Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za měsíc březen.

VÝCHODNÍ EVROPA

Ukrajinský konflikt

Situace na bojišti

Podle informací generálního tajemník Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Lamberta Zanniera je uzavřené příměří vesměs dodržováno, i přestože k jeho občasnému porušování stále dochází. Strany konfliktu se ale prý alespoň zdržují dělostřelecké palby a dokonce došlo k zahájení stahování artilerie, jak se strany zavázaly v druhé minské dohodě. O tomto vývoji Zannier informoval 6. března.

I přes uzavřené příměří a vesměs dodržované stahování dělostřelectva ovšem střelba neustává a obě strany se navzájem obviňují z útoků. Velitel proruské brigády Vostok Alexander Chodavský dokonce naznačuje, že ukrajinská strana se nadále dopouští necílené palby, která si žádá životy civilistů. Z toho samého ovšem obviňuje i ukrajinská armáda separatisty.

Politická situace

Moskva a Kyjev se 6. března dohodli na navýšení počtu pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráce v Evropě (OBSE) přítomných na Ukrajině. Jejich dosavadní počet pěti set příslušníků se má nyní zdvojnásobit. Podle generálního tajemníka OBSE Lamberta Zanniera ovšem není v současné době problém v počtu pozorovatelů, ale v přístupu na klíčova místa, který je jim v některých případech odepírán. O týden později OBSE skrze svou mluvčí oznámila, že speciální pozorovatelská mise na Ukrajině bude prodloužena o rok a dohodnuté navýšení počtů zváží.

Ruský prezident Vladimír Putin prostřednictvím dokumentárního snímku přiznal, že vydal rozkaz k anexi Krymu. Podle Putinových slov mělo k tomuto rozhodnutí dojít bezprostředně po svržení bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a jeho úprku z Kyjeva. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov později vyloučil možnost, že by se Krym měl vrátit pod kontrolu Kyjeva. Dle jeho slov je poloostrov nyní součástí Ruské federace a předem odmítá jakékoli diskuse. Západ ovšem trvá na svém postoji, že neustane ve své sankční politice vůči Rusku, dokud bude držet ukrajinské území.

Administrativa prezidenta Obamy 11. března oznámila, že Kyjevu poskytne pomoc v podobě nesmrtícího vojenského materiálu v hodnotě 75 milionů dolarů. Zahrnovat má například radary, drony, lékařské vybavení nebo obrněná vozidla. Washington ale znovu připomněl, že stále nevidí vojenské řešení situace, a se zásilkami zbraní tedy nelze počítat.

Jeden z vůdců proruských separatistů, Andrej Purgin, obvinil ukrajinský parlament z nenaplňování podmínek druhé minské dohody. Ta měla mimo jiné přinést vzbouřeným oblastem větší autonomii, k čemuž ale zatím situace nespěje. Ukrajinští zákonodárci se ovšem brání tím, že tato posílená samospráva je v dokumentu podmíněna konáním lokálních voleb v regionu. Ty se ale podle jejich výkladu nemohou konat do té doby, dokud oblast kontrolují povstalci. Mimo Purgina kyjevskou vládu z nedodržování dohody prakticky po celou dobu od jejího uzavření obviňuje i Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Ten Ukrajině vyčítá mimo jiné i to, že dosud neuvedla v platnost slíbenou amnestii pro účastníky konfliktu v Donbasu.

Podrobné zprávy můžete den po dni sledovat na časové ose Centra pro strategická a mezinárodní studia.

Porošenko odstartoval „válku proti oligarchům“

Ukrajinský prezident Petro Porošenko 25. března podepsal dekret odvolávající dosavadního guvernéra Dněpropetrovské oblasti, miliardáře a oligarchu Ihora Kolomojského z funkce. K tomuto rozhodnutí dospěl poté, co Kolomojského soukromé ozbrojené jednotky obsadily sídlo státního podniku UkrNafta, ve které má oligarcha 42% vlastnický podíl. Kolomojský pravděpodobně reagoval na zákon, který parlamentem prošel jen pár dní před tímto incidentem: ten ho de facto zbavil práva veta nad rozhodováním společnosti, neboť dosavadní kvorum bylo sníženo z 60 % na prostou většinu – oligarchova dosud rozhodující dvě procenta se tak stala v případě hlasování irelevantními. Kolomojského jednotky nakonec objekt opustily bez násilného odporu a k podpisu dekretu došlo po schůzce se samotným podnikatelem, vše se tedy obešlo bez komplikací.

