Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za měsíc září.

Čína

Čína a USA podepsaly dohodu o kyberterorismu

V druhé polovině září navštívil prezident Xi Jinping Spojené státy. Největší třecí plochou jednání s Barackem Obamou se stala kybernetická bezpečnost. Jejich dialog vyústil v Dohodu o spolupráci v boji proti kyberterorismu, kde se státy zavazují vymezit a respektovat normy pro chování států v mezinárodním kyberprostoru. Ačkoliv zde bylo shody dosaženo, rozdíly se objevily mezi americkou a čínskou interpretací samotného jednání. Zatímco Xi Jinping stavěl Čínu do pozice jedné z obětí kyberterorismu a výsledný dialog označil za plodný a konstruktivní, Obama hrozil sankcemi v případě, že útoky neustanou. Podle Jamese Lewise z Center of Strategic Studies dosáhl Obama dohody jen díky současné relativní převaze USA nad Čínou.  Ta spočívá v kombinaci zpomalujícího růstu čínské ekonomiky a novém trendu na americkém trhu, kdy firemní vlastníci již nepožadují mírnost vůči Číně kvůli byznysu, ale naopak se bojí poškození čínskými kyberútoky a požadují po vládě, aby tuto hrozbu eliminovala.   Uzavření dohody ale neznamená konec nebezpečí a Američané zůstávají skeptičtí. Podle právních expertů je dokument formulován dostatečně vágně na to, aby státy na jejím základě dokázaly vznášet rozdílné požadavky.  

Potyčka na indických hranicích

Indická média 13. září informovala o roztržce mezi Čínskou a Indickou armádou v regionu Východní Ladakh. Podle Times of India spatřila indická patrola čínské jednotky, jak staví hlídkovou věž ve sporném území (tedy 1,5 km na indickém území dle indické interpretace). Indové nejprve Číňanům zabránili ve vztyčení věže a následně zničili již postavenou základovou konstrukci. Čína zareagovala popřením jakéhokoliv incidentu a obvinila indická média z opakovaného vytváření falešných zpráv o čínsko-indických potyčkách.  Za těmito hoaxy prý stojí blíže nespecifikovaná „skupina lidí, včetně vojáků, kteří jsou nepřátelští vůči Číně.“ Indická veřejnost i vláda je má ale obnovení sino-indických vztahů vnímat kladně. Indická média nicméně pohraniční incident zobrazují jako nepatrnou část širšího, nebezpečnějšího problému. Tím má být nárůst militarizace čínsko-indické hranice a modernizace čínské výzbroje umístěné v Tibetu. Tato obvinění Čína nekomentovala. Tendence posilování sino-indických vztahů nicméně zůstává nenarušena. Státy se hned několik dní po incidentu dohodly na uspořádání již pátého společného vojenského cvičení. Uskutečnit se má mezi 11. a 23. říjnem v provinciích Kunming a Yunnan.

Britský ministr financí mezi Ujgury

Mezi 20. a 25. zářím Čínu navštívil britský ministr financí George Osborne. Na rozdíl od svých předchůdců a zahraničních protějšků se ale rozhodl pro kontroverzní krok – návštěvu provincie Xinjiang. Velké Británie chce z Číny učinit do roku 2025 svého druhého největšího obchodního partnera. Plánuje zde významně investovat, přičemž největší objem peněz má přitéct právě do Xinjiangu, kudy povede železniční trať Nové hedvábné stezky. Podle Osborna tyto investice mimo jiné pomohou rozvoji regionu a vytvoří příležitosti pro tamější mládež. Vyvarujíce se kroků Davida Camerona, jehož setkání s Dalai Lamou v roce 2012 vyvolalo prudké ochlazení britsko-čínských vztahů, Osborne při návštěvě kontroverzního regionu nezmínil lidská práva. Podle jeho slov má tato problematika nemá být řešena prostřednictvím „megafonové diplomacie“, ale skrz výše zmíněný ekonomický rozvoj. S tímto zcela nesouhlasí neziskové organizace a mnozí komentátoři. Návštěva Xinjiang bez zmínky o situaci Ujgurské minority je podle nich absolutním vítězstvím čínské propagandy, a to především ve světle nedávných krvavých střetů.  

