Zhoršující se vztahy USA s Pákistánem
Zatímco se pozornost světových médií upíná na dění v Libyi, dochází skrytě v pozadí k dramatické proměně a zhoršení americko-pákistánských vztahů. Už dlouhou dobu řada odborníku poukazuje na problematické stránky a bylo jen otázkou času, kdy dojde k jejich kulminaci.
Nejpalčivější otázkou jsou především útoky bezpilotních letounů na teroristické cíle, které otevřeně narušují pákistánskou suverenitu. Počet těchto operací rapidně narostl zejména od Obamova nástupu do úřadu a jsou vedeny stále hlouběji do pákistánského teritoria. 11. dubna Gen. Ashfaq Parvez Kayani, hlavní velitel pákistánské armády, a Lt. Gen. Ahmed Shuja Pasha, ředitel ISI velmi ostře vystoupili proti těmto útokům a požadovali jejich rapidní omezení. Pasha jel dokonce osobně do Washingtonu, aby vyjádřil znepokojení a požadavky Islámábádu. Podle neoficiálních informací požadují Pákistánci také silné omezení aktivit CIA v zemi. Tady je patrný dopad nedávné aféry agenta CIA Raymonda Davise, který vyostřil již tak dost silné proti-americké nálady pákistánské veřejnosti. To by ale nebyl až tak velký problém, protože názor veřejnosti pákistánské elity nikdy moc nezajímal. Skutečným důvodem je spíše fakt, že Davis operoval na vlastní pěst a měl zacíleno na Lashkar-i-Taiba, teroristickou organizaci, kterou ISI využívala na útoky proti Indii. Není bez zajímavosti, že Kayani původně taky vystoupil proti leteckým útokům ne kvůli Davisově aféře či civilním ztrátám způsobených bezpilotními letouny, ale v reakci na útok, který zasáhl spojenecký kmen Hafize Gul Bahadura a jeho skupinu Tehrik-e-Taliban.
Washington zase znepokojují aktivity Islámábádu a neustále se objevující důkazy, že jeho boj proti terorismu není až tak upřímný jak se zdá. Zjevná neochota pákistánské armády aktivněji zasáhnout proti teroristickým základnám a výcvikovým kempům v blízkosti afghánské hranice pak vede Američany k podnikání unilaterálních kroků. Předseda sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil admirál Mike Mullen dokonce oficiálně obvinil ISI z přímých vazeb na militantní a teroristické skupiny operující z Pákistánu na území Afghánistánu.
Jak dlouho tedy vydrží tento vztah, který jak se zdá, má úplně protichůdné zájmy? USA jsou spojencem Pákistánu již od dob studené války. Islámábád potřebuje finanční pomoc, asistenci a vybavení USA i jeho spojenectví vzhledem k problematickému sousedství se svým rivalem Indií. USA zase nutně potřebují Pákistán na své straně, aby mohly úspěšně vést válku v Afghánistánu. Navíc mají značné obavy, co by se s touto zemí vlastnící jaderné zbraně mohlo stát, kdyby ji nechali vlastnímu osudu. Je tedy jasné, že ani jeden nenechá toho druhého jen tak jít.
Washington operace bezpilotních letounů s největší pravděpodobností neomezí, protože přinášejí výsledky a prokazatelně narušují zázemí teroristických a militantních skupin operujících v Afghánistánu, což je pro výsledek války klíčové. Alternativou by byla možnost, že by Islámábád začal vést svoji válku proti terorismu skutečně odpovědně, což se ale jako reálné v blízké budoucnosti nejeví. Je tedy těžké předpovědět budoucí vývoj, jedno je ale jasné – tento „vztah z rozumu“ čekají těžké časy.
http://www.foreignpolicy.com/articles/2011/04/15/khyber_impasse?page=0,0
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-13046012
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-13153538
http://www.globalsecurity.org/wmd/library/news/pakistan/2011/pakistan-110424-irna02.htm?_m=3n.002a.179.gb0ao00u20.5tr
Personální změny na klíčových postech
Prezident Obama ohlásil zatím největší personální změny od dob svého nástupu do Bílého domu. Nástupcem dosluhujícího ministra obrany Roberta Gatese se má stát nynější ředitel CIA Leon E. Panetta. Na jeho místo Obama nominoval současného velitele jednotek v Afghánistánu, Gen. Davida Petraeusa (toho nahradí John Allen). Zároveň prezident představil nového ambasadora pro Afghánistán – Ryana Crockera.
