Letošní zimní olympijské hry nepředstavovaly boj jen o cenné medaile. Pořádající zemí byla Jižní Korea, jejíž severní soused disponuje jaderným arzenálem a jednou z největších armád na světě. Testy jaderných zbraní a balistických střel v kombinaci se severokorejskou neochotou vyjednávat zajisté zneklidňovaly sportovce i fanoušky. Přesto se jihokorejskému prezidentovi Moon Jae-Inovi podařilo „vybojovat“ klidné olympijské hry s účastí Severní Koreje. Co se však stane po zhasnutí olympijského ohně a rozdání zbylých medailí? Může pozitivní vývoj v oblasti pokračovat?

Sjednocená Korea na olympiádě

Jihokorejský prezident Moon Jae-In přišel s myšlenkou účasti Severní Koreji na ZOH v červnu minulého roku. Nicméně severokorejský vůdce se k návrhu vyjádřil až ve svém novoročním projevu. Následovaly série rozhovorů v demilitarizované zóně v hraniční vesnici Panmunjom a po dvou letech se tak setkaly obě části poloostrova.

V každém případě přišlo severokorejské rozhodnutí zúčastnit se her na poslední chvíli a jedinými sportovci, kteří se nominovali před oficiálním konečným termínem na konci října, byl krasobruslařský pár. Nicméně Mezinárodní olympijský výbor udělil výjimku dalším sportovcům a umožnil jim tak startovat na olympiádě.

Rozhovory lze považovat za úspěšné. Na zahajovacím ceremoniálu v Pchjongčchangu obě země pochodovaly pod společnou vlajkou, na které je vyobrazen modrá silueta celého poloostrova. Vytvořily i společný ženský hokejový tým. Sportovní diplomacie se však nesetkala s nadšením některých jihokorejských fanoušků. Část jihokorejského týmu totiž přišla o možnost zúčastnit se olympiády a fanoušci podepsali petice pro zachování týmu. Kvůli jazykovým odlišnostem a krátkému času na seznámení s novými členkami týmu byly komplikované i společné tréninky. Protesty přesto nebyly vyslyšeny.

Takové sjednocení však není v žádném případě ojedinělé. První snahy o zmírnění napětí pomocí sportovních událostí se objevily již v 60. letech minulého století. Společně národy pochodovaly mimo jiné na letních olympiádách v letech 2000 a 2004 nebo zimní v roce 2006 a společné týmy vytvořily například ve stolním tenise nebo fotbalu v roce 1991.

Zdá se, že obě země využívají sportovní události k demonstrování naděje pro usmíření. Nicméně je pravdou, že zlepšení vztahů nikdy nepřekročilo sportoviště a od roku 1953, kdy skončila korejská válka, nebyla podepsána žádná mírová dohoda upravující vztahy na poloostrově. Lehké zlepšení ve vzájemných vztazích lze spatřit v období tzv. sluneční politiky (Sunshine policy) mezi lety 1998-2008, jejímž cílem bylo napětí na poloostrově zmírnit. Tehdy také byla sportovní diplomacie nejaktivnější.

Vojenská přehlídka a cvičení

I přes znovunavázání komunikace se svým jižním protějškem pořádala Severní Korea pouhý jeden den před zahájením ZOH vojenskou přehlídku na základě 70. výročí svých ozbrojených sil. Dle expertů však byla přehlídka kratší a v menším měřítku, než bývá zvykem. Oproti minulým letům navíc chyběl živý přenos a nebyli pozváni zahraniční novináři. Přehlídky se zúčastnilo na 50 000 lidí včetně asi 13 000 vojáků. Je možné, že skromnější přehlídka byla způsobena načasováním události a snahou pokračovat ve zlepšování komunikace s Jižní Koreou. (VIDEO)

Obnovené vazby se Severní Koreou nezůstaly bez reakce USA a Jižní Koreje, které se rozhodly odložit každoroční společné vojenské cvičení. Obvykle se koná v průběhu března a dubna a účastní se ho kolem 17 000 amerických a 300 000 jihokorejských vojáků. Po odložení cvičení souhlasila Severní Korea s oficiálním setkáním a účastí svých sportovců na olympiádě. Dále upozornila, že cvičení bude považováno za provokaci a mohlo by narušit snahy o vznikající mírovou situaci na poloostrově. Země již oznámily, že se cvičení uskuteční v prvním dubnovém týdnu.

Taková opatření by před několika měsíci byly nemyslitelné. Pro tentokrát se však země vzdaly možnosti demonstrovat svou sílu za každou cenu a snažily se nenarušit křehké příměří.

Delegace

Severokorejská delegace dorazila na trajektu a požádala o doplnění ropy pro zpáteční cestu. Poskytnutí ropy by však znamenalo porušení sankcí. V přístavu na trajekt čekali i demonstranti s přeškrtnutými fotkami Kim Jong-Una a jihokorejskou hymnou.

