Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za měsíc listopad.
VÝCHODNÍ EVROPA
Listopadový průběh ukrajinské krize
Situace na bojišti
Ruští vojáci se dle prohlášení šéfa Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga ze 4. listopadu znovu přibližují k ukrajinské hranici. Moskva podle něj navíc neustává v podpoře separatistů formou výcviku, zásobování materiálem i asistencí speciálních jednotek na ukrajinském území. Rusko tato tvrzení popírá.
Reportéři agentury Reuters pohybující se v Doněcku hlásí 8. listopadu dosud nejintenzivnější bombardování od začátku října letošního roku. Útoky měly přicházet z území obsazeného vládními i separatistickými jednotkami.
Ten samý den OBSE hlásí pohyb více než čtyř desítek kamionů severovýchodně od Doněcku, z nichž devatenáct mělo převážet houfnice a vojáky v neoznačených uniformách. Jihozápadně od centra Doněcku pak bylo spatřeno devět rovněž neoznačených tanků. Zpráva přišla jen den poté, co ukrajinská armáda oznámila, že na území Ukrajiny vstoupilo z Ruska třicet dva tanků a třicet kamionů. Severoatlantická aliance přišla ve středu 12. listopadu s podobným hlášením. Ukrajinský ministr obrany Stěpan Poltorak pak 22. 11. hlásí, že na území východní Ukrajiny se má údajně nacházet 7500 ruských vojáků.
Pozorovatelé OBSE se 26. listopadu dostali pod palbu přicházející zřejmě ze strany proruských separatistů. Nikdo neutržil žádná zranění. Americké ministerstvo zahraničí útok označila za nepřijatelný, zatímco německá kancléřka Angela Merkelová v souvislsoti s incidentem naznačila, že s Putinovou politikou ztrácí trpělivost a je potřeba „překreslit“ vztahy mezi těmito dvěma státy.
V závěru měsíce hranice s Ukrajinou překročil už osmý konvoj ruských kamionů údajně vezoucí humanitární pomoc lidem v postižených oblastech, opět bez povolení Kyjeva. Mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko tvrdí, že humanitární zásoby tvoří jen malou část převáženého nákladu – jeho většinová část je dle jeho tvrzení tvořena municí a dalším vybavením pro boj. Moskva to popírá s tím, že se jedná především o jídlo, stavební materiál a léky.
Politická situace
Voliči ze separatisty ovládaných oblastí východní Ukrajiny 2. listopadu zamířili k volebním urnám. Svými hlasy potvrdili, že Aleksandr Zacharčenko (78 % hlasů) i Igor Plotnický (63 %) setrvají ve svých premiérských funkcích Doněcké a Luhanské republiky. Ukrajinský prezident Petro Porošenko volby považuje za nelegální a za porušení zářijové dohody z Minsku, které může vést k přehodnocení slíbené rozšířené autonomie těmto dvěma oblastem. Zatímco Washington a Brusel sdílí stejný názor, Moskva je respektuje jako vyjádření vůle lidu, ačkoli se zdržela jejich oficiálního uznání.
Premiér Ukrajiny Arsenij Jaceňuk 5. listopadu oznámil, že Kyjev nebude Doněcku a Luhansku nadále posílat peníze ze státního rozpočtu určené na výplatu mezd veřejného sektoru a penzí, a to tak dlouho, dokud budou tyto oblasti pod kontrolou rebelů. Rozhodnutí vláda zdůvodňuje tím, že pokračování ve financování těchto oblastí by znamenalo „přímou podporu ruského terorismu.“ Celkem se jedná o částku asi 2,6 miliardy dolarů.
Evropská unie se 17. listopadu rozhodla rozšířit seznam jmen, proti kterým jsou namířeny současné sankce (k implementaci došlo v závěru měsíce). Týkají se ovšem pouze ukrajinských separatistů, nikoli Ruska. Šéfka unijní zahraniční politiky Federica Mogheriny tento postup vysvětluje s tím, že s Moskvou je především nutné obnovit dialog, neboť je nejen částí problému, ale i jeho řešení. Petro Porošenko naopak toho samého dne na svém twitterovém účtu zveřejňuje prohlášení, že Ukrajina je „připravená na scénář totální války“, ačkoli stojí o mír.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu 19. listopadu vyzval kyjevskou vládu, aby navázala s reprezentanty Donbasy stabilní kontakt. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk to odmítl s tím, že se pouze jedná o snahu Moskvy legitimizovat své žoldáky a místo toho by měla raději dodržovat zářijovou dohodu z Minsku.
Dosavadní premiér Arsenij Jaceňuk 21. listopadu představil novou koalici vzešlou z říjnových voleb. Zasednou v ní zástupci pěti prozápadních stran, tedy vítězného Bloku Petra Porošenka, Jaceňukovy Lidové fronty, Svépomoci, Radikální strany a Otčiny. Prozatím koalice drží 288 křesel z dosud obsazených 421, neboť volby nemohly kvůli separatistům proběhnout ve všech oblastech. Jaceňuk, který nadále zůstává premiérem, ale slibuje, že koalice bude čítat 300 poslanců z celkových 450. Mezi cíle koalice patří připojení k Severoatlantické alianci, navrácení Krymu nebo další postup směrem k Evropské unii.
Litva podpoří Ukrajinu vojenským materiálem, potvrdil ve středu 26. listopadu litevský ministr obrany Juozas Olekas. Není ale jasné, zda se bude jednat o zbraně nebo nesmrtící techniku jako například radary a podobné vybavení. „Dohodli jsme se (s Ukrajinou), že zjistí, co potřebují, a my zkontrolujeme, co můžeme poslat, poté dojdeme konečnému rozhodnutí,“ řekl Olekas v rozhovoru pro Reuters.
Podrobné zprávy můžete den po dni sledovat na časové ose Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Běloruský ministr obrany rezignuje
Jurij Žadobin, dlouholetý ministr obrany Běloruska na konci měsíce odstoupil ze své pozice. Podle tiskového oddělení prezidenta Alexandra Lukašenka byl důvodem rezignace vysoký věk šedesátiletého generála, který zastával svoji pozici od roku 2009. Podle pozorovatelů může být Žadobinův konec pokusem Lukašenka o zvýšení bojeschopnosti armády.
„Žadobinův odchod reflektuje potřebu armádní reformy země, jejíž jižní soused viděl Ruskem podporované rebely postupně ovládnout rozsáhlá území v konfliktu, ve kterém zemřelo již více než 4 100 lidí“, odhaduje vojenský analytik Aljaksandr Alesin. Dodává, že armáda potřebuje reformu a musí projít rychlou modernizací, jinak hrozí, že bude zcela neakceschopná, až si situace bude vyžadovat její služby. Reformy by se měly týkat investic do speciálních jednotek, letectva a zvýšení mobility jednotek.
RUSKÁ FEDERACE
Putin předčasně opustil summit G20
V Brisbane se ve dnech 15. – 16. 11. 2014 konal summit skupiny G20 pod záštitou australského premiéra Tonyho Abbotta. I přesto že zde Vladimír Putin sklidil velkou vlnu kritiky za politiku, již zastává vůči Ukrajině, atmosféru označil ruský prezident za přátelskou. Otázky spojené s ukrajinskou krizí ale zastínily další témata jako například plán světového ekonomického růstu nebo zaměstnanost žen.
Nejchladnější uvítání čekalo Putina od kanadského premiéra Stephena Harpera, jenž mu při potřesení ruky oznámil: ,,Řeknu vám pouze jediné: stáhněte se z Ukrajiny.” Pozitivní však nebyly ani ohlasy ze strany francouzského prezidenta Hollanda a německé kancléřky Merkelové. Silný tlak účastníků summitu někteří komentátoři interpretují jako příčinu Putinova rozhodnutí jednání předčasně opustit. Sám však svůj brzký odchod zdůvodnil délkou letu, která jej čeká. Putin, jenž byl před začátkem summitu v otázce řešení konfliktu na Ukrajině optimistický, později na tiskové konferenci označil kritiku západních státníků za nespravedlivou, a to proto, že je kritizován za události, jež jsou dle něj mimo jeho kontrolu.