Kolomojský je přitom velmi významným hráčem, který poslední rok ze svého soukromého majetku financuje mimo jiné nestátní jednotky bojující proti pro-ruským separatistům na východě země. Ačkoli se tato varianta nejeví jako pravděpodobná, někteří se nyní obávají, že by se mohl přidat k odbojným rebelům, jejichž území s Dněpropetrovskem sousedí. Zástupce dosavadního guvernéra Svjatoslav Olijnyk, který končí společně s oligarchou, ale ujišťuje, že společně s Kolomojským udělají vše proto, aby přesun moci na nové autority proběhl tak, aby neohrozil stabilitu regionu. Kolomojský se dle jeho slov bude v místních záležitostech angažovat tak dlouho, dokud si nebude jistý, že je má nové vedení plně pod kontrolou.

Sesazeným guvernérem „čistka“ ovšem neskončila. Jen pár hodin po jeho odvolání policie zatkla dva vysoké úředníky pro podezření z korupce, a to během právě probíhajícího jednání před desítkami objektivů. Z podobného důvodu měli být odvolání i vedoucí regionálních buněk úřadu pro mimořádné situace, jejichž byl zatčený Serhij Bočkovský šéfem. Druhým zatčeným byl Bočkovského zástupce Vasyl Stojetský. Důvěryhodnost vládní protikorupční kampaně by ovšem mohla vážně utrpět, neboť oba zadržení byli o dva dny později pro nedostatek důkazů propuštěni. Ministr vnitra Arsenij Avakov však upozornil, že mají dojit k přezkumu nových důkazů.

Rusko pokračuje v půjčkách Bělorusku

Rusko bude pokračovat ve svých státních půjčkách Bělorusku, informoval ruský premiér Dmitrij Medveděv. „Dohodli jsme se, že jim pomůžeme v této nelehké situaci a prodloužíme stávající úvěrové přísliby,“ dodal ruský premiér. Rusko poskytne Bělorusku 110 milionů dolarů a „aby se zabránilo rizikům spojeným s transakcí nebo kolísáním kurzu dolaru, proběhne půjčka v ruských rublech“, prohlásila ruská vláda na svých webových stránkách.

Bělorusko, jehož ekonomika byla zasažena konfliktem na sousední Ukrajině a oslabením ruského rublu, trpí dluhy ve výši 4 miliard dolarů, hlavně vůči Rusku a Mezinárodnímu měnovému fondu (IMF).

Rusko již poskytlo Bělorusku státní půjčku ve výši 2 miliard dolarů v roce 2014: 450 milionů na začátku roku a zbývajících 1,55 miliard na jeho konci roku.

RUSKÁ FEDERACE

Euroasijská hospodářská unie má postoupit na další úroveň

Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že je na čase začít jednat o vytvoření měnové unie mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem, hlavních partnerů Ruska z bývalých sovětských států, které čelí rostoucí ekonomické výzvě. Během summitu v Astaně, který proběhl 20. března, prezident Putin vyjádřil touhu po vytvoření měnové unie mezi těmito zeměmi. Jednalo se o výhodách jednotného trhu v rámci Euroasijské hospodářské unie (EAHU), jakou je například jednodušší ochrana finančního trhu. Země by také měly přijmout jako jednotnou měnu ruský rubl. Grigorij Marčenko, bývalý šéf kazašské centrální banky odhaduje, že bude trvat 10 až 12 let než bude jednotná měna zavedena.

