Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za druhou polovinu března.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Čína torpéduje snahy dostat severokorejský režim před Mezinárodní trestní soud

Čína se v Radě pro lidská práva OSN oficiálně vyjádřila ke zprávě, která odsuzuje severokorejský režim z porušování lidských práv, přirovnávající jej s nacistickým Německem. Zpráva, volající po vypořádání se i se samotným vůdcem celého režimu, měla být předložena Radě bezpečnosti ve snaze předat celý případ Mezinárodnímu trestnímu soudu. Zástupce ČLR ovšem vyjádřil negativní postoj země, jíž zastupuje, a zpochybnil platnost celé zprávy s tím, že není možné takovéto vyšetřování založit b a pouze na nálezech zjištěných od severokorejských uprchlíků a bez spolupráce s KLDR. Díky takovémuto postoji Pekingu je jasné, že by Říše středu využila při hlasování svého práva veta, a nebylo by tak dosaženo žádného pokroku. Důvody Pekingu pro takové jednání jsou jasné – jednak nestojí o destabilizaci severokorejského režimu, a jednak se ale zpráva dotýkala i vybraných lidsko-právních otázek na území ČLR.

Zhou Yongkang terčem protikorupčních kampaní

Zatím největším odhalením protikorupčních kampaní nové čínské administrativy se stal v minulosti vysloužilý líder domácí bezpečnosti, a politický přítel odsouzeného Bo Xilaie, Zhou Yongkang. Xi Jinpingova protikorupční snaha panuje zejména z důvodu legitimizačních – opětovného přiblížení strany lidu, ale i prestižních, neboť se dotýká jak vysoko představených, tak i vpravdě lokálních úředníků. Populární je i proto, že mnozí komentátoři, i když ne výhradně všichni, o ní mluví jako o skutečné snaze o rektifikaci KSČ, spíše než jako o mocenském boji.

Nejnovější případ bývalého vůdce domácí bezpečnosti vedl k zabavení majetku v hodnotě 14,5 miliard dolarů v držení samotného Zhou Yongkanga ale i jeho rodiny či spolupracovníků. Více než 300 podezřelých z Zhouova okolí bylo vzato do vazby, a v Číně se tak hovoří o největším odhalení korupce za poslední desítky let. Xi Jinping ve své snaze nejen boří předchozí mýty o nedotknutelnosti vysloužilých členů strany, ale sám teď naráží na dilema, zda proti Zhouovi vznést obvinění a vést tak následný soudní spor. Ten by mohl nejen vést k otřesu stability v rámci nejvyšších kruhů KSČ, ale pokud by soudy takto do nebe volající prohřešek potvrdily, mohlo by odhalení korupce tohoto rozsahu mít i opačný efekt na čínské masy, než jaký Xi Jinping předpokládal. Namísto spokojenosti s bojem proti korupci by mohlo dojít ještě k silnějším protestům proti tomuto vládnímu nešvaru.

Xi v čele pracovní skupiny na reformu armády

Čínský prezident se dostává do čela nové pracovní skupiny určenou na reformu armády. Zatímco takovouto reformu měl na svém programu již během svého nástupu do administrativy, spekuluje se, že množství vedoucích funkcí v nejdůležitějších rozhodovacích orgánech činí ze Xi Jinpinga nejsilnějšího vůdce ČLR od dob Mao Zedonga. Čínská média ve sledovaném období informovala o prvním plenárním setkání dané skupiny, ze které vzešlo komuniké volající po reformě armády, která bude „poslouchat nařízení Strany, bude schopná vyhrávat bitevní střety a bude mít zdravý pracovní přístup“. I když se někdy komentátoři domnívají, že jisté Xi Jinpingovy snahy panují bez ohledu na stranické frakce a vnitrostranický mocenský boj (viz zpráva o korupci), do této nově vytvořené skupiny se jako náměstci dostali dva generálové ČLA, kteří mají k čínskému prezidentovi poměrně blízko. Zdali se tak jedná skutečně o snahu vytvořit celkový rámec modernizace čínské armády, nebo o pouhou konsolidaci moci ukáže pouze budoucnost.

Čínská delegace na Starém kontinentu. Pouze kvůli obchodu

Celkem čtyři evropské země navštívil Xi Jinping při své cestě na Starý kontinent. I když někteří komentátoři spekulovali o možné diplomatické revoluci, kdy by Peking mohl vůči Rusku podpořit EU, hlavním zájmem Číny byl především obchod. Čínský prezident v doprovodu dvou stovek čínských obchodníků lačnil po uzavírání nových obchodních smluv – ty dosahovaly velkých objemů například nákupem 70 francouzských Airbusů. Základním cílem celé čínské delegace tak i přes návštěvu politického centra EU nebyla politika, ale spíše nadále popohnat možnou dohodu s Evropou ohledně investic.

Michelle Obamová na cestě do Číny

I Michelle Obamová se vypravila na – podle oficiálního znění – apolitickou cestu do ČLR. I když se tematicky měla cesta orientovat na otázky vzdělání, americká první dáma při svých přednáškách natrefila i na takové záležitosti jako svoboda vyjadřování, či práva menšin. Některé z takovýchto narážek ovšem čínská státní televize ze svého přenosu vystříhala. Z množství přednášek na čínských školách však můžeme vysledovat důraz na akademickou výměnu, se všemi doprovodnými jevy, jež by měla přispět k dalšímu zlepšení vztahů. Celkově můžeme tvrdit, že celkem týden trvající výlet, na kterém byla Michelle doprovázena celou rodinou mimo svého manžela, byl poměrně silným diplomatickým gestem poté, kdy se loňského roku odmítla se Xi Jinpingem setkat v Kalifornii.

TAIWAN

Taiwan zachvátili masové protesty proti obchodnej zmluve Čínou

Posledné mesiace sme boli svedkami prelomových diplomatických krokov medzi pevninskou Čínou a Taiwanom, kedy prišlo k prvému oficiálnemu stretnutiu vládnych predstaviteľov oboch strán. Živo sa debatuje aj o možnom stretnutia čínskeho prezidenta Xi Jinpinga s jeho taiwanským náprotivkom Ma Ying-jeou. Taiwanský líder a jeho strana Kuomintang však svojou politikou voči Číne vyvolávajú obavy medzi verejnosťou, ktorá sa bojí o zachovanie nezávislosti ostrova.

Najväčším vyjadrením týchto nálad za posledné roky sa stal odpor proti Zmluve o obchode v službách, ktorá bola medzi Taipeiom a Pekingom dohodnutá (no nie ratifikovaná) ešte v júni minulého roka. Odporcovia tejto zmluvy poukazujú na negatívne dopady zmluvy na taiwanské malé podniky, ktoré sú pilierom ekonomiky a na ďalšie zvýšenie vplyvu Číny na ostrove. Vládna strana Kuomintang pôvodne prisľúbila, že zmluva prejde dôkladným prehodnotením, no 17. marca ju posunula priamo k hlasovaniu bez prisľúbeného preskúmania. Toto sa už ale stalo impulzom pre mobilizáciu verejného odporu a do ulíc vyšlo podľa niektorých odhadov na vrchole protestov až 350 000 ľudí. Demonštranti, ktorých jadro tvoria študenti a hovoria si Slnečnicové hnutie, obsadili 18. marca Legislatívny yuan, taiwanský parlament. 23. marca prenikli demonštranti aj do Exekutívneho Yuanu, sídla vládneho kabinetu. Z budovy ich však vyhnala poriadková polícia, ktorej tvrdý zásah sa stal terčom ostrej kritiky.

Prezident Ma obvinil protestujúcich z narušovania demokracie a vlády práva a zdôraznil, že uzavretie paktu je kľúčové pre ekonomickú budúcnosť Taiwanu. Podľa prieskumov verejnej mienky je veľká väčšina obyvateľov ostrova, až 63%, za stiahnutie zmluvy a jej opätovné prerokovanie a len 18 % podporuje jej schválenie v súčasnej podobe. Za protestujúcimi stojí i hlavná opozičná strana DPP. Slnečnicové hnutie si kladie rozsiahle požiadavky, medzi ktorými je pochopiteľne stiahnutie obchodnej dohody, ospravedlnene prezidenta za nečestné chovanie, odstúpenie premiéra a prijatie zákona, ktorý by upravoval ďalšie dohody s pevninskou Čínou. Masové demonštrácie sú pomyselným posledným klincom do rakvy reputácie Ma Ying-yeou. Prezidentova podpora medzi verejnosťou sa pohybovala v jednociferných číslach a to ešte pred súčasnou krízou.

KOREJSKÝ POLOOSTROV

Pokračující napětí mezi Severem a Jihem

Severní Korea v posledních týdnech rozhodně nezahálí a své vojáky cvičí skoro tak intenzivně, jako její jižní soused. Řeč je o trendu odpalování raket krátkého doletu (typu FROG), s kterým Severokorejci od února s mírnými přestávkami pokračují- poslední odpal několika desítek střel dva dny po sobě byl zaznamenán v polovině března.

Poprvé od roku 2009 KLDR také odpálila dvě balistické střely středního doletu Rodong-1, které urazily zhruba 650 kilometrů a poté se zřítily do Japonského moře. Došlo k tomu brzy ráno 26. března, několik hodin po setkání prezidentů Baracka Obamy, Park Geun-hye a premiéra Shinza Abeho na summitu o jaderné bezpečnosti v nizozemském Haagu. Raketový test také připadá na čtvrté výročí potopení jihokorejské korvety Cheonang, o kterém se věří, že ho má na svědomí severokorejská ponorka.

Zatímco předchozí odpaly raket krátkého doletu byly spíše propagandistickým nástrojem (údajně u nich bych přítomen i Kim Jong-un), poselství testů raket Rodong bylo směřováno především do Haagu, kde severokorejský jaderný program figuruje jako jedno z hlavních témat jednání (viď níže). Testy střel byly následující den odsouzeny Radou bezpečnosti OSN. 26. března byla také přijata rezoluce Rady OSN pro lidská práva, která Radu bezpečnost vyzývá k potrestání osob zodpovědných za porušování lidských práv v KLDR. Oba tyto kroky Pchjongjang příkře odsoudil a tradičně k tomu přidal i sérii tajemných výhružek, včetně možnosti nového jaderného testu.

Na konci března KLDR také provedla dělostřelecké cvičení s ostrou municí. Zhruba 500 dělostřeleckých granátů bylo vypáleno do Žlutého moře, poblíž Northern Limit Line (což je v podstatě demarkační linie oddělující jihokorejské a severokorejské vody). Poté, co palba zasáhla i jižní stranu, jihokorejské dělostřelectvo palbu opětovalo a vyslalo přibližně 300 granátů do severokorejských vod. Poblíž námořní hranice byly vyslány i jihokorejské letouny F-15K.

Poněkud nezvyklým krokem bylo ze severokorejské strany ohlášení tohoto cvičení několik hodin předem, i když šlo o krok veskrze logický a rozumný. Jihokorejská armáda totiž na rozdíl od roku 2010, kdy byl Severokorejci bombardován ostrov Yeonpyeong (výsledkem byli 4 mrtví), nyní disponuje možností okamžité odpovědi, což znamená, že je rozhodovací pravomoc při náhlé bojové situaci převedena na místní velitele a není nutné, aby jejich reakce byla autorizována nejvyšším velení, jak tomu dosud bylo. Dělostřelecká střelba poblíž jihokorejských ostrovů by se KLDR tedy mohla velmi vymstít a vyprovokovat prudkou vojenskou reakci.

Existuje také velká pravděpodobnost, že Severokorejci uskuteční rozsáhlé vojenské cvičení, jelikož stahují větší množství jednotek a techniky poblíž  Pchjongjangu. Všechny tyto události se udály v době konání společného jihokorejsko-amerického vojenského cvičení  Foal Eagle, které KLDR důrazně odsuzuje.

Park Geun-hye na summitu o jaderné bezpečnosti v Haagu

V Haagu se letos kromě 53 představitelů různých zemí sešli i prezidenti Obama, Park Geun-hye a premiér Shinzo Abe, aby projednali regionální bezpečnostní témata, včetně napjatého vztahu mezi Jižní Koreou a Japonskem (obě země spolu mají dlouhodobé územní spory o ostrovy Dokdo a také o výklad historie). Agenda setkání se celkem nepřekvapivě točila kolem hrozby, kterou KLDR (a její jaderný arsenál) představuje pro východoasijský region.

Sama Park poté v Haagu mluvila i o zvýšení celosvětové jaderné bezpečnosti a navrhla Washingtonu a Moskvě, aby materiál pro výrobu jaderných zbraní přeměnily na jaderné palivo. Také vyjádřila obavy o kvalitu ochrany severokorejského jaderného materiálu, který by mohl najít cestu do rukou teroristů.

Prezidentka Park Geun-hye na své evropské cestě navštívila také Německo, kde se v Berlíně setkala s kancléřkou Angelou Merkelovou a hlavním tématem setkání byla opět Severní Korea a riziko, které představuje pro bezpečnost v regionu. V Drážďanech Park představila několik návrhů (které prezentovala jako „Drážďanskou doktrínu“), které by z KLDR mohly pomoci vytvořit alespoň trochu zodpovědného aktéra mezinárodních vztahů. Řeč byla o humanitární pomoci a založení rozvojové banky, jako krok ke sjednocení. Pyongyang takové návrhy příkře odsoudil jako falešné.

JAPONSKO

Úsvit diplomacie medzi Soulom a Tokiom

Po roku a pol od nástup do premiérskej funkcie sa Shinzo Abe prvýkrát stretol s juhokórejskou prezidentkou Park Geun-hye. K prelomovému stretnutiu dvoch lídrov a amerického prezidenta Baracka Obamu prišlo 25. marca na pozadí Summitu o jadrovej bezpečnosti v holandskom Haagu. Bilaterálne vzťahy medzi Japonskom a Južnou Kóreou v posledných rokoch zaťažujú nevyriešené otázky histórie ako aj teritoriálny spor o ostrovy Dokdo/Takeshima. Abeho kabinet vydal niekoľko kontroverzných vyhlásení, spochybňujúcich japonské vojnové zločiny, najmä v otázke nútenej prostitúcie kórejských žien počas japonskej okupácie. Park sa na konci minulého roka vyjadrila, že s japonským lídrom sa nestretne pokiaľ Tokio nezmení svoj prístup k historickým otázkam. Po určitých signáloch, že Tokio by mohlo prehodnotiť oficiálne ospravedlnenia predchádzajúcich japonských vlád k týmto otázkam, sa Abe 13. marca vyjadril, že jeho vláda sa drží predošlých vyjadrení . Práve tento krok otvoril cestu summitu s Park. Za usporiadaním symbolického stretnutia však vo veľkej miere stojí Washington, ktorý sa dlhodobo snaží zmierňovať napätie medzi svojimi dvoma spojencami.

Na trilaterálnom summite v Haagu sa diskutovalo najmä o severokórejskej otázke – Pchjongjang v posledných týždňoch pristúpil k ďalším provokáciám (viď vyššie) a očakáva sa i možný jadrový test.  Perspektíva ďalšej spolupráce medzi Južnou Kóreou a Japonskom však ostáva nejasná. Soul sa už vyjadril, že nemá v súčasnosti plány obnoviť rokovania s Tokiom o uzavretí dohody o zdieľaní spravodajských informácii, ktoré stroskotali v roku 2012. Je tiež pravdepodobné, že sa budú opakovať kontroverzné vyjadrenia japonských politikov, ktoré narúšajú možnosť skutočného oteplenia vzťahov.

Tokio 30. marca znovuotvorilo rozhovory i s Pchjongjangom, ktoré boli ukončené v decembri 2012 kvôli testu balistickej rakety. Vyjednávania sa dotýkali otázok siahajúcich od severokórejského jadrového programu až po otázku únosov Japoncov severokórejskými agentmi spred niekoľkých dekád. Rozhovory však môžu znova stroskotať po severokórejskom teste balistickej rakety.

Abeho kabinet prijal nové princípy vývozu zbraní

Vláda Shinza Abeho zrealizovala v sledovanom období svoje dlhodobé plány upraviť politiku vývozu zbraní. Tokio sa v tejto oblasti doteraz samo obmedzovalo, keď ešte v roku 1967 prijalo tri princípy zbrojných exportov. Tie zakazovali vývoz zbraní do komunistických krajín, krajín, ktoré sú pod zbrojným embargom  a krajín zapojených v medzinárodných konfliktoch. V roku 1976 bol premiérom Takeo Mikim prakticky zakázaný akékoľvek vývoz zbraní. Predošlá vláda Yoshihika Nodu v roku 2011 zmiernila zákaz, čím umožnila zapojenie Japonska do zbrojných projektov s účasťou viacerých krajín, akým je napríklad vývoj stíhačky 5. generácie F-35. Súčasná úprava, schválená kabinetom 1. apríla úplne nahradzuje pôvodné tri princípy. Kritici poukazujú na to, že nové pravidlá, ktoré zakazujú vývoz zbraní do krajín, kde prebieha vojenský konflikt a boli voči ním podniknuté kroky BR OSN, sa v praxi nedotýkajú žiadnej krajiny, napríklad ani Sýrie. Problematický je aj mechanizmus schvaľovania konkrétnych kontraktov, ktorý podľa kritikov nie je dostatočne transparentný.

Nové pravidlá otvárajú rozšírené možnosti pre japonský zbrojný priemysel a pre jeho zapojenie do spoločného vývoja zbraní s inými krajinami. Tokio tiež môže začať využívať predaj zbraní pre geopolitických partnerov ako prostriedok zahraničnej politiky. Uvoľnenie ďalšieho z obmedzení v japonskej bezpečnostnej politike je jedným z krokov vlády Shinza Abeho smerom ku konečnému cieľu „normalizácie“ bezpečnostnej politiky. Peking i Soul sa vyjadrili, že japonské iniciatívy pozorne sledujú.

FILIPÍNY

MILF a vláda uzavřeli mír

Po letech vyjednávání došlo 27. března k dlouho očekávanému podepsání mírové smlouvy, mezi filipínskou vládou a největší muslimskou vzbouřeneckou skupinou v zemi, Moro Islamic Liberation Front (MILF), která proti centrální vládě vedla ozbrojený boj přes více než čtyřicet let.Rebelové souhlasily s rozpuštěním svých guerilových jednotek a odzbrojením, přičemž od vlády na oplátku dostanou vysokou míru autonomie ve svém regionu Bangsamoro, včetně kontroly nad ekonomickými zdroji.  Detaily ohledně dohody lze najít v článku Globalpost.

Uzavřený mír bude mít nejen politickou a vojenskou hodnotu, ale v budoucnosti by mohl umožnit hospodářský rozvoj Mindanaa, které je kvůli dlouhotrvajícímu konfliktu jedním z nejvíce zaostalých regionů Filipín, i přes to, že se na jeho území nachází značné množství nerostného bohatství. Očekává se, že to bude právě nerostné bohatství, které přiláká investory.Lze jen doufat, že nadcházející prezidentské administrativy nepodlehnou chamtivosti a nebudou se snažit mírovou smlouvu (v jejímž rámci bylo vyjednáno i přerozdělení bohatství) porušit, protože takový krok by nepochybně vedl k opětovnému rozdmýchání konfliktu.

Riziko představují také různé odštěpenecké frakce MILF, které mír považují za zradu a samy chtějí pokračovat v ozbrojeném odporu. Příkladem je skupina Bangsamoro Islamic Freedom Fighters (BIFF), jejímž vůdcem je Ameril Umrakato. Nejde přitom o žádnou skupinu amatérů. Filipínská vláda samotného Umrakata obviňuje z vedení útoků, které měly na svědomí přes 400 mrtvých. Pozitivní je nadruhou stranu vyjádření nově zvoleného předsedy další velké rebelské skupiny, Moro National Liberation Front (MNLF), který mírový proces podporuje. MILF navíc nebyla zdaleka jedinou větší rebelskou skupinou, která bojovala proti vládě. V současné době na Mindanau a přilehlých ostrovech operují také komunistické guerilly, teroristé ze Skupiny Abu Sayyafa a další menší separatistická, či zločinecká uskupení.

THAJSKO

Februárové voľby vyhlásené za neplatné

Súčasný politický pat v Thajsku nečaká skoré rozuzlenie. Ústavný súd 21. marca rozhodol, že februárové voľby sú neplatné, pretože sa nekonali v celej krajine v jeden deň. Príčinou bolo obsadenie volebných miestností v niektorých obvodoch demonštrantami, ktorí voľby odmietali a požadovali odstúpenie premiérky Yingluck Shinawatra. Namiesto vlády navrhujú vytvorenie dočasného nevoleného orgánu- tzv. Ľudovej rady. Protivládne protesty v krajine prebiehajú už od novembra minulého roka. Ich spúšťačom sa stala snaha o prijatie kontroverzného zákona o amnestii ako aj rastúce podozrenia z rozsiahlej vládnej korupcie. V marci protesty postupne utíchli, no anulovanie volieb súdom im dalo nový impulz. Do ulíc sa však na začiatku apríla chystajú i podporovatelia premiérky. Zjednodušene možno povedať, že v politickom stoja na jednej strane konzervatívne elity a bangkokská stredná vrstva proti  chudobným obyvateľom vidieka, ktorí za súčasnej vlády najviac profitovali.

Výhrou pre premiérku boli senátne voľby z 30. marca, v ktorých opozícia očakávala zisk kresiel nutných na iniciáciu jej odvolávania, no priebežné výsledky hovoria o provládnej väčšine. Osud premiérky Shinawatra záleží vo veľkej miere na Ústavnom súde, ktorý už v priebehu súčasnej krízy vydal viacero verdiktov. V súčasnosti súd prerokováva obvinenie, že premiérka protiprávne odvolala hlavu Národnej bezpečnostnej rady ešte v roku 2011.  Shinawatra je vyšetrovaná i v súvislosti s vládnym programom subvencií cien ryže, spojeným s podozreniami z korupcie. Ústavný súd má v Thajskú veľký hlas a považuje sa skôr za baštu konzervatívnych kruhov a teda odporcov premiérky. V roku 2008 v kurióznom prípade rozhodol, že vtedajší premiér Samak Sundravej porušil svojou platenou účasťou v kuchárskej relácii ústavu, načo musel odstúpiť.

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.