Postsálihovský Jemen: Následky arabského jara a intervence Rijádu

Přechodná vláda v čele s prezidentem Hádím začala vládnout Jemenu začátkem roku 2012. Čelila velkým výzvám a její postavení bylo velice nesnadné, protože se musela potýkat jak s dlouhodobě trvajícími problémy země, tak s následky posledního roku poznamenaného nepokoji arabského jara. Na jejím konci se Jemen ocitl v ještě větších plamenech, než byl během protestů arabského jara, protože povstalečtí Hútíové Hádího svrhli a ten požádal o mezinárodní intervenci. Nyní je Jemen zmítán nekončící válkou, hladomorem a nemocemi.

Přechodná vláda a konference Národního dialogu

Nepokoje arabského jara v Jemenu po roce dosáhly svržení autokratického prezidenta Alí Abdalláha Sáliha, který Jemenu vládnul přes třicet let. Na jeho post nastoupil někdejší viceprezident Abd Rabú Mansúr Hádí na období dvou let. Podle dohody iniciované GCC[1] bylo hlavním úkolem jeho přechodné vlády uspořádat konferenci Národního dialogu, která by řešila mnoho podstatných otázek. Mezi nejdůležitější body dialogu patřilo např. řešení situace s jihojemenskými separatisty a povstaleckými Hútíi, dále pak restrukturalizace armády, sepsání nové ústavy či příprava demokratických voleb do parlamentu i na post prezidenta. Důležitý byl také boj s al-Káidou či řešení naléhavých ekonomických a humanitárních problémů.^[1]

Z ekonomické krize, která v zemi nastala po roce 1990, se Jemenu nikdy nepodařilo zcela dostat. Každý další vnitřní konflikt ji jen prohluboval a stejně tak ji umocnily i protesty arabského jara. Podíl obyvatel Jemenu žijících pod hranicí chudoby se od roku 2009 do roku 2012 zvýšil ze 42 % na 54 %.^[2]

Kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci byl Hádí nucen zaměřit své úsilí více na boj s rozrůstající se AQAP. USA a GCC vynaložily obrovské finanční obnosy a technickou a personální podporu ve prospěch Hádího vlády. Pojetí boje s teroristy Jemenci se začalo zhoršovat ve chvíli, kdy začaly přibývat civilní oběti. Hádí sice byl, co se týče přiznávání dronových útoků, otevřenější než Sálih, avšak upřímnost, která přinesla všeobecnou informovanost lidu o náletech, se ve výsledku neukázala jako příliš prospěšná. Časem se ukázalo, že i když jsou nálety bezpilotních letounů úspěšné, samy o sobě zasévají strach mezi civilisty. Západ se pomocí dronů snažil bojovat s militantními islamisty a nevědomky přitom vytvářel ideální půdu pro jejich verbování. Hádí se díky své prozápadní a protiteroristické politice těšil mezinárodní oblibě, ale zároveň tak postupně podkopával svojí domácí důvěru. Vojenské vměšování se USA v cizích zemích je často veřejností bráno jako narušení suverenity daného státu a Jemen nebyl výjimkou.^[3]

Dalším zdrojem napětí byly neustále se protahující se jednání vlády a fakt že se konference Národního dialogu měla zabývat pouze jakýmsi spravedlivějším vyrovnáním poměrů mezi severem a jihem, nikoliv však už úplným odtržením jihu, což bylo mnohými jižany požadováno. Datum započetí konference se neustále odkládalo a po dlouhých přípravách byla nakonec zahájena v půlce března 2013. Zúčastnilo se jí 565 zástupců různých politických skupin. Konference měla trvat 6 měsíců, ale už zpočátku bylo jasné, že se za tak krátkou dobu nepodaří vyřešit tolik podstatných problémů naráz. Národní dialog se ukázal efektivní především v podávání formálních omluv a slibů, avšak praktických řešení nedosáhl skoro žádných. Na jeho konci nebyla budoucnost Jemenu o nic jasnější. Tolik potřebná politická transformace neproběhla. Konference Národního dialogu byl jen další rozhovor politických elit Jemenu a regionálních mocností, které však všechny sledovaly pouze své osobní zájmy.[4]