I když jsou tyto změny významné, protože se jedná o klíčové posty v oblasti bezpečnosti, nejde o žádnou radikální ani překvapující změnu. O připravovaných nominacích se ve Washingtonu šuškalo ještě před jejich oficiálním oznámením a všichni zmiňovaní jsou dobře známé osobnosti, které v Obamově týmu již působili. Jediným překvapením je snad posledně zmiňovaný Ryan Cocker – zkušený diplomatický veterán, který už několikrát odmítl předchozí nabídky administrativy.
U Leona Panettu hrály důležitou roli jednak jeho zkušenosti z vedení CIA v posledních dvou letech, ale ještě důležitější jsou jeho manažerské schopnosti (v minulosti působil třeba jako předseda Rozpočtového výboru dolní komory Kongresu). Právě ty jsou klíčové, má-li být splněn Obamův požadavek, aby Pentagon v průběhu 12 let (do roku 2023) ušetřil 400 mld. dolarů. Mnozí analytici ale poukazují na skutečnost, že Panetta není velmi schopným stratégem. Na druhou stranou, klíčovou schopností ministra obrany by mělo být především připravit ozbrojené síly na budoucí bezpečnostní výzvy. Prvním krokem k úspěšnému zvládnutí tohoto úkolu je pochopení podoby a povahy těchto výzev. Kdo jiný, než ředitel CIA, by měl mít v této oblasti lepší přehled?
David Petraeus se zase prokázal jako velmi dobrý stratég a schopný velitel (mnohými považován za vůbec nejlepšího, kterého Pentagon má). Je tedy otázka, zda je jeho stažení z této pozice před nadcházejícím klíčovým obdobím v Afghánistánu moudré. Tento posun by ale mohl naznačovat, že CIA bude hrát ještě silnější roli jak ve válce v Afghánistánu, tak v boji proti terorismu obecně. Již nyní vystupuje CIA velmi aktivně a někteří analytici poukazují na nezvyklé silné propojení zpravodajských služeb a ozbrojených sil, které vzniklo od nástupu prezidenta Obamy do úřadu.
V těchto personálních změnách je ale především patrná snaha o kontinuitu v rámci přípravy na nadcházející období, které je administrativou považováno za klíčové. Již v červnu se mají začít postupně stahovat první jednotky z Afghánistánu a předávat moc místní armádě.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-13233095
http://shadow.foreignpolicy.com/posts/2011/04/29/what_do_the_personnel_moves_and_the_reporting_on_them_tell_us_about_team_obama
http://www.foreignpolicy.com/articles/2011/04/29/this_week_at_war_company_men
http://rothkopf.foreignpolicy.com/posts/2011/04/28/a_more_assured_president_shifts_from_name_brands_to_the_obama_house_brand
http://www.defensenews.com/story.php?i=6229773&c=AME&s=ALL
Soud s organizátory 09/11
Khalid Sheikh Mohammed, údajný tvůrce 11. záři a čtyři další jeho spolupracovníci budou nakonec souzeni před vojenským soudem na Guantanámu a ne před civilním, jak bylo původně po nástupu prezidenta Obamy do úřadu zamýšleno. Důvodem pro změnu postoje administrativy byl především odpor Kongresu k tomuto návrhu. Khalid Sheikh Mohammed se kromě organizování 09/11 podílel i na bombových útocích v nočních klubech na Bali v roce 2002 nebo bombovém útoku na WTC v 1993.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-12964588
Zůstanou americké jednotky v Iráku déle?
Robert Gates prohlásil při návštěvě amerických vojáků v Iráku, že pokud o to Bagdád požádá, můžou jednotky USA zůstat v zemi déle. V současnosti se nachází v zemi zhruba 50 000 vojáků, kteří by se měli začít postupně stahovat v létě a zemi definitivně opustit do konce tohoto roku.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-12990912
Sankce proti Sýrii
V reakci na kroky Syrského režimu proti demonstrantům, jež si již vyžádaly životy odhadem 500 lidí, podepsal prezident Barack Obama nové sankce. Ty jsou namířeny především proti třem nejvyšším Syrským představitelům, Syrské zpravodajské službě a Íránským revolučním gardám. Sankce zmrazují jakékoliv aktiva těchto subjektů nacházejících se v USA a zakazují jakoukoli spolupráci amerických firem nebo občanů s nimi. Sám Assad terčem sankcí zatím nebyl. Jejich reálný dopad je ale ve skutečnosti minimální, protože režim čelil sankcím ze strany USA již před tím, takže Syrští představitelé žádné aktiva (alespoň ne významné množství) v USA nemají.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-13245165
Velitelství AFRICOM zpátky do USA?