Ekonomiky těchto zemí jsou založené zejména na vývozu energetických surovin. Nynější situaci, tedy propad cen ropy, přivádí země do svízelné situace. Globální ekonomika je velmi nestabilní, což neblaze ovlivňuje ekonomickou situaci těchto zemí. Putin řekl, že se ekonomický obrat mezi Ruskem a Kazachstánem snížil v loňském roce o 20 procent hlavně kvůli nižším cenám energií. Očekávaný pokles HDP je dle Putina mezi zeměmi v roce 2015 asi o 1,4 procenta.

Během summitu byla také projednávána situace na Ukrajině. Prezident Putin doufá, že bude Ukrajina jednat bezvýhradně v rámci minské mírové dohody, což přináší možnost postupného snižování ozbrojeného konfliktu. Prezident Kazachstánu dodal, že situaci na ukrajině nelze řešit vojenskými prostředky, ale diplomacií.

Další jednání hlav států by mělo proběhnout 8. května. V letošním roce by se měla unie rozrůst o Arménii a Kyrgystán.

#PUTINUMER

Ruský prezident Vladimir Putin nebyl viděn na veřejnosti od 5. do 16. března, čímž vyvolal velkou vlnu spekulací. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, opakovaně popřel, že je prezident nemocný. Putinův zdravotní stav je dle něj výborný a dokonce zažertoval, že za vším stojí pouze jarní únava novinářů.

Putin byl naposledy viděn při setkání s italským premiérem Matteem Renzim. Následnou dvoudenní plánovanou cestu do Kazachstánu zrušil. Nejednalo se však pouze o Kazachstán, stejně dopadla i účast na dalších akcích, jež měly v průběhu zmiňovaných jedenácti dní probíhat. Peskov učinil prohlášení, které bylo odvysílané na televizním kanálu Rossia 24, v němž řekl: „Prezident Putin měl tento týden řadu plánovaných jednání a příští týden bude mít nabitý program také. Schůzky se odehrávají každý den, nejsou však veřejné”. Nedůvěru novinářů tím však neutišil.

Teorií a spekulací nad Putinovým zdravotním stavem proběhlo nespočet, a proto si zrekapitulujeme pouze ty, které byly nejvíce probírané:

• Prezident utrpěl ischemickou cévní mozkovou příhodu,
• Prezident se svým věkem přiblížil k hranici průměrného dožití ruských mužů,
• Prezident trpí rakovinou slinivky a zbývají mu tři roky života,
• Prezident k tomu všemu trpí Aspergerovým syndromem.

Po jedenácti dnech, tedy 16. března, se 62letý Putin setkal s prezidentem Kyrgyzstánu v Petrohradě na svém prvním veřejném vystoupení od 5. února. Jeho absence byla obestřena výše zmíněnými fámami o jeho nemoci, vyskytly se však také názory, že byl svržen armádou, nebo odjel do Švýcarska, aby se zúčastnil porodu jeho nově narozeného potomka. Ke svému zmizení pouze laškovně dodal, že by bez dohadů byla nuda”. Ruští vysocí představitelé opakovaně zdůraznili, že je Putin v dobrém zdravotním stavu a dodali, že jeho nepřítomnost nebudou více komentovat. Novináři si však neodpustili zmínku o nezdravém vzhledu prezidenta během setkání a situaci nepřispěl ani fakt, že se po setkání nekonala klasická tisková konference.  Podobné absence v Putinové kariéře nejsou novinkou. Obdobné zmizení prezidenta proběhlo i v roce 2012 a 2013.

KAVKAZ

Putin podepsal smlouvu o spolupráci a integraci Jižní Osetie

Svým podpisem ruský prezident stvrdil dohodu mezi Ruskou federací a gruzínským separatistickým regionem Jižní Osetie, který už od počátku 90. let usiluje o nezávislost na Tbilisi. Tu se Moskva rozhodla uznat po válce s Gruzií v roce 2008, ve které ruské a osetinské oddíly zvítězily. Smlouva má přenést starosti o ekonomiku, obranu a bezpečnost neuznaného státu na svého severního souseda – ruské jednotky odteď mají strážit osetinské hranice, na území se nicméně v počtu asi pěti tisíc nacházejí už od skončení konfliktu.