Jak se dalo předpokládat již na konci roku 2012, mandát přechodné vlády se prodloužil do neurčita, než bude připravena nová ústava a volby. Na začátku roku 2014 představil výbor Národního dialogu návrh na rozdělení Jemenu do šesti federativních územních celků. Cílem decentralizace moci bylo uspokojení požadavků jižanů na autonomii. Toto rozdělení se však nelíbilo ani jižanům, ani Hútíům.^[5]

Rozdělení Jemenu do šesti federací. (Zdroj: European Council on Foreign Relations)

Regionální a mezinárodní podpora sice byla pro Jemen na přelomu let 2011 a 2012 zásadní, ale později se pro Jemen stala do jisté míry spíše osudovou. Přechodná fáze tedy znamenala pouhé prodloužení politického selhání a špatného řízení ze strany jak místních, tak i regionálních a mezinárodních vůdců.^[4]

Ansár Alláh na vzestupu

Na konci roku 2013 znovu vzrostlo na severu země napětí. Po vyhrocení vzájemných potyček mezi Ansár Alláh (v překladu něco jako boží přívrženci, je oficiální název pro hnutí Hútíů) a salafistickými[2] stoupenci kmenového svazu Hášid Hútíové 4. února 2014 napadli rodinu al-Ahmar, která stojí v čele salafistických muslimů v Jemenu. Všechno však nasvědčovalo tomu, že jde jen o spor mezi Hútíi a Isláhem[3], nikoliv mezi Hútíi a režimem. V červenci 2014 navštívil prezident Hádí město Amrán, které bylo v předchozích měsících dobyto a obsazeno Hútíi. Zde se s Hútíi setkal a uzavřel s nimi dohodu ukončující nepokoje. Toto setkání a jeho výsledek podpořil názor, že Hútíové nejsou ve sporu s vládou, nicméně se nestáhli, nadále ze severu postupovali k Saná, a značně tak rozšířili svoje teritorium.^{[6] [7]}

V červenci 2014 také došlo k nečekanému zvýšení cen pohonných hmot, když vláda bez dřívějšího upozornění zrušila dotování benzínu a ropy. Ceny se bez dotací měly téměř zdvojnásobit. To by pro většinu Jemenců znamenalo obrovský problém, protože od ceny ropy se v Jemenu odvíjí také např. i cena potravin nebo dostupnost pitné vody. MMF potvrdil, že v rámci udržení ekonomické spolupráce snížení dotací na pohonné hmoty požadoval, ale neočekával, že bude tak drastické a rychlé. Krátce poté byl Hádí různými jemenskými skupinami obviněn z korupce a ignorování potřeb nižších sociálních vrstev. 20. srpna 2014 se v Saná uskutečnila demonstrace proti zrušení dotování pohonných hmot. Kromě stoupenců Ansár Alláh se jí zúčastnili např. i podporovatelé exprezidenta Sáliha.^{[8] [9]}

Díky ozbrojeným potyčkám se salafisty se Hútíové probojovali až do blízkosti hlavního města Saná, pročež se jim v září poměrně rychle podařilo přebrat kontrolu nad Saná, když zde došlo k bojům mezi demonstranty a bezpečnostními silami. Nepopularita Hádího vlády, způsobená částečně právě zvýšením cen pohonných hmot, vedla k tomu, že Hútíům nikdo příliš nebránil, a naopak je často vítali. Vláda kapitulovala a za dohledu vyslance OSN byla vytvořena nová mírová dohoda, na základě, které byl později v říjnu 2014 jmenován nový premiér Khalid Baháh. Jmenování Baháha situaci uklidnilo, ale hútíjské milice zůstaly v Saná i nadále přítomny. V té době Hútíové dobyli také strategické přístavní město Hudajdá. Z nápomoci hnutí Hútíů k převzetí hlavního města byl podezírán někdejší prezident Sálih a dokonce i Írán.^{[10] [11]}

