Rusko v posledních letech stále více stupňuje své aktivní působení vůči geopolitickému Západu. Zatímco dříve si ruské zpravodajské služby pečlivě vybíraly cíle svých útoků, dnes rozsáhle napadají širokou škálu objektů, aniž by byly přímo napojeny na strategické zájmy Ruska. Tento odklon se rovněž projevuje změnou operativní kultury, která spočívá v přesunu od přímé účasti příslušníků zpravodajských služeb k „outsourcování“ podvratné činnosti na kriminální podsvětí. Tato transformace je obzvlášť patrná u vojenské rozvědky GRU, jež pravděpodobně provádí nejvíce operací tohoto typu.
Obecný kontext ruského aktivního působení
Ruské zpravodajské služby dlouhodobě v rámci aktivního působení přistupují k agresivnějším až sabotážním metodám. Četnost případů užití těchto metod se od počátku plnoformátové invaze Ruské federace na Ukrajinu značně zvýšila. Zpravodajské služby Ruska zejména útočí na dopravní a kritickou infrastrukturu, budovy veřejné správy i na průmyslové závody (zvláště cílí na zbrojní průmysl). [1] Zároveň páchají atentáty na politické oponenty nebo „zrádce“ z vlastních řad. [10] Největší podíl na uvedeném nárůstu případů aktivního působení má ruské vojenské zpravodajství GU (Hlavní správa generálního štábu, obecně známá pod zkratkou GRU), respektive jednotky 29155 a 54654 spadající pod Službu pro speciální činnosti. Pro tyto útoky využívají ruské zpravodajské služby různorodé nástroje, např. výbušné nástrahy, zneužití nelegální migrace nebo nervově paralytické látky. Mezi hlavní cíle sabotážních operací patří podvracení Západu a omezení jeho vůle podporovat Ukrajinu. [1] Naopak atentáty proti přeběhlíkům lze interpretovat jako nástroj odstrašení dalších potenciálních „zrádců“. Příslušníky, kteří spolupracují s cizími zpravodajskými službami, totiž často brutálně zavraždí, čímž učiní z jejich smrti odstrašující příklad. [10] Toto působení pro Rusko představuje poměrně levný prostředek soupeření se Západem, jenž je obtížné s Ruskem přímo spojit. Proto málokdy přináší významné politické důsledky. Určitou výjimkou je tzv. „rally around the flag“ efekt, během něhož dochází k posílení vůle odporovat Rusku a paradoxně podporuje budování vlastních kapacit. Přesto odpověď Západu, která převážně spočívá v posilování vlastní obranyschopnosti, není příliš efektivní v zamezení těchto útoků. [1]
Transformace aktivního působení GRU je ilustrována několika případy, které jsou pro účely této analýzy děleny na případy s přímým zapojením příslušníků zpravodajských služeb a na případy, u nichž jsou útoky agenturním způsobem outsourcovány na kriminální aktéry. Jedná se tedy buď o případy, v nichž byl útok proveden kmenovými důstojníky s jasným a přímým cílem anebo o případy, jež byly provedeny bez přímé účasti příslušníků zpravodajské služby a bez jednoznačného kinetického cíle. Do první skupiny se v článku řadí zneškodnění muničního skladu ve Vrběticích a otrávení Sergeje Skripala. [2] Druhou skupinu pak představuje síť operací zahrnující mj. pokusy o zapálení depa DPP (dopravní podnik hl. m. Prahy) a žhářské útoky na sklady v Polsku. [14]
Transformace od přímé účasti příslušníků ruských zpravodajských služeb k „outsourcování“ operací externím kriminálním aktérům představuje hlavní předmět této analýzy. Na základě vybraných případů rozebírá, v čem tato změna spočívá, její vliv na operativní kulturu jednotek, jakých cílů se Rusko prostřednictvím útoků snaží dosáhnout a jaký je vztah mezi západními protiopatřeními a proměnou ruského aktivního působení.