Američtí zákonodárci chtějí velitelství AFRICOM přenést zpátky do USA. V současnosti sídlí v Německém Stuttgartu a vede například operace proti Kaddáfiho režimu. O jeho novém sídle se sice zatím jenom diskutuje, ale už teď padlo několik návrhů prosazujících Charleston v Jižní Karolíně.
http://www.defensenews.com/story.php?i=6158807&c=AME&s=TOP
Rozpočet schválen na poslední chvíli
Rozpočet USA pro nadcházející rok 2012 byl schválen doslova „minutu před dvanáctou“. Jednání ve Washingtonu probíhaly skutečně do poslední chvíle a dohoda přišla hodinu před půlnocí, což byl oficiální dead-line. Spojeným státům tak reálně hrozila možnost rozpočtového provizoria, kdy všechny úřady běží jenom na provozní náklady a vykonávány jsou pouze nezbytné a základní funkce. Hlavním sporným bodem byla pochopitelně otázka, jak moc by si měly USA utáhnout opasek. Zatímco demokraté na čele s prezidentem představili škrty v objemu kolem 33 mld., někteří republikáni je považovali za nedostatečné a požadovali až 60 mld. Po vyčerpávajících jednáních se ale obě strany dohodli. Posledně nastal stav rozpočtového provizoria v roce 1995 za vlády Billa Clintona.
http://online.wsj.com/article/SB10001424052748704503104576250541381308346.html
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-13008928
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-13003059
Libye – McCainova návštěva, nasazeny bezpilotní letouny
Americký senátor John McCain se stal prvním ze západních představitelů, který osobně navštívil povstalecké město Bengházi. Ve svém proslovu vyzval Washington k oficiálnímu uznání Přechodné národní rady jako legitimní vlády libyjského lidu a poskytnutí zbraní a vybavení povstalcům. McCain patřil k jedním z prvních zastánců vojenské intervence proti Kaddáfiho režimu. Zároveň požaduje po NATO posílení útoků proti Kaddáfiho jednotkám, protože se obává, že pokračující patová situace by mohl vést k posílení islamistických a extrémistických sil a zapojení Al-Kájdy. USA se taky rozhodly zapojit do operací bezpilotní letouny a poskytly NATO k dispozici 2 Predátory, které běžně operují v Pákistánu.
http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/africaandindianocean/libya/8469027/Libya-John-McCain-calls-on-US-to-recognise-rebel-leadership.html
http://www.defensenews.com/story.php?i=6314855&c=AME&s=ALL
http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-13166441
USA zasaženy silnými tornády
Východní část Spojených států zasáhla série nezvykle ničivých tornád, údajně nejhorší za posledních 30 let. Postiženými státy jsou Alabama, Mississippi, Tennessee, Georgia, Virginia, Louisiana a Kentucky. Kromě velkých materiálních škod si tornáda vyžádala i nezvykle vysoký počet obětí (přes 318), přičemž nejvíce postiženým státem je Alabama. Tam směřovala i návštěva prezidenta Baracka Obamy, který se osobně přijel podívat na spoušť, kterou tornáda zanechaly.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-13235808
Dvě nové ponorky pro americké námořnictvo
Po 20 letech porušilo Americké námořnictvo svoji tradici „maximálně jedna ponorka ročně“ a objednalo si v tomto roce již druhou nukleárně poháněnou útočnou ponorku SSN 787 třídy Virginia od firmy General Dynamics Electric Boat. Ta bude již 14. svého druhu sloužící v americkém námořnictvu.
http://www.defensenews.com/story.php?i=6371434&c=AME&s=TOP
Japonsko chce silnější vojenské vazby s USA
Japonský ministr obrany prohlásil, že jeho země touží po silnějších vojenských vazbách s USA a Jižní Koreou, aby mohla vyrovnat rostoucí vliv Číny v regionu. Tokio znepokojuje především rostoucí námořní moc Pekingu. Japonsko-americké vztahy se loni mírně zhoršily kvůli kontroverzní základně na Okinawě, ale ničivé březnové zemětřesení a okamžitá asistence amerického námořnictva odsunuly sporné témata do úzadí a vztahy opět posilnily. Dalším pozitivní zprávou bylo i oznámení ministryně zahraničí Hilary Clintonové o pomoci Washingtonu při rekonstrukci země.
http://www.defensenews.com/story.php?i=6309217&c=AME&s=ALL
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-pacific-13107532
Juraj Nosál, autor je studentem bezpečnostních a strategických studií, FSS MU
