Po čtyřleté odmlce proběhl šestý summit mezi Evropskou unií (EU) a Africkou unií (AU). Cílem tohoto trendu, který začal v roce 2000, je poskytovat platformu, která pomůže prohloubit spolupráci mezi Evropou a Afrikou.  Dvoudenní AU-EU summit letos proběhl ve dnech 17. a 18. února. „Obnovené partnerství“ se stalo hlavním mottem celé akce.

Celkem se této události zúčastnili všichni zástupci EU a 40 zástupců AU (z celkových 55), přičemž již před summitem byly vyřazeny čtyři země, kde během posledních dvou let došlo k vládním převratům. Jedná se o Mali, Guineu, Súdán a Burkinu Faso. Během dvoudenního summitu proběhlo dohromady sedm jednání u „kulatého stolu“. První den se během čtyř diskusí řešily například finance pro udržitelný růst, klimatická změna, energetická tranzice, digitalizace či mír a bezpečnost. Následující den se tři jednání týkala témat vzdělání, migrace, zemědělství, zdravotnického systému a výroby vakcín. [1]

Rozdělení do sedmi tematických diskusí je novinkou letošního summitu a dle EU má být cílem dynamičtější výměna názorů a lepší řešení společných kroků. [2] Nejedná se ale o jedinou oficiální formu komunikace mezi zástupci těchto dvou kontinentů. V říjnu 2021 proběhlo ve Rwandě také druhé zasedání ministrů zahraničních věcí AU a EU. Otázkou zůstává, zda výsledky summitu naplnily naděje afrických zemí na zlepšení spolupráce a pomoc pro jejich rozvoj.

Zdravotnictví a vakcíny proti onemocnění Covid-19

Tématu vakcín se ve finální deklaraci věnuje část s názvem Obnovené partnerství. Jelikož se jedná o motto summitu, potvrzuje se tím, že zdravotnictví bylo na jednáních jedním z nejdůležitějších témat vzhledem k pandemické situaci posledních dvou let. To potvrdil i prezident Senegalu a předseda AU Macky Sall, který před summitem uvedl, že Afrika potřebuje vakcíny proti onemocnění Covid-19, přičemž ideálním řešením by bylo uvolnění patentů na výrobu těchto vakcín. Tím by se urychlil proces očkování, jelikož by Afrika nemusela všechny vakcíny dovážet a mohla si je sama vyrábět. Toto téma je pro Afriku důležité především kvůli jejímu zaostávání v proočkovanosti, kdy je plně naočkováno pouhých 12,7% obyvatel. [3]

Dle deklarace poskytne EU minimálně 450 milionů dávek vakcín proti onemocnění Covid-19 do poloviny roku 2022 a 425 milionů eur ke zvýšení tempa vakcinací, tréninku zdravotnických týmů a boji proti dezinformacím o očkování. [4] Navzdory slibně vypadajícím počtům vakcín a množství peněz, která Evropa Africe poskytne, se ale nevyřešil jeden z hlavních problémů a bodů, který Macky Sall zmínil ve svém úvodním projevu. Jedná se o uvolnění patentů na vakcíny. Toto je již déletrvající komplikace, kdy AU žádá EU, aby na půdě Světové obchodní organizace její členové podpořili uvolnění těchto patentů. Proti tomu ale stojí země jako Belgie, Dánsko či Německo, jež mají silné vazby na farmaceutické firmy vlastnící tyto patenty. [5] Ve finální deklaraci se o patentech žádná věta nezmiňuje.

Investice do energetiky a zelená tranzice

Ambiciózním slibem se stal také investiční balíček mezi Afrikou a Evropou, jenž obsahuje minimálně 150 miliard euro, které mají podpořit soukromé a veřejné investice v oblastech, jako je energetika, transport, digitální infrastruktura, lidský rozvoj či lepší mobilita a zaměstnavatelnost studentů. Má být doplněn i dalšími přídavnými balíčky zaměřenými na vzdělání či zdravotnictví. [4] Klíčovým tématem těchto investic může být právě energetika. Kvůli klimatické změně se EU již dříve začala velmi angažovat v tématu obnovitelných zdrojů a energetické tranzice.

Cílem EU v Africe je také zabránit dalšímu nárůstu produkce skleníkových plynů z emisně náročných energetických zdrojů (uhlí), na což se zaměřují investice v rámci zelené tranzice. Občas v diskusích zaznívají i návrhy na úplné přeskočení uhelné fáze v africké energetice (takzvaný leapfrog – přeskočení). Z hlediska boje proti klimatické změně se rozhodně jedná o efektivní možnost, jelikož by se přeskočila emisně nejnáročnější část spojená s produkcí energií, nicméně celý koncept má také své problémy. Prvním je nedostatek financí v některých afrických zemích, kterým se například EU, Čína či Spojené státy americké pokouší v tomto směru pomoci svými investicemi. [8] Tím ale vznikají i další komplikace, jelikož například EU takto bude dotovat zelenou tranzici jak v Evropě, tak i v Africe, což bude vyžadovat velké množství financí.

Velkým africkým problémem je také energetická chudoba, kdy velké množství rodin žije prakticky bez elektřiny. To následně ovlivňuje podobu jejich běžných dní i celého života, jelikož většinu času stráví zajišťováním živobytí a základních lidských potřeb. Nebezpečím se může stát, že při přeskočení uhelné fáze africké země ztratí možnost industrializace, která ve velkém probíhala v Evropě právě díky uhlí, což následně vedlo k vytvoření enormního množství pracovních míst a zvýšil se ekonomický růst. To je cíl, kterého chce Afrika také dosáhnout. Na jednu stranu zelená tranzice podpoří rozšíření zdrojů energie, na druhou stranu se tím ale nevyřeší problémy spojené s energetickou chudobou, jejichž vyřešení bude následně vyžadovat další finanční prostředky.

Mír a bezpečnost

Téma bezpečnosti zabíralo ve finálním dokumentu nejkratší část, navzdory tomu, že se jedná o významný problém, který Afriku velmi zpomaluje v jejím vývoji. Celá část je poměrně vágní, obsahuje zažité fráze, které se nachází i ve výstupním dokumentu ze summitu 2017. Těm současným chybí i konkrétnější podoba pomoci, kterou například investiční balíčky či počty vakcín mají poměrně přesně dané. Další zvláštností je, že i navzdory vyloučení z účasti čtyř zemí AU na summitu kvůli vnitřním převratům je dané téma přehlíženo a nedošlo k větší prioritizaci bezpečnosti při jednáních.

Již na summitu v roce 2017 EU zmínila bezpečnostní hrozby v Africe a ve finálním dokumentu popsala různé cesty k řešení tohoto problému a zavázala se k pomoci. Přesto od roku 2017 počet konfliktů v Africe stále roste [9] a v posledních dvou měsících dokonce došlo k úspěšným i neúspěšným pokusům o vládní převraty. Žádný z těchto faktů nevedl k pečlivější přípravě a pomoci v oblasti bezpečnosti. Nižší zájem o téma bezpečnosti prokazuje i absence navazující smlouvy na Dohodu z Cotonou, jejíž platnost skončila 30. listopadu 2021. Cílem dohody bylo posílit schopnost EU a 79 afrických, karibských a tichomořských zemí řešit společnými silami globální výzvy, mezi kterými je zařazena i bezpečnost. [10]

Migrace

Téma migrace může být jednou z problematických oblastí v partnerství mezi EU a AU. Afrika totiž doufá ve větší spolupráci v rámci azylové politiky či ve vytváření legálních cest pro migranty z Afriky do Evropy, ke kterým se Evropa již zavázala, nicméně svou dohodu doposud nedodržela. [12]

Od roku 2015 je pro Evropu totiž migrace velmi citlivým tématem. Tento fenomén napomohl vzestupu radikální pravice a připravil jí živnou půdu až do dnešních dní. Zároveň v současné době dle některých teoretiků čelíme čtvrté vlně radikalizace společnosti, která posouvá hranici mainstreamového myšlení, jehož součástí se stává strach z migrace. Proti migraci do Evropy se tedy již nemusí negativně vyjadřovat jen voliči a zástupci krajně pravicových stran, ale i voliči a zástupci stran ze zbytku spektra, levici nevyjímaje. [11]

Pro Afriku jsou dalším klíčovým tématem v oblasti migrace remitence. Jedná se o toky peněz a zboží, které zasílají migranti ze zemí svého aktuálního zaměstnání do zemí svého původu. [13] Remitence tvoří jeden z klíčových příjmů afrických ekonomik ihned po přímých investicích ze zahraničí. Část o otevření legálních cest pro pracující migranty ale evropská strana z finální deklarace dle The New York Times vyškrtla. [12] Ve společné deklaraci se také píše o prohloubení spolupráce při hledání možných řešení pro žadatele o azyl. Nejsou zde ale zmíněny specifičtější řešení tohoto problému, přičemž použité fráze se velmi podobají těm ze summitu 2017. Komentátoři také píší, že téma migrace bylo významově degradováno v rámci celého summitu, přičemž příčinou mohou být právě odlišné pohledy obou kontinentů na řešení této problematiky. [8] [12]

Dilema Evropské unie?

Navenek může summit působit jako platforma velkého formátu, na které došlo k prohloubení spolupráce mezi EU a AU. Dohody o investičních balíčcích, dodávky vakcín proti onemocnění Covid-19, podpora bezpečnosti či prohloubení multilateralismu jsou ale poměrně slabé výsledky dohod pro africkou stranu, která si například v oblasti migrace nebo patentů na vakcíny přála rozhodně více. Samozřejmě nesmíme opomenout, že cílená a jasně určená pomoc je pro Afriku přínosná a napomůže k jejímu rozvoji. Kladné výsledky summitu ale zastiňuje fakt, že Evropa si v dohodách nechává určité rezervy, přičemž africké návrhy, které jí nevyhovují, zkrátka ignoruje. Ve výsledku se summit nedá označit za neúspěch. Došlo k jednáním, která nepochybně přinesla benefity a výhodná řešení pro Afriku. Nicméně zde stále přetrvává nenaplněný potenciál, kdy se EU snaží ukázat, jak velkým partnerem pro Afriku je, ale sama nechce tolik obětovat.

Zdroje

[1] European Union. „European Union – African Union summit, 17-18 February 2022.“ EU-AU summit roundtables. https://www.consilium.europa.eu/media/54396/eu-au-summit-roundtables-feb20222.pdf

[2] European Union. „European Union – African Union summit, 17-18 February 2022.“ Last modified February 23, 2022. https://www.consilium.europa.eu/en/meetings/international-summit/2022/02/17-18/

[3] Africa CDC. 2022. „COVID-19 Vaccination.“ https://africacdc.org/covid-19-vaccination/

[4] European Union. „6th European Union – African Union Summit: A Joint Vision for 2030.“ Accessed May 10, 2022. https://www.consilium.europa.eu/media/54412/final_declaration-en.pdf

[5] Rettman, Andrew. „EU says No to patent-free vaccines for Africa.“ EU Observer, October 28, 2021. https://euobserver.com/world/153371

[6] SABC News (@SABCNews). „ICYMI [VIDEO]: President Cyril Ramaphosa says he believes progress has been made toward lifting COVID-19 vaccine patent rights after two days of talks in Brussels.“ Twitter post, February 19, 2022. https://twitter.com/SABCNews/status/1494814336220545036

[7] WHO. „WHO announces first technology recipients of mRNA vaccine hub with strong support from African and European partners.“ World Health Organization, February 18, 2022. https://www.who.int/news/item/18-02-2022-who-announces-first-technology-recipients-of-mrna-vaccine-hub-with-strong-support-from-african-and-european-partners

[8] Geron, Johanna. „Will EU-AU summit reshape Europe-Africa relations?“ African Business, February 18, 2022. https://african.business/2022/02/trade-investment/will-eu-au-summit-reshape-europe-africa-relations/

[9] Conflict Trends. „Conflict Trends in Africa, 1989-2019.“ Accessed May 10, 2022. https://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/Palik%2C%20Rustad%2C%20Methi%20-%20Conflict%20Trends%20in%20Africa%2C%201989%E2%80%932019%2C%20PRIO%20Paper%202020.pdf

[10] Evropská unie. „Dohoda z Cotonou.“ Last modified August 11, 2021. https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/cotonou-agreement/

[11] Mudde, Cas. The far right today. Cambridge: Polity Press, 2019.

[12] Stevis-Gridneff, Matina. „African and European Leaders Meet Against Backdrop of Enduring Problems.“ The New York Times, February 17, 2022. https://www.nytimes.com/2022/02/17/world/europe/europe-africa-summit-eu.html

[13] Harmáček, Jaromír. „Remitence jako nástroj pro rozvoj se zaměřením na subsaharskou Afriku.“ Master thesis, Univerzita Palackého v Olomouci, 2010.