Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za měsíc duben.

Ruská odveta za zveřejnění jmen na americkém „seznamu Magnického“

V dubnu zveřejnily USA jména 18-ti převážně ruských úředníků na tzv. „seznamu Magnického“, který je součástí zákona sankcionujícího osoby porušující lidská práva. 16 osob z tohoto seznamu je pak přímo spjato s případem právníka Sergeje Magnického, který zemřel za velmi podezřelých okolností ve vazbě poté, co upozornil na rozsáhlou defraudaci ve vysokých patrech ruské státní správy. Mezi sankcionovanými úředníky, jimž je zakázán vstup na území USA a zmraženy účty ve zdejších bankách, jsou vyšetřovatelé ruského ministerstva vnitra, pracovníci moskevského daňového úřadu či věznic, kteří se měli přímo podílet na schvalování podvodu, fabrikaci případu proti Magnickému, či mu ve vazbě odpírat zdravotnické ošetření.

Seznam je kritizován některými kongresmany pro svou přílišnou stručnost a neochotu mířit na výše postavené ruské funkcionáře, nicméně i tak na sebe nedala reakce Moskvy dlouho čekat a Kreml přišel s vlastním seznamem 18-ti Američanů, obviněných rovněž z porušování lidských práv. Na ruském černém seznamu se nachází kupříkladu bývalí velitelé věznice Guantanamo či lidé podílející se na usvědčení známého obchodníka se zbraněmi Viktora Buta.

Gruzínský sen chce vyšetřovat prezidenta Saakašviliho za válku s Ruskem

Představitelé nové Ivanišviliho vlády vyhrožují zahájením vyšetřování prezidenta Saakašviliho a členů jeho bývalého kabinetu v souvislosti s rusko-gruzínským konfliktem z léta 2008. Novému prozkoumání by tak měla být podrobena zodpovědnost tehdejší vlády za ztrátu kontroly nad územími Abcházie a Jižní Osetie, nezvládnutí vojenských operací a případné spáchání válečných zločinů. Dle premiéra Ivanišviliho by toto vyšetřování mohlo Gruzii pomoci ke znovuzískání secesionistických území a „normalizování“ vztahů s Ruskem. V situaci, kdy na lokální úrovni probíhá nezákonné přebírání kontroly nad místními administrativami, lze tyto výhrůžky chápat jako další krok ve snaze Ivanišviliho Gruzínského snu zbavit opoziční Sjednocené národní hnutí posledních zbytků moci a monopolizovat tak svou vládu v zemi.

Kyrgyzstán je připravený na připojení k Euroasijské unii

Kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev oznámil, že jeho země je připravena připojit se k Eurasijské celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu. Nicméně zdůraznil, že konečné rozhodnutí bude na zmíněných třech zemích. Podle Atambajeva jeho snahy reflektují názory obyvatel Kyrgyzstánu: „Většina obyvatel věří, že bychom měli žít ve společném ekonomickém prostoru s bratrským lidem Ruska, Kazachstánu a Běloruska.

Svými slovy prezident navazuje na předchozí vyjádření kyrgyzského ministra pro ekonomiku Temira Sarijeva, který již v prosinci 2012 oznámil záměr své země, připojit se k celní unii v roce 2014. Postoj Ruska k celé záležitosti je vstřícný. Premiér Dmitrij Medveděv řekl, že snahy Kyrgystánu plně podporuje.  Upozornil ale na to, že před touto středoasijskou zemí čeká ještě 64 dokumentů, které musí podepsat, než bude připravena připojit se k unii.  Prezident Atambajev  však doufá, že pracovní komise, která má na starosti přístupová jednání, zvládne svou práci tak, aby Kyrgystán mohl vstoupit do Euroasijské unie před koncem roku.

Euroasijská celní unie byla vytvořena v roce 2011 a v současnosti se skládá z Ruska, Běloruska a Kazachstánu. Podle ruských představitelů by se vazby mezi těmito zeměmi měly v roce 2015 ještě prohloubit. Jejich záměrem je, po vzoru EU, vybudovat integrovanější celek Euroasijskou ekonomickou unii, který by tak nahradila stávající model spolupráce.