Představitelé a pravděpodobně i obyvatelé Jižní Osetie přitom přemýšlejí o tom, že země by mohla v prohlubování integrace vůči Rusku nebo Severní Osetii pokračovat až do úplného sjednocení zemí. Podle vůdce regionu Leonida Tibilova je tento záměr stále platný, v nejbližší době však vznést požadavek na připojení k severnímu sousedovi neplánuje.

Evropská unie, Spojené státy i Severoatlantická aliance uzavřenou dohodu, která se podobá obdobné smlouvě s Abcházií, tedy druhým gruzínským problémovým územím, odsoudily jako další krok proti snahám o dosažení bezpečnosti a stability v regionu. Ani jedna z těchto stran navíc nezávislost separatistických regionů neuznává, a podle mluvčí amerického ministerstva zahraničí se na tom v budoucnu ani nemá nic změnit.

Pro Gruzii tento vývoj znamená především další snížení pravděpodobnosti, že by ještě někdy mělo dojít k obnovení územní celistvosti země. Ačkoli Tbilisi ani velká část světa tento vývoj právně neuznává, již několik let tato území nekontroluje a snaha zvrátit tuto situaci by zřejmě znamenala vstup do dalšího ozbrojeného konfliktu – ten si ale Gruzie vzhledem ke své snaze připojit se k Severoatlantické alianci dovolit nemůže. Situace se velice podobá například obsazenému Krymu nebo Podněstří, kde rovněž proti vůli centrální vlády sídlí ruské jednotky a stejně tak se jedná již o de facto na centru nezávislá území.

STŘEDNÍ ASIE

Karimov vyhrál uzbecké volby

Současný uzbecký prezident Islam Karimov vyhrál s přehledem nedávno proběhlé prezidentské volby. Ve volbách získal přes 90 procent hlasů. Podle pozorovatelů bylo Karimovovo vítězství předvídatelné a prezident, který vládne Uzbekistánu již přes 25 let, také předpoklady potvrdil a nenechal prostor pro žádné překvapení ze strany opozičních kandidátů.

Jednu z prvních gratulací dostal Karimov od ruského prezidenta Vladimíra Putina, který ve zprávě napsal, že „výsledky hlasování jsou důkazem vysoké autority a uznání mezi krajany.“

„Uzbeckým volbám chyběla skutečná opozice, která by se postavila proti dosavadnímu prezidentovi, a také její průběh trpěl právními a organizačními nedostatky,“ uvádí ve zprávě monitorovací mise organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Monitorovací misi vyslalo také Společenství nezávislých států (CIS) a Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO). „Celá volební kampaň byla transparentní a otevřená,“ uvedl vedoucí pozorovatelské mise SCO Dmitrij Mezentsev.

„Žádný opoziční kandidát nemohl podat kandidaturu, protože v Uzbekistánu žádná opozice neexistuje“, tvrdí Mutabara Tadžibajeva, bojovnice za uzbecká lidská práva a bývalá politická vězeňkyně. Dodává, že „je buď zničena, ve vězení, v exilu nebo je zabita.“

Uzbečtí islamisté slíbili věrnost Islámské státu

Skupina uzbeckých radikálů sídlící v severním Afghánistánu, hlásící se pod Uzbecké islámské hnutí (IMU), oznámila věrnost Islámskému státu (IS). „IMU již nadále nebude vzhlížet k vůdci Tálibánu, Mullahovi Omarovi, který nebyl spatřen více než 13 let. Omar nemůže být vůdce podle práva šáría“, dodává muž, který se představuje jako Sadulla Urgenji.

Oznámení proběhlo prostřednictvím videa, které údajně ukazuje popravu afghánského vojáka. Jeho zabití bylo odvetným krokem poté, co afghánská vláda odmítla propustit několik žen, které podporovaly IMU. Mluvčí ve videu dodal, že IMU zadrželo 30 afghánských vojáků, kteří mohou být zabiti, pokud afghánská vláda nesplní jeho požadavky.

Autoři: David Rypel,  Hračja Gjulzadjan a Anna Huláková, studenti mezinárodních vztahů, bezpečnostních studií a politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.