Operativní kultura hlavních jednotek
Zatímco jednotka 29155 se zaměřuje na působení v cílové zemi po určitou dobu, během níž je provedena cílená operace, jednotka 54654 působí dlouhodobě s cílem vybudování sítě místních agentů (obdoba pojmu osoba jednající v prospěch zpravodajské služby, nikoliv příslušník služby). Často zajišťuje zázemí pro tyto sítě, tedy krycí firmy, falešné doklady apod. [1]
Rusko pro operace aktivního působení čím dál častěji najímá externí agenty z kriminálního podsvětí, kteří jsou sice poměrně levní a dokážou krýt stopy ruských zpravodajských služeb, ale současně jejich užívání vede k nižší kvalitě útoků s nespolehlivými výsledky. Omezená profesionalita těchto jedinců tak ve spojení s absencí diplomatické imunity napomáhá západním bezpečnostním složkám čelit těmto individuálním akcím. [1] Protože se jednotka 54654 nejspíš specializuje na spolupráci s podsvětím, lze v důsledku rostoucího využívání kriminálních aktérů očekávat posílení její role. Tento model totiž přesněji odpovídá předpokládaným schopnostem jednotky než přístup, v němž byly kinetické operace prováděny převážně kmenovými důstojníky. Přesun k „outsourcování“ tak zvyšuje význam jejího zapojení. [3]
Provedené operace a jejich širší význam
Útoky s jasným cílem provedené příslušníky zpravodajských služeb
Nejstarší útok z uvedených případů, tj. útok na muniční sklad ve Vrběticích proběhl roku 2014. Na základě informací BIS (Bezpečnostní informační služba – česká civilní kontrarozvědka) a vyšetřování NCOZ (Národní centrála proti organizovanému zločinu Policie ČR) bylo potvrzeno, že se skutečně jednalo o útok jednotky 29155 GRU. České instituce považovaly za motivaci tohoto útoku zabránění plánovaného vývozu munice ve skladu na Ukrajinu. [4]
Samotný útok provedlo nejméně šest vysoce postavených důstojníků GRU, z nichž dva disponovali diplomatickým krytím. Jednalo se o schopné profesionály, kteří se také podíleli na jiných útocích napříč Evropou. [2] Zde je patrná starší operativní kultura, která často spočívala ve využití kvalitních kmenových důstojníků. Útočníci byli za svoji službu štědře odměněni a někteří dokonce obdrželi vysoká vyznamenání, [2] což pravděpodobně odráží přístup Ruska k těmto jedincům jako k hodnotným zdrojům, které si je potřeba udržet. Výrazný zájem ruské vlády o tuto operaci dokládá nestandardní osobní dohled velitele jednotky 29155 gen. Andreje Averjanova, jenž zřejmě navštívil ČR v době útoků. Ten měl navíc podle telefonních záznamů přímé spoje na vedení GRU i ruské vládní představitele, s jimiž o útocích patrně komunikoval. [9]
Teze, že cílem útoků bylo zabránění vývozu zbraní na Ukrajinu, [5] je podpořena podobnými útoky v Bulharsku na zbrojařskou firmu EMCO a pokusem o vraždu bulharského zbrojaře Emiliana Gebreva. Souvislost s Ukrajinou je dále podložena odposlechy komunikace mezi jednotkou 29155 a povstaleckými skupinami na Donbase v letech 2014 a 2015. [2] Na tomto případu lze tedy identifikovat jasný cíl sabotáží – zabránění vývozu zbraní na Ukrajinu. I když není možné vyvrátit, že pro Rusko by případný chaos a nedůvěra byly žádoucími vedlejšími účinky, cíle útoků byly nejspíš zvoleny v přímé souvislosti se zájmy Ruské federace na Ukrajině.
Podobným případem, jehož operativní kultura připomínala tu z útoku na muniční sklad ve Vrběticích, je pokus o vraždu Sergeje Skripala. Jednalo se o příslušníka GRU, který působil jako dvojitý agent v prospěch SIS (MI6 – britská rozvědka). Po jeho odhalení a odsouzení v Rusku byl osvobozen výměnou zajatců [6] a pravděpodobně pokračoval v práci pro západní zpravodajské služby. [7] Roku 2018 byl otráven nervově paralytickou látkou Novičok (A-234), což vedlo k dlouhodobé hospitalizaci Skripala i jeho dcery. Účast Ruské federace na útoku dokládá několik skutečností. Jednak je látka Novičok často spojována s aktivním působením Ruské federace (byl užit i v případu útoku na Gebreva [2]) [6], a jednak také fakt, že tři podezřelí v případu byli identifikováni jako vysoce postavení důstojníci GRU. [9]
Navíc byli všichni podezřelí vysoce kvalifikovanými příslušníky jednotky 29155. Útočník Alexandr Miškin byl dokonce vystudovaný lékař. [8] Zajímavostí je, že dva útočníci z případu otrávení Sergeje Skripala, plk. Anatolij Čepiga a lékař Alexandr Miškin [8], se podíleli i na útoku ve Vrběticích. [2] Celkově se tedy jednalo o zkušené jedince, kteří obdobné operace i mimo Vrbětice a otrávení Sergeje Skripala opakovaně prováděli (třetí člen útoku, maj. gen. Denis Sergejev, je mj. spojován se zmíněným pokusem o vraždu bulharského zbrojaře Gebreva). [9]
I v tomto případě lze určit přímý zájem a napojení na vysoce postavené politiky Ruské federace. Přesněji byl tímto prostředníkem – podobně jako v případě Vrbětic – podle dostupných důkazů zejména gen. Andrej Averjanov, který na základě odposlechů v době útoku telefonoval s ruským ministrem zahraničních věcí Sergejem Lavrovem. [9] Strategický zájem Ruska je i v tomto případě poměrně jasný. Ruské vedení totiž dává jasně najevo, že zrádci budou eliminováni bez ohledu na to, kde se nacházejí (podobným způsobem byl zabit i přeběhlík ruské kontrarozvědky Alexandr Litviněnko). Nemilosrdný přístup k přeběhlíkům je charakteristickým prvkem modu operandi ruských bezpečnostních složek. [10]
Na těchto případech lze tedy vymezit několik společných vlastností. Operace prováděli specializovaní příslušníci ruských zpravodajských služeb, kteří byli pravděpodobně na tyto operace vycvičeni mj. v rámci jednotky 29155 a opakovaně se účastnili operací často pod diplomatickým krytím. Dále lze u těchto incidentů jednoznačně určit strategický cíl, který je poměrně přímý a přesný (varovná vražda zrádce nebo zabránění vývozu určitého materiálu). Operace byly přímo napojeny na nejvyšší představitele ruské exekutivy, což dokládá zájem Kremlu na dosažení specifického cíle.
Analyticky významná je reakce Západu na tyto útoky, neboť Rusko neslo poměrně výrazné diplomatické (hromadné vyhoštění diplomatů) a politicko-ekonomické následky (ukončení jednání o pořízení vakcíny Sputnik Českem), [11] k čemuž, jak bude uvedeno níže, nedošlo v případě útoků se zapojením kriminálních agentů v poslední době. [1]
Diverzní útoky s napojením na kriminální podsvětí
Případ pokusu o zapálení depa DPP (Dopravní podnik hl. m. Prahy) z roku 2024 představuje decentralizovaný přístup Ruska k aktivnímu působení, který spočívá v „outsourcování“ podvratné činnosti kriminálním aktérům a v nedávné minulosti nabývá na četnosti. Namísto přímého využití příslušníka zpravodajské služby se totiž jednalo o kolumbijského občana, který byl pro zapálení depa najat. [12] U útoku nelze určit jasný přímý cíl a jeho provedení nebylo příliš sofistikované. Útočník jednoduše polil v depu několik autobusů hořlavinou a zapálil je. Krátce poté Kolumbijce bez výrazných komplikací zadrželi čeští kriminalisté. [12] Útočník po zapálení depa rovněž pravděpodobně plánoval provést podobný útok v obchodním centru. Polská civilní kontrarozvědka ABW i představitelé polské a české exekutivy tento útok později asociovali s Ruskem. Bylo navíc odhaleno, že tentýž útočník prováděl žhářské útoky také v Polsku. [13] Posléze agentura Evropské unie Eurojust zařadila tento útok mezi několik podobných případů napříč Evropou (např. v Rumunsku či v Litvě). Podezřívá se u nich napojení útočníků na stejného organizátora. [14]
Polská kontrarozvědka popsala způsob, kterým ruské zpravodajské služby připravily sérii útoků. Tvrdí, že organizátoři systematicky vyhledávali na sociální síti Telegram Latinoameričany se zkušenostmi s působením v bezpečnostních složkách. Poté, co byli rekrutováni, vedoucí důstojníci zaškolili získané agenty (osoba jednající v prospěch zpravodajské služby) pro provedení útoku (např. je naučili připravit Molotovův koktejl), a vydali jim úkoly, jako například sledování, provedení žhářských útoků i jejich zaznamenání. Výstupy z této činnosti byly později využity ruskojazyčnými médii v rámci dezinformačních kampaní. [13] Lze tedy očekávat, že cíle těchto útoků byly více součástí informačního boje než dosahování specifických kinetických důsledků. I když na základě popisu ruského aktivního působení je možné očekávat výraznou roli jednotky 54654 (pravděpodobně se zaměřuje na spolupráci s kriminálním podsvětím), [1] [3] nelze ji jednoznačně potvrdit.
