Operace Odyseův úsvit
USA se vedle UK a Francie aktivně zapojily do operace Odyseův úsvit, která má implementovat bezletovou zónu nad Libyí požadovanou rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 1973. I když zpočátku převzala iniciativu jako první Francie, USA se záhy aktivně zapojily a dá se říct, že se postavily do čela koalice. Po několika dnech se ale objevily spory o celkové velení nad operací a po několika rokováních se rozhodlo, že velení připadne NATO. USA navíc plánují výrazně omezit svoje angažmá a poskytovat pouze podporu spojencům. Další spornou otázkou, která zaměstnává koalici, je vyzbrojení rebelů. Těm sice letecká operace výrazně pomohla, ale jejich rychlý postup byl zastaven a některá znovudobytá města opět ztratili. V současnosti tedy nelze odhadnout další vývoj. Podle posledních vyjádření Bílého domu, Obama nenařídí poskytnout vojenskou pomoc rebelům. Argumentoval tím, že letecké údery již výrazně oslabily Kaddáfiho moc a nakonec odstoupí sám. Jak ale ukazují poslední události, plukovník se jen tak nevzdává a jeho bojovníci bojují dál. Je tedy otázka, zda by prezident Obama tohle rozhodnutí nepřehodnotil, kdyby se situace nečekaně obrátila v neprospěch rebelů (i když mnohem pravděpodobnější je, že ani jedna strana nebude schopna porazit tu druhou). Washington také oficiálně potvrdil, že v žádném případě se americké pozemní síly do konfliktu nezapojí.
Z dosavadního přístupu Bílého domu je patrná velká obezřetnost. Důvodů je pochopitelně několik. Především je to negativní zkušenost z Iráku, která pravděpodobně odradí USA od podobného kroku a vměšování se na několik let dopředu. Svrhnout režim je jedna věc, ale vybudovat nový je zcela jiný úkol. Dalším důvodem je aktivní zapojení v Afghánistánu (a částečně ještě pořád v Iráku), které významně váže síly USA. Navíc, intervence v další arabské zemi, by měla neblahé politické důsledky (již teď se ozývají nespokojené hlasy některých arabských zemí). Postup administrativy se tedy zdá logický, ale ne velmi moudrý. Přestože je jasné, že USA si nejspíš nemohou dovolit další přímé vojenské angažmá, Obama nezvolil zrovna obezřetnou strategii. Na jedné straně rezolutně prohlásil, že Kaddáfi musí odejít, a na straně druhé veřejně slíbí, že USA neposkytnou povstalcům zbraně a žádný americký voják (v žádném případě) nevstoupí na libyjské území. Rezoluce RB OSN v žádném případě vítězství rebelů a svržení Kaddáfiho vlády nezaručí. Pokud se tedy situace zkomplikuje, co bude Bílý dům dělat? Pokud přece prezident nejmocnější země jasně deklaruje něco tak důležitého (odchod Kaddáfiho), musí zajistit, aby se tak i stalo. V případě nezdaru by totiž utrpěla nejenom jeho pověst, ale i kredibilita a váha samotných Spojených států (a naopak Kaddáfiho režim by byl v arabských očích hvězdou). Obama si ale žádné zadní vrátka nenechal a všechno vsadil na jednu kartu (tedy že díky vzdušné operaci koalice rebelové zvítězí). Postupné stažení a vedlejší role USA v operaci je tedy krok pochopitelný (a možná i moudrý). Obama ale mohl využít jiných silných zbraní k nepřímě podpoře spojenců, aby zajistil dosažení svého cíle – váhy a vlivu svého postavení jako prezidenta nejsilnější země na světě. Pokud by totiž nad Kaddáfiho režimem neustále visel stín možné intervence USA, bylo by mnohem pravděpodobnější, že se pod tlakem leteckých útoků a postupujících rebelů sám rozpadne. Tím, že Obama veřejně deklaroval nezasahování, se v podstatě připravil o své „nevojenské zbraně“.
