Novinky z východní Asie: prosinec 2014 a leden 2015

Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za měsíce prosinec a leden.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Taiwan modernizuje námořní síly, Čína protestuje

Na začátku prosince odsouhlasil americký prezident Obama prodej čtyř ozbrojených lodí na Tchaj-wan. Sněmovnou tento návrh zákona prošel již v dubnu minulého roku. Fregaty třídy Perry (USS Taylor, USS Gary, USS Carr a USS Elrod) v hodnotě 176 milionů dolarů jsou vybaveny moderními raketovými systémy země-vzduch. Jde o jednu z odpovědí Taipeie na čínskou vojenskou modernizaci, ačkoliv obchodní vztahy napříč úžinou jsou od roku 2008 stále pevnější.

Peking ohledně rozhodnutí USA okamžitě vyjádřil své rozhořčení. „Jde o zásah do čínských vnitřních politických vztahů, narušuje čínskou suverenitu a bezpečnostní zájmy. Vyhrazujeme si právo podniknout v tomto ohledu další korky,“ vyjádřil se k prodeji fregat mluvčí čínského ministerstva zahraničí Quin Gang. Taiwan naopak Washingtonu veřejně poděkoval. Nové fregaty mají nahradit přes padesát let staré lodě třídy Chinyang a Knox.

Taiwan se zároveň soustředí i na výrobu vlastních lodí. Na konci ledna nastoupila námořní službu nová bitevní loď Tchajwanské výrob, Panshih, v hodnotě 130 milionů dolarů. Ta má být používána k vojenskému transportu a záchranným operacím, je však zároveň vybavena střelami s doletem 8000 námořních mil.

Tyto nové lodě by však současný poměr vojenských sil napříč úžinou, který zatím hovoří ve prospěch Číny, narušit neměly.

Čína bojkotuje soudní řešení teritoriálního sporu

Spor o ostrovy v jihočínském moři se přenesl do legální sféry. Filipíny předaly situaci do rukou Mezinárodního soudu, který má rozhodnout, zda je čínská tzv. „Devítibodová linie“ vyznačující její území v jihočínském moři vzdálené od jejích hranic v souladu Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS). Tento krok oficiálně podpořil také Vietnam.

Čína na začátku prosince vydala ohledně situace position paper, ve kterém odmítla jakoukoliv participaci na arbitru či akceptaci jejího budoucího rozhodnutí. Podle Xu Honga, vedoucího právního oddělení čínského ministerstva zahraničí, tak Čína chce demonstrovat odsouzení přístupu Filipín k celému sporu. Termín 15. prosince, do kterého se Čína měla k mediaci sporu třetí stranou vyjádřit, Peking ignoroval. Z toho důvodu se arbitr uskutečnit nemůže. Filipíny o dva dny učinily rozhodnutí o nákupu dvou frigat, dvou helikoptér a tří ozbrojených člunů, které mají být nasazeny ve sporných vodách.

Spor mezi státy o Spratleyho ostrovy a Paracely se mezi státy táhne již od druhé světové války.

100708-N-7638K-054
Americká fregata USS Taylor (Zdroj: Flickr/U.S.Navy)

KOREJSKÝ POLOOSTROV

Kyberútok na Sony

Společnost Sony Pictures Entertainment se na konci listopadu stala obětí hackerského útoku, po kterém byla zveřejněna důvěrná data společnosti Sony, která zahrnovala například důvěrnou emailovou komunikaci, osobní informace o zaměstnancích, ale i kopie dosud nevydaných filmů. Ke kyberútoku se přihlásila skupina „Strážci míru“ (Guradians of Peace), která požadovala, aby bylo zastaveno vydání filmu The Interview, jehož zápletka se točí kolem atentátu na Kim Čong Una.

V polovině prosince, před chystanou premiérou filmu, skupina vyhrožovala podniknutím teroristických akcí proti premiéře filmu v New Yorku, která se měla uskutečnit 18. prosince. Sony se nejprve rozhodlo vydání filmu kompletně zrušit, nicméně posléze byl promítán ve vybraných kinech a především poskytnut ke sledování online, skrze služby jako Youtube nebo Google Play.

Vzhledem k motivu se stal hlavním podezřelým Pchjongjang, který obvinění z útoku sice odmítl, ale zároveň ho označil za „spravedlivý čin“. Severokorejští představitelé navíc již v minulosti vyjádřili svou nespokojenost s filmem a jeho obsahem.

O severokorejské zodpovědnosti za útok je přesvědčena i americká FBI a americká zpravodajská komunita, nicméně žádný přímý důkaz zveřejněn nebyl, což vedlo k řadě spekulací. Někteří experti v oblasti kyber-bezpečnosti zpochybnili tvrzení FBI s tím, že provedený útok byl na severokorejské kapacity až příliš sofistikovaný. V úvahu podle nich připadá i to, že za incidentem mohla stát i skupina bývalých zaměstnanců Sony. Nehledě na to, že Sony se kyber-bezpečnosti zjevně nevěnuje tak, jak mělo, což v minulosti vedlo k několika vážným kyber útokům.

