Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za druhou polovinu prosince.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Největší jadernou elektrárnu v Pákistánu bude financovat Čína

Čínská lidová republika má financovat konstrukci dvou jaderných reaktorů v Karáčí. Zatímco západní státy jsou vůči pákistánským snahám o použití jaderné energie ke zlepšení dosti neútěšné energetické situaci v zemi poměrně chladné, podle Reuters bude Čína spolupracovat s Pákistánem na vybudování jaderné elektrárny v Karáčí, která má situace značně zlepšit. Projekt, do kterého by čínská strana měla ve výhledu do roku 2019 investovat na 6,5 miliardy dolarů, má být obrovským energetickým ulehčením země. Podle serveru The Diplomat, má pak mít každý z reaktorů výkon vyšší, než zatím všechny ostatní reaktory v zemi dohromady.

Ačkoliv se tisková mluvčí ministerstva zahraničí ČLR této otázce vyhnula, Reuters svá tvrzení opírá o prohlášení oficiálních úředníků obou stran, ale i o dokumenty čínské China National Nuclear Crporation. Mluvčí čínského zamini se potom k celé věci vyjádřila následovně: „[tato spolupráce] je zcela určená k mírovým účelům a respektuje mezinárodní závazky obou stran“. Můžeme tak uvažovat, že rétorika a snaha o strategické partnerství mezi oběma stranami nadále trvá.

Právě Čína je pak jedním z východisek pákistánské situace. Koneckonců spolupráce v této oblasti není žádnou novinkou. Napětí panuje ovšem zejména ze stran USA a Indie, a to ať už mluvíme o strategickém vyvažování a zastrašování v oblasti, nebo i zkušenostmi s Pákistánem, který si v minulosti (nebo alespoň jistí jedinci) nenechával jaderná tajemství pro sebe.

Čínská General Nuclear Power Group, by se tak v  budoucnu mohla postavit vedle takových gigantů, jakými jsou francouzská Areva, ruský Rosatom, či americký Westinghouse. Zde se již ovšem dostáváme do spekulací, jakou roli bude hrát v budoucnu jaderná energie při uspokojování energetických potřeb rozvojových zemí. Na druhou stranu čínskou snahu čínskou snahu účastnit se výstavby jaderných reaktorů po světě vyjádřil i premiér Li Keqiang. Není se koneckonců čemu divit – sama Čína má podle World Nuclear Association v nejbližších letech spustit do provozu na 32 jaderných elektráren.

Další střety s Ujgury v Xinjiangu

Ve sledovaném období došlo ke dvěma zásadním incidentům, při kterých zemřelo 16 a 9 lidí v západní provincii Xinjiang. Při prvním byli zabiti dva příslušníci policie a 14 Ujgurů. Zatímco čínský Global Times vydal k události poměrně zajímavý komentář, který nabádal k normalizaci interetnických vztahů a ke snaze přesvědčit Ujgury, že jsou „skutečnou součástí čínské populace“, na konci měsíce došlo k dalšímu incidentu, při kterém zahynulo Ujgurů dalších devět. I když čínská média spontánně útočníky odsuzují jako teroristy a verze podobných incidentů se v podstatě shodují na scénáři, kdy dojde k napadení policejní stanice a policie je nucena odpovědět sebeobranou, druhá strana naopak tvrdí, že policie při prvním incidentu vtrhla do domu, kde se členové etnické minority scházeli. Navíc poté začala jako první střílet. Druhý střet, který se odehrál na konci minulého měsíce, uzavírá rok, při kterém zemřelo při podobných střetech nejméně 130 lidí, a jak informuje South China Morning Post, se zvyšující se intenzitou od dubna loňského roku. O druhém incidentu se ovšem opět mluvčí Světového ujgurského kongresu vyjádřil tak, že šlo o policejní zásah proti protestujícím.  Prezidentka této organizace, Rabíja Kadírová, tyto události popisuje jako „státem sponzorované násilí k utišení ujgurského disentu.“

Čína bude poskytovat vojenskou pomoc Arménii

Arménský ministr obrany Ohanyan se nechal slyšet, že vojenské a bezpečnostní vztahy s Čínou jsou pro Arménií zásadní. Tato kavkazská země se tento typ vztahů snaží také prohloubit. Server Defense News informuje, že během schůzky Ohanyana a jeho čínského protějška Chang Wanquana v Pekingu, došlo k podpisu smlouvy, která má vzájemné bezpečnostní vztahy a kooperaci ve vojenské oblasti posílit. Každoroční vojenská pomoc Arménii bude podle smlouvy činit necelý milion dolarů a navazuje tak na smlouvu z roku 2012, kdy Jerevan souhlasil s ekonomickou spoluprací s Pekingem, v rámci které má získat na 10 milionů amerických dolarů.

KOREJSKÝ POLOOSTROV

Severní Korea varuje před útokem bez varování

V reakci na protest proti severokorejskému režimu, který se udál v Soulu a během kterého byla zapálena podobizna Kim Jong-una se Pyongyang rozhodl k akci a poslal na jih výhružný fax, který slibuje nemilosrdný útok bez varování, pokud budou takové provokace pokračovat. Soul na zprávu reagoval vlastním faxem a varoval před tvrdou odpovědí na jakoukoli agresi. Žádné výraznější pohyby severokorejských jednotek nebyly zaznamenány.

Zpráva sama o sobě není příliš důležitá, jelikož podobná rétorika z KLDR přichází v takřka pravidelných intervalech, nicméně způsob jejího zaslání ve světě vzbudil všeobecné pobavení.

Ač se způsob doručení zprávy stal ve světě zdrojem mnoha vtipů, pravdou je, že ve Východní Asii (zejména pak v Japonsku) je fax stále ještě běžně užívaným prostředkem ke komunikaci, především v korporátní sféře.

Pokud Vás zajímá, co ve faxu stálo, doporučujeme toto video.

Taiwan

Obavy z budoucnosti profesionalizace ozbrojených sil

Nedávno vydaná zpráva kontrolního dvora ukazuje, že většina vojenských expertů je ohledně chystané profesionalizaci taiwanských ozbrojených sil pesimistická a jak ukazují náborové statistiky z roku 2013, mají k tomu dobrý důvod. Z chystaných 28 531 rekrutů se do služby během 11 měsíců minulého roku zapsalo pouhých 8 603, což představuje sotva třetinu požadovaného stavu.

Transformace z povinné vojenské služby na profesionální armádu byla původně chystána na rok 2015, ale datum bylo nakonec o další dva roky posunuto, kvůli komplikacím s náborem profesionálních vojáků.

Zpráva nabízí tři východiska, z nichž ani jedno není příliš uspokojivé: snížit původní náborové předpoklady, dále profesionalizaci odložit nebo se úplně vrátit k povinným odvodům.

V taiwanské společnosti se v posledních letech ukazuje poměrně výrazný odpor k jednoroční vojenské službě, která je povinná pro muže ve věku od 18 do 35 let. Služba je považována za zbytečnou a mladí muži se odvodům snaží vyhnout mnoha způsoby, včetně simulování depresí či získání cizího občanství.

Tento trend má mimo jiné původ v diametrálně odlišném chápání Číny, která již pro mnoho mladých Taiwanců nepředstavuje úhlavního nepřítele, ale mnohem spíše lepší pracovní příležitost. Odpor k povinné vojenské službě v minulém roce vyvolala i smrt brance, o které jsme Vás informovali v srpnu.

JAPONSKO

Tokio predstavilo kľúčové dokumenty o obrane

Tokio 17. decembra vydalo tri zásadné dokumenty o obrane: premiérovú Národnú bezpečnostnú stratégiu, Smernice pre národný bezpečnostný program a Strednodobý plán obrany. Tieto dokument pokračujú v postupnej transformácii a reorganizácii japonských JSDF (de facto ozbrojených síl) smerom k obrane južných ostrovných teritórií. Zatiaľ čo japonské pozemné ozbrojené sily prídu o vyše polovicu tankov a delostreleckých batérií, posilnené bude námorníctvo i letectvo. V priebehu nasledujúcich piatich rokov tak Tokio plánuje rozšíriť svoje ozbrojené sily o 7 nových torpédoborcov, 6 nových ponoriek, 17 konvertoplánov M-22 Osprey a 28 stíhačiek piatej generácie F-35. Japonsko tiež po prvý krát nakúpi neozbrojené bezletové lietadlá, ktoré budú využívané na kontrolu námorných teritórií spolu s novými hliadkovými lietadlami. Smerom k posilneniu schopnosti brániť vzdialené ostrovy bude vytvorená špeciálna jednotka, prakticky sa zhodujúca v úlohách s americkou námornou pechotou. K dispozícii dostane 52 nových obojživelných transportérov. Na Okinawe bude rozmiestnená ďalšia letka stíhačiek F-15 v počte 20 strojov.

Akvizíciu nových obranných kapacít má pokryť zvýšenie rozpočtu na obranu, ktoré má v ďalších piatich rokoch dosiahnuť 2.6 percenta.  Abeho vláda tak pokračuje v nastolenom kurze po tom ako zvrátila desaťročný trend znižovania obranného rozpočtu minuloročným zvýšením o 0.8 percenta.

Ako najiminentnejšie hrozby citujú dokumenty Severnú Kóreu s jej balistickou a jadrovou kapacitou a zvyšujúcu sa asertivitu Číny. Podľa Národnej bezpečnostnej stratégie „postoj Číny k ostatným krajinám a jej vojenské kroky, spojené s nedostatkom transparentnosti o jej vojenskej politike a národnej bezpečnosti, predstavujú znepokojenie pre Japonsko … a vyžadujú blízku pozornosť“. I keď bola pred prijatím dokumentu diskutovaná možná zmienka o vytvorení kapacity na preemptívny útok v prípade bezprostredne hroziaceho zásahu nepriateľa (dotýkajúca sa najmä potenciálneho severokórejského balistického útoku) nakoniec k jeho zahrnutiu nedošlo. Spomenutá je ale nadchádzajúca revízia súčasnej politiky exportov vojenských technológií, ktorá v súčasnej podobe výrazne obmedzuje možnosti Tokia v tejto oblasti. Národná bezpečnostná stratégia celkovo hovorí o novom princípe „proaktívneho pacifizmu“, ktorý prezentuje Japonsko ako pozitívny faktor v regionálnej i globálnej bezpečnosti.

Peking označil operovanie s čínskou vojenskou hrozbou v bezpečnostnej stratégii za “nezodpovedné“, nesprávne interpretujúce „normálne čínske námorné a vzdušné aktivity“ a za „nafukovanie čínskej hrozby kvôli skrytým motívom“.

Premiér Shinzo Abe navštívil kontroverznú svätyňu Yasukuni

Japonský premiér Shinzo Abe 26. decembra navštívili svätyňu Yasukuni v Tokiu. Toto rozhodnutie japonského premiéra bolo jasne odsúdené Čínou i Južnou Kóreou ale aj japonskými spojencami.

Yasukuni je šintoistickým chrámom zasväteným pamiatke japonských vojnových padlých. Na základe šintoistickej tradície sú tu duše zomrelých uctievané ako božské bytosti. Problematické je pritom zasvätenie chrámu i pamiatke vojnových zločincov odsúdených v Tokijskom tribunále po skončení druhej svetovej vojny. Organizácia spravujúca tento chrám pri ňom navyše zriaďuje múzeum Yushukan, kde je odkaz japonského počínania počas druhej svetovej vojny prezentovaný veľmi kontroverzne. Invázia a okupácia krajín juhovýchodnej Ázie je tu opisovaná ako snaha o pomoc týmto krajinám zbaviť sa jarma západného kolonializmu. K rozpútaniu vojny v Pacifiku bolo Japonsko údajne prinútené Spojenými štátmi. Naopak žiadnej zmienky sa v múzeu nedostáva japonským vojnovým zločinom akým bol napríklad Nankingský masaker v Číne v roku 1937.