Tchaj-wan zasahuje proti somálským pirátům

Tchaj-wan pomůže Evropské Unii postavit síť radarů na pobřeží Somálska. Na práci se vláda rozhodla najmout soukromou vojenskou společnost. Zakázku, na kterou Taipei uvolnila 166 tisíc dolarů, získala americká firma Oceans Beyond Piracy (OBP). Radarová síť ponese název Somali Maritime Communications Initiative (MCI). Jejím úkolem bude monitorovat pohyby lodí v části Indického oceánu při Africkém rohu a koordinovat bezpečnostní zásahy tamějších protipirátských hlídek. Tchaj-wan si od projektu slibuje podpořit svoji pověst coby peacemakera a globálního poskytovatele humanitární pomoci.

Čína a ASEAN spolupracují v kyberprostoru

Čína odstartovala projekt takzvaného „Informačního Přístavu“ (Information Harbor), na němž se podílí s organizací ASEAN. Splnění prvních zásadních kroků oznámil ministr pro Správu kyberprostoru (CAC) Lu Wei na zářijovém Kybernetickém fóru v Nanningu. Zároveň se zavázal k prohloubení informační výměny se spolupracujícími státy. Jednou z hlavních funkcí Informačního přístavu je zajištění kybernetické bezpečnosti. Tři z osmi cílů projektu se zabývají eliminací kybernetických útoků, boji proti kyberterorismu a kyberzločinu. Přístav má ale i mnoho dalších funkcí: „Budeme zde se zeměmi ASEANu sdílet informace o ekonomii, financích, vzdělání, výzkumu ve vědě a zdravotnictví, a také varování při katastrofách (…),“ uvedl ministr Lu na konferenci. Informační přístav je jedním z dalších projektů v rámci Nové hedvábné stezky a cesty. Podle plánu bude základna Informačního přístavu v čínském Wuaxingu. Zatím zahrnuje 34 projektů, do nichž státy investovaly přes tři miliony dolarů.

Čínsko-francouzské strategické partnerství sílí

15 září 2015 se v Pekingu uskutečnil Čínsko-Francouzský strategický dialog. K této příležitosti navštívil Čínu Jacques Audibert, diplomatický poradce francouzského prezidenta. V Pekingu hovořil s Radou pro zahraniční záležitosti Yangem Jiechi a čínským vicepremiérem Zhangem Gaoli. Hlavním předmětem diskuse byly klimatické změny. V letošním prosinci se v Paříži uskuteční konference OSN na toto téma a Čína doufá, že pomocí užší spolupráce s Francií coby hostitelskou zemí dosáhne jisté úrovně předpřipravenosti. Chce tak zvýšit naděje na úspěch celé akce a podepsání konstruktivní dohody. Strategický dialog předcházel příjezdu francouzského ministra financí Michela Sapina. Ten se setkal s premiérem Li Kequiangem a stanovil datum vytvoření čínsko-francouzského investičního fondu na tento listopad. Vztah mezi dvěma mocnostmi kontinuálně sílí od minulého roku, kdy Xi Jinping navštívil Francoise Hollanda v Paříži  

Japonsko

Bezpečnostné reformy prijaté japonským parlamentom

Po dlhých a namáhavých diskusiách v parlamente a dokonca fyzických potýčkach boli 19. septembra prijaté bezpečnostné zákony, ktoré znamenajú premietnutie reinterpretácie práva na kolektívnu sebaobranu z minulého roka do platnej legislatívy. Japonsko tak prvýkrát od druhej svetovej vojny bude môcť vojensky zasiahnuť v konfliktoch mimo svojho územia, ktoré nezahŕňajú bezprostredné ohrozenie Japonska. Môže sa tak stať v prípadoch kedy útok na japonského spojenca bude považovaný za hrozbu pre Japonskú bezpečnosť. Táto zmena bude mať preto najväčší dopad na spoluprácu v rámci japonsko-americkej aliancie, či bezpečnostnej spolupráce s Austráliou, Indiou či inými regionálnymi partnermi. Znamená tiež prehĺbenie možného zapojenia japonských jednotiek v rámci medzinárodných mierových misií. Prijatie zákona sprevádzali v Japonsku búrlivé politické i spoločenské debaty. Podľa mnohých totiž znamená nová legislatíva zásadný odklon od pacifistickej politiky Japonska. Desaťtisíce demonštrantov vyšlo do ulíc v Tokiu a iných japonských mestách, v jedných z najväčších demonštrácií v povojnovom Japonsku. Na druhej strane prejavilo skepsu voči ústavnosti zákonov mnoho právnych expertov. Vďaka pohodlnej majorite v japonskom parlamente sa však premiérovi Abemu a jeho strane LDP podarilo zákony pretlačiť. Tento tvrdý prístup sa odrazil i na klesajúcich preferenciách pre premiéra a jeho vládu, ktoré dosahujú najnižšie hodnoty od nástupu v roku 2012. Politická pozícia premiéra sa, zatiaľ, zdá byť neohrozená, čomu nasvedčuje i jeho znovuzvolenie do čela LDP. Pokiaľ sa však Abemu nepodarí nazbierať body na ekonomických reformách, ktorých prísľub bol nakoniec hlavným dôvodom jeho zvolenia do premiérskeho kresla, nepriazeň voličov bude len ďalej rásť. Medzinárodné reakcie na prijatie bezpečnostnej reformy neprekvapili. Spojené štáty  Austrália privítali tento krok, citujúc perspektívu bližšej spolupráce. Južná Kórea a Čína naopak vyjadrili obavy z japonských krokov, ktoré podľa nich neboli dostatočne odkomunikované a odkláňajú Japonsko z cesty mierového rozvoja.  

Spolupráca Vietnamu s Japonskom sa prehlbuje

Generálny tajomník vietnamskej komunistickej strany Nguyen Phu Trong navštívil v polovici septembra Japonsko. Stalo sa tak prvýkrát od jeho nástupu do funkcie v roku 2011. Dve krajiny minulý rok posilnili svoj vzťah na „rozšírené strategické partnerstvo“, čo zodpovedá rapídnemu rozvoju spolupráce v bezpečnostnej i ekonomickej oblasti. Spoločné komuniké dvoch strán cituje japonský záväzok dodať Vietnamu ďalšie vyradené lode pobrežnej stráže spolu s technickým vybavením. Týmto Japonsko nadväzuje na už ponúknutých šesť plavidiel z minulého roka. Dve strany tiež podpísali dohodu o zdieľaní skúseností a spolupráci medzi pobrežnými strážami a kooperácii pri mierových misiách OSN. Práve prvá menovaná oblasť je kľúčovým bodom spolupráce Japonska a Vietnamu, ktorých zbližujú obavy z toho, čo vnímajú ako rastúcu asertivitu Číny pri presadzovaní svojich teritoriálnych nárokov v Juhočínskom a Východočínskom mori. Japonsko navyše oznámilo, že poskytne Vietnamu pôžičky na rozvoj infraštruktúry vo výške vyše 800 miliónov am. dolárov. Cesta vietnamského lídra do Japonska nasleduje krátko po jeho (takisto premiérovej) návšteve Spojených štátov, čo jasne naznačuje vietnamskú stratégiu hľadania partnerov voči Číne.  