KLDR se dočkala poměrně překvapivé podpory Ruska, které severokorejské rozhořčení nad obviněními označil za „celkem pochopitelné“, zejména pak poté, co Spojené státy nebyly schopny dodat důkazy na podporu svého tvrzení, že za útokem stál Pchjongjang.

V druhé polovině prosince KLDR posléze postihl internetový výpadek, který trval několik dní a za který mluvčí severokorejské Komise národní obrany obvinil Spojené státy. Prezident Obama navíc již dříve slíbil „přiměřenou odpověď“ za kyberútok na Sony. Zda byl výpadek skutečně způsoben Spojenými státy, není jasné, ale k akci se přihlásila například skupina hackerů napojená na Anonymous.  Další možností je, že se Severní Korea od sítě odstřihla sama, snad v předzvěsti chystaného kyber-útoku. Za tímto názorem stojí například zakladatel společnosti společnost CloudFlare, Mathew Prince, s tím, že obnovení přístupu k internetu by bylo v případě vnějšího zásahu mnohem obtížnější

Oficiální reakcí Spojených států však nebyl kyberútok, ale uvalení sankcí na KLDR. Na seznamu postižených institucí se ocitla severokorejská zpravodajská služba, dvě obchodní společnosti užívané k pašování zbraní a dalšího zboží a také 10 vládních představitelů.

Z uvalených sankcí je zřejmé, že Spojené státy jsou o severokorejské vině přesvědčeny a jejich zpravodajské služby o ní mají důkazy, které však nehodlají zveřejnit (z důvodu utajení svých metod a zdrojů). KLDR je v každém případě nejlogičtějším hlavním a nejpravděpodobnějším podezřelými, i když není vyloučeno, že při tom tom využila i dalších cizích zdrojů (zřejmě bývalých zaměstnanců Sony), kteří operaci mohli provést z jakéhokoli místa na planetě a nikoli pouze přímo z KLDR. Pokud by za útokem opravdu stála KLDR, potvrdily by se spekulace o nárůstu severokorejských kapacit v oblasti kyberprostoru.

Nejvyšší vůdce na cestách

Stejně jako jeho otec, Kim Čong Un není příliš nadšeným cestovatelem a od nástupu k moci v roce 2011 nevykonal žádnou státní návštěvu jiné země. Proto je oznámení jeho účasti na oslavách 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě poměrně překvapivou zprávou. Následná vyjádření ruské prezidentské kanceláře však naznačují, že se Kreml připravuje i na Kimovu případnou nepřítomnost. Přesto je však takové oznámení předmětem mnoha spekulací. Upřednostnění Moskvy před Pekingem jako cíl první zahraniční návštěvy posílá poměrně jasnou zprávu.

Rusko a Severní Korea spolu od roku 2011 zintenzivnili ekonomickou spolupráci a zdá se, že Čínský vliv v KLDR naopak pomalu upadá. Dalším a nedávným příkladem bezprecedentního sbližování Pchjongjangu a Moskvy je i plánované vojenské cvičení Ruska, KLDR a Kuby.

JAPONSKO

Obnovený mandát pre Abeho

predčasných voľbách, ktoré sa konali 14. decembra, sa vládnucej koalícii LDP a strany Komeito podarilo udržať pomocou zisku 325 kresiel dvoj-tretinovú väčšinu v dolnej komore parlamentu. Najsilnejší opozičný subjekt, Demokratická strana Japonska, si polepšila z 62 na 73 kresiel. Najväčším prekvapením volieb bol však úspech Komunistickej strany s jej pacifistickým a protijadrovým program, ktorá získala 21 kresiel oproti predchádzajúcim 8.

Výsledky volieb podľa premiéra Shinza Abeho poskytujú mandát na pokračovaniu politík jeho vlády, najmä v ekonomickej oblasti. Ambiciózny plán Abenomics mal postaviť dlho stagnujúcu japonskú ekonomiku znova na nohy. Po dvoch rokoch od jeho naštartovania však neprichádzajú jasné výsledky a Abe tak vo voľbách chcel získať dôveru občanov pre pokračovanie v nastolenom kurze napriek absencii dôkazov trvácneho ekonomického ozdravenia. Práve ekonomika bola hlavnou témou volieb a bezpečnostné otázky v kampani prakticky absentovali. Pokračovanie v úrade však znamená pre Abeho i možnosť pretaviť v skutočnosť jeho víziu aktívnej japonskej bezpečnostnej role. Nemenej významným dôvodom pre vyhlásenie predčasných volieb bola i snaha Abeho predĺžiť si úradovanie vo funkcii premiéra až do roku 2018 a vyhnúť sa útokom zvnútra materskej LDP pred nadchádzajúcimi voľbami straníckeho lídra.