Poté, co Hútíové převzali kontrolu nad městem Saná, došlo k nevyhnutelné konfrontaci s několika jemenskými skupinami, včetně teroristických organizací AQAP a ISIL. AQAP má oproti ISIL v zemi pevně vybudovanou strukturu a zázemí, ale i tak se ISIL podařilo uštědřit Hútíům těžké rány, když se jeho stoupenci odpalovali v šíitských mešitách. Např. v březnu roku 2015 při takovém útoku v Saná zabili na 140 lidí a dalších 500 zranili. ISIL se sice od roku 2019 považuje za poražený, nicméně jeho stoupenci jak v Jemenu, tak i ve zbytku světa zůstali a nyní pouze vyčkávají na svoji další příležitost. Hútíové boj s terorismem pak používají jako výmluvu svých útoků. Pravdou zůstává, že hlavní obětí bojů mezi těmito frakcemi a všemi jejich oponenty zůstávají civilisté.^[12]

Konflikt v Saná znovu ožil v lednu 2015, když byla představena nová ústava, která zahrnovala rozdělení země do šesti federací. Toto rozdělení Hútíové nechtěli akceptovat. Nepokoje vyvrcholily obsazením prezidentského paláce, načež prezident Hádí a premiér Baháh, reagovali 22. ledna svojí rezignací. V únoru se Hádímu podařilo uprchnout z domácího vězení do Adenu, kde odvolal svoji rezignaci a tvrdil, že je stále legitimním prezidentem Jemenu. I tam však jeho pozice zůstávala nejistá, kvůli neutuchajícímu postupu Hútíů, pročež odjel do Ománu a posléze do Saúdské Arábie. Den na to v noci z 25. na 26. března byla Saúdskou Arábií zahájena vojenská intervence. Jestliže cílem přechodné vlády bylo vybudování vhodného prostředí pro vznik porevolučního, veřejného a jednotného Jemenu, pak tato vláda absolutně selhala, protože na jejím konci se Jemen ocitl v největší krizi, jakou během své moderní historie poznal. I když při dosahování krátkodobé stability byla iniciativa GCC účinná, nedostatky v dohodě a činnost místních vůdců a mezinárodního společenství vedly k naprostému selhání přechodné fáze, takže Jemen skončil v brutální občanské válce.^[4]

Hútíjská expanze (Zdroj: European Council on Foreign Relations)

Intervence Rijádu

V noci ze dne 25. na 26. března 2015 zahájila arabská koalice operaci Decisive Storm, která byla odpovědí na Hádího žádost o vojenskou pomoc. Do arabské koalice se zapojily všechny státy Arabského poloostrova kromě Ománu, ale také např. i Maroko, Súdán nebo Egypt. V jejím čele stála Saúdská Arábie. USA slíbily logistickou a zpravodajskou podporu.^[13]

Hlavními cíli operace bylo zastavení postupu Hútíů a znovudobytí jimi obsazených území. Dále pak ochrana Saúdské Arábie před balistickými raketami a zastavení toku zbraní povstalcům, ze kterého koalice vinila Írán. Ten se však jakékoliv účasti v konfliktu zřekl a sám označil kroky Saúdské Arábie jako katastrofální.^[14]

Íránské angažmá v Jemenu dodnes klade mnoho otázek. Jediným hmatatelným důkazem je zadržená loď ze začátku roku 2013 s íránskými zbraněmi určenými Hútíům. Írán se ale jako ostatně vždy zřekl za tuto akci odpovědnosti. Je však pravděpodobné, že Írán využívá místního konfliktu k upevňování vlastní moci stejně, jako tomu je v Sýrii nebo v Iráku, a spolu s regionálním rivalem Saúdskou Arábií mezi sebou vedou pomocí zástupných skupin válku o hegemonii. Je jisté, že Írán po nepokojích arabského jara začal hnutí Hútíů podporovat více než v prvním desetiletí 21. století. Je tomu tak proto, že se mu prostřednictvím Ansár Alláh daří vyvinout politický, ekonomicky a vojenský tlak na Saúdskou Arábii, a to za poměrně nízkou cenu. Nicméně nutno podotknout, že se íránská politika ohledně Jemenu častěji vyznačuje mírovou rétorikou než opačně a že Írán může mít vlivnou roli při případném budoucím smiřování jemenských skupin.^{[15] [16]}

