podle Meziamerické komise pro lidská práva (IACHR) použily kolumbijské bezpečnostní složky při potlačování protestů nepřiměřenou sílu. Podle IACHR většina demonstrací probíhala v klidu a nevyžadovaly násilnou policejní intervenci. Protivládní protesty vypukly 28. dubna kvůli zvýšení daní a trvaly přes dva měsíce. Podle vládních informací při nich zemřelo přes 20 lidí, organizace pro lidská práva nicméně uvádějí, že jich bylo přes 70.
[Postsovětský prostor]
USA/Rusko: Americký Prezident Joe Biden v pátek ráno v telefonátu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby přijal opatření k zastavení nedávných útoků ransomwaru ruských skupin. USA nemají žádné nové informace, které by naznačovaly, že za útoky je přímo zodpovědná ruská vláda. Stejně tak Putin důsledně popíral jakoukoli účast nebo přímou znalost útoků ransomwaru pocházejících z Ruska. Předpokládá se, že útok má opět na svědomí skupina REvil se sídlem v Rusku. Tato skupina opakovaně podniká útoky na americké společnosti (např. největšího dodavatele masa nebo provozovatele největšího plynovodu).
Gruzie: Kameraman místní televize zemřel po napadení v rámci nepokojů spojených s odporem proti LGBT komunitě. Vlnu násilí iniciovala snaha o uspořádání historicky prvního Pride pochodu v zemi. V pravoslavné zemi však aktivita tvrdě narazila. Skupiny radikálních odpůrců LGBT napadaly LGBT aktivisty, turisty i novináře, čemuž policie nezvládla zabránit. Radikální skupiny jsou dobře organizované, což vzbuzuje hypotézy o zapojení Ruska. S ohledem na citlivost tématu LGBT pro Evropskou unii mohou tyto incidenty zkomplikovat sbližování EU a Gruzie.
[Východní Asie]
ČLR: Regulátor čínského digitálního prostoru zakázal aplikaci alternativní taxislužby Didi Global a odstartoval vyšetřování společnosti. Firma údajně porušuje pravidla shromažďování a používání osobních údajů. Zákaz přišel v momentě, kdy Didi Global úspěšně vstoupilo na newyorskou burzu a získalo prodejem 316,8 milionu akcií přibližně 4,4 miliardy dolarů. Peking nadále omezuje internetové společnosti (25 dalších muselo odstranit aplikace z trhu minulý týden), reguluje přeshraniční datové transakce, zpřísňuje nakládání s informacemi a prosazuje větší zabezpečení kyberprostoru. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin uvedl, že úřady tak činí pro zajištění národní bezpečnosti a veřejného zájmu.
Malajsie: UMNO (the United Malays National Organisation), největší politická strana a klíčový spojenec vládnoucí koalice, ve středu stáhla podporu premiérovi Muhyiddinovi Yasinnovi. Zároveň jej vyzvala k rezignaci, jelikož nezvládl stále se zhoršující krizi Covid-19, nezajistil politickou a ekonomickou stabilitu země a nezískal důvěru veřejnosti. Premiér uvedl, že hodlá zastávat funkci i přes nejistotu, zda má podporu většinové vlády. Malajsie se nachází v nouzovém stavu, a proto není možné pozastavit činnost parlamentu, hlasovat o nedůvěře, vyhlásit nové volby či ukončit funkční období kabinetu.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Nové snímky z čínskych lodeníc poukazujú na progres vo výstavbe tretej čínskej lietadlovej lode. Práce na plavidle všeobecne označovanom ako Type 003 prebiehajú minimálne od konca roku 2018. Na základe analýzy vytvorenej výskumným centrom CSIS možno konštatovať, že nové plavidlo bude dlhšie a širšie než jeho predchodcovia. Taktiež sa očakáva, že loď bude disponovať systémom CATOBAR (asistovaný vzlet za pomoci katapultu) navyše typu EMALS (elektromagnetický katapult). Takéto vylepšenia otvárajú Číne možnosti na použitie väčšej variety leteckých prostriedkov a tým aj zvýšenia situačného povedomia a bojových schopností budúcich čínskych námorných zväzov.
Kyberbezpečnost: V průběhu minulého týdne hackerský útok napadnul počítačové systémy americké Republikánské strany. Původci útoku jsou údajně členové ruské hackerské skupiny APT 29 přezdívané Cozy Bear, která je napojená na ruskou zahraniční informační službu a stála za hackerskými útoky na Demokratickou stranu z roku 2016 či na společnost SolarWinds Corp. v loňském roce, která zasáhla devět amerických vládních agentur. Republikánská strana tvrdí, že se útoku podařilo včas zabránit, a že nedošlo k úniku žádných dat. Ruská strana jakoukoliv spojitost s útokem zcela popírá.
