Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za měsíc únor.

Na Majdanu umírali lidé, Janukovyč se skrývá v Rusku

Kolem devadesát demonstrantů a nejméně třináct policistů zemřelo v ulicích Kyjeva. Přesné důvody eskalace střetů na kyjevském Majdanu zůstávají stále nejasné, ale mezi kritické momenty můžeme zařadit útok demonstrantů na centrum vládnoucí Strany regionů, následnou ráznou odvetu ze strany policie a vládní rozhodnutí povolit použití ostré munice.

Bývalý ukrajinský ministr vnitra, Vitalij Zacharčenko, potvrdil, že policie měla povolení střílet. „Podepsal jsem rozkaz a policie byla vybavena zbraněmi k boji, které budou použity v souladu se zákonem.“ vyjádřil se na webu ministerstva.

Majdan se tak opět naplnil lidmi. Janukovyč se setkal s vůdci opozice, Vitalijem Kličkem, Arsenijem Jaceňukem a Olehem Tjahnybokem, lídrem ultrapravice. Byla podepsána dohoda, ve které Janukovyč souhlasil s předčasnými prezidentskými volbami, jež se měly konat v prosinci. Část opozice však byla proti a žádala okamžitou rezignaci, přičemž dohodu následně zamítli i protestující.

Po převzetí kontroly nad parlamentem opozicí došlo k přepuštění bývalé ukrajinské ministerské předsedkyně a představitelka opozice Julia Tymošenková. Ukrajinský parlament ve stejný den hlasováním sesadit Janukovyče z funkce. Nové volby byly stanoveny na 25. května, přičemž do té doby bude v čele Ukrajiny stát nově zvolený ministr vnitra Arsen Avakov. Janukovyč označil rozhodnutí parlamentu za státní převrat a uprchnul z Kyjeva. Demonstranti okamžitě obsadili nestřežené prezidentské sídlo.

Janukovyč podle prohlášení člena prezidentské administrativy odletěl do Charkova, kde se měl zúčastnit blíže nespecifikovaného jednání. Následně odjel do Doněcku, odkud se pokusil opustit zemi, avšak přelet přes hranice mu byl zamítnut. Ihned poté se přesunul na Krym, který je v současnosti kontrolovaný ruskou armádou. Zde se skrýval před policií, než se mu podařilo uprchnout do Ruska. Na Ukrajině je na něj totiž vydaný zatykač za masovou vraždu. Janukovyč nařčení, že střelbu do davu v Kyjevě nařídil on, odmítá.

Evropská Unie uvalila cílené sankce na všechny osoby, které jsou zodpovědné za střelbu z 20. února. Některým vysokým politickým představitelům tak byla zmrazena zahraniční konta a znemožněno překročit hranice EU.

Objevila se i spekulace, že střelbu na Kyjevském Majdanu nařídila opozice. Pochybnosti vyvolal šéf estonské diplomacie Urmas Paet, když (v odposlechnutém rozhovoru) poukázal na nechuť nové koalice vyšetřit únorové události a popsal svůj rozhovor s lékařkou Olgou Bogolometsovou. Ta údajně prohlásila, že zranění demonstrantů i policistů byla způsobena stejnými útočníky. Lékařka však existenci takové výpovědi popírá.

Neklid se stěhuje z Kyjeva na Krym

V posledním únorovém týdnu se hlavním dějištěm událostí na Ukrajině stala autonomní Krymská republika, osídlená zejména ruskojazyčnou menšinou. Té se nelíbí dosavadní výsledek událostí, tedy rýsující se nová kyjevská vláda složená z dříve opozičních sil. Odpůrci Ruska, jejichž významnou část tvoří krymští Tataři, pak 26. února vzali útokem budovu místního parlamentu, který je z velké části nakloněn Rusku. Zde se mělo zrovna jednat o budoucnosti Krymského poloostrova. Den nato začaly skupiny proruských ozbrojenců obsazovat klíčové vládní budovy v Simferopolu. Krymský parlament zvolil novým premiérem Sergeje Aksjonova a schválil záměr vyhlášení referenda o posílení autonomie republiky. Poslední únorový den neoznačení ozbrojenci obsadili letiště v Simferopolu i Sevastopolu, což kyjevská vláda označila za otevřenou agresi ze strany Moskvy. Příslušníci ruské černomořské flotily, která sídlí v Sevastopolu, ovšem jakoukoli účast na obsazování letišť popřeli.

Další odsouzení v případě Bolotného náměstí

V závěru minulého měsíce moskevský soud vynesl verdikt nad dalšími osmi obžalovanými: sedm z nich bylo odsouzeno k dvěma a půl až čtyřem rokům za mřížemi a osmý, jediná žena mezi obviněnými, k podmíněnému trestu. Jedná se tak o další vlnu rozsudků v případu devětadvaceti obžalovaných účastníků shromáždění na Bolotného náměstí, které se konalo 6. května 2012, den po návratu Vladimíra Putina do úřadu prezidenta. Vinní byli shledáni z účasti na nepokojích a útoků na policii. Organizace Amnesty International verdikt odsoudila jako porušování svobody projevu, komisařka pro zahraniční politiku EU Catherine Ashton považuje tresty za nepřiměřené a ministerstvo zahraničí USA proces označilo za politický a žádá nápravu. Na podporu obžalovaných se před budovou soudu strhly další protesty – údajně mělo být zadrženo přes dvě stovky přítomných, mezi nimi i aktivista Alexej Navalnyj.

Kazaši protestují proti devalvaci měny

Jedenáctý únor 2014 je nyní v Kazachstánu znám jako Černé úterý. Kazašská banka přestala vydávat miliony ze státních rezerv k podpoře národní měny. Kazašské tenge tak během jednoho dne kleslo o 19 procent oproti dolaru. Administrativa prezidenta Nazarbayeva učinila velké množství opatření, aby zabránila bank-runu, úspory totiž ztratily až pětinu své ceny. Podle šéfa národní banky Kelibetova může za problémy kazašské měny mezinárodní obchod, který podle něho na tenge vytváří přílišný tlak.

V Alma-atě, finančním centru Kazachstánu, vyvolala devalvace neobvyklou vlnu protestů. Den po černém úterý obléhalo padesát demonstrantů Národní Banku. O tři dny později se konal protest proti samotnému Nazarbajevovi, kdy 200 lidí pochodovalo na Náměstí Republiky se sloganem „Pryč se starým mužem!“ Demonstraci rozehnala zásahová policie a přes třicet účastníků zatkla. V následujících dnech proběhlo ještě několik dalších incidentů, kdy se nespokojenost s devalvací mísila s protesty proti regulaci míry syntetického materiálu ve spodním prádle.

Rusko navázalo vztahy s Egyptem

Ruský prezident Vladimír Putin se Moskvě sešel s velitelem egyptské armády, Abdulem Fattahem al-Sisim. Ten se před půlrokem účastnil puče, ve kterém byl svržen dřívější prezident Mohammed Mursí, a který Sisiho vynesl do čela ozbrojených sil a na post ministra obrany. Putin jej při návštěvě podpořil v kandidatuře do úřaduegyptského prezidenta.„Je to velice odpovědné rozhodnutí. Přeji Vám štěstí osobně i za ruský lid,“ prohlásil.

Spekuluje se, že součástí setkání byly také rozhovory o dodávce ruských zbraní do Egypta v hodnotě dvou miliard dolarů. Tuto částku by pak měly pokrýt státy kolem Golfského zálivu, především Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty, které nový vojenský režim v Egyptě podporují. Důvodem k této smlouvě je pravděpodobně pozastavení vojenské pomoci Egyptu ze strany USA po svržení Mursího. Sisi se po návštěvě Moskvy vyjádřil, že doufá ve zvýšení vojensko-technické kooperace s Ruskem.

Dagestánská vláda do boje proti vzbouřencům zapojuje místní

Mezi vesnicí Gimry (rodištěm legendárního islamistického vůdce z 19. stol. imáma Šamila) a dagestánskou vládou byla 6. února uzavřena dohoda o boji proti extremismu a terorismu. Ta počítá s objemnými investicemi ze strany vlády, čítajícími například podporu lokálních malých podniků či vybudování nemocnice, školky nebo vodovodu. Výměnou mají místní nejen šířit osvětu mezi mladými, která by je měla od narukování k islamistickým jednotkám odradit, ale případně i aktivně pomáhat policejním složkám tyto jednotky lokalizovat a odzbrojovat. Oblast je totiž z hlediska činnosti vzbouřenců velmi aktivní, pročež se obec Gimry nejednou stala cílem tvrdých protipovstaleckých opatření. Úmluva ale může narazit hned v několika částech: kupříkladu není zřejmé, jakou má mezi místními reálnou podporu, a některé slíbené body spadají do kompetence výhradně federální, nikoli dagestánské vlády.