Operace Decisive Storm byla ukončena 21. dubna 2015 poté, co koalice shledala své vojenské cíle jako splněné a neprodleně na ni navazovala druhá operace Renewal of Hope, která se měla soustředit především na pomoc civilistům a na boj s terorismem. Ve skutečnosti však nálety pokračovaly ve stejné míře jako doposud.^[17]

V červenci 2015 koalice dobyla město Aden a v polovině srpna už měla pod kontrolou pět jihojemenských provincií (Aden, Abján, Šabwa, Dhale, a Lahidž). Na podzim byl Aden prohlášen dočasným hlavním městem. Rok 2016 se nesl v obdobném duchu, avšak dobytí severu ovládaného Hútíi se pro arabskou koalici ukázalo jako mnohem větší výzva než ovládnutí jihu. Nadále pokračovala jak mírová jednání, tak boje. V roce 2017 se za dramatických okolností rozpadla aliance hnutí Hútíů s bývalým prezidentem Alí A. Sálihem, která trvala již od května 2015. Sálih prohlásil, že je připravený jednat s arabskou koalicí o ukončení války. To si Hútíové vyložili jako zradu. Mezi dvěma povstaleckými tábory vypuklo ozbrojené násilí, které vyvrcholilo zabitím Sáliha 4. prosince 2017.^{[17] [18]}

Jemenské provincie. (Zdroj: The University of Texas at Austin)

V lednu roku 2017 byla jemenskou armádou podporovanou arabskou koalicí zahájena další vedlejší operace, tentokrát s názvem Golden Spear. Jejím cílem bylo osvobození úžiny Bab al–Mandab a západního pobřeží Jemenu, včetně provincie Taizz. Jedny z nejtvrdších bojů se odehrávaly právě ve městě Taizz a posléze v přístavu Hudajdá. Přístav Hudajdá byl pro Hútíe strategicky velice důležitým místem, protože sloužil jako klíčový zdroj příjmů. Podstatnou roli přístav hraje pro poskytování humanitární pomoci a dochází v něm k údajnému pašování zbraní z Íránu. Arabská koalice zahájila ofenzívu proti přístavu v létě 2018. Následovaly měsíce krvavých bojů a neúspěšných mírových vyjednávání zprostředkovaných OSN. Teprve v prosinci roku 2018 bylo ve Švédsku vyjednáno příměří. Navzdory podepsání mírové dohody zůstává přístav Hudajdá dodnes jedním z nejnebezpečnějších míst v Jemenu.^{[19] [20]}

Rozkol v arabské koalici

Na počátku konfliktu v roce 2015 se separatisté z jihu Jemenu postavili na stranu Hádího režimu a společně se postavili Hútíům. Během měsíce trvajícího konfliktu se však jejich vzájemné vztahy vyostřili a koalice začala částečně bojovat i mezi sebou. V lednu 2018 vypukly v Adenu těžké boje mezi separatisty a vládními silami, když separatisté po Hádím požadovali rozpuštění jeho vlády tvořené z Isláhu. Hádí nevyhověl, načež separatisté reagovali obsazením Adenu. Krátce po započetí sporu však bylo v koalici vyjednáno příměří a Aden byl navrácen Hádímu a jeho vládě. Rozpor mezi Isláhem a separatisty se dále opakoval v srpnu 2019. STC (Jižní přechodná rada), která se postavila do čela separatistů, převzala kontrolu nad Adenem poté, co Isláh údajně poskytl citlivé informace Hútíům. I v tomto případě bylo prostřednictvím rozhovorů dosaženo příměří.^[21]

Spor mezi STC a Isláhem vyvrcholil 25. dubna 2020, vyhlášením samosprávy STC nad městem Aden a obviněním mezinárodně uznávané vlády z korupce a špatného řízení státu. Hned v červnu však došlo k opětovnému usmíření v koalici, protože Hádí jmenoval nového guvernéra Adenu a slíbil jižním separatistům větší zastoupení ve vládě. Posléze se vojenské jednotky obou zúčastněných stran stáhly na své původní pozice a nadále se mají věnovat svým společným cílům. Pravdou je, že nadvládu nad jihem Jemenu do značné míry převzaly separatistické skupiny podporované Spojenými arabskými emiráty, které se z Jemenu sice stáhly, ale jejich vliv i nadále zůstává silný.^{[22] [23] [24]}

Operace Renewal of Hope se ukázala jako velké selhání, nicméně arabská koalice se z Jemenu nestáhla ani po šesti letech vyčerpávajících bojů, přičemž se jí za tu dobu podařilo jen velmi malého územního zisku.

Nejaktuálnější vývoj a dopady války

Dne 11. ledna letošního roku byli Hútíové Ministerstvem zahraničních věcí USA zařazeni na listinu teroristických organizací. Bylo to jedno z posledních nařízení Donalda Trumpa, než opustil kancelář prezidenta USA. Naopak jedno z prvních rozhodnutí nového prezidenta USA Joea Bidena bylo zrušení označení Hútíů jako teroristů. Hútíové na tzv. černé listině nesetrvali ani 30 dní. Za Bidenovy administrativy bude sice na Saúdskou Arábii vyvíjen větší tlak, ale kvůli jemenskému konfliktu Washington nepřestane být jedním z největších spojenců Saudské Arábie. Bude samozřejmě záležet i na vývoji íránského angažmá ve sporu.^{[25] [26] [27]}

Během letošní zimy hútíjské jednotky napadly provincii Marib, která doposud byla pod nadvládou mezinárodně uznávané vlády. V této oblasti se nacházejí nejbohatší ropná pole ze severního území Jemenu. První měsíc bojů v Maribu si vyžádal už stovky obětí mezi vojáky na obou stranách. Hútíové si prostřednictvím dobytí Maribu snaží připravit lepší vyjednávací pozici.^[28]

Je evidentní, že válka v Jemenu neubírá na intenzitě. V roce 2020 byl Jemen označen za nejméně stabilní stát světa. Ozbrojené nepokoje již vysídlily přes 3,5 miliónu běženců. Dochází k porušování lidských práv a kvůli této válce zemřelo nespočet civilistů. Hútíové jsou stále schopní zasáhnout Saúdskou Arábii na jejím vlastním území. Nepodařilo se ani potlačit fungování teroristických organizací, obzvláště AQAP. Na jaře letošního roku se zabití válkou vyčíslili na 130 tisíc lidí. Skutečný počet obětí však bude kvůli nemocím a hladomoru ještě mnohem vyšší.^{[29] [30] [31] [32] [33] [34]}

Každá z bojujících stran v Jemenu má svého podporovatele. Ti však sledují většinou vlastní cíle. Hlavní motivací zahraničních aktérů pro poskytování jakékoliv pomoci je budování si vlastního vlivu. I když mají dvě jemenské skupiny stejný záměr nebo stejného nepřítele, neznamená to, že budou spolupracovat. Pro Jemen jsou typická spíš krátká a velmi křehká příměří. Současný konflikt roztrhal veškerou sociální soudržnost, která mezi obyvatelstvem Jemenu ještě na začátku 21. století panovala, pročež je tak obtížné hledat jakákoliv efektivní řešení tohoto dlouho trvajícího sporu. Po šesti letech války není mír ani o kousek blíž, než byl na jejím začátku.