Důsledkem toho byla nízká profesionalita jednotlivých útoků, o které svědčí skutečnost, že značná část z nich byla neúspěšná nebo malého rozsahu. Dále místní bezpečnostní složky dokázaly poměrně rychle identifikovat a v některých případech dokonce zastavit útočníky. [14] Například útočník na pražské depo byl odhalen už během útoku, zatímco odkrytí účasti plk. Anatolije Čepigi a Alexandra Miškina na explozi muničního skladu ve Vrběticích 2014 se protáhlo až do roku 2021. [15] Možným projevem oddělení zpravodajských služeb od útočníků je i skutečnost, že není na základě otevřených zdrojů zjevně patrné, která zpravodajská služba tyto útoky organizovala. Vzhledem k vysoké míře utajení zpravodajských informací ale nelze jednoznačně tuto souvislost potvrdit.
Dalším aspektem je pak absence jasného kinetického cíle útoku a omezené napojení útočníků na nejvyšší představitele Ruska. Souvislost mezi útoky se projevuje více v organizaci než v jednotném kinetickém cíli. Zatímco u Vrbětic bylo jasným cílem zabránit vývozu munice na Ukrajinu a u otrávení Sergeje Skripala trest zrádce, u novějších útoků se očekává obecnější cíl vyvolání chaosu, nejistoty či nedůvěry ve stát, ale i narušení jeho fungování. Transformace metod je navíc doprovázena růstem množství prokázaných útoků, jejíchž počet se zvýšil ze 2 v roce 2022 na 34 v roce 2024. [1] Lze tedy usoudit, že i když dramaticky roste počet útoků, jejich cílenost klesá.
Diplomatické důsledky těchto útoků byly omezené, [1] což bylo ale podle tehdejšího premiéra ČR Petra Fialy částečně způsobeno předešlými roztržkami s Ruskem. Ruská ambasáda v Praze totiž byla po ruském útoku na Ukrajinu již omezena na minimální počet diplomatů, čímž byly významně zmenšeny možnosti rozšířit diplomatické sankce. [16]
Vliv západních protiopatření na transformaci prováděných operací
Popsaný jev změny charakteru ruského aktivního působení byl a je v určité míře důsledkem protiopatření Západu. Hromadné vyhoštění diplomatů, které následovalo po kauzách typu Vrbětice a otrávení Sergeje Skripala, [11] výrazně omezilo možnosti ruských zpravodajských služeb vysílat své zpravodajské důstojníky do Evropy. Rusko tak již nemělo k dispozici rozsáhlé zázemí svých ambasád, kde by mohlo skrývat své zpravodajce, a tedy zintenzivnilo využití kriminálních aktérů při provádění útoků. Přímé využití zpravodajských důstojníků se navíc stává více rizikovým díky efektivnímu využití moderních analytických technik západních kontrarozvědek (např. lokalizace telefonních čísel) a následné identifikaci útočníků. [17]
Dále je z tohoto hlediska významná odlišná odpověď Západu na dva různé typy útoků. Zatímco na přímé útoky reagoval velice tvrdě rozsáhlým vyhoštěním diplomatů, reakce na decentralizované útoky byla poměrně omezená. To je částečně ovlivněno zmíněným vyčerpáním diplomatických sankcí, [16] ale i vyšší mírou popíratelnosti u „outsourcovaných“ útoků, která ztěžuje přijetí razantních protiopatření. Lze proto předpokládat, že omezená reakce Západu v kombinaci s vyhrocenými vztahy v souvislosti s konfliktem na Ukrajině motivuje Rusko k pokračování v novějším typu aktivního působení. [1]