Návštevy japonských politikov v Yasukuni sú tak preto pochopiteľne zdrojom pobúrenia ázijských krajín, pre ktorých je japonská militaristická minulosť stále živou spomienkou. Pred Abem naposledy chrám navštívil Junichiro Koizumi v roku 2006 (je nutné povedať, že cesty do Yasukuni vykonával počas svojej vlády v rokoch 2001-2006 každoročne). I vtedy bolo Tokio terčom kritiky. Dnes je však situácia ešte komplikovanejšia, vzhľadom na to, že terajší premiér je považovaný mnohými (na japonské pomery) za pravicového nacionalistu a jeho konanie je preto ostro sledované. Vzťahy s Čínou a Južnou Kóreou, ktoré sú tradične najväčšími kritikmi Tokia, sú navyše na najhoršej úrovni za dlhé obdobie a otváranie rán histórie napätie ešte zvyšuje. Peking sa už vyjadril, že Abeho konanie zatvára všetky dvere pre dialóg. Až v patetickom duchu sa čínsky štátny tajomník Yang Jiechi nechal počuť, že v tomto prípade ide o otázku „agresie verzus antiagresie, spravodlivosti verzus zla a svetla verzus temnoty“. Potenciál pre akékoľvek rozmrazovanie vzťahov, narušených už kvôli sporným ostrovom, je tak v najbližšom období blízky nule.

Kritika sa na Abeho nezniesla len z Pekingu a Soulu ale napríklad i z Ruska, Singapuru, Nemecka a Spojených štátov. Washington, najbližší spojenec Tokia, vyjadril sklamanie z Abeho rozhodnutia, čo je v diplomatickej reči medzi spojencami relatívne ostré vyjadrenie. Severná Kórea vyhlásila Abeho konanie za totožné s vyhlásením vojny. Návštevu Yasukuni odsúdil i koaličný partner Abeho LDP Nové Komeito.

Abe symbolicky navštívil Yasukuni presne rok od nástupu do úradu. Svoj krok obhajoval s tým, že pre lídra krajiny je samozrejmosťou uctenie si pamiatky obetí vojny. Vo svätyni sa Abe údajne modlil za mier a zdôraznil, že nechcel uraziť ľudí v Číne ani Kórei. Kvôli kontroverznému Zákonu o štátnych tajomstvách Abeho popularita v posledných mesiacoch klesla. Je otázne, či Abe plánoval návštevu Yasukuni ako improvizovanú snahu o zvýšenie svojej popularity cez hranie na nacionalistickú strunu. Jeho krok bol však očividne plánovaný už dlhšie, čomu nasvedčujú  správy o ktorých sme vás už informovali v minulosti a takéto špekulácie sú teda pravdepodobne nesprávne. Abe chcel každopádne signalizovať, že okrem ekonomickej reformy sa nehodlá vzdať ani kontroverznejších tém.

Čo sa týka názoru japonskej verejnosti, jeden dostupný prieskum hovorí o tom, že takmer 50 percent respondentov nesúhlasí s Abeho návštevou. Takmer 70 percent opýtaných pritom vyjadrilo názor, že pri takomto kroku je nutné brať ohľad na jeho diplomatický dopad. Vo všeobecnosti však možno povedať, že táto epizóda nebude mať väčší dopad na Abeho popularitu. Pre politický osud vlády bude naďalej alfou a omegou úspech jej ekonomického programu.

Okinawský guvernér odsúhlasil presunutie americkej základne

Presunutie základne americkej námornej pechoty Futenma z okinawského mesta Ginowan, na ktorom sa Tokio s Washingtonom dohodli už v roku 1996, sa konečne začína blížiť realizácii. Guvernér Okinawskej prefektúry Hirokazu Nakaima 27. decembra oficiálne schválil zahájenie práce na výstavbe náhradnej základne na severe Okinawy pri meste Nago.

Americké vojenské základne sú dlho tŕňom v oku okinawským obyvateľom a sprostredkovanie i najzávažnejším problémom bilaterálnych japonsko-amerických vzťahov. Relatívne malý ostrov Okinawa hostí zhruba polovicu celkového počtu 50 000 amerických vojakov v Japonsku. Základňa Futenma sa nachádza priamo v strede husto obývanej oblasti a dlhodobo vyvoláva obavy o bezpečnosť lokálneho obyvateľstva. Okinawčanom prekáža i hluk, spojený s chodom základne, a časté kriminálne prehrešky amerických vojakov. Neslávne známy je prípad z roku 1995, kedy bola tromi Američanmi znásilnená neplnoletá školáčka.

