Odkazové zpravodajství a analýza událostí ve Východní Asii za měsíce březen-duben.
Japonská apokalypsa
Samozřejmě výběr událostí z východní Asie za uplynulé dva měsíce nelze začít jinak než alespoň malým zastavením nad strašlivými událostmi, které stihly Japonsko. Mnoho již bylo napsáno a mnoho řečeno, jak svět s napětím sledoval valící se masu vody do japonského vnitrozemí a posléze dramatickou bitvu o záchranu reaktorů ve Fukušimě. V následující analýze se zaměřím především na problematiku v širším rozměru, neboť faktických informací se z Japonska v posledních týdnech valila skutečná záplava.
Krize ukázala zejména nade všechnu pochybnost japonskou Achillovu patu – zoufalý nedostatek surovin. Z místních energetických zdrojů dokáže pokrýt pouze 16% svoji energetické spotřeby. Kvůli ní muselo Japonsko zvolit cestu nukleární energie, kterou si dokázalo osvojit jako žádná jiná země snad s výjimkou Francie. Japonsko vyrábí z jádra až 27% elektrické energie, což je skutečně značný podíl. V zemi se nachází 54 nukleárních reaktorů. Japonská vláda dlouhodobě prosazuje jádro jako řešení globálních klimatických změn a do roku 2020 plánovalo stavbu dalších 9 reaktorů. Je otázkou, nakolik tyto plány dojdou naplnění ve světle současného (z velké části neopodstatněného) strachu z nukleární energie. Nicméně v tomto případě lze poměrně spolehlivě odhadnout budoucnost. Japonsko jednoduše jinou možnost nemá. Honba za energetickými zdroji ho žene do čím dál vzdálenějších končin a navazuje vztahy s regiony, které by si nikdo se Zemí vycházejícího slunce nespojil jako je Kaspická oblast, či Střední Asie. Avšak Tokyo zatím jinou možnost než dále podporovat jadernou energie nemá. Je nutné si uvědomit, že reaktor ve Fukušimě je na dnešní poměry již poměrně zastaralý a vyznačuje se mnohými rysy, které bychom u dnešních reaktorů nenašli, ať již je to nutnost aktivně pumpovat vodu do reaktorů, či uskladnění použitého paliva přímo vedle samotného reaktoru. Navíc v této souvislosti je rovněž třeba mít na paměti, že ve Fukušimě došlo k velmi nezvyklé a nešťastné kombinaci několika jevů, které mají dosti neopakovatelný charakter (nezvykle silné zemětřesení, tsunami, zastaralý reaktor…)
Jinou otázkou je, jaký bude vliv této tragédie na geopolitické směřování a postavení Japonska. Není to tak dlouho, co se na tomto portálu řešily nové japonské obranné dokumenty mající rozsáhle ambice. Japonsko v současnosti bojuje s velmi rozsáhlým zadlužením a jeho ekonomika se stále ještě nevzpamatovala z ekonomických problémů let devadesátých. Opět je však na místě nenechávat se unést lacinými soudy. Japonsko dosahuje sice kumulovaného zadlužení okolo 150% HDP, nicméně struktura tohoto dluhu je velmi specifická. Věřiteli japonského státu jsou zejména domácnosti a domácí instituce. To dává její vládě velké možnosti dluh zvládat, neboť nedluží zahraničním subjektům jako jiné země potýkající se dluhovými problémy. Dalším podstatným faktem je i celková japonská schopnost dluhy splácet a jejich zatím neotřesitelná pozice na trzích. Japonské akcie i ve chvílích vrcholícího dramatu nezažily dramatické propady, ba naopak měly tendenci růst. Do budoucna by naopak mohla katastrofa mít pro Japonsko spíše pozitivní vliv, neboť zcela jednoznačně dojde k stavebnímu boomu, který by mohl pomoci nastartovat ekonomiku jako takovou.
Samozřejmě je zde i faktor japonské mentality a společnosti. Ten je svým způsobme unikátní a hluboce zapůsobil v časech krize i na mnohé pozorovatele všude na světě. Je skutečně nesmírně zajímavé sledovat reakce japonské společnosti, které vychází z hluboce konsensuální povahy společnosti. Právě tento rys dovedl Japonsko do pozice v jaké dnes je. Když bylo násilně „otevřeno“ světu v půlce devatenáctého století mělo velmi špatnou startovací pozici a mohlo lehce dostát „čínskému“ osudu – tedy postupným úpadkem vis-á-vis dynamickým evropským mocnostem. Nicméně japonští vůdci velmi rychle rozpoznaly rozvíjející se hrozby a možnosti a nastoupilo na cestu mimořádného rozvoje, které se dnes nazývá coby reformy Meidži, které nakonec vyústilo v sice nesmírně agresivní a nedemokraticky despotické impérium meziválečného období, které ovšem hrálo jednoznačný prim v oblasti. Po druhé světové válce byla totálně rozvrácená a zničená země opět na počátku. A opět se projevila neuvěřitelná schopnost revitalizace, tvrdé práce a cílevědomosti, která dovedla Japonsko do pozice minimálně ekonomické velmoci. Byla to právě vždy ona konsensuální povaha společnosti, která beze zbytku následovala kurz, jenž politická elita vytyčila. V současnosti je v Japonsku jednoznačně nastaven kurz směřující k vyššímu angažmá ve světě a nutnosti popasovat se s regionálními hrozbami jako je vzrůstající vojenská moc Číny, či nukleární vývoj na Korejském poloostrově. Nová japonská elita již necítí takový odpor k výraznější zahraniční politice, jako předcházející generace, jenž měla vryté do paměti vyústění zahraničně politických ambicí v podobě kobercového a nukleárního bombardování. Současně i Spojené státy nyní Japonsko potřebují jako balancéra moci v Asii. Proto je důvodné přepokládat, že nastavený kurz vyššího velmocenského angažmá bude pokračovat. Avšak Japonsko bude muset čelit mnohým význam i čistě praktického rázu. Mohutná cunami připravila Japonsko o 28 vrtulníků a letounů, z nichž 18 bylo špičkových stíhačů F-2, vzdáleně příbuzných hi-tech verzí americké F-16. Japonsko již dlouhodobě hledá nový typ stroje, který by perspektivně povýšil schopnosti jeho letectva a tento problém se nyní stane ještě důležitějším než předtím. Ve hře je hned několik typů z USA a Evropy (konkrétně letouny F-18E/F, Typhoon a Rafale), ale otevřeně se hovoří i o projektech letounů další generace, který by se měly nejen vyrovnat americkým F-22, ruským PAK-FA a čínským J-20, ale i je překonat. Proto bude více než zajímavé dále sledovat nový směr japonské zahraniční politiky.
http://www.economist.com/blogs/banyan/2011/03/after_earthquake
http://en.huanqiu.com/special/2011-03/633120.html
http://the-diplomat.com/2011/04/29/when-disaster-isnt-a-zero-sum-game/
Tchaj-wan snižuje početní stavy armády
Několik nečekaných zpráv přišlo z Tchaj-wanu. Země nejdříve prohlásila, že o několik tisíc mužů snižuje stav svoji armády, neboť vzhledem k oteplení čínsko-tchajwanských vztahů se to zdá být možné. Nicméně to samozřejmě vyvolalo kritiku v podobě údajného podceňování masivních čínských investic do zbrojení.
http://www.defensenews.com/story.php?i=5890163&c=ASI&s=LAN
Tchajwanské nové zbraně a doktrína
Avšak o něoc později přišla mnohem zajímavější zpráva. Podle memoárů bývalého tchajwanského ministra zahraničí ostrovní de facto stát vyvinul zcela novou balistickou střelu středního dosahu s doletem až 2000 kilometrů. Při letmém pohledu na mapu zle zjistit, že takováto střela by měla v dosahu i Peking. Takováto střela by jistě měla značný dopad na rovnováhu sil v oblasti. V této souvislosti je dobré zmínit i debatu, která probíhá již delší dobu v tchajwanském vedení, kde proti sobě stoji zástupci vysoce technologicky pokročilé obrany opírající se o menší počet vysoce moderních systémů ve stylu aktivní a preventivní obrany oproti vizi favorizující větší pozemní armádu, která by nesla hlavní tíhu obrany ostrova. Prvně jmenovaní argumentují tím, že Číně by v případném konfliktu nesmělo být umožněno vstoupit na půdu ostrova a její invaze musí být zlomena daleko od břehu „vzbouřenecké provincie“. Předpokládá se, že z tohoto myšlenkového směru se patrně zrodil i nápad na útok proti přehradě Tři soutěsky, jejíž zničení by mělo dalekosáhlý dopad na Čínu. Oproti tomu druhá strana varuje, že tyto pokročilé systémy nikdy nebude možno získat ve větších počtech a tudíž budou velmi zranitelné a i provokativní vůči Číně. V realitě se Tchaj-wan pohybuje kdesi uprostřed. Má poměrně značné možnosti provést protiúder proti pevnině, zejména díky střelám s plochou dráhou letu Hsiung Fen IIB a patrně vyvinul i několik raket s balistickou dráhou letu do dosahu několika set kilometrů. Současně dochází i k zajímavému vývoji na straně i méně viditelné obrany. Tchaj-wan plánuje výstavbu obtížně zachytitelných fregat, které by měly vyvažovat rsotucí sílu čínského námočnitva
http://www.defensenews.com/story.php?i=6266835
http://www.defensenews.com/story.php?i=6266835
Vzestup čínského vojenského rozpočtu
Čína oznámila navýšení zbrojního rozpočtu o značnou část. Avšak je nutné se mít na pozoru jak velký ve skutečnosti je čínský rozpočet. Je patrně těžko zpochybnitelné, že Čína svůj rozpočet reálně silně podhodnocuje. Jeho reálná výše je úplně jiná než-li ta oficiálně udávaná, takže jakékoli oznámení tohoto druhu je nutné brát s určitou rezervou.
http://www.defensenews.com/story.php?i=5868087&c=ASI&s=TOP
Dalajlámův odchod
Dalajláma oznámil svůj úmysl opustit funkci politického představitele tibetského exilu do rukou voleného nástupce a zůstat pouze duchovní autoritou.
http://en.huanqiu.com/china/chinanews/2011-03/632391.html
Větší angažmá Číny v Libyi
Autor tohoto článku se zamýšlí nad faktem, že Čína se stále drží stranou dramatu v Libyi a vzhledem k jejímu poměrně dobrému jménu mezi vzbouřenci i provládními silami by se mohla stát nadějným prostředníkem mezi oběma stranami.
http://opinion.globaltimes.cn/commentary/2011-04/649844.html
Stárnoucí čínská populace
Čína se začíná čím dál více potýkat s problémem stárnoucí populace a dopadů politiky jednoho dítěte. To zavádí Říši středu do nelehkých dilemat, která mohou mít dopad na její ekonomický růst. Více v následujících odkazech.
http://www.economist.com/blogs/banyan/2011/04/chinas_census
http://www.rte.ie/news/2011/0428/china.html
http://www.chinadaily.com.cn/china/2011-04/28/content_12416717.htm
Čínská letadlová loď patrně brzo vypluje
Dle všeho se blíží neodvratným tempem první zkušební plavba čínské letadlové lodi. Následující odkazy uvádějí dva rozdílné náhledy na její dopad.
http://www.china-defense-mashup.com/analysis-chinas-new-aircraft-carrier-changes-strategic-map.html
http://the-diplomat.com/2011/05/01/the-chinese-are-coming/?print=yes
Čínská Bílá kniha
A další důležitou bezpečnostní novinkou, která přišla z regionu je jednoznačně zpráva o vydání nová Bílé knihy o obraně Číny. Její analýzy a komentáře v následujících odkazech.
http://news.xinhuanet.com/english2010/china/2011-03/31/c_13806851.htm
http://www.eastasiaforum.org/2011/04/07/china-s-defence-white-paper-in-brief/
Autor: Michal Mádl, student Bezpečnostních a strategických studií, FSS, MU
