Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za listopad.
Rusko, Bělorusko a Ukrajina
Rusko-americká protiproliferačná dohoda vypršala
„Megatons to Megawatts“, dve desaťročia trvajúci rusko-americký protiproliferačný program, vypršal. Dohoda podpísaná krátko po rozpade Sovietskeho zväzu spočívala v dlhodobom konvertovaní obohateného uránu z demontovaných sovietskych nukleárnych zbraní do formy jadrového paliva pre americké elektrárne. Množstvo obohateného uránu, ktorý bol počas trvania tohto programu konvertované na jadrové palivo, zodpovedá množstvu potrebnému pre vybavenie približne 20 000 nukleárnych hlavíc.
V Rusku vešel v platnost Putinův nový protiteroristický zákon
Vladimír Putin na začátku listopadu podepsal nový protiteroristický zákon, který Státní dumě v září letošního roku sám předložil. Zákon vycházející z taktiky vůdce Čečenské republiky Ramzana Kadyrova od nynějška ukládá rodině a známým pachatele teroristického útoku povinnost uhradit způsobenou škodu. Ačkoli je tento přístup podle některých analytiků úspěšný, je zároveň označován za návrat k principu kolektivní viny z počátku stalinistické éry. Problémové je i vágní vymezení osob, které by měly nést zodpovědnost, neboť může zahrnovat i celý klan.
Ukrajina odmietla podpísať asociačnú dohodu s Európskou úniou
Ukrajinský prezident Viktor Janukovič, len niekoľko dní pred usporiadaním summitu Východného partnerstva vo Vilniuse, prekvapivo odmietol podpísať asociačnú dohodu s EU. Dohodou, ktorá vytvára rámec pre spoluprácu medzi EU a tretími krajinami, by Ukrajina potvrdila svoj prozápadný kurz a vôľu stať sa v budúcnosti členskou krajinou EU. Rozhodnutie Ukrajiny prišlo po tvrdom nátlaku zo strany Ruska, ktorého cieľom je, aby sa Ukrajina stala súčasťou Ruskom vedenej colnej únie s Kazachstanom a Bieloruskom. Viac sa dozviete v našom komentári od Barbory Jelínkovej.
Kavkaz
Prezidenti Arménie a Ázerbájdžánu se setkali ve Vídni
19. listopadu se poprvé po téměř dvou rocích sešli Serž Sarkisjan a Ilham Alijev, hlavy Arménie a Ázerbájdžánu, aby pod záštitou Minské skupiny OBSE diskutovali o dalším vývoji ve sporné oblasti Náhorního Karabachu. V této části ázerbájdžánského území byla na počátku devadesátých let vyhlášena nezávislá, Arménií podporovaná Náhorno-karabašská republika, kterou však uznává jen zanedbatelné množství států. Arménský prezident Sarkisjan popsal výsledek jednání jako pozitivní a označil ho za začátek nové fáze vyjednávání. Nyní by už na zintenzivňování mírového procesu měli pracovat ministři zahraničí obou států ve spolupráci s hlavními představiteli Minské skupiny.
Ivanišvili odchází ze scény
Gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili dodržel svůj slib a v reakci na výsledek prezidentských voleb, v nichž zvítězil jeho stranický kolega Giorgi Margvelašvili, se rozhodl nejen vzdát se svého postu, ale podle svých slov i skončit s aktivní politikou. Na své místo prosadil ministra vnitra svého kabinetu, jednatřicetiletého Irakliho Garibašviliho, což gruzínský parlament schválil hlasováním 20. listopadu. Mezi některými analytiky panuje obava, že Ivanišviliho vliv zůstane nadále velice vysoký – dosavadní kariéra nového premiéra je úzce spjatá s organizacemi, které Ivanišvili vlastnil či financoval, a podobně je to i s čerstvě zvoleným prezidentem Margvelašvilim.
Rast extrémistickej aktivity na Severnom Kaukaze
Počet trestných činov spojených s extrémizmom za prvé tri štvrtiny roku 2013 na Severnom Kaukaze oproti roku 2012 stúpol o 40 %. Pri útokoch rôzneho charakteru prišlo za prvých 9 mesiacov roka 2013 o život viac ako 100 vojakov a zranených bolo viac ako 300. Na strane militantov bolo zabitých viac ako 200 osôb a viac ako 250 bolo zajatých. Obete z radov civilistov neboli uvedené. Centrom extrémistických aktivít ostáva aj naďalej Dagestan. Paradoxne však nárast etnického napätia sprevádzal mierny pokles teroristických útokov.