Otázkou však ostáva, či je namieste spokojnosť Abeho vlády s výsledkami hlasovania. K urnám sa dostavilo historicky najmenšie percento Japoncov, čo len potvrdzuje rastúce odlúčenie od politických záležitostí, najmä medzi mladými ľuďmi.

Japonská nočná mora IS

Hrozba Islamského štátu už zasiahla i Japonsko, keď boli v januári zavraždení obaja zadržiavaní Japonci Kenji Goto a Haruna Yukawa. Rukojemnícka kríza vypukla počas návštevy premiéra Abeho na Blízkom výhode. V Egypte Abe prisľúbil 200 miliónov amerických dolárov nevojenskej pomoci pre štáty bojujúce proti Islamskému štátu v rámci 2,5 miliardy amerických dolárov v podobe humanitárnej pomoci pre krajiny regiónu. Islamský štát v reakcii na Abeho prísľub pomoci zverejnil 20. januára video so zadržiavanými Japoncami, požadujúc za ich životy 200 miliónov amerických dolárov, úmyselne rovnakú sumu akú ponúklo Japonsko pre boj proti tejto islamistickej organizácii. Neskôr sa podmienky prepustenia rukojemníkov zmenili a Islamský štát požadoval prepustenie neúspešnej samovražednej atentátničky zadržiavanej v Jordánsku. Snahy o vyjednanie prepustenia rukojemníkov nakoniec zlyhali a boli zavraždení.

Rukojemnícka kríza vyvolala v Japonsku búrlivú debatu o bezpečnostnej politike. Japonsko bolo v situácii bezmocné, keďže zahraničné záchranné operácie SDF (Japonských síl sebaobrany) nie sú  zákonom povolené. Práve odstránenie týchto reštrikcií je jedným zo skupiny navrhnutých zákonov o bezpečnostnej politike, ktoré bude na jar prejednávať nový japonský parlament. Tokio sa vyjadrilo, že sa nenechá zastrašiť terorizmom a svoju pomoc krajinám Blízkeho východu plánuje ešte rozšíriť. Na druhej stane názorového spektra sa však objavujú názory, že tragický osud rukojemníkov je výsledkom aktívnejšej japonskej bezpečnostnej politiky a varujú pred pokračovaním na tejto ceste. Podľa kritikov Abeho politiky by sa Japonsko malo navrátiť k čisto pacifistickej zahraničnej politike aby sa vyhlo hrozbe pre jeho občanov.

isis-hostage-japan

Spolupráca Tokia, Soulu a Washingtonu vo vojenskom spravodajstve

Japonsko, Spojené štáty a Južná Kórea podpísali na konci decembra zmluvu o zdieľaní spravodajských informácií. Mierená je najmä na posilnenie kooperácie a koordinácie v otázke Severnej Kórei, ktorá predstavuje najbezprostrednejšiu bezpečnostnú hrozbu pre Soul i Tokio. Napriek zdanlivej harmónii záujmov však prichádza dohoda až po dlhých rokoch komplikovaných rokovaní. Prvýkrát mala byť dohoda uzavretá už v roku 2012, stroskotala však kvôli vyostreniu sporu medzi Japonskom a Južnou Kóreou a ostrovy Dokdo/Takeshima. I podrobnosti súčasnej dohody dokazujú, že na osi Tokio – Soul ďalej vládne nedôvera. Obe krajiny totiž budú spravodajské informácie zdieľať prostredníctvom Spojených štátov, ktoré budú slúžiť ako prostredník, a nie priamo medzi sebou.

THAJSKO

Thajsko sa obracia na Čínu

Thajsko, ktoré sa ocitlo po vojenskom puči z mája v relatívnej izolácii, najmä zo strany západných spojencov, sa čoraz viac obracia na Čínu. V decembri navštívil Bangkok čínsky premiér Li Keqiang čo vyústilo v dohodu o Čínou financovanú výstavbu železničného prepojenia thajského severu a juhu vo výške 12 miliárd dolárov. Krajiny sa zbližujú i v bezpečnostnej oblasti. V januári v stopách Li Keqianga navštivil Bangkok čínsky minister obrany Chang Wanquan. Dve strany sa dohodli o posilnení bezpečnostnej spolupráce v oblasti cezhraničného zločinu a zdieľaní spravodajských informácií. Pre vojenský režim v Thajsku (nálepka civilnosti je len zdanlivá) je Čína ideálnym partnerom. Peking totiž dáva najavo, že na rozdiel od západných krajín nemá žiadny problém s pomalým dusením thajskej demokracie. Thajský Premiér Prayuth Chan-ocha dáva Čínu často za vzor a možno tak očakávať ďalšie zbližovanie.

FILIPÍNY

44 mrtvých policistů po proti-teroristickém zátahu

Jeden z nejkrvavějších incidentů v historii filipínských bezpečnostních sil, při kterém zahynulo 44 příslušníků speciálních jednotek, se udál v provincii Maguindanao na ostrově Mindanao, který je dlouhodobě zmítán boji vládních jednotek proti islámským rebelům.

Operace, jejímž cílem bylo zadržení dvou operativců s vazbami na teroristickou skupinu Jemaah Islamiyah, Zulkifi Abdihira (aka Marwan) a Bast Usmana, oba odborníci na výrobu IED, byla narušena příjezdem posil Moro Islamic Liberation Front (MILF) a Bangsamoro Islamic Freedom Fighters (BIFF). Po střetu s elitním policejním komandem zůstalo ve městě Mamasapano, kde k incidentu došlo, 44 mrtvých policistů a 18 ozbrojenců.

Primární cíl operace, tedy eliminace či zajetí Marwana, byl podle tvrzení filipínských představitelů splněn, nicméně sekundární cíl, Bast Usman dokázal uprchnout.

Podle anonymních zdrojů z armády a zpravodajských služeb bylo ozbrojencům z MILF a BIFF nařízeno pobít všechny policisty a sebrat zbraně, munici a jejich osobní majetek. Rozkaz měl vydat vůdce BIFF Ameril Umbra Kato.

Vzhledem k nedávno uzavřenému příměří mezi vládou a MILF jsou slyšet obavy o budoucnosti tohoto křehkého míru. Podle místních představitelů MILF měl být ozbrojený střet s policejními jednotkami sebeobranou, nicméně ozývají se i hlasy, že organizace je do celého incidentu zapojena mnohem hlouběji a že o přítomnosti Marwana a Bast  Usmana věděla. To je také jeden z argumentů, proč svůj postup velení bezpečnostních sil nekonzultovalo s představiteli MILF.

Představitel MILF Mohagher Iqbal přesto prohlásil, že organizace je i nadále zavázána k plnění svých závazků a k pokračování mírové dohody.

I přes katastrofální výsledek operace a údajné zapojení MILF by ukončení příměří mezi vládou a MILF mělo katastrofální důsledky, jelikož kromě BIFF a MILF se vládní síly musí zabývat i s dalšími islámskými ozbrojenými skupina, jako je Skupina Abu Sayyafa a další menší uskupení. BIFF a Skupina Abu Sayyafa se navíc v srpnu minulého přihlásily k podpoře Islámského státu.

MJANMARSKO

Kontroverzný mních Wirathu pod paľbou kritiky OSN

Budhistický mních Wirathu, vodca skupiny 969, znova vyvolal kontroverzie keď verejne urážal vyslankyňu OSN. Wirathu si vzal na mušku jej kritiku zaobchádzania s moslimskou menšinou Rohingya, ktorá je v krajine posledné roky terčom násilia zo strany väčšinových budhistov. Wirathu je jeden z najdôraznejších hlasov, ktoré vzbudzujú nenávistné prejavy voči moslimskej menšine. Moslimovia totiž údajne predstavujú hrozbu pre tradičnú budhistickú kultúru a sú cudzím prvkom. Otázka represie voči moslimskému obyvateľstvu krajiny je jednou z najproblematickejších momentov vývoja v Mjanmarsku po reforme režimu, naštartovanej v roku 2011. Rohingyom nie je priznávané ani štátne občianstvo, keďže sú považovaní za imigrantov zo susedného Bangladéša. OSN vyjadrenia Wirathu odsúdila a vyzvala mjanmarskú vládu aby podobné formy vyzývania k nenávisti rezolútne odmietla.

AUSTRÁLIA

Rukojemnícka dráma v Sydney

Austráliou v decembri otriasla rukojemnícka dráma. V kaviarni v Sydney zadržiaval útočník Mon Haron Monis 18 pracovníkov a návštevníkov. Monis vyjadril lojalitu k Islamskému štátu a požadoval aby mu bola doručená zástava tejto islamistickej skupiny. Po neúspešných vyjednávaniach pristúpili špeciálne jednotky k razii, ktorá sa vyžiadala tri obete, vrátane útočníka. Monis nebol pre austrálske úrady neznámym. Mimo iného čelil okolo 40 obvineniam zo sexuálnych prehreškov. V samotnej moslimskej komunite bol ostrakizovaný. Dôvodom Monisovho činu tak bola skôr osobná frustrácia a nestabilná osobnosť a islamistický podtón útoku bol sekundárny.

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Alžběta Bajerová, studenti mezinárodních vztahů, bezpečnostních a strategických studií a kulturních studií Číny na Masarykově univerzitě v Brně.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *