Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za první polovinu prosince.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Další bezpečnostní vývoj ve Východočínském moři

V rámci tenzí spojených s čínským vytvořením ADIZ vévodila sledovanému období agenda amerického viceprezidenta Joe Bidena. Ten se ve snaze o potvrzení zacílení americké zahraniční politiky do východní Asie rozhodl navštívit jak Japonsko, tak i Čínu ale i Jižní Koreu. Snaha o potvrzení amerického pivotu byla dominantní. Během jeho setkání s lídry asijských krajín bylo sice omíláno mnoho diplomatických klišé o důvěře a podpoře, nicméně při diskuzi se Xi Jinpingem dal americký viceprezident jasně najevo americký nesouhlas s tímto čínským krokem. Biden také vystoupil s apelem na mladé Číňany – zejména studenty, aby vyzvaly ideová východiska jejich vlády, učitelů či náboženských vůdců.

Větší pozornosti se ale dostává také analýzám dopadů vytvoření této zóny. Je argumentováno, že Čína tímto krokem nadále nejen posiluje svoji A2/AD strategii, ale také že se stává skutečnou námořní velmocí. Například někteří výzkumníci čínské vojenské akademie se k celé věci vyjadřují tak, že ČLR již nebude pouze dovolovat dalším aktérům v této oblasti unilaterálně vystupovat, a že je Čína už nebude jen tiše poslouchat. Úvahy panují také ohledně možnosti, zda se jedná o poslední zónu vzdušné obrany, kterou ČLR vytvořila.

Zajímavý bod nabízí pro čtenáře Foreign Affairs také M. J. Green: země, které mají podobné teritoriální spory s ČLR v Jihočínském moři se sice oficiálně k čínské zóně vzdušné obrany nevyjádřily, nicméně díky vlastní podobné negativní zkušenosti (zejm. Filipíny a otázka Scarborough shoal) Japonsko alespoň neoficiálně podporují. Podobně je také možné nahlížet na Soul, se kterým si doteď užíval Peking poměrně pozitivní vztahy – při takových čínských krocích je ovšem jen těžké předpokládat, že by Jižní Korea nepodpořila spíše Japonsko. Koneckonců Jižní Korea sama v druhém týdnu tohoto měsíce rozšířila svoji obrannou leteckou zónu, která se tak nyní překrývá jak s tou čínskou, tak i japonskou (viď níže).

Lodě amerického a čínského námořnictva se téměř srazily

Ve sledovaném období také došlo k incidentu, při kterém se téměř střetly lodě amerického a čínského námořnictva. Při jednom z cvičení čínské letadlové lodi Liaoning v Jihočínském moři se jedno z doprovodných plavidel málem dostalo do kolize s americkým křižníkem třídy Ticonderoga USS Cowpens. Obě plavidla však včas zahájily komunikaci a vzájemné srážce se díky manévru americké lodi vyhnuly. Zatímco americká strana nechtěla rozšiřovat spekulace ohledně možné otázky úmyslné snahy o kolizi, čínská strana se k této záležitosti zatím nevyjádřila vůbec. I když se mediálně jedná o nejkritičtější incident od roku 2009, expert na námořní bezpečnost C. Thayer se nechal slyšet, že takovýchto případů se mohlo bez mediálního pokrytí odehrát již více. Plavidla obou zemí se v těchto vodách často vyskytují s tím, že to, co Čína nazývá jako výhradní ekonomickou zónu, tak USA chápou jako mezinárodní vody.

Čína – Indie – Srí Lanka

S tím jak Čína nadále pokračuje ve strategii, jíž američtí pozorovatelé nazvali „Šňůra perel“, Indie je nutná přehodnotit svoje bezpečnostní vztahy se Srí Lankou. Zatímco Čína zesiluje svoji přítomnost v přístavech okolo indického území (ostrovy Coco při Myanmaru, Chittagong v Bangladéši, Gwadar v Pákistánu) ale i na samotné Srí Lance (přístav Hambantota), tak Indie musí pragmaticky překonat vlastní spory s touto zemí. První krokem možná bude spolupráce v oblasti námořnictva – indický šéf této části armády, D.K. Joshi, během své pětidenní návštěvy Kolomba navrhl trénink srílanských námořníků na indických základnách.

Ekonomika

Apokalyptické predikce o pádu čínské ekonomiky z minulého pololetí se zdají mylné, nebo alespoň předčasné. Výkon čínských továren dosáhl 1,5 ročního maxima a inflace se na druhou stranu zpomaluje. Peking se nadále snaží brát opatrné kroky ke stabilizaci. Zatímco nové zemědělské reformy mají dávat přednost růstu farem a nabádají k ostražitosti před developerskými projekty, více se nadále dohlíží i na provincie. Jejich hodnocení, stejně jako hodnocení jejich úředníků bude také nově prováděno i na základě jejich umu hospodařit s dluhy – Čína se tak nadále pojišťuje proti možnosti vzniku krizí na provinční úrovni.

Na mezinárodní scéně nadále pokračují spory o tom, zda Čína uměle podporuje export svého zboží – ve sledovaném období se Peking opět ohradil proti obvinění USA z takovýchto obchodních přestupků. Každoroční obchodní dohody obou partnerů se budou konat tento týden v Pekingu. Naopak pro uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Čínou se vyjadřoval na své cestě do Říše středu David Cameron. Spojené království podniklo vůbec největší obchodní výpravu do Číny a přes unijní strach ze záplavy čínským levným zbožím se Británie snaží tyto dohody podporovat.

Velké pozornosti se dostalo také každoroční „Centrální ekonomické pracovní konferenci“, jíž předsedá stálý výbor politbyra KSČ, a která má za cíl nastavit ekonomické cíle na další rok. Na ní se objevila i většina výše zmíněných témat, Xinhua pak přišla s oficiální zprávou, která zahrnuje následujících 6 hlavních cílů: zajištění potravinové bezpečnosti, restrukturalizace industriální struktury, zvládání a zabránění dluhových krizí, aktivní podpora koordinovaného vývoje regionů, zajištění a zlepšení životních podmínek a pracovních příležitostí a další otevření země okolnímu světu. Pozornost byla věnována také problematice urbanizace.

Čína dobývá měsíc jako třetí země světa

Po dlouhodobém a ambiciózním sledování svého vesmírného programu dosáhl Peking dalšího úspěchu. Na povrchu měsíce přistála sonda „Chang’e“, které bude při jejím pohybu doprovázet slunečním světlem poháněný „Nefritový zajíc“. Od roku 1976 se jedná o první přistání na měsíci a Čína se tak řadí tímto úspěchem za USA a Sovětský svaz. Vesmírný program má kromě vědeckých ambicí i důvody prestižní – dosažení takovéhoto statusu nadále dopomůže ČLR při její snaze o zisk velmocenského postavení. Zatímco si však tento úspěšný počin vysloužil velkého mediálního ohlasu, spuštění satelitu na oběžnou dráhu při společném projektu s Brazílií se nepovedlo. Ačkoliv tento satelit měl sloužit této jihoamerické zemi při monitorování přírodních jevů, s největší pravděpodobností dopadl zpátky na zemský povrch. Ani samotné vypuštění měsíční sondy se neobešlo bez smutně úsměvných nehod. I když nikdo nebyl zraněn, zbytky dopadající rakety, která Nefritového zajíce vynesla na požadovaný kurz, dopadly zpět na území Číny a zničily dva obytné domy. Políček uštědřila prestiži čínského vesmírnému programu opět i Indie, jejíž mise k Marsu ve sledovaném období opustila zemskou atmosféru.

KOREJSKÝ POLOSTROV

Jižní Korea rozšířila svou identifikační zónu letecké obrany

Dříve ohlášené rozšíření jihokorejské identifikační zóny letecké obrany (KADIZ) vešlo v platnost  15.12.2013. Jižní Korea se tedy po Číně stává druhou zemí, která rozšířila ADIZ. Čína tak náhle učinila v druhé polovině listopadu a svým krokem v regionu vyvolala bouřlivé reakce Japonsko, USA i Jižní Koreje.

Jde o první revizi KADIZ za posledních 62 let (původně byla zřízena Spojenými státy v roce 1951) a její rozšíření v praxi znamená, že v nových oblastech budou hlídkovat průzkumné letouny a lodě. Civilní doprava nebude nijak omezována.

Stejně jako hranice čínské ADIZ zasahují do leteckých zón sousedních států, tak se i KADIZ překrývá s Čínskou a Japonskou zónou, nicméně tento fakt nevzbudil zdaleka tolik vášní, jako v případě Číny. Jeden z důvodů, proč tomu tak nebylo, je jednoduše oznámení připravované KADIZ s dostatečným předstihem všem sousedním státům, čímž si Soul vysloužil americkou pochvalu za zodpovědný a opatrný přístup.

Druhým důvodem je poměrně mírná reakce Číny na vyhlášení jihokorejské letecké zóny i přes to, že bude zahrnovat i některé ostrovy, které byly v minulosti předmětem teritoriálních sporů. I když mluvčí čínského ministerstva zahraničí vyjádřil „lítost nad jihokorejským postupem“, současně se nechal slyšet, že spolu země v tomto ohledu nemají žádné teritoriální spory s tím, že tyto letecké zóny nemají vliv na administrativní práva na moři, či ve vzduchu.

Třetím důvodem je samotná existence čínské ADIZ o které Čína vehementně prohlašuje, že je naprosto legální a sotva tedy může napadnout KADIZ bez toho, aby zkompromitovala vlastní důvěryhodnost.

Existuje i čtvrtý důvod, který má původ v nadprůměrných vztazích Soulu s Pekingem. Tyto vztahy se ukázaly při vyhlášení čínské letecké zóny, kterou Japonsko i USA ostře odsoudily, zatímco reakce Jižní Koreje, ač zónu označila za neakceptovatelnou (kvůli sporným ostrovům), byla relativně mírná (jihokorejský ministr zahraničí ADIZ označil za „záludnou regionální situaci“). Z Tokia i Washingtonu zněla podstatně ostřejší rétorika.

Čína dokonce, podle jihokorejských médií, Koreu o vyhlášení své zóny informovala několik dní předem, což vyvolává řadu otázek, například zda se o tuto informaci Soul podělil s Washingtonem. Pokud ano, proč bylo pro USA a Japonsko vyhlášení čínské ADIZ takovým překvapením? Je samozřejmě možné, že si to Soul nechal, nicméně o tom lze spíše pochybovat a následný šok z vyhlášení čínské zóny považovat za jakousi zdvořilou a adekvátní diplomatickou reakci.

Několik dní před tím, než KADIZ vstoupila v platnost, bylo také staženo nařízení, které jihokorejským aerolinkám nařizovalo ignorovat čínskou leteckou zónu a nyní je na jednotlivých leteckých společnostech, zda zónu budou respektovat, nebo ne. Dvě největší jihokorejské aerolinky (Asiana Airlines a Korean Air) již oznámily, že čínskou zónu uznávat budou. Poslední zemí, jejíž aerolinky odmítají uznat čínskou ADIZ, je Japonsko.

Celkově se KADIZ jeví jako reakce na vyhlášení čínské ADIZ, nicméně to nelze chápat jako nepřátelské gesto, ale spíše jako upevnění své suverenity a vyvážení čínské asertivity v regionu. ADIZ koneckonců nebyl namířen na Jižní Koreu, ale spíše proti Japonsku, o čemž svědčí nejen včasné varování Soulu (které se nepochybně mělo dostat do médií), ale zejména skutečnost, že zóna zahrnula i sporné ostrovy Senkaku/Daiaoyu. (Více informací o čínské ADIZ lze najít na našem serveru)

JAPONSKO

Summit Japonsko-ASEAN

V Tokiu sa 12.-15. decembra konalo stretnutie lídrov Japonska a krajín ASEAN pri príležitosti 40-teho výročia nadviazania vzťahov. Tokio sa na summite zaviazalo členom tohto regionálneho bloku v priebehu piatich rokov poskytnúť 20 miliárd dolárov v rámci zahraničnej pomoci a úverov. Veľká časť financií má smerovať do rozvoja infraštruktúry a konektivity medzi krajinami regiónu. Japonsko sa tiež bude ďalej podieľať na rekonštrukcii oblastí zničených tajfúnom Haiyan a pomôže pri vytvorení systému včasného varovania pred podobnými prírodnými katastrofami.

Pre Tokio je dôležité získať podporu ASEAN proti Pekingu a dokázať, že údajná čínska asertivita je pre štáty regiónu spoločnou hrozbou. Japonský premiér Shinzo Abe sa vyjadril, že si predstavuje budúcnosť Ázie ako priestoru „kde rozhodujú pravidlá a nie sila“. Zdôrazňoval i hodnotové puto medzi Japonskom a ASEAN, ktoré má ležať „v fundamentálnych hodnotách ako sloboda, demokracia a ľudské práva“  Do záverečného komuniké sa podarilo presadiť zmienku o slobode námornej a leteckej prepravy v jasnej narážke voči čínskej ADIZ. Čína však nebola explicitne spomenutá, keďže ASEAN nemá záujem zbytočne provokovať Peking. Odozvu zatiaľ nenašla iniciatíva Tokia o dialógu ministrov obrany Japonska a ASEAN.

Blok ASEAN sa nachádza v zložitej situácii, keď sa snaží udržiavať prosperujúce vzťahy s Japonskom i Čínou a nemá záujem ani jedného aktéra antagonizovať. Indonézsky prezident Yudhoyono tento sentiment reflektoval, keď sa nechal počuť, že „dobré vzťahy medzi Japonskom a Čínou sú kľúčové pre budúcnosť“ regiónu. Peking reagoval na japonské snahy o vytvorenie protičínskeho koalície s tradičnou formulkou o tom, že vytváranie vzťahov dvoma stranami „by nemalo byť smerované voči tretej krajine a nemalo by poškodzovať záujmy tretej strany“.

Abeho popularita klesá

Politická priazeň môže byť veľmi vrtkavá.. To zisťuje i japonský premiér Shinzo Abe, ktorého verejná podpora klesla od aprílových rekordných 76 percent na terajších 49 percent. Hlavným vinníkom tohto prepadu je zákon o štátnych tajomstvách, pri ktorého schvaľovaní vláda pravdepodobne nečakala tak energický odpor verejnosti. Všeobecne nepopulárny zákon, o ktorom sme písali už v minulých Novinkách, podľa mnohých predstavuje najväčšiu hrozbu pre demokraciu a občianske práva v Japonsku od druhej svetovej vojny. Výrazne totiž sprísňuje tresty za úniky informácií a rozširuje možnosti pre klasifikáciu určitých otázok za štátne tajomstvá. Kontroverzný zákon je prvou politickou témou, ktorá dokázala od nástupu novej vlády pred rokom zmobilizovať verejnosť. Tajomníkovi vládnej strany LDP Shigeru Ishibovi sa navyše podarilo priliať olej do ohňa, keď prirovnal odporcov zákona k teroristom. Veľa úspechu nemal ani premiér Abe, keď sa v televíznom prenose snažil vysvetliť nutnosť posilnenia ochrany štátnych tajomstiev cez novú legislatívu. Vďaka parlamentnej väčšine v oboch komorách však vláda 5. decembra so samotným prijatím zákona nemala žiadne problémy. I keď je možné, že prepad popularity je len krátkodobým javom, Abe už pravdepodobne bude pri ďalších krokoch opatrnejší. To platí najmä pre iniciatívy v bezpečnostnej oblasti, kde voliči s Abeho plánmi nie sú zďaleka všetci stotožnení.

THAJSKO

Premiérka ohlásila na budúci rok predčasné voľby

V reakcii na pokračujúce protesty rozpustila thajská premiérka Yingluck Shinawatra parlament a ohlásila predčasné voľby na február budúceho roka. Demonštrácie v uliciach Bangkoku vypukli v novembri po tom, ako bol prerokovávaný kontroverzný zákon o amnestii. Ten by umožnil oslobodenie od obvinení a návrat Thaksina Shinawatru, bývalého premiéra a brata súčasnej thajskej líderky. Thaksin Shinawatra je opozíciou považovaný za osobu, ktorá cez svoju sestru stále nepriamo ovplyvňuje dianie v krajine.

Protesty spojené s odporom proti amnestii prerástli postupne vo všeobecný odpor proti vláde. Kritizovaná je napríklad vládna politika subvencií cien ryže, ktorou si získava podporu  farmárskej populácie. Opozícia vedená Suthepom Thaugsubanom naďalej volá po rezignácii premiérky a žiada, aby do čela krajiny bola postavená nevolená rada, ktorá bude údajne reprezentovať vôľu ľudu. Faktom je, že opozícia prakticky nemá šancu v demokratických voľbách poraziť vládnúcu stranu Pheu Thai, ktorá čerpá podporu najmä z rurálneho obyvateľstva. Podporovatelia vlády, alebo tzv. červene tričká, zatiaľ neboli mobilizovaní, takýto vývoj by však mohol situáciu ešte skomplikovať. Oči sa naďalej obracajú k armáde, ktorá môže byť pre vyriešenie politickej situácie kľúčová, no zatiaľ ostáva bokom.

SINGAPUR

Singapur kúpi nové nemecké ponorky

Dohoda medzi Singapurom a nemeckou firmou ThyssenKrupp Marine Systems má zabezpečiť posilnenie námorných síl mestského štátu o dve ponorky Type 218Gs. Tieto ponorky s dízlovo-elektrickým ponorom majú byť Singapuru doručené do roku 2020. Objednávka obsahuje okrem samotných plavidiel i zabezpečenie výcviku pre ich posádku. Nové ponorky, ktorých technické špecifiká zatiaľ nie sú úplne známe, nahradia staré plavidlá švédskej výroby z triedy Challenger.

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.