Chudoba sice není pro Jemen nic nového, nicméně před vypuknutím konfliktu žila pod hranicí chudoby necelá polovina obyvatelstva a v roce 2019 to bylo už přibližně 75 %. HDP Jemenu v roce 2019 bylo oproti roku 2014 poloviční. Pokud bude ozbrojený konflikt i nadále pokračovat, je možné, že se Jemen již v roce 2022 stane nejchudším státem na světě.^[35]

Obdobně jako s chudobou se Jemen dlouhodobě potýká i s nedostatkem potravin a pitné vody. Jemen byl zvyklý dovážet asi 90 % veškerých potravin. Válka tyto dodávky značně omezila, v důsledku čehož nyní hlad postihuje až 20 miliónů lidí, což jsou přibližně dvě třetiny jemenské populace. Na konci roku 2020 byly podvyživeny více než 2 milióny dětí ve věku do pěti let. Téměř 20 miliónů Jemenců nemá přístup k nezávadné pitné vodě.^{[36] [37]}

Kromě ničení lidských životů dochází prostřednictvím neutuchající války i k devastaci jemenské přírody a kulturních památek. Nálety saúdskoarabské koalice zničily historické centrum hlavního města Saná, které je pro svoji unikátnost na seznamu světového dědictví UNESCO. Ekologickou katastrofou by se mohl stát ropný tanker Safer, který je už roky zakotvený u pobřeží Jemenu. Jeho náklad obsahuje přes jeden milion barelů ropy a kvůli nedostatečné údržbě mu hrozí rozlomení. Únik ropy z tankeru představuje bezprecedentního riziko pro jedinečné korálové útesy v Rudém moři.^{[38] [39]}

Na jaře roku 2020 postihla Jemen stejně jako zbytek světa pandemie SARS-CoV-2. Kvůli nefungujícímu zdravotnictví vzrostly obavy ohledně schopnosti Jemenu pandemii zvládnout. Skutečným problémem se však stalo až omezení mezinárodní humanitární pomoci. Z důvodu klesajících cen ropy čelila Saúdská Arábie obdobně jako zbytek světa ekonomické nejistotě. Proto většina států ukončila nebo snížila svoji finanční podporu. OSN v roce 2020 disponovala asi polovičním obnosem požadované částky pro poskytování humanitární pomoci Jemenu.^[40]

Poznámky

[1] Rada pro spolupráci v zálivu je ekonomicko-politická unie. Členskými státy jsou Kuvajt, Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Omán.

[2] Salafíja je sunnitská náboženská škola, která rozličnými prostředky hlásá návrat k ryzím kořenům islámu.

[3] Isláh byla po sjednocení nejsilnější opoziční strana v Jemenu. V jejím čele stojí (stejně jako v čele kmenového svazu Hášid) rodina al-Ahmar. Tato rodina pochází severně od Saná z provincie Amrán, nepleťte s rodinou al-Ahmar, jíž příslušníkem je A. A. Sálih, která sídlí jižně od Saná (jedná se jen o shodu jmen). Isláh je považován za odnož Muslimského bratrstva v Jemenu. Muslimské bratrstvo vzniklo ve 20. století v Egyptě a de facto položilo základ pro dnešní islamismus (islámský fundamentalismus). V současnosti je Muslimské bratrstvo řazeno mezi teroristické organizace a v řadě zemí je postaveno mimo zákon. Isláh a Hášid spojují jak jejich stejní přední představitelé, tak stejné náboženské vyznání salafíja.

Zdroje

[2] IRIN NEWS. Dialogue and divisions in Yemen. The New Humanitarian © 2021, [online]. Vyd. 6. 11. 2012 [cit. 23. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.thenewhumanitarian.org/analysis/2012/11/06/dialogue-and-divisions-yemen

[3] RAGHAVAN, S. When U.S. drones kill civilians, Yemen’s government tries to conceal it. The Washington Post © 1996-2021, [online]. Vyd. 24. 12. 2012 [cit. 23. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/world/middle_east/when-us-drones-kill-civilians-yemens-government-tries-to-conceal-it/2012/12/24/bd4d7ac2-486d-11e2-8af9-9b50cb4605a7_story.html