Severokorejská delegace vedená Kim Yo Jong, mladší sestrou Kim Jong-una, strávila na ZOH celkem tři dny. Příjezd delegace znamenal první návštěvu člena vládnoucí rodiny na území Jižní Korey od roku 1950. Během zahajovacího ceremoniálu si Kim Yo Jong potřásla rukou s jihokorejským prezidentem a další den mu na obědě předala vzkaz od svého bratra, který ho pozval na setkání v Pchjongčchangu.

Pouhý týden po zhasnutí olympijského ohně se tak spolu korejští vůdci setkali. Obsahem jednání bylo další zlepšování bilaterálních vztahů a také možnost setkání s USA.

Severokorejští reprezentanti měli odlišné podmínky v porovnání s reprezentanty z jiných zemí, jelikož byli vlastním režimem sledováni 24 hodin denně, dokonce i v koupelně. Nebyli v kontaktu s ostatními sportovci a každý z nich sdílel pokoj se svým osobním strážcem, aby jim byl znemožněn jakýkoliv pokus o útěk.

Sankce

Překážku pro hladký průběh olympijských her představovaly série sankcí, které na Severní Koreu uvalila OSN. Zahrnují například zákaz obchodu se zbraněmi a vojenským materiálem, import luxusního zboží, zemního plynu a ropy. Dále limitují severokorejský export elektroniky, potravin, zemědělských výrobků nebo například dřeva a KLDR také nemůže prodávat svá práva na lov ryb. Ještě rozsáhlejší sankce uvalily USA, které zasahují i konkrétní jednotlivce nebo společnosti. Jižní Korea tak musela požádat organizaci o udělení výjimky pro člena delegace Choe Hwi, který má zakázáno ze své země vycestovat kvůli šíření propagandistických myšlenek.

S výjimkou severokorejských reprezentantů také všichni sportovci obdrželi nejnovější smartphone od Samsungu nebo sportovní vybavení od Nike. Společný hokejový tým proto soutěžil v dresech vyrobených finskou firmou a severokorejské hráčky musely vybavení po skončení her vrátit.

V podstatě lze konstatovat, že Jižní Korea celou dobu chodila po tenkém ledě, jelikož jakákoliv snaha o pohostinnost pro severokorejské sportovce mohla být vnímána jako porušování sankcí.

Co na to USA?

V průběhu ZOH se postupně proměnil postoj USA. Zpočátku americký viceprezident Mike Pence trval na ukončení jaderného programu i vývoje balistických zbraní předtím, než dojde k dialogu. Se severokorejskou delegací se nesetkal, přestože na zahajovacím ceremoniálu seděla nedaleko. Navíc bylo možné ho spatřit na závodech v rychlobruslení s Fredem Wambierem, otcem amerického studenta, který zemřel na následky sedmnáctiměsíčního věznění v Severní Koreji. Tento fakt demonstruje snahu USA připomenout násilnosti severokorejského režimu.

Později však Mike Pence uvedl, že jsou Spojené státy ochotny jednat se Severní Koreou, přestože stále trvají na ukončení jaderného programu. Přidal se k němu i Rex Tillerson, šéf americké diplomacie, který zdůraznil, že záleží jen na Severní Koreji a její ochotě vyjednávat. V každém případě Severní Korea nevyjádřila žádnou vůli vyjednávat s USA v průběhu olympijských her.

Nakonec vyšlo najevo, že se Pence měl setkat se severokorejskou delegací 10. února. Plánovanou schůzku však delegace zrušila dvě hodiny před jejím konáním. Pravděpodobným důvodem bylo Pencovo oznámení nových ekonomických sankcí a kritika porušování lidských práv.

Neuplynuly však ani dva týdny po zakončení olympijských her a Severní Korea svůj postoj změnila a plánuje jednání přímo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které vyplynulo z jihokorejské návštěvy. Předpokládá se, že se vůdci zemí setkají v květnu. Kim Jong-Un údajně přislíbil, že se jeho země zdrží dalších raketových testů v průběhu jednání. I přes plánování jednání zůstanou v platnosti sankce.

Detaily historicky prvního setkání mezi americkou a severokorejskou hlavou státu zatím nejsou jasné, přesto lze spatřit jasný odklon od vzájemných přestřelek na Twitteru. Nicméně je mi náhlá změna severokorejského chování o 180° podezřelá. Je možné, že se začaly projevovat účinky sankcí nebo jen chtějí získat více času na další budování jaderných zbraní?

Vůdce spokojen

Po návratu severokorejské delegace vydal údajně Kim Jong-Un pokyn k opatřením vedoucím ke zlepšení vztahů na korejském poloostrově. Detaily ale sděleny nebyly. Navíc vyjádřil spokojenost s konáním her a celým průběhem návštěvy.