Napriek existujúcej dohode o presune Futenmy odpor lokálnej vlády na Okinawe dlho bránil postupu. V roku 2009 prisľúbil premiér z DPJ Yukio Hatoyama odsunutie Futenmy mimo ostrov, k čomu však nakoniec nedošlo. Tokiu sa teraz okinawského guvernéra Nakaiamu podarilo presvedčiť k schváleniu presunu v rámci Okinawy cez  prísľub nemalej finančnej injekcie do ostrovnej ekonomiky (v rozpočte na ďalší rok vyčlení Tokio na Okinawu o 15 percent viac prostriedkov ako v roku 2013). Nakaima však stále tvrdí, že ako najlepšiu možnosť vidí presunutie základe mimo ostrova. Stavba novej základne navyše vyvoláva obavy z vplyvu na miestny ekosystém. Karty ešte môžu zamiešať voľby primátora v meste Nago, kam sa má základňa presunúť.

Americký minister obrany Chuck Hagel vítal rozhodnutie okinawskej vlády a označil ho za dôležitý míľnik v japonsko-americkej aliancii. Okinawa je významným ťažiskom americkej pacifickej stratégie. Presunutie Futenmy je súčasťou širšej reorganizácie vojenských základní v rámci Ázie-Pacifiku. Z Okinawy má byť v približnom horizonte 10-tich rokov stiahnutých asi 8000 vojakov na Guam, Havaj, či do novej základne v austrálskom Darwine.

FILIPÍNY, VIETNAM

John Kerry na návšteve Vietnamu a Filipín

Americký minister zahraničných vecí John Kerry navštívil 14.-18. decembra Vietnam a Filipíny. Kerry do Vietnamu zavítal prvýkrát v roli vrchného amerického diplomata, 40 rokov po tom ako tu slúžil počas vietnamskej vojny. V Hanoji prisľúbil pomoc Washingtonu krajinám juhovýchodnej Ázie pri posilňovaní bezpečnosti ich námorných teritórií cez finančnú pomoc vo výške 32.5 miliónov dolárov. Vietnam z tejto sumy dostane 18 miliónov  dolárov, čo bude zahrňovať i päť nových lodí pre vietnamskú pobrežnú stráž. Američania navyše poskytnú Vietnamu i výcvik v oblastiach ako sú záchranné akcie na mori či reakcia na prírodné katastrofy. Americká iniciatíva v tejto oblasti býva často vnímaná ako smerovaná voči Číne. Kerry v Hanoji prehlásil, že Washington „je veľmi znepokojený a silne odmieta akékoľvek koerčné a agresívne taktiky pri presadzovaní teritoriálnych nárokov“ v Juhočínskom mori.

Kerry so svojimi vietnamskými kolegami diskutoval i o zapojení Hanoja do Washingtonom presadzovaného regionálneho obchodného paktu TPP. Vietnam chce dosiahnuť zníženie amerických taríf na niektoré kľúčové vietnamské exporty. Kerry bol v Hanoji prítomný pri podpise dohody medzi americkými a vietnamskými firmami o stavbe veterných turbín vo Vietname vo výške takmer 100 miliónov dolárov. Ešte v októbri odobril Washington spoluprácu s Vietnamom v oblasti civilných jadrových technológií.

Najväčším problémom v bilaterálnych vzťahoch pritom zostávajú otázky ľudských práv a demokracie. Kerry žiadal svojich vietnamských náprotivkov aby ukončili tvrdú kontrolu slobodného vyjadrovania na internete a chránili ľudské práva, čo nakoniec mimo iného povedie k dynamickému ekonomickému rozvoju.

Americký šéf diplomacie navštívil i Manillu. Tu sa snažil napraviť i dopady zrušenia Obamovej cesty do krajiny kvôli odstávke federálnej vlády v októbri. Kerry navštívil oblasti zasiahnuté tajfúnom Haiyan a prisľúbil pokračujúcu pomoc USA pri rekonštrukcii zničených oblastí. V Manille Kerry zdôraznil pokračujúcu relevanciu vojenskej aliancie medzi dvoma štátmi a označil práve americkú odpoveď na Haiyan ako v tomto smere stmeľujúci faktor. Washington Manille poskytne ďalších 40 miliónov dolárov na posilnenie námornej bezpečnosti. Rokovalo sa tiež o možnej dohode o rotácii amerických vojenských síl na základniach vo Filipínach.

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.