Jen pro zajímavost, operace nad Libyí stály USA zatím 550 milionů dolarů a předpokládá se, že za další týden tato suma naroste o dalších 40 milionů. Největší část výdajů šla pochopitelně na munici, z níž nejvíce „sežrali“ střeli Tomahawk. Američané jich zatím odpálili přes 190, přičemž jedna stojí 1,5 milionu dolarů.
http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-12902450
http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-12888826
http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-12814792
http://www.defensenews.com/story.php?i=6089230&c=AME&s=TOP
Velmi zajímavé a místy celkem kritické komentáře k přístupu administrativy k Libyjské otázce:
http://www.commentarymagazine.com/2011/03/29/replacing-principles-with-coalitions/
http://shadow.foreignpolicy.com/posts/2011/03/21/the_white_houses_three_worst_decisions_on_libya
http://www.foreignpolicy.com/articles/2011/03/29/mission_not_accomplished
NATO a USA formují svoji kybernetickou obranu
Na summitu v Bruselu 10. – 11. března se ministři obrany členských zemí dohodli na základním rámci a konceptu nové politiky, která má zvýšit obranyschopnost Aliance proti rostoucím kybernetickým hrozbám. Těm byla věnována pozornost i v nové Strategické koncepci přijaté loni v Lisabonu (stejně jako i v závěrečné Deklaraci ze summitu) jako jedné z aktuálních bezpečnostních výzev pro Alianci.
Tento koncept definuje jako hlavní úkol obranu aliančních sítí a sítí členských zemí a současně zdůrazňuje potřebu spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi (zejm. s EU a OSN). V souvislosti s tím by mělo být v roce 2012 uvedeno do plného provozu Centrum reakce na počítačové incidenty (Computer Incident Response Centre), což vyžaduje investice do technického vybavení a vytvoření týmů odborníků, kteří budou systematicky pomáhat členským zemím, které požádají o asistenci. Oficiální schválení aktualizované NATO Cyber Defence Policy a Cyber Defence Action se očekává na dalším summitu v červnu.
Připomeňme jenom, že podoba stávající politiky kybernetické obrany byla přijata v lednu 2008 po útocích hackerů na Estonsko v dubnu a květnu 2007. Mezi hlavní aktivity patřilo vytvoření NATO Cyber Defence Management Authority (CDMA), která má za úkol koordinaci kybernetické obrany jednotlivých velitelství a agentur. CDMA je řízená výborem sestávajícím z různých odborníků a je jednak hlavním konzultačním orgánem pro Severoatlantickou radu v této oblasti a jednak poskytuje poradenství členským zemím ve všech aspektech týkajících se kybernetické bezpečnosti. Dalšími aktivitami jsou přímá asistence konkrétním členským zemím, výzkum, trénink a spolupráce s dalšími partnery NATO.
Stále častější útoky hackerů na různé státní instituce jsou pouze potvrzením toho, že kybernetická obrana se stává stále důležitější a aktuálnější výzvou a je klíčová jak pro bezpečnost NATO, tak i pro její budoucnost. Je dobré, že si tuto skutečnost Aliance uvědomuje a věnuje ji pozornost, nesmí ale usnout na vavřínech. Tato oblast je poměrně náročná na financování a mnohé evropské země nemusejí být ochotné investovat tolik prostředků k zajištění efektivní a účinné obrany. Další překážkou je i poměrně turbulentní a dynamický vývoj tohoto světa, který zapříčiňuje, že obrana má vždy spíše reaktivní charakter.
Také Pentagon v těchto dnech finalizuje svojí novou kybernetickou strategii. Cíle v ní obsažené jsou v podstatě totožné s cíly NATO, tedy především trénink, kvalitní vybavení a mezinárodní spolupráce. Počítá také s větším zapojením privátního sektoru.
http://www.defensenews.com/story.php?i=5936029&c=EUR&s=TOP
http://www.nato.int/cps/en/natolive/news_71432.htm
http://www.defensenews.com/story.php?i=6092878&c=AME&s=TOP
Střelba na Frankfurtském letišti
Dva příslušníci amerických leteckých sil byli zabiti a další dva raněni při střelbě na autobus, který je převážel na letišti ve Frankfurtu. Skupina příslušníků USAF zrovna přiletěla z Británie a měla namířeno na americkou leteckou základnu v Rammsteinu (centrum pro operace v Iráku a Afghánistánu), odkud měli být přesunuti do Afghánistánu. Přímo na místě byl zadržen i pachatel atentátu – 21 letý Kosovský Albánec Arid Uka, jehož rodina žije v Německu již 40 let. Ihned se objevily spekulace o napojení na islamistické teroristické organizace, dosavadní důkazy ale svědčí spíše o tom, že jednal na vlastní pěst. Celý incident se vyšetřuje.
Minulý měsíc rozhodl německý parlament o prodlužení mise v Afghánistánu o další rok, přestože je samotná operace na veřejnosti velmi nepopulární. Vzhledem k významné muslimské menšině (převážně Tureckého původu), která má často problém s integrací, se pravidelně objevují obavy z různých teroristických útoků a podobně. V březnu loňského roku byla například odsouzena čtveřice islámských militantů za plánování bombových útoků na různé cíle, mezi jinými i na zmiňovanou americkou základnu v Rammsteinu.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-12621832
http://www.guardian.co.uk/world/2011/mar/03/frankfurt-airport-shooting-islamist-link
Představen nový americký velvyslanec pro Čínu
Barack Obama představil nového velvyslance pro Čínu, který má nahradit odstupujícího Jona Huntsmana. Gary Locke je rodilý Američan čínského původu a dosud působil v Obamově administrativě jako ministr obchodu, odkud má bohaté zkušenosti s vyjednáváním obchodních otázek, které jsou dnes alfou a omegou americko-čínských vztahů. Mezi jeho priority jako ministra patřily měnové otázky, větší otevřenost čínského trhu zahraničním firmám a dodržování autorských práv. Dá se předpokládat, že jimi zůstanou i na pozici velvyslance. Vzhledem k současnému významu Číny, jejímu postavení v americké zahraniční politice a budoucímu potenciálu se jedná o jedno z nejprestižnějších míst vůbec. Bez zajímavosti není ani fakt, že Locke bude prvním velvyslancem čínského původu v Pekingu vůbec. Pokud jeho jmenování odsouhlasí Senát, nahradí Huntsmana 30. dubna.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-12672260
Obama na návštěvě Brazílie
Prezident Obama navštívil v rámci krátké 5denní návštěvy Latinské Ameriky její nejvýznamnější regionální mocnost – Brazílii. Ocenil především její ekonomický růst a úroveň demokracie, která by mohla být podle něho vzorem pro mnohé arabské země Blízkého a Středního východu. Není překvapením, že hlavními tématy většiny jeho setkání byl vzájemný obchod a ekonomika. Kromě hlavního města navštívil i Rio de Janeiro a proslulé slumy známé z filmu Město bohů.
Přestože tuto návštěvu zastínily události v Libyi, je nutné uvědomit si, že se od předchozích návštěv v určitých ohledech odlišuje a mohla by předznamenat začátek kvalitativně nového vztahu. Především je to poprvé, co přijel americký prezident první a sám od sebe do Brazílie a ne opačně, jak tomu bylo doposud zvykem. Dále vyjádření na adresu Brazílie pokazují na to, že USA ji už dávno nevnímají jako rozvojovou zemi, ale akceptují ji jako regionální mocnost a významného partnera. Ještě důležitější jsou ale ekonomické otázky – USA jsou největším dovozcem zboží do Brazílie a brazilský trh je stále lákavějším místem pro americké investory. V neposlední řadě hraje důležitou roli i nerostné bohatství země (přednedávnem bylo kupříkladu objeveno nové obrovské ložiště ropy u brazilských břehů).
Mnozí odborníci poukazují na to, že USA se snaží najít v Brazílii nového strategického spojence proti Číně a tímto prizmatem nahlížejí na tuto návštěvu. To je ale značně diskutabilní a je otázka, zda by vůbec Brazílie byla ochotna takovou roli hrát. Především Čína je minimálně stejně důležitým (ne-li důležitějším) obchodním partnerem jako USA, protože je největším odběratelem brazilského exportu. Na druhou stranu jsou USA (a nejspíš ještě delší dobu budou) největším investorem v brazilské ekonomice. Dalším problémem je existence dvou významných sporných bodů – americké omezení v dovozu brazilských zemědělských produktů a otázka reformy OSN. Brazílie totiž dlouhodobě volá po reformě této instituce a usiluje o stálé křeslo v Radě bezpečnosti. Pokud by tedy chtěly USA mít v Brazílii silného a věrného spojence, musely by udělat ústupky v zemědělské politice a vyjádřit svou politickou podporu brazilské snaze o křeslo v RB OSN. Zatím se ale nezdá, že by měl Washington v plánu měnit svoje dosavadní názory. Každopádně jsou ale patrné signály, že vztah USA a Brazílie se pomalu posouvá novým směrem a až čas ukáže, co přesně to bude pro mezinárodní systém znamenat.