V Pekingu se konal summit APEC
Ve dnech 8.-10. listopadu 2014 proběhl v Pekingu summit APEC, jehož tématem byly otázky mezinárodního obchodu a geopolitické konflikty. Prezident Vladimír Putin při té příležitosti podnikl několik bilaterálních schůzek, řádné setkání s americkým prezidentem Obamou však na plánu chybělo, přičemž za svého klíčového partnera Moskva označila Peking. Putin se také snažil snížit obavy ohledně poklesu rublu, Rusko dle něj přijalo veškerá opatření vedoucí ke stabilizaci situace. Kooperativní atmosféru však nadále narušoval vzájemný vztah USA a Ruska.
Rubl stále oslabuje
Ruský rubl zažívá od začátku roku svůj historicky největší propad. Oproti americkému dolaru jeho hodnota klesla o necelých 30 procent. Za současným stavem stojí především propad cen ropy a sankce Západu. Moskva se proto snaží co nejvíce osamostatnit od evropských trhů a navazovat alternativní vztahy s Asií. Ruský ministr energetiky Alexandr Novak zdůraznil nutnost změn v původním plánu státního rozpočtu na rok 2015, přičemž ruská centrální banka se rozhodla změnit politiku podpory rublu a uvolnit pohyb domácí měny na devízovém trhu. Přestože byly podniknuty kroky ke zlepšení situace, faktem zůstává, že ceny potravin každým dnem citelně narůstají.
Podle ruského ministra zahraničních věci Sergeje Lavrova je cílem západních sankcí poškození ruské ekonomiky, jež povede ve svém důsledku ke svržení současného ruského režimu. Nejedná se však pouze o poškození ruské ekonomiky, nýbrž také hospodářství zemí, jež sankce na Rusko uvalily. Evropa má dle Lavrova na výběr cestu spolupráce, nebo vzájemného poškozování. Sankce dle něj nevedou nikam. Návrat k původním poměrům je podle něj však nemožný, a proto vybízí k vybudování nových a pevnějších vzájemných vztahů.
Souhrn zpráv Ruska na Blízkém Východě
Rusko zveřejnilo obsah dohody podepsané s Íránem. Podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova tím chce Moskva předejít lživým interpretacím. Země se dohodly na vzájemné spolupráci v mírovém využití jaderné energie a výstavbě osmi nových bloků jaderných elektráren. Ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljujakev později téhož měsíce uvedl, že Rusko má v plánu provádět vzájemné platby s Íránem v národních měnách. To navazuje na memorandum, jež bylo podepsáno mezi Uljukajevem a íránským ministrem průmyslu a obchodu Mohammadem Nematzadehem o Ruské pomoci přičlenit Írán ke Světové obchodní organizaci.
Putin na schůzce OSKB prohlásil, že je Rusko připraveno pomoci v Afghánistánu, pakliže se situace v zemi vymkne zpod kontroly.
Pakistán a Rusko podepsalo dohodu o vzájemné spolupráci v oblasti obrany. Dohoda byla podepsána pákistánským ministrem obrany Khawaja Asifem a jeho ruským protějškem Sergejem Šojgem 20. listopadu v Rawalpindi. Šojgu popsal dohodu jako „důležitý krok směrem k silnějším rusko-pákistánských vztahů ve vojenské oblasti“, další podrobnosti však nebyly odhaleny. Asif posléze řekl, že by posílení vazeb mezi Islámábádem a Moskvou mělo pomoci v budování stability v regionu.
Lavrov prohlásil, že Moskva bude nadále pokračovat v pomoci Sýrii v boji proti terorismu. Zdůraznil však také, že není možné pouze bojovat bez vytváření plánů na budoucí mírové uspořádání v zemi. Putin v rozhovoru pro tureckou informační agenturu Anadolu prohlásil, že dřívější kroky, které podnikl Západ, jsou nyní hrozbou nejen pro Sýrii, nýbrž pro celý region.
Rusko poslalo 26 tun humanitární pomoci pro Palestinu. Zásilka, která obsahovala léky a lékařské zařízení, byla dopravena koncem listopadu na území Jordánska, kde si jí přebrali zástupce palestinské ambasády. Putin během dne Mezinárodní solidarity s Palestinou (29. listopadu), vyjádřil podporu palestinskému prezidentu Mahmúdu Abbásovi při tvorbě samostatného státu.
KAVKAZ
Arménský vrtulník sestřelen ázerbájdžánskými jednotkami
Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu 12. listopadu oznámilo sestřelení arménského vrtulníku, který měl narušit ázerbájdžánský vzdušný prostor a útočit na jeho pozice. Z tříčlenné posádky střet nikdo nepřežil a jedná se o první případ sestřelení armádního letounu od uzavření příměří v roce 1994. Arménská strana incident potvrdila, odmítá však tvrzení, že se helikoptéra měla účastnit vojenské operace – v oblasti se prý pohybovala pouze v rámci rutinního cvičení a šetření má dokázat, že nenesla na palubě žádnou munici. Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí ještě téhož dne vydalo prohlášení, ve kterém ohlásilo uzavření letové zóny nad územím separatistického Náhorního Karabachu, který usiluje o nezávislost na Baku. Těla padlých se podařilo v rámci vojenské operace navrátit zpět do vlasti, při jejich získávání měli podle náhorně-karabašských zdrojů zemřít dva ázerbájdžánští vojáci.
Arménský ministr obrany Seiran Ohanian deset dní po incidentu oznámil, že každá další provokace Ázerbájdžánu bude pomstěna. Elchan Šahinoglu z Atlas Research Center v Baku ale pochybuje, že skutečně k nějaké odpovědi dojde, neboť poslední slovo bude podle jeho názoru mít vždy Moskva, která ale o eskalaci konfliktu mezi kavkazskými státy nestojí. Někteří analytici se zároveň domnívají, že k sestřelení vrtulníku došlo záměrně: incident interpretují jako snahu Baku zmapovat terén ve vztazích s Kremlem, neboť současná snaha obou nedemokratických režimů nedovolit „ukrajinský majdan“ ve vlastních městech je potenciálně mohla sblížit.
Abcházie je od listopadu pod oficiální vojenskou ochranou Ruska
Ruský prezident Vladimír Putin a jeho protějšek z mezinárodně neuznané Abchazské republiky Raul Chadžimba podepsali 24. listopadu klíčovou dohodu „O spřízněných vztazích a strategickém partnerství“. Ta ještě více posiluje vazbu Abcházie na Moskvu: v případě napadení se mají oba státy navzájem bránit a na území gruzínského separatistického území vznikne společná abchazsko-ruská jednotka spadající pod ruské velení. Mimoto bude Kreml v příštím roce dotovat Suchumi částkou kolem 200 milionů dolarů, což je dvojnásobek dosavadní podpory, a více se zasazovat o uznání nezávislosti této republiky ve světě.
Západ i gruzínská vláda dohodu odsuzují a považují ji za narušení svrchovanosti a integrity tohoto jihokavkazského státu. Ani jeden z aktérů ale nezaujal žádná protiopatření. Ministr zahraničí Gruzie Tamar Barukašvili dohodu prohlásil za „krok k anexi Abcházie Ruskou federací“, což však Moskva popírá: ruský náměstek ministra zahraničí Grigorij Karasin označil Abcházii i Jižní Osetii za partnery, které „uznává jako nezávislé a suverénní státy“, tudíž „o anexi nemůže být řeč“. Analytik Jamestown Foundation Giorgi Menabde se domnívá, že se jedná o součást dlouhodobějšího plánu, jak účinně vyvinout politický tlak na Tbilisi. Právě Gruzie totiž tvoří geografickou překážku mezi Ruskem a Arménií, která tvoří část chystaného Eurasijského hospodářského svazu. Moskva proto může usilovat o obnovení železničního koridoru skrze gruzínské území, který by usnadnil hospodářskou výměnu mezi oběma partnery – k jeho vytvoření ale potřebuje souhlas Tbilisi.
STŘEDNÍ ASIE
Kazachstán představuje novou ekonomickou politiku
Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev představil 11. listopadu nový ekonomický plán nazvaný „Nurly Zhol“ (Zářivá cesta). Kvůli zhoršujícímu se geopolitickému kontextu a nepříznivým přesunům v rámci globálních rozvíjejících trhů se Kazachstán stal zranitelným vůči makroekonomickým výkyvům. Stagnace evropských a čínských ekonomických trhů a také padající cena ropy navíc donutila Nazarbajeva nařídit vládě výběr peněz z Národního fondu, který čerpá z výtěžků z prodeje ropy, plynu a dalších nerostných surovin.
