Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za měsíce prosinec a leden.
ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA
Atmosféra v Jihočínském moři houstne, Čína staví základny
Čína začala na Hughesovu útesu ležícím ve sporných vodách budovat umělé ostrovy. Dokazují to satelitní snímky pořízené 30. ledna 2015. Z nich je patrné, že umělá konstrukce na útesu v blízkosti Spratleyho ostrovů se z původních 380 metrů čtverečních rozrostla za necelý rok na 75 tisíc metrů čtverečních.
Stavební práce stále pokračují a podobné konstrukce vznikají i na Gavensově útesu. Na umělých pevninách pak vyrůstají stavby, které IHS Jane’s Istitute vyhodnotil jako protiletadlové věže, popřípadě kryté satelity.
Na konci února tuto zprávu oficiálně potvrdil velitel amerických tajných služeb James Clapper. Při proslovu před Výborem ozbrojených sil označil čínské stavební aktivity v Jihočínském moři za agresivní snahu o rozšíření své suverenity. Potencionální umístění čínských armádních složek a vojenské techniky na nově budovaných základnách podle Clappera představuje jasnou hrozbu. „Přestože se Čína snaží o stabilní vztahy se Spojenými státy, nepřestává být ochotna přijmout bilaterální či regionální napětí jako oběť dosažení svých zájmů, především pokud jde o záležitosti námořní suverenity,“ komentoval situaci Clapper. Naznačil tak posun Washingtonu směrem k větší asertivitě v přístupu k čínským požadavkům.
Taiwan, Vietnam i Filipíny, aktéři figurující ve sporu o Spratleyho ostrovy, začaly své ostrovy taktéž modifikovat, ačkoliv v takřka zanedbatelném měřítku.
Situace se ale přiostřuje i díky dalším faktorům. Jedním z nich jsou pokračující rybářské střety. V polovině ledna vyzval filipínský ministr obrany Voltaire Gazmin k ignoraci čínského zastrašování a slíbil rybářům ze západu ostrova vojenský eskort v případě potřeby. President Benigno Aquino následně na začátku února vyzval mezinárodní komunitu k odporu proti čínskému přístupu. Stále komplikovanějšími se stávají také jednání v rámci ASEANu.
Ambiciózní One-Belt, One-Road dostává obrysy
V květnu minulého roku představila agentura Xinhua plány čínské vlády na obnovení Hedvábné cesty, a to suchozemské i námořní. Hedvábná stezka má vést do Evropy přes centrální Asii, severní Irák, Sýrii a Turecko, jednou ze zastávek má být také České Republika. Námořní trasa povede podél břehů Jižní Asie a Indie do Keni, odkud přes Rudé moře má pokračovat až k břehům Itálie. Tento až megalomanský projekt doplnila Čína o závazek, že podél trasy Hedvábné cesty chce budovat silniční a železniční sítě, u její námořní verze přislíbila stavět přístavy.
Ačkoliv se plány zdají při současné bezpečnostní situaci na Blízkém východě a v Jihočínském moři příliš smělé, Čína v únoru učinila první kroky k jejich realizaci. První vlaštovkou bylo slavnostní vyslání výletní lodi po trase Námořní stezky. Jedenáctého února se pak uskutečnila konference, ve které experti ze třiceti participujících zemí diskutovali konkrétní aspekty námořní části projektu. Tento seminář byl jenom jedním z mnoha, které se mají v nejbližší době uskutečnit.
Čína na konferenci prezentovala mnohé důvody, proč plán „jeden pás a jedna cesta (one Belt and one Road) prospěje ekonomice participujících zemí, jako je prohloubení transferu zboží, finanční pomoci i investic, budování infrastruktury, industriální i diplomatická kooperace a další. Ozývají se však i varovné hlasy, a to především kvůli hegemonické roli, kterou Čína v projektu má. Ta by mohla být problém z několika důvodů.
Není zatím jasné, jak mohutné má být SREB/MSR (Silk Road Economic Belt / Maritime Silk Road) jako ekonomické těleso. Nejasné je také, zda členství v tomto projektu bude vzájemně se vylučující s participací v dalších regionálních ekonomických organizacích či nikoliv. I bez této podmínky by ovšem současný model hedvábných stezek dokázal svrátit asijskou ekonomickou rovnováhu směrem k Číně.
Významná je také bezpečnostní stránka projektu. Přístavy, které se Čína zavázala vystavět v participujících státech, by mohly být využity duálně, což by ovlivnilo především současný konflikt v Jihočínském moři. Bezpečnostní situaci by bezpochyby proměnily také železnice, které mají podle plánu protínat střední Asii. Znamenaly by například upevnění čínské pozice v problematickém Xinjiangu, ale také větší vliv ve státech jako je Kazachstán, tedy na „ruském zadním dvorku“.
KOREJSKÝ POLOOSTROV
Severokorejská reakce na jihokorejsko-americké vojenské cvičení
Stejně jako téměř každý rok, i letos začíná sezóna vyhroceného napětí na Korejském poloostrově tradičně příkrou a dramatickou reakcí Pchjongjangu na chystaná jihokorejsko-americká vojenská cvičení Key Resolve a Foal Eagle.