[4] SANAA CENTER. How Yemen’s Post-2011 transitional phase ended in war. Sanaa Center © 2020, [online]. Vyd. 24. 7. 2019 [cit. 15. 2. 2021]. Dostupné z: https://sanaacenter.org/publications/main-publications/39

[5] AL JAZEERA. Yemen to become federation. Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 10. 2. 2014 [cit. 15. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2014/2/10/yemen-to-become-six-region-federation

[6] IRIN NEWS. Conflict in Yemen’s norths threatens political transition. The New Humanitarian © 2021, [online]. Vyd. 24. 2. 2014 [cit. 23. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.thenewhumanitarian.org/news/2014/02/24/conflict-yemen-s-north-threatens-political-transition

[7] REUTERS. Yemen President says Houthis agree to return town to state control. Reuters © 2021, [online]. Vyd. 23. 7. 2014 [cit. 23. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.reuters.com/article/idUSKBN0FS1PA20140723

[8] SALISBURY, P. Yemen boils over price hike. Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 1. 8. 2014 [cit. 23. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2014/8/1/yemen-rage-boils-over-unliveable-price-hike

[9] SALISBURY, P. Yemen Houthi protests. Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 20. 8. 2014 [cit. 23. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2014/8/20/yemen-capital-hit-by-anti-government-rallies

[11] GHOBARI, M. Houthis tighten grip on Yemen capital after swift Capture, power-sharing deal. Reuters © 2021, [online]. Vyd. 22. 9. 2014 [cit. 23. 2. 2021]. Dostupné z: https://www.reuters.com/article/idUSKCN0HH2BQ20140922

[12] AL-SAKKAF, N. Analysis: Houthi control creates competition between AQAP, IS in Yemen. Middle East Eye © 2021, [online]. Vyd. 25. 6. 2015 [cit. 4. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.middleeasteye.net/news/analysis-houthi-control-creates-competition-between-aqap-yemen

[13] PIKE, J. Operation Decisive Storm / Determined Storm. GlobalSecurity © 2000-2021, [online]. Vyd. 2016 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.globalsecurity.org/military/world/war/yemen4-determined-storm.htm

[15] JALAL, I., & DAWSARI, N. Iran’s role in Yemen and prospects for peace. Middle East Institute © 2018, [online]. Vyd. 6. 12. 2018 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.mei.edu/publications/irans-role-yemen-and-prospects-peace

[16] HASHEM, A. Iran official warns against further strikes in Yemen. Al-Monitor © 2021, [online]. Vyd. 11. 4. 2018 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.al-monitor.com/pulse/originals/2015/04/iran-foreign-minister-predicts-yemen-cease-fire.html

[17] PIKE, J. Operation Restoring Hope / Operation Renewal of Hope. GlobalSecurity © 2000-2021, [online]. Vyd. 2020 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.globalsecurity.org/military/world/war/yemen4-renewal-of-hope.htm

[18] AL JAZEERA. Ousted Yemen President Ali Abdullah Saleh killed. Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 10. 12. 2017 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2017/12/10/yemen-ex-president-ali-abdullah-saleh-killed

[20] AL JAZEERA. Flashpoint city of Hodeidah ‚most dangerous place in Yemen‘. Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 12. 12. 2019 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2019/12/12/flashpoint-city-of-hodeidah-most-dangerous-place-in-yemen

[21] SHAKER, N. Aden standoff puts Hadi’s legitimacy at stake. Al-Monitor © 2021, [online]. Vyd. 24. 8. 2019 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.al-monitor.com/pulse/originals/2019/08/yemen-aden-southern-separatists-houthis-conspiracy.html

[22] AL JAZEERA. Yemen: What is the Southern Transitional Council? Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 26. 4. 2020 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2020/4/26/yemen-what-is-the-southern-transitional-council

[23] SAUDI PRESS AGENCY. Official Source: Kingdom of Saudi Arabia proposes to Yemeni Government, Southern Transitional Council mechanism to Accelerate implementation of riyadh agreement the official Saudi press agency. Saudi Press Agency © 2021, [online]. Vyd. 27. 7. 2020 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.spa.gov.sa/viewfullstory.php?lang=en&newsid=2115315#2115315

