Představen nový rozpočet USA pro rok 2012

Americký prezident Barack Obama definitivně předložil návrh státního rozpočtu pro rok 2012, který má zajistit během 10 let snížení dlužního deficitu USA z 1,48 bilionu na 1,1 bilionu dolarů. První reakce však naznačují nespokojenost s faktem, že návrh nijak neřeší sektory zdravotní péče či sociální zabezpečení, které přispívají k největšímu zadlužení USA. Odezvy proto budou podle expertů negativní především ze strany republikánů, kteří už předem ohlásili, že škrty v Obamově rozpočtu jsou nedostačující a vyžadují hlubší analýzy. Americký prezident prohlásil, že největší chybou by byla nečinnost v otázce konečné podoby rozpočtu, která má za úkol omezit státní výdaje vzhledem k dlužnímu deficitu USA na nutné minimum. Příští týden proběhnou jednání o krátkodobém státním rozpočtu, Kongres se však musí za každou cenu shodnout na provizorním řešení, jinak dojde k vyčerpání finančních zásob americké vlády, což s sebou přinese vážné důsledky do budoucna.
Omezení výdajů se pochopitelně týká i ozbrojených sil a projevilo se již například v případě výroby alternativního motoru pro stíhací letoun F-35 Joint Strike Fighter, kdy Sněmovna reprezentantů rozhodla, že investice ve výši 450 milionů dolarů nebude poskytnuta. Mezi základní body Kongresu USA pro omezení výdajů patří taky škrty v podporách Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID). Ozývají se ale hlasy, že tyto kroky mohou mít nevratné negativní dopady na boj v Afghánistánu a ohrozí jak životy amerických vojáků, tak stabilitu v afgánském regionu.
Analytici vidí velké riziko především v plánu Pentagonu ušetřit největší částku v roce 2012 z režijních a jiných výdajů. Pentagon ale tvrdí, že vojenští plánovači jdou na jistotu a brání se tím, že v programových projekcích byl vždy konzervativní. Podle analytiků nebude ale úspora 150 miliard dolarů mezi lety 2012 až 2016 vůbec jednoduchá.
Pentagon požaduje od Kongresu pro rok 2012 671 miliard dolarů, z nichž 117,6 miliard má jít na zámořské operace – tedy financování válek v Afghánistánu a Iráku; 113 miliard na zadávání veřejných zakázek; 75,3 miliardy dolarů na výzkum, vývoj, testování a hodnocení; 204,4 miliard dolarů na provoz a údržbu; 13,1 miliard na vojenské výstavby, 142,8 miliard dolarů pro své zaměstnance; 1,7 miliardy pro rodinné bydlení, a 2,7 miliardy dolarů v revolvingovém řízení fondů. Žádost také obsahuje pětiletý výhled výdajů, který plánuje utratit 571 miliard dolar v roce 2013, 586 miliard dolarů v roce 2014, 598 miliard dolarů v roce 2015 a 611 miliard dolarů v roce 2016.

http://www.defensenews.com/story.php?i=5760951&c=FEA&s=CVS
http://www.bbc.co.uk/news/business-12446811

Nová smlouva START vstoupila v platnost

5. února si na Mnichovské bezpečnostní konferenci ministři zahraničních věcí USA a RF předali ratifikační listiny, čím vstoupila dohoda podepsaná loni 8. dubna oběma prezidenty v Praze v platnost. První informace o počtu a umístění strategických jaderných sil si obě strany vymění 22. března.

http://www.foxnews.com/world/2011/02/05/nuclear-arms-treaty-finalized-munich/
http://www.newser.com/article/d9l6lmt00/us-russia-put-new-start-nuclear-arms-treaty-into-effect-at-munich-conference.html
http://nhjournal.com/2011/02/05/nuclear-arms-treaty-being-finalized-in-munich/

Gates volá po změně přístupu v americké armádě

Při své návštěvě West Pointu prohlásil ministr obrany Gates, že americká armáda se musí sama restrukturalizovat nebo riskovat ztrátu důležité střední třídy důstojníku, co sníží její připravenost na potenciální budoucí konflikty. Podle jeho názoru se tradiční armáda složená z velkých jednotek užívajících tanky a jinou těžkou techniku stává rychle zastaralou a je nutné ji transformovat v expediční armádu složenou z menších jednotek připravenou především na protiteroristické operace, operace rychlé reakce, stabilizační operace nebo asistenční mise. Budoucí důstojníci by se proto měli už teď připravovat a získávat zkušenosti, které jim pomůžou při velení. Pro případný konflikt s jiným velkým státem bude podle něj rozhodující spíše námořnictvo a letectvo než pozemní armáda. Gates zároveň vyjádřil obavy ze ztráty dnešních vysoce zkušených důstojníků, kteří odejdou z armády, aby se vyhnuli dalšímu rozmístění nebo aby unikli nudě byrokratické práce instruktorů. Gates se taky obává, že netradiční zkušenosti z Afghánistánu a Iráku, které ozbrojené síly získaly, se můžou společně se stahováním z těchto zemí vytratit.

http://www.globalsecurity.org/military/library/news/2011/02/mil-110226-voa01.htm

USA zavádějí sankce proti Libyi

Spojené státy americké definitivně schválily sankce proti terorem zmítané Libyi. Legitimita libyjského vůdce Muammara Kaddafiho byla podle oficiálního prohlášení „zredukována na nulu“, kromě toho byl zmražen veškerý majetek a transakce vztahující se k Libyi. Sankce jsou namířeny proti Kaddáfího vládě, členům jeho rodinného klanu. V prohlášení americký prezident Obama uvedl, že jejich smyslem je naopak chránit jmění a prostředky, jež patří libyjskému lidu. Obdobné sankce chce zavést i Kanada, na jejich finální podobě se pracuje. Podle posledních zpráv rozmísťují USA v okolí Libye námořní a letecké síly, které by mohly být použity v případě nouze na záchranné či humanitární zásahy.

http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-12435110

Kongres i prezident kritizují práci amerických tajných služeb

Podle Kongresu USA měly tajné služby zjistit mnohem dříve o možných kolapsech států, jako je např. Egypt či Tunisko. Jejich práce proto byla podle vyjádření Kongresu nedostačující a musí se do budoucna v mnoha ohledech zlepšit. O možných příčinách nedostatku informací jednali ředitel CIA Leon Panetta, ředitel FBI Robert Mueller a také ministr obrany Spojených států amerických. Kritiku zpravodajským službám adresoval také prezident Obama.

http://www.foxnews.com/politics/2011/02/04/intel-arab-unrest-draws-criticism-white-house-congress/

USA hledá spojence proti podhodnocenému juanu

Jedním s potenciálních spojenců by se mohla stát Brazílie. Ministr financí USA Timothy Geithner a brazilská prezidentka Dilma Rousseff se dohodli na společném postupu v problematice podhodnocení čínské měny jüanu, jenž negativně ovlivňuje ekonomiky obou států. Později po nátlaku Číny ale brazilský ministr financí prohlásil, že země zatím nemá v plánu podporovat nějakou společnou iniciativu a dodal, že brazilské ekonomice způsobuje podhodnocený dolar stejné potíže jako nadhodnocený juan.

http://www.bbc.co.uk/news/business-12389079
http://www.upi.com/Top_News/Special/2011/02/17/Brazil-discounts-deal-with-the-US-to-pressure-China-over-yuan/UPI-62781297965643/

Zvýšené napětí v americko-pákistánských vztazích

Napětí v americko-pákistánských diplomatických vztazích vzrostlo. Důvodem je případ Raymonda Davise, amerického konzulárního pracovníka, který minulý měsíc zastřelil dva Pakistánce při údajném pokusu o krádež. Pákistán vyjádřil naději na opětovnou stimulaci diplomatických vztahů mezi oběma státy a doufá, že tato záležitost nijak neovlivní jednání o stabilizaci v afgánském regionu.

http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-12575637

USA posiluje své námořní jednotky v Pacifiku

Americké námořnictvo posílí své jednotky rozmístěné na strategických bodech Tichého oceánu. Důvodem je zvýšená aktivita Číny, která v nedávné době údajně vyrobila nové letecké transportéry či pracuje na vývoji antiradarových raket s vysokým dostřelem. Sám ministr obrany USA Robert Gates uznal, že tato provokace musí být potlačena v zárodku a jedním z hlavních cílů udržet celou situaci pod kontrolou je posílení americké námořní flotily v Tichém oceánu.

http://www.china-daily.org/Mil-News/U.S.-Pacific-Fleet-said-the-strong-U.S.-military-force-to-ensure-stability-in-the-Asia-Pacific/

Útok čínských hackerů na ministerstvo financí Kanady

Čínští hackeři zaútočili na kanadské ministerstvo financí a pokusili se získat hesla pro přístup k tajným vládním informacím. Celý systém byl na okamžik mimo kontrolu, po chvíli však byl útok odražen zpět k původci. Čínská vláda popřela jakoukoli účast na tomto nepovoleném vniknutí.

http://www.techspot.com/news/42467-chinese-hackers-attack-canadian-government.html

Nový vyslanec pro Afghánistán a Pákistán

Vysloužilý diplomat Marc Grossman byl vybrán jako další vyslanec USA pro Afghánistán a Pákistán, po tom, co jeho předchůdce, Richard Holbrooke, v prosinci loňského roku zemřel. Grossman strávil téměř tři desítky let prací pro ministerstvo zahraničí. Mimo jiné byl velvyslancem v Turecku či asistujícím tajemníkem pro Evropskou sekci. Pomohl také přímému americkému zapojení do války v Kosovu a po 9 / 11 vyjednal mezinárodní diplomatickou podporu pro „válku proti teroru“.

http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-12461859

Kanadsko-americká smlouva o volnějším přechodu hranic čelí stagnaci

Jak USA, tak Kanada hodnotí systém přechodu hranic mezi oběma státy jako příliš zdlouhavý a problematický. Do této chvíle však nevstoupila v platnost žádná z plánovaných variant ulehčení a usnadnění pohybu přes kanadsko-americké hranice. Mnozí začínají pochybovat, zda dojde vůbec někdy k dohodě a vyřešení tohoto citlivého tématu.

http://www.c-span.org/Events/US-Canadian-Leaders-Set-to-Announce-New-Border-Security-Agreement/10737419400/