Prvním náznakem nespokojenosti bylo odpálení pěti raket krátkého doletu v první polovině února, přičemž všechny po zhruba 200 kilometrech letu dopadly do Japonského moře. O den dříve KLDR také otestovala svou novou protilodní střelu, ne nepodobnou ruské KH-35 (podle severokorejského označení KN-09). Střela byla v severokorejské výzbroji zaznamenána už v roce 2014. Testu se údajně zúčastnil i Kim Čong Un.
Na začátku března KLDR odpálila další dvě střely krátkého doletu, tentokrát s dosahem 490 km.
To vše kvůli začátku společných jihokorejsko-amerických vojenských cvičení Key Resolve a Foal Eagle. Prvního z nich se letos bude účastnit 10 000 jihokorejských a 8600 amerických vojáků, zatímco Foal Eagle se zúčastní 200 000 jihokorejských a 3700 amerických vojáků. Americké námořnictvo na cvičení vyslalo i jednu ze svých nových Littoral Combat Ship plavidel.
V porovnání s minulým rokem jde o reakci relativně mírnou, jelikož v roce 2014 byly odpáleny desítky střel. Z toho vyplývá vysoká pravděpodobnost dalších podobných testů či incidentů. Podle vojenského zdroje jihokorejské agentury Yonhap je KLDR připravena i na odpal střel středního doletu.
JAPONSKO
Tokio umožní nevojenskú pomoc armádam cudzích štátov
Pokračujúc v bezpečnostných reformách, vláda Shinza Abeho upravila 10. februára (komentár čínskej agentúry Xinhua) politiku oficiálnej rozvojovej pomoci. Japonsko bude odteraz môcť podporovať armády iných štátov pri civilných aktivitách, ako napríklad pri odpovediach na prírodné katastrofy. Schválenie pomoci by malo prebiehať na individuálnej báze. Tokio zdôrazňuje, že sa nič nemení na japonskom postoji, ktorý vylučuje akúkoľvek použitie pomoci na vojenské účely. Je však otázne, do akej miery je možné definovať jasnú hranicu medzi civilným a vojenským použitím. Otázky vyvstávajú i preto, že Japonsko chce podobnú pomoc využívať najmä v kontexte vzťahov so združením ASEAN. Strategický význam ASEANu ako tromf o ktorý súperí Tokio s Čínou je nespochybniteľný. Minulý rok sa napríklad Japonsko zaviazalo, že Vietnamu dodá šesť námorných plavidiel pre zlepšenie jeho schopnosti monitorovania námorných teritórií. I keď to implikuje civilné použitie, lode pobrežnej stráže stoja v skutočnosti v prvých líniách v súperení krajín Juhočínskeho mora o nastolenie suverenity nad nárokovanými územiami. V budúcnosti tak nepochybne budeme svedkami japonskej pomoci štátom juhovýchodnej Ázie v podobe ďalšej techniky, ktorá im pomôže čeliť čínskej prítomnosti v oblasti.
MJANMARSKO
Ostré boje rebelov a vlády v mjanmarskom Kokangu
Desiatky ľudských životov na oboch stranách si vyžiadali obnovené boje medzi vládnymi jednotkami a rebelmi z etnickej skupiny Kokang na severovýchode krajiny. Boje odštartovali 9. februára v meste Laukkai. V reakcii na vypuknutie bojov vyhlásil mjanmarský prezident Thei Sein stav ohrozenia štátu.
Kokangských rebelov zastrešuje Armáda národnej demokratickej aliancie (NDAA), pozostatok barmskej komunistickej strany. V Kokangu žijú Číňania z etnickej skupiny Han. Tá je jedna jedna z mnohých etnických skupín, ktoré v Mjanmarku bojujú s vládou. Tento konflikt viacerých rozdrobených hnutí trvá v krajine už takmer 60 rokov. I keď civilnej vláde Thein Seina sa od roku 2011 podarilo uzavrieť sériu dohôd o prímerí, k narušeniam dochádza často.
Citlivou je prepojenie NDAA na Čínu. Dlhodobo sa objavujú obvinenia, že Čína cvičí rebelov a dodáva im zbrane. Peking takéto obvinenia rázne odmieta a snaží sa od konfliktu udržiavať odstup. Tento cieľ však nie je možné plne naplniť, keďže už teraz prijíma desiatky tisíc utečencov a pri bojoch prišlo i k zásahom čínskeho územia.
NOVÝ ZÉLAND
Nový Zéland najnovším členom aliance proti IS
Nový Zéland sa zapojí do boja proti Islamskému štátu. Oznámil tak na konci februára novozélandský premiér John Key. 143 príslušníkov novozélandských ozbrojených síl bude v Iraku slúžiť v nevojenskej roli pri cvičení irackej armády. Misia by mala trvať maximálne dva roky a začať v máji.
Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Alžběta Bajerová, studenti mezinárodních vztahů, bezpečnostních a strategických studií a kulturních studií Číny na Masarykově univerzitě v Brně.