Někteří analytici zastávají názor, že by Západ neměl na ruské útoky reagovat pouze defenzivně, ale i ofenzivně. [1] [18] Aktuálně západní země totiž ruské podvratné činnosti čelí zejména defenzivními opatřeními. Provádějí moderní kontrarozvědnou činnost ve spolupráci s jinými západními zpravodajskými službami, což se osvědčilo ve zmíněném případě odhalení kriminální sítě kolem zapálení DPP. Přijímají legislativní úpravy, které umožňují bezpečnostním složkám čelit hybridnímu působení, čehož příkladem je britský zákon o národní bezpečnosti, jenž zjednodušuje kriminalizaci účasti na ruském aktivním působení. [20] Dále posilují protivzdušnou a podmořskou obranu, a to mj. integrovaným programem NATO „Baltic Sentry“ pro ochranu podmořské infrastruktury před sabotáží. [21] Navíc tvoří ochranná opatření kritické infrastruktury, což představují polské investice do ochrany kritické infrastruktury a unijní směrnice CER. [19] Tito analytici tvrdí, že by tato defenzivní opatření mohla být doplněna vlastní ofenzivní činností, která by Rusko dokázala lépe odstrašit a pomohla by Západu získat iniciativu v hybridní válce. [1] [18]
Západní protiopatření měla tedy určitý vliv na přechod Ruské federace k „outsourcování“ útoků. Mezi faktory transformace patřila ztráta zázemí ambasád, kterou způsobilo masové vyhoštění diplomatů západními státy. Dále změnu ovlivnila slabá reakce na „outsourcované“ operace i důsledná kontrarozvědná činnost, jež zvýšila rizikovost přímého nasazení zpravodajských důstojníků. Podle některých odborníků navíc výhradně defenzivní přístup k ruskému aktivnímu působení pro odstrašení Moskvy nestačí, a proto doporučují zvážit i ofenzivní činnost.
Editor článku: Jan Míček a Veronika Zwiefelhofer Čáslavová
Titulní obrázek – zdroj: Wikimedia Commons
Zdroje
[1] Jones, G. S. (2025). Russia’s Shadow War Against the West. Retrieved from Center for Strategic and International Studies website: https://www.csis.org/analysis/russias-shadow-war-against-west.
[2] Bellingcat Investigation Team. (2021, April 26). How GRU Sabotage Operations in Czechia and Bulgaria Sought to Undermine Ukraine. Bellingcat. Retrieved from https://www.bellingcat.com/news/europe/2021/04/26/how-gru-sabotage-and-assassination-operations-in-czechia-and-bulgaria-sought-to-undermine-ukraine/.
[3] Shields, I. (2026). The GRU: Russia’s Notorious Military Intelligence Agency. Retrieved from Grey Dynamics website: https://greydynamics.com/the-gru-russias-notorious-military-intelligence-agency/.
[4] Bezpečnostní informační služba. (2024, April 29). Za útokem ve Vrběticích byla ruská GRU, potvrdila NCOZ [Press release]. Retrieved from https://www.bis.cz/aktuality/za-utokem-ve-vrbeticich-byla-ruska-gru-potvrdila-ncoz-48976dbe.html.
[5] Mazánek, J. (2024, April 29). Ukončení prověřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích [Press release]. Retrieved from http://policie.gov.cz/clanek/ukonceni-proverovani-vybuchu-municnich-skladu-ve-vrbeticich.aspx.
[6] Talukder, Md. Ishtag. (2020). Sergei Skripal: A Study of the Covert Operation to Assassinate the Russian Double Agent. OPUS International Journal of Society Researchers, 17(38). 10.26466/opus.800519.
[7] Furlong, R. & Synovitz, R. (2018, May 14). Foreign Minister Thinks Czech Agents Benefited from Skripal Meetings. RadioFreeEurope. Retrieved from https://www.rferl.org/a/russia-czech-foreign-minister-thinks-agents-benefited-from-skripal-meetings/29226023.html.