Ivanišvili chce pomoc Západu ke stabilizaci vztahů s Ruskem

Gruzie bude potřebovat pomoc Západu ke stabilizaci vztahů s Ruskem. Takový signál vyslal nový gruzínský prezident Bidzina Ivanishvili ve svém prohlášení adresovanému semináři Parlamentního shromáždění NATO v Tbilisi.

Podle prezidenta je jeho cílem: „Napravit chyby spáchané předchozím Saakašviliho režimem“. Ten viní především z kontraproduktivních postojů, které vedly v roce 2008 až k válce s Ruskem. Napravit pošramocené vztahy se severním sousedem by Gruzii měli pomoct právě mezinárodní partneři.

I když předvolební vyjádření současného prezidenta naznačovala vstřícnější politiku k Rusku, vazby na Západ zřejmě zpřetrhat nehodlá. Naopak vstřícný postoj k NATO například naznačuje jeho záměr poskytnout alianci transportní zařízení, která by usnadnila stahování jednotek z Afghánistánu v příštím roce.  Ivanišvili se navíc svěřil, že hodlá pro Gruzii dosáhnout v roce 2014 Akčního plánu členství NATO. Tím by se jeho země měla ještě víc přiblížit možnému plnému členství v Severoatlantické alianci.

Bidzina Ivanišvili se dostal k moci po volbách v říjnu 2012, v nichž porazil bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho. Toho ve své předvolební kampani ostře kritizoval mimo jiné za jeho politiku vůči Rusku, která v roce 2008 vedla až ke krátké válce. Jejím následkem byla porážka a faktická ztráta kontroly nad provinciemi Abcházie a Jižní Osetie.

http://dfwatch.net/ivanishvili-optimistic-about-nato-membership-prospects-56850

http://www.rferl.org/content/georgia-foreign-ivanishvili-saakashvili-russia-west/24971641.html

http://www.eurasianet.org/node/66914

Ruský opoziční aktivista stráví v domácím vězení další půlrok

Sergej Udaltsov, vůdce ruského krajně levicového hnutí Levá fronta, zůstane v domácím vězení minimálně do 6. října 2013, rozhodl soud. Udaltsov se měl vrátit na svobodu už 6. dubna, avšak soud se na začátku měsíce vyslovil, že potřebuje více času pro vyšetření, kdo stál za květnovými protivládními nepokoji z loňského roku. Trest domácího vězení na něj byl uvalen v říjnu 2012 údajně pro porušení zákazu vycestování ze země, nicméně v dokumentu „Anatomie protestu 2“ (jenž sám je dle některých názorů značně kontroverzní) byl osočen z plánování svržení ruské vlády za přispění gruzínských politických lídrů.

http://bbc.co.uk/news/world-europe-21396480

http://rbth.ru/articles/2012/10/12/documentary_stirs_trouble_for_opposition_19039.html

http://rferl.org/content/russia-udaltsov-house-arrest-extended/24944473.html

http://ruptly.tv/vod/view/556/russia-opposition-leader-udaltsov-house-arrest-extended

Rusko chce posílit svou pozici v Bělorusku

V úterý 23. dubna oznámil ruský ministr obrany Sergej Šoigu záměr umístit v Bělorusku ještě tento rok stíhačky a protiletadlové rakety S-300, do roku 2015 by pak měla být vybudována vlastní ruská letecká základna. To by mělo vést ke zvýšení obranyschopnosti obou zemí, nicméně podle Ruslana Puchova, ředitele moskevského bezpečnostního think-tanku CAST, to k redukci nebezpečí povede jen málo, spíše by to mohlo být západními sousedy chápáno jako „projev nepřátelství“. V současnosti v Bělorusku stojí už dva ruské vojenské objekty, a to radar, jenž je součástí varