O tom, že se v Demokratické republice Kongo ani v prosinci roku 2016, což by bylo poprvé od vyhlášení nezávislosti v roce 1960, neuskuteční mírové předání prezidentského úřadu, bylo rozhodnuto už dříve během roku. V květnu totiž ústavní soud poměrně kontroverzně rozhodl, že dokud nebude určen nový prezident, ten současný, Joseph Kabila zůstane v úřadu a bude nadále zastávat post prezidenta. Kabila je prezidentem od roku 2001, kdy byl zabit předchozí prezident Laurent Kabila, jeho otec. Již během roku bylo toto rozhodnutí ve společnosti bráno silně negativně a vyvolalo značné znepokojení jak v opozici, tak také v mezinárodním prostředí. To, že s rozhodnutím nesouhlasí ani občané, dokazují vlny protestů, které zemi zachvátily v průběhu roku a eskalovaly na podzim, kdy si vyžádaly několik desítek obětí. Avšak skutečná vlna protestů a bojů proti Kabilovi a jeho vládním spojencům se očekávala v prosinci, konkrétně těsně před Vánoci, jelikož 20. 12. končil Kabilův legálně zvolený (ačkoliv v tehdejších volbách se ozývalo mnoho hlasů o nelegitimnosti výsledků) prezidentský mandát.

Vážnou hrozbu, která potenciálně tkví v síle davu, si uvědomoval i sám Kabila, a proto nejméně třem poskytovatelům internetu nařídil částečné zablokování mnoha sociálních sítí. Tato blokace měla začít minutu před nedělní půlnocí. Mezi sítěmi a platformami, které měly být zablokovány, byly například Facebook, Skype, Twitter, WhatsApp. V případě, že nebylo možné blokovat pouze komunikaci na těchto sítích, bylo nařízeno zamezit jakémukoliv přístupu k síti. Poskytovatelé toto nařízení dodrželi, jelikož podle mluvčího jednoho z nich, je to jejich povinnost. Toto nařízení bylo s největší pravděpodobností mířeno k omezení možné komunikace mezi občany, a tím pádem znemožnění či snížení schopnosti organizovat protesty proti prezidentovi.

Ještě před samotným oficiálním koncem Kabilova mandátu byly zahájeny další rozhovory mezi vládnoucí koalicí a opozicí ohledně prezidentovy budoucnosti. Avšak ty skončily na mrtvém bodě a další rozhovory byly naplánovány až na 21. 12., kdy se členové katolické církve, kteří fungovali jako mediátoři v těchto rozhovorech, měli vrátit z Říma. Členové opozice potvrdili, že nehodlají organizovat žádný protest proti prezidentovi, aby tím nedali záminku vládě tyto protesty násilně potlačit. Přesto však uvedli, že očekávají protesty, které si lidé zorganizují sami. Jedna z hlavních postav opozice, neúspěšný prezidentský kandidát a protivník Kabily ve volbách v roce 2011 Etienne Tshisekedi, ve videu, které bylo dostupné na YouTube nabádal lid, aby neuznal nelegální a nelegitimní autoritu Josepha Kabily a aby protestoval nenásilně.

Samotné protesty začaly vypukat již v pondělí 19. 12., avšak byly potlačeny velkým množstvím nasazených policejních a armádních jednotek. Skutečná hlavní vlna tedy přišla skutečně až o den později, kdy již skončil Kabilův mandát. Vojáci a policie používali ostré náboje, zatímco protestující pálili pneumatiky, házeli kameny a napadli kancelář vládnoucí strany. Počet mrtvých za protesty v tento den dosáhl dle různých zdrojů od devíti, jak uváděla vláda, přes 20 jak tvrdilo OSN až po dvacet šest, což je číslo od Human Rights Watch. I s dalšími dny, kdy protesty pokračovaly, zemřelo dle OSN k 24. 12. 40 civilistů. Mimo tyto protesty však došlo i k několika dalším incidentům. 22 mrtvých bylo přisouzeno útoku ugandských rebelů v provincii Severní Kivu na východě Demokratické republiky Kongo.

Samotné mírové rozhovory mezi vládnoucí koalicí a opozicí ohledně Kabily, byly s narůstajícím napětím a počtem mrtvých stále více prosazovány katolickou církví. Ta na obě strany apelovala a potvrdila, že by preferovala vyřešení palčivé otázky do Vánoc. Již v pátek 23. 12. na veřejnost prosákla zpráva o návrhu, se kterým by mohly souhlasit obě strany. Součástí dohody bylo odstoupení prezidenta Kabily koncem roku 2017. Výměnou za to by nebyla umožněna změna ústavy tak, aby se mohl pokoušet o třetí termín ve funkci prezidenta. Rovněž premiér by byl jmenován z řad opozice. Etienne Tshisekedi by dohlížel na implementaci dohody. Nicméně dohoda nebyla podepsána a očekávala se další vlna jednání. Dopoledne na Štědrý den všechna očekávání o vyřešení situace před Vánoci vzala za své, když bylo oznámeno, že dohoda stále nebyla podepsána a mezi stranami stále existují spory, především ohledně toho, jak by byly řešeny veřejné záležitosti. Vzhledem k vánočnímu času byl nutný odjezd mediátorů z řad katolické církve, kteří museli plnit své povinnosti. Po období klidu, které následovalo v dalších dnech, přišla 31. 12. zpráva, že bylo dosáhnuto dohody, která sice stále nebyla podepsána, ale to bylo považováno již jen za formalitu. V konečném znění se smlouva výrazněji nelišila od návrhu, který měl být předložen před Vánoci. Konkrétně jde o několik bodů. Joseph Kabila odstoupí po volbách, které se uskuteční před koncem roku 2017, a zároveň nebude schopen změnit ústavu ve prospěch svého možného třetího mandátu. V březnu 2017 bude ustanovena přechodná vláda a premiér bude jmenován z řad opozice. Rovněž bude dovolen návrat exilovým politiků bez jakéhokoliv možného postihu po návratu. Nevyřešená se však zdá otázka některých zatčených opozičního politiků přímo v zemi, jelikož jejich propuštění není součástí dohody.

Celkový výsledek a důsledky této dohody jsou zatím nejasné. Joseph Kabila získal další rok ve funkci, a zdali opravdu hodlá příští rok odstoupit, ví nyní zřejmě jen on sám. Velkým vítězem je zajisté katolická církev, která během jednání tvořila prostředníka a k vyjednání smlouvy a tedy de facto zajištění alespoň příměří, přispěla velkou měrou. Již březen, tedy doba, kdy by měla být ustanovena přechodná vláda, napoví nakolik skutečná tato dohoda je. Jestli je opravdu skutečným vítězstvím diplomacie či zda je pouze několikaměsíčním odkladem hlubší politické krize v zemi.