Tisíce podporovatelů exprezidenta Jaira Bolsonara obsadily 8. ledna 2023 budovu Kongresu, Nejvyššího soudu a prezidentský palác. Vyjadřují tak nespokojenost s výsledky prezidentských voleb, které se konaly na podzim, kdy se novým prezidentem stal Luiz Inácio Lula da Silva. Více než 1 150 lidí, včetně bývalého ministra spravedlnosti Andersona Torrese, bylo zatčeno. Zahájeno je také vyšetřování proti exprezidentu Bolsonarovi ve věci jeho role ve vyvolávání nepokojů.

Měla to být původně další naplánovaná demonstrace proti novému prezidentovi. Těch se od voleb, které proběhly 30. října 2022, konalo několik. Tentokrát se však demonstranti rozhodli překonat bezpečnostní zátarasy a ozbrojené složky a vtrhnout do nejvýznamnějších institucí v hlavním městě Brasília – Kongresu, Nejvyššího soud a prezidentského paláce, kde rozbíjeli okna a nábytek. Na střeše Kongresu rozvinuli transparent s nápisem „Intervence“, který měl být pravděpodobně vzkazem pro armádu. [1] Případná vojenské intervence by buďto napomohla Jairovi Bolsonarovi získat moc, nebo svrhla současného prezidenta Lulu da Silvu. Ten byl v době incidentu v sousedním brazilském státu São Paulu. Ihned po události oznámil prošetření celé situace a obvinil Bolsonara k podněcování násilností. [2] Jair Bolsonaro se v této době nacházel ve Spojených státech. Na svůj twitterový účet po události napsal, že odmítá Lulovo obvinění, a dodal, že pokojné demonstrace jsou součástí demokracie, ale napadání a poškozování veřejných budov již překračuje hranice. Doposud bylo zatčeno 1 159 lidí. [3]

Obsazení významných státních institucí

Tato událost vyvolala mnoho otázek: Jak je možné, že se demonstrantům podařilo vniknout do nejvíce zabezpečených budov v zemi? Proč nezakročily bezpečnostní složky? Na dostupných videích lze vidět, že mnozí policisté a vojáci nezúčastněně stáli opodál a celou situaci si natáčeli. Mohli demonstrantům pomáhat? Některé otázky již alespoň z části zodpovídají výsledky vyšetřování – několika úředníkům a příslušníkům ozbrojených složek byl okamžitě ukončen pracovní poměr nebo byli přímo zatčeni za napomáhání k protestům. Prozatím nejvýznamnější postavou je bezpochyby bývalý ministr spravedlnosti a v době protestů velitel federální policie Anderson Torres. [4]

Dle analýzy videí a livestreamů CNN [5] můžeme usuzovat, že svůj díl odpovědnosti nese celá řada aktérů. Chyby můžeme nalézt již v připravenosti. Videa naznačují, že bezpečnostní opatření nebyla tak vysoká jako při Lulově inauguraci 1. 1. 2023 (tehdy se jí účastnilo více než 8 000 členů bezpečnostních složek), a to i přes to, že protesty byly otevřeně organizovány online a tajné služby o nich věděly. [6] Již 3. ledna se na WhatsAppu či Telegramu objevily zmínky o proniknutí do Kongresu. Tajné služby údajně varovaly vládu a lokální vládu okrsku, že mají očekávat početné a násilné protesty. Tehdejší guvernér federálního okrsku Ibaneis Rocha (stoupenec Bolsonara) byl mezi varovanými, a přesto den před incidentem novinářům potvrdil konání protestů přímo před státními budovami. Podcenění situace vedlo k jeho odvolání ještě v den protestů na dobu 3 měsíců. [7]

Samotné protesty se 8. ledna vymkly kontrole kolem třetí hodiny odpoledne. V tu dobu stojí protestující před barikádami vytvořenými členy armádní policie před budovou Kongresu. Tisíce protestujících jsou v přesile vůči pouhým 365 policistům. Někteří z nich vyjadřují otevřené sympatie k demonstrantům, jeden z nich ukazuje palec nahoru, zatímco si potřásá rukou s rozbouřeným davem. Ve 14:45 se nálada mezi tzv. bolsonaristas začíná vyhrocovat, někteří strážníci se jim snaží na poslední chvíli zabránit v postupu pomocí pepřového spreje, ale už je pozdě, nastává chaos. Barikáda je prolomena. S pádem barikád se už většina policistů nesnaží protestujícím bránit, jeden z nich si dokonce mobilem natáčí člověka lezoucího na střechu Kongresu. [5]

Dav se kromě Kongresu, do kterého vnikl před 15 hodinou, blíží také k budově Nejvyššího soudu a prezidentskému paláci. Policisté na koních jsou stahováni ze sedel a biti výtržníky. Podle Luly jim v paláci někdo záměrně nechal odemčené dveře, jelikož zde nebyly známky po vloupání. Ze záběrů je evidentní nekoordinovanost bezpečnostních složek a panikaření před postupem davu. Kolem 19. hodiny policie a armáda získávají kontrolu nad situací a chaos ustává. O dvě hodiny později Bolsonaro jednání protestujících odsuzuje. Lula rabující dav označuje za „fanatické fašisty“ a slibuje každému, kdo se na útoku podílel, trest. [5] [7]

Nespokojenost s volbami

Tento incident je nutno dávat do souvislosti s výše zmíněnými říjnovými volbami brazilského prezidenta. Procentní rozdíl mezi dvěma hlavními kandidáty tehdy tvořil pouhých 0,2 %. Znovuzvolený levicový Lula už jako prezident působil mezi lety 2003–2010. Za tu dobu pro Brazílii mnoho udělal zejména v boji s chudobou, byl ovšem i vyšetřován pro korupci a následně vězněn. Z těchto obvinění se nikdy zcela neočistil. Tamní volby doprovázelo násilí a byly velmi vyhrocené, čemuž přispíval i obhajující Jair Bolsonaro. Ten opakovaně zpochybňoval demokratické instituce a samotný volební proces. Prohlásil, že volby buď vyhraje, bude zatčen, nebo bude zabit. Na volební proces musela dohlížet armáda a došlo k desítkám politicky motivovaných vražd. Více o volbách a dalším možném osudu Brazílie pod vládou prezidenta Luly se můžete dočíst v našem předchozím článku. [8]

Role Jaira Bolsonara a podobnost s obsazením Kapitolu v USA

Brazilský Nejvyšší soud bude prošetřovat také exprezidenta Bolsonara z možného podněcování k nepokojům. Hlavním důvodem je video, které bývalý prezident zveřejnil na svém facebookovém účtu dva dny po nepokojích. Ve videu tvrdil, že prezident Lula nebyl do úřadu zvolen, ale vybrán Nejvyšším soudem a brazilskými autoritami. Video po několika hodinách odstranil. Nejedná se však o jediný podobný výrok. Bolsonaro zpochybňuje volební systém dlouhodobě. Dokonce už při volbách v roce 2018 pronesl, že měl podezření na hackerský útok, který ho měl připravit o úřad. Zároveň prohlašuje, že sčítání probíhá skrytě tak, aby bylo možné s hlasy manipulovat. Veškerá tato tvrzení jsou dle brazilských úředníků a nezávislých expertů nepravdivá. Přesto se podobné výroky v Bolsonarově projevu stále opakují. Výsledkem je letitá kampaň, která podkopala víru ve volby milionů Brazilců. [9]

Zajímavé mapování výroků spojených s volbami uveřejnil server The New York Times [10] ještě před prezidentskými volbami. Varuje v něm právě před zpochybněním výsledků, pokud Bolsonaro prohraje. Navíc upozorňuje, že tato jeho kampaň má za následek nedůvěru voličů v brazilský volební systém (v nějž mají 3 ze 4 malou nebo žádnou důvěru). Zpochybňováním systému a popíráním výsledků voleb dává Bolsonaro jasně najevo opovrhování demokratickými institucemi v zemi.

Svým chováním tak připomíná bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který také odmítal přijmout výsledky voleb. Celkový incident se pak připodobňuje k útoku na Kapitol v roce 2021. Obě situace mají mnoho společného a vzájemnou inspiraci lze pouze těžko vyloučit. Dle výzkumníků z NPR [11] se v obou případech jedná o krajně pravicová hnutí, která sdílejí nápady, myšlenky a strategie. Kromě toho je ale možné najít i další souvislosti. Bývalý Trumpův poradce Steve Bannon byl za napomáhání obsazení Kapitolu uvězněn na 4 měsíce, poté se stal poradcem Jaira Bolsonara. Bannon protestující označil za „bojovníky za svobodu“. [12] Nebavíme se tak pouze o obdivování Trumpa a jeho politiky a vzhlížení k nim ze strany Bolsonara, ale o přímém napojení na jeho bývalé zaměstnance.

Nutno ale dodat také velký rozdíl mezi oběma incidenty. [12] Zatímco v roce 2021 byl v USA ještě stále u moci Donald Trump, který se ve svých projevech i po volbách snažil zmobilizovat voliče, v Brazílii již proběhla inaugurace nového prezidenta a v době protestů byl Bolsonaro v nemocnici na Floridě. Oba tyto incidenty jsou však velmi nebezpečné pro demokratické instituce. Nyní je otázkou, jak se novému brazilskému prezidentovi podaří uklidnit příznivce exprezidenta, kteří pravděpodobně nepřestanou vyjadřovat svoji nespokojenost s aktuální politickou situací.

Editor článku: Šárka Zoulová, Adam Sitko

Zdroje

[1] Araujo, G., Boadle, A. & McGeever, J. (2023, January 10). Bolsonaro in Florida hospital; 1,500 supporters detained after Brasilia riots. Reuters. Retrieved from: Bolsonaro in Florida hospital; 1,500 supporters detained after Brasilia riots | Reuters.

[2] Aljazeera (2023, January 8, updated). Bolsonaro supporters storm key government buildings in Brazil. Aljazeera. Retrieved from: Bolsonaro supporters storm key government buildings in Brazil | Jair Bolsonaro News | Al Jazeera

[3] Mao, F. & Murphy, M. (2023, January 9). Brazil Congress: Lula vows to punish supporters of Bolsonaro after riot. BBC. Retrieved from: Brazil Congress: Lula vows to punish supporters of Bolsonaro after riot – BBC News

[4] Aljazeera. (2023, January 13). Brazil prepares to seek extradition of Bolsonaro ally from US. Aljazeera. Retrieved from: Brazil prepares to seek extradition of Bolsonaro ally from US | Jair Bolsonaro News | Al Jazeera.

[5] Polglase, K., Mezzofiore, G., John, T., & Pedroso, R. (2023, January 14). Brazil riots timeline: How security failures opened a path to insurrection. CNN. Retrieved from: https://edition.cnn.com/2023/01/14/americas/brazil-congress-riots-timeline-intl-latam/index.html

[6] Chappell, B., Bond, S., & Olmos, S. (2023, January 10). The attack on Brazil’s Congress was stoked by social media—And by Trump allies. NPR. Retrieved from https://www.npr.org/2023/01/09/1147881560/the-attack-on-brazils-congress-was-stoked-by-social-media-and-by-trump-allies

[7] Sullivan, H. (2023, January 9). Brazil congress attack: What we know so far. The Guardian. Retrieved from https://www.theguardian.com/world/2023/jan/09/brazil-congress-attack-stormed-invasion-jair-bolsonaro-supporters-what-we-know-so-far

[8] Šulc, T. (2023, January 21). Kam povede Lula Brazílii?. Security Outlines. Retrieved from: https://www.securityoutlines.cz/kam-povede-lula-brazilii/.

[9] NPR. (2023, January 14). Brazil’s Supreme Court agrees to investigate former President Jair Bolsonaro for riot. NPR. Retrieved from: Brazil’s Supreme Court agrees to investigate former President Bolsonaro for riot : NPR

[10] Nicas, J., Milhorance, F. & Ionova, A. (n.d.). How Bolsonaro Built the Myth of Stolen Elections in Brazil. The New York Times. Retrieved from: How Bolsonaro Built the Myth of Stolen Elections in Brazil – The New York Times (nytimes.com)

[11] Bond, S., & Olmos, S. (2023, January 9). A look at the transnational extremism behind Brazil’s unrest and the U.S. Jan. 6 riot. NPR. Retrieved from: A look at the transnational extremism behind Brazil’s unrest and the U.S. Jan. 6 riot : NPR.

[12] Tamer, R. (2023, January 12). How Brazil’s Congress attacks were eerily similar to the US Capitol riots. SBS News. Retrieved from: Brazil Congress riots: How the attacks are similar to the 6 January US Capitol insurrection | SBS News