[8] Bellingcat Investigation Team. (2018, October 9). Full report: Skripal Poisoning Suspect Dr. Alexander Mishkin, Hero of Russia. Bellingcat. Retrieved from https://www.bellingcat.com/news/europe/2018/10/09/full-report-skripal-poisoning-suspect-dr-alexander-mishkin-hero-russia/.
[9] Bellingcat Investigation Team. (2020, April 20). Senior GRU Leader Directly Involved With Czech Arms Depot Explosion. Bellingcat. Retrieved from https://www.bellingcat.com/news/2021/04/20/senior-gru-leader-directly-involved-with-czech-arms-depot-explosion/.
[10] Hänni, A., & Grossmann, M. (2020). Death to traitors? The pursuit of intelligence defectors from the Soviet Union to the Putin era. Intelligence and National Security, 35(3), 403–423. https://doi.org/10.1080/02684527.2020.1728046.
[11] Conley, H. A., & Gabidulina, H. (2021). The Costs of Weaponizing Russian and Western Diplomatic Expulsions. Retrieved from Center for Strategic and International Studies website: https://www.csis.org/analysis/costs-weaponizing-russian-and-western-diplomatic-expulsions.
[12] Šopfová, K. (2024, June 6). Nešlo o agenta. Na žhářský útok v Praze byl najatý „žoldáček“. Novinky.cz. Retrieved from https://www.novinky.cz/clanek/domaci-neslo-o-agenta-na-zharsky-utok-v-praze-byl-najaty-zoldacek-40476577.
[13] Owczarek, M. (2025, July 7). Colombian linked to Russian-backed arson attacks in Poland, say authorities. Polskie Radio. Retrieved from https://www.polskieradio.pl/395/7785/artykul/3557672,colombian-linked-to-russianbacked-arson-attacks-in-poland-say-authorities.
[14] European Union Agency for Criminal Justice Cooperation. (2026, January 27). Terrorist group responsible for arson attacks across Europe taken to court [Press release]. Retrieved from https://www.eurojust.europa.eu/news/terrorist-group-responsible-arson-attacks-across-europe-taken-court.
[15] Kundra, O. & Spurný, J. (2021, April 26). Bellingcat a Respekt: Výbuch ve Vrběticích byl součástí podvratné operace proti Ukrajině. Respekt. Retrieved from https://www.respekt.cz/agenda/bellingcat-a-respekt-vybuch-ve-vrbeticich-byl-soucasti-dlouhodobejsi-operace-proti-ukrajine.
[16] Svorník, P. (2024, June 14). Ruská stopa v případu žháře z depa jednoznačně potvrzena, řekl Rakušan. Novinky.cz. Retrieved from https://www.novinky.cz/clanek/krimi-ruska-stopa-v-pripadu-zhare-z-depa-jednoznacne-potvrzena-rekl-rakusan-40476353.
[17] Danyluk, O. V., Reynolds, N. & Watling, J. (2024). The Threat from Russia’s Unconventional Warfare Beyond Ukraine, 2022–24. Retrieved from Royal United Services Institute website: https://www.rusi.org/explore-our-research/publications/special-resources/threat-russias-unconventional-warfare-beyond-ukraine-2022-24.
[18] Stinjman, E. (2025). Countering Russian hybrid warfare. Retrieved from Clingendael website: https://www.clingendael.org/publication/countering-russian-hybrid-warfare.
[19] Trefanenko, O. (2026). Russia’s stealthy, nefarious transgressions against Poland are on the rise. Is this a tactic to threaten EU and NATO countries for supporting Ukraine?. Retrieved from Weatherhead Center for International Affairs website: https://epicenter.wcfia.harvard.edu/articles/new-battlefield-poland-and-europes-struggle-against-hybrid-warfare.
[20] Dawson, J., Gower, M., Johnston, N., Mills, C., Panjwani, A. & Woodhouse, J. (2025). Countering Russian influence in the UK. Retrieved from House of Commons Library website: https://commonslibrary.parliament.uk/research-briefings/cbp-9472/.
[21] NATO Press Office. (2025, January 14). NATO launches ‚Baltic Sentry‘ to increase critical infrastructure security [Press release]. Retrieved from https://www.nato.int/en/news-and-events/articles/news/2025/01/14/nato-launches-baltic-sentry-to-increase-critical-infrastructure-security.
,_zákaz_vstupu_(2).jpg){kind=link}