[24] AL JAZEERA. Yemen government, southern Separatists agree to ceasefire. Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 22. 6. 2020 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2020/6/22/yemen-government-southern-separatists-agree-to-ceasefire

[25] WEISS, C. U.S. to designate Yemen’s houthis as a foreign terrorist organization. Public Multimedia © 2007-2021, [online]. Vyd 25. 1. 2021 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.longwarjournal.org/archives/2021/01/us-to-designate-yemens-houthis-as-a-foreign-terrorist-organization.php

[26] AL JAZEERA. US to revoke terrorist designation of Houthis Citing famine. Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 6. 2. 2021 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2021/2/6/us-intends-to-revoke-terrorist-designation-of-yemens-houthis

[27] AL JAZEERA. US reaffirms Saudi ‚defence partnership‘ amid houthi attacks. Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 19. 2. 2021 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2021/2/19/us-reaffirms-saudi-defence-partnership-amid-houthi-attacks

[28] AL JAZEERA. Fighting intensifies between Houthis, yemen Gov’t forces in Marib. Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 28. 2. 2021 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2021/2/28/fighting-intensifies-between-houthis-yemen-govt-forces-in-marib

[31] MIDDLE EAST EYE. ‚The Destiny they deserve‘: Yemen’s funeral attack Survivors wait on justice. Middle East Eye © 2021, [online]. Vyd. 17. 9. 2019 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.middleeasteye.net/news/destiny-they-deserve-survivors-sanaa-funeral-attack-hope-justice-fear-it-wont-come

[32] AL JAZEERA. Saudi Arabia ‚intercepts ballistic missile over Riyadh‘. Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 28. 2. 2021 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2021/2/28/saudi-arabia-intercepts-ballistic-missile-attack-over-riyadh

[33] AL JAZEERA. Al-Qaeda launches deadly attack on army base in southern Yemen. Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 2. 8. 2019 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2019/8/2/al-qaeda-launches-deadly-attack-on-army-base-in-southern-yemen

[34] AL JAZEERA. Saudi coalition launches air raids on Yemen’s Houthi-held Capital. Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 21. 3. 2021 [cit. 21. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2021/3/21/saudi-coalition-launches-air-raids-on-yemens-houthi-held-capital

[35] UNITED NATIONS DEVELOPMENT PROGRAMME. Prolonged conflict would make Yemen the poorest country in the world, Undp study says. United Nations Development Programme © 2021, [online]. Vyd. 22. 4. 2020 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.undp.org/content/brussels/en/home/presscenter/pressreleases/prolonged-conflict-would-make-yemen-the-poorest-country-in-the-w.html

[36] INTEGRATED FOOD SECURITY PHASE CLASSIFICATION. Yemen: High levels of food insecurity persist : IPC global platform. IPC © 2021, [online]. Vyd. 2021 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: http://www.ipcinfo.org/ipcinfo-website/alerts-archive/issue-34/en/

[37] JABBARI, D. About 19 million lack access to clean water in Yemen. Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 23. 1. 2019 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/videos/2019/1/23/about-19-million-lack-access-to-clean-water-in-yemen?gb=true

[38] UNESCO. The director General of Unesco condemns the destruction of historic buildings in the Old city of Sana’a, Yemen. UNESCO World Heritage Centre © 1992-2021, [online]. Vyd. 12. 6. 2015 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://whc.unesco.org/en/news/1295

[39] KLEINHAUS, K. & kolektiv autorů. A closing window of opportunity to save a unique marine ecosystem. Frontiers Media S.A. © 2007 – 2021, [online]. Vyd. 25. 11. 2020 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmars.2020.615733/full#B9

[40] SHAMAHI, A. Yemen coronavirus cases expected to surge as UN aid dries up. Al Jazeera Media Network © 2021, [online]. Vyd. 24. 6. 2020 [cit. 8. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2020/6/24/yemen-coronavirus-cases-expected-to-surge-as-un-aid-dries-up

Security Outlines

česko-slovenský portál o bezpečnosti