Korejský poloostrov

70. výročí založení Korejské strany pracujících

Vojenské přehlídky k  významným severokorejským výročím patří stejně, jako dýně k halloweenu a 70. výročí založení Korejské strany pracujících bylo rozhodně důvodem k obzvláště velké přehlídce. Očekávání byla naplněna a v Pchjongjangu byly k vidění tisíce pochodujících vojáků i desítky až stovky kusů vojenské techniky. To vše za přítomnosti nejvýše postavených členů strany, armádních představitelů a samozřejmě i Kim Čong-una. (Přehlídku můžete vidět zde). V minulých letech (2012 a 2013) byly při příležitosti vojenských přehlídek představeny mimo jiné i zcela nové kusy vojenského hardwaru, přičemž hlavní pozornost patřila balistickým střelám KN-08 (o kterých se vedly spory, zdali jde o atrapy či ne) a jejich příslušenství. Letos však byla přehlídka vedena v konzervativnějším duchu a žádný převratný objev se nekonal. Absence přítomnosti dosud neznámých systémů je dána mimo jiné tím, že testy nových vojenských technologií jsou v severokorejských médiích často hrdě prezentovány, většinou za přítomnosti samotného Kim Čong-una, který na tyto testy dohlíží a je kdykoli připraven nadiktovat svému doprovodu nějakou trefnou poznámku, které si jeho okolí hbitě začne psát do všudypřítomných zápisníčků. Dalším důvodem je i zjevná snaha dokázat, že existující severokorejská vojenská technika funguje tak jak má a je bojeschopná. I když nedošlo k žádnému šokujícímu odhalení neznámých zbraní, stále bylo na co se koukat. Hlavní hvězdou přehlídky se pravděpodobně staly mezikontinentální balistické střely KN-08, které od minulých let prošly znatelným faceliftem, který naznačuje vývoj, kterým tyto střely prošly od roku 2012. Vidět byly i balistické střely středního doletu BM-25 Musudan a dále i další, tentokrát z rodiny střel kratšího doletu (Nodong-1 a Hwasong-5 a 6). Dalšími kusy techniky, které byly na přehlídce viděny, byly protilodní střely KN-01, bezpilotní letouny a pozornosti neunikl ani raketomet ráže 300mm, který byl k vidění poprvé (i když jde o již známý systém). Měsíce před samotnou přehlídkou analytici spekulovali také o tom, zda KLDR využije 70. výročí k vypuštění dalšího satelitu na oběžnou dráhu nebo ke čtvrtému jadernému testu. K tomu však nedošlo a v tuto chvíli ani nic nenaznačuje, že k tomu v nejbližší době dojde. Součástí přehlídky byl i projev Kim Čong-una, jehož část se nesla i v tradičním proti-americkém duchu, v jehož rámci Kim národ ujistil, že KLDR je připravena se americké hrozbě postavit. Pozornost vzbudila absence zmínky o balistickém a jaderném programu a také o vztazích s Jižní Koreou. V proslovu se naopak soustředil na zásluhy Strany v oblasti rozvoje a zlepšení kvality života běžných Severokorejců. Celkově lze celou přehlídku a oslavy 70. výročí KSP považovat za neobvykle klidné, což koresponduje s trendem posledních měsíců, kdy se KLDR nepokusila o žádnou zásadnější provokaci (až na incident s pozemními minami ze srpna, který však skončil nečekaně smírně).

Thajsko

Dozvuky atentátu z Bangkoku

Po sérii zmätočných vyjadrení thajská polícia na konci septembra oznámila pokrok vo vyšetrovaní bombového útoku z bangkokskej svätyne zo 17. augusta. Jeden z podozrivých, zatknutých už na konci augusta, bol označený za neznámeho muža z bezpečnostných kamier, ktorý v svätyni nechal ruksak s bombou. Výbuch si vyžiadal 20 životov, pričom väčšina obetí boli čínski turisti. Thajská polícia na začiatku odmietala označiť incident za akt medzinárodného terorizmu, i keď cirkulujúce teórie spájali s útokom ujgurských teroristov, ktorých cieľom mala byť pomsta za predchádzajúce vyhostenie Ujgurov z Thajska. Až neskôr polícia priznala napojenie na ujgurskú skupinu, ako motív citujúc snahu pomstiť sa za rozbitie ujgurksých prevádzačských sietí thajskou políciou. Vyšetrovanie však naďalej sprevádzajú mnohé nezodpovedané otázky, ktoré vrhajú tieň pochybností na tvrdenia polície.