http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-12802978
http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-12799180
http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-12731912
Bezpečnostní hrozby pro národní bezpečnost
Dva vysoce postavení zpravodajští důstojníci prezentovali na Kapitolu před komisí Senátu zprávu o nejaktuálnějších hrozbách pro americkou národní bezpečnost. Kromě již „tradičních“ hrozeb jako terorismus, kybernetické hrozby a proliferace ZHN se objevila i nová – únik citlivých údajů šířených zdroji jako je WikiLeaks. Zajímavostí je i zdůraznění hrozby domácího terorismu a rostoucí radikalizace vlastních občanů. Mezi zmiňovanými zeměmi byly již tradičně Irán a KLDR (především kvůli svým jaderným programům), Čína (rostoucí výdaje na zbrojení), Irák a Afghánistán. Pozornost baly věnována i celému regionu severní Afriky a Blízkého východu v souvislosti s aktuálními událostmi v arabských zemích a hrozbou přelévání nestability a bouří do dalších zemí regionu.
http://www.globalsecurity.org/intell/library/news/2011/intell-110311-afps01.htm
Pád Kanadské vlády
Menšinová konservativní vláda Stephena Harpera padla po vyslovení nedůvěry v parlamentu iniciovaném opoziční Liberální stranou. Důvodem bylo zjištění parlamentní komise, že vláda se snažila vědomě utajit plnou sumu výdajů vynaložených na programy zaměřené proti kriminalitě, snížení podnikových daní a nákup bojových letounů s technologií stealth. Datum předčasných voleb byl stanoven na 2. května. Předpokládá se ale, že se konzervativci u moci udrží. Harper už vedl dva menšinové kabinety, tentokrát doufá, že získá ve volbách většinu.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-12865339
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-12872973
Americké bezpilotní letouny zapojeny do boje proti mexickým drogovým kartelům
USA se rozhodly zapojit aktivněji do boje proti mexickým drogovým kartelům. Na žádost mexické vlády začínají ve vzdušním prostoru Mexika operovat neozbrojené bezpilotní letouny, jejichž úkolem je sledování pašeráckých tras a sběr zpravodajských informací. Mexiko je hlavní tranzitní zemí, přes kterou proudí do Spojených států drogy, především z jižní Ameriky.
http://www.nytimes.com/2011/03/16/world/americas/16drug.html
Obama volá po menší závislosti na ropě
Ve svém projevu ve Washingtonu oznámil Obama úmysl snížit do 10 let americkou závislost na dovozu ropy o celou třetinu. Podle jeho vyjádření je potřeba věnovat více pozornosti obnovitelným zdrojům a do roku 2035 by Spojené státy měly být schopny vyrábět z nich 80% veškeré své elektrické energie. Otázkou ale je, zda tato iniciativa není vyvolána pouze současným zvednutím cen ropy a po jejich opadnutí se na všechno opět zapomene. Ve Washingtonu se totiž tato problematika řeší s pravidelnými intervaly v závislosti na aktuální ceně černého zlata. Uvidíme tedy, zda to pan prezident myslí vážně, nebo je to jenom další z jeho pěkných, ale nerealizovaných slibů.
http://www.bbc.co.uk/news/business-12912730
Prezidentův tajný stan
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-12810675
Zajímavý článek gen. McChrystala o novém přístupu v rámci moderního válečníství
http://www.foreignpolicy.com/articles/2011/02/22/it_takes_a_network
Pozadí případu agenta CIA Raymonda Davidse
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-12598684
Juraj Nosál, autor je studentem bezpečnostních a strategických studií, FSS MU