Jihokorejské Ministerstvo pro sjednocení zaplatilo výdaje za severokorejskou delegaci, což představovalo zhruba 2.64 milionů dolarů. Tato částka pokryla převážně ubytování a stravu pro roztleskávačky, orchestr a podpůrné týmy. Za 22 sportovců zaplatil Mezinárodní olympijský výbor, naopak jihokorejský vládní rozpočet pokryl výdaje za politické představitele, včetně Kim Yo Jong.

Na závěrečný ceremoniál poslala Severní Korea delegaci vedenou Kim Yong Cholem, který předsedá výboru zodpovědnému za mezikorejské vztahy. Je však obviněný z potopení jihokorejský námořní lodi v roce 2010, kdy zemřelo 46 námořníků. Nicméně přímé důkazy chybí a Severní Korea se od potopení lodi distancovala. Jižní Korea se ho z diplomatických důvodů rozhodla přijmout a využít také jeho zodpovědnosti za mezikorejské vztahy.

Jedním z cílů jihokorejské diplomacie po ZOH bude zprostředkování setkání rodin, které zůstaly rozděleny korejskou válkou (odehrála se v letech 1950-53). Přestože během olympiády došlo k výraznému oteplení vzájemných vztahů, návrh na setkání je daleko od realizace. Nicméně ne všechny rodiny jsou nápadem nadšeny. Příbuzní žijící v Severní Koreji se totiž po setkání mohou ocitnout v ohrožení a být sledováni režimem.

Růžová budoucnost?

Olympijské hry proběhly bez bezpečnostních rizik pro návštěvníky i sportovce. Přesto jsou nově vzniklé interakce mezi státy korejského poloostrova pouze zdánlivým příslibem do budoucna.

Severní Korea využila možnosti reprezentovat svůj režim v lidském světle, pomocí skupiny roztleskávaček a usmívající se Kim Jong-Unovy sestry. Netradičně tak KLDR použila soft power pro sblížení se svým jižním sousedem. V průběhu celé návštěvy byla bedlivě sledována médii a je možné, že se jí díky úsměvům podařilo na jihokorejské diváky zapůsobit. Například si vysloužila potlesk, když povstala během jihokorejské hymny na zahajovacím ceremoniálu. Přes úsměvy však Kim Yo Jong zůstává jednou z vysoce postavených představitelů severokorejského režimu. Minulý rok ji OSN přidalo na seznam osob obviněných z porušování lidských práv.

Kromě Kim Yo Jong zaujalo jihokorejské diváky i přibližně 230 severokorejských roztleskávaček, které v průběhu her podporovaly své sportovce. Ve své zemi jsou známé jako „armáda krásek“. Barevné kostýmy a profesionální choreografie však stále mají i svou negativní stránku. Dle uprchlíků ze Severní Koreje jsou roztleskávačky nuceny k sexu s vysokými politickými představiteli. Přestože tedy získaly značný obdiv, jsou stále jen prostředkem pro zobrazení režimu stejně zářivými barvami, jako jsou jejich sukně.

Vojenská přehlídka konající se před olympijskými hrami a zrušení plánovaného rozhovoru s Mikem Pencem jsou jasným důkazem, že se Severní Korea nehodlá jaderného programu vzdát. Navíc se předpokládá, že budou v testech pokračovat v roce 2018 a zvažují i jaderné testy v atmosféře. Nadále také zdůrazňují význam jaderných zbraní pro „přežití“ státu. Na druhou stranu se dle nejnovějších informací zdá, že se jednání s USA nakonec uskuteční. Po dobu setkání navíc pravděpodobně dojde k pozastavení raketových testů.

Jihokorejský prezident se snaží o zlepšení vztahů se severním sousedem prostřednictvím diplomacie a v uplynulém olympijském měsíci byl velmi úspěšný. Každopádně mírný přístup není v souladu s politikou USA a Japonska, kteří jsou jeho hlavními partnery ve snaze zmírnit severokorejskou jadernou hrozbu. Je tedy pravděpodobné, že sblížení s Jižní Koreou je severokorejskou snahou o vytvoření názorové propasti s důležitými spojenci.

USA se také rozhodly rozšířit sankce. Vztahují se na jednu osobu, 27 společností a 28 lodí. Jedná se převážně o lodě registrované v Číně, Hong Kongu, Taiwanu nebo Singapuru. Smyslem je zamezit lodnímu transportu a postihuje téměř všechna plavidla, která Severní Korea používá. Čína vzápětí požádala o zrušení nových sankcí z důvodu možného narušení čínsko-americké spolupráce. Sankce se totiž týkají nejvíce čínských společností a lodí. Navýšení sankčních opatření tak může přispět k dalšímu růstu napětí, a to nejen se Severní Koreou, ale i s ostatními státy, jelikož dochází k omezování jejich ekonomických možností.

Je také pravděpodobné, že Severní Koreu donutily ke komunikaci a účasti na olympiádě dopady sankcí. Dle zahraničních obyvatel Severní Koreji je v obchodech daleko méně luxusního zboží a rostou ceny pohonných hmot. Proto může být přátelství s Jižní Koreou důležité pro získání důležitých surovin.