Podobná situace od vzniku fondu v roce 2000 nenastává poprvé. Už v únoru tohoto roku byl využit pro podporu bank 5,5 miliardami dolarů, aby pomohl v jejich situaci se špatnými úvěrovými půjčkami, a také, aby půjčil peníze obchodníkům malých a středních podniků.
Na Zářivou cestu bude přidělena suma o celkové hodnotě 24 miliard dolarů s tím, že v následujících třech letech budou z Národního fondu rozděleny 3 miliardy dolarů, aby se okamžitě zabránilo zpomalení ekonomického rozvoje. Program by měl přispět k rozvoji ekonomiky, finančních služeb, průmyslové výroby a také zlepšení sociální péče.
Ve Střední Asii se formuje hrozba Islámského státu
Tádžikistán, Kyrgyzstán, Turkmenistán, Kazachstán a hlavně Uzbekistán se zařadili mezi státy, odkud džihadistická organizace Islámský stát rekrutuje své bojovníky nebo v nich jemu spříznění bojovníci operují. Podle zprávy politologa Erlana Karina, ředitele Institutu pro strategická studia v Kazachstánu, bojuje v řadách IS 250 Kazachů, 100 Kyrgyzů, 190 Tádžiku, 360 Turkmenů a více než 500 Uzbeků. Zprávy zpravodajských služeb počítají spíše s menšími čísly. Podle vojenského experta Dmitrije Chegaje džihádisté Střední Asie formují vlastní kvazi-separatistickou skupinu, která bude napojená na vedení Islámského státu a aktivně nabírat další členy.
Kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev bere toto nebezpečí velmi vážně. Islámský stát „představuje specifickou hrozbu pro kyrgyzskou národní identitu“ varoval Atambajev. Kyrgyzský státní výbor pro bezpečnost (GKNB) začal ospravedlňovat navyšování svého rozpočtů a narůstající počet zatčení právě nebezpečím, které pro stát IS představuje. Podle některých názorů je ale strach neopodstatněný a státní bezpečnost využívá aktuální situaci k nekalým praktikám. Dalším opatřením proti Islámskému státu je podepsání dohody o společné obraně s Ruskem. Smlouvu podepsali ministři obrany obou států, Abibilla Kudajberdjev a Sergej Šojgu. Díky této dohodě se vytvoří mezi těmito národy nová regionální struktura, která by měla zajišťovat ochranu a obranu prostoru Střední Asie.
„Džihád“ se nevyhýbá ani Uzbekistánu. Tamní prezident Islam Karimov má s radikálními muslimy dlouholetou zkušenost, která předchází existenci Islámského státu. Největší obavy ale plynou z říjnového vyjádřeni podpory uzbeckého islámského hnutí (IMU) Islámskému státu. Členové IMU jsou známí jako hlavní strůjci bomb používaných v Afghánistánu a Pákistánu. Tyto technické znalosti poté předávají členům hnutí Taliban.
V Kazachstánu vydal na začátku tohoto měsíce Výbor pro národní bezpečnost (KNB) zprávu, ve které tvrdí, že více než 300 Kazachů bojuje společně s IS v Sýrii a Iráku. Podle předsedy KNB je v řadách kazašských bojovníků Islámského státu údajně 150 žen.
V Tádžikistánu už v říjnu policie zadržela 13 osob, které podle zpráv policie byly napojeny na uzbecké islámské hnutí. Plánem podzřelých bylo údajně zaútočit na vojenskou jednotku, která chrání dva strategicky důležité tunely, které napojují sever země se zbytkem Tádžikistánu. Dalším problémem jsou emigranti, kteří odcházejí bojovat do jiných zemí a připojují se k buňkám IS. Podle médií, odchází mnoho Tádžiku bojovat do Sýrie. Zde bojují proti režimu prezidenta Bašara-Al-Assada. Tyto komunity lidí se do Sýrie podle zpráv dostávají přes Rusko.
Turkmenistán je v boji s radikálními muslimy první frontou: mnoho Turkmenů bojuje proti Talibanu a uzbeckému islámskému hnutí v tamních a afghánských vesnicích.
Autoři: David Rypel, Hračja Gjulzadjan a Anna Huláková, studenti bakalářských oborů Bezpečnostní a strategická studia, Mezinárodní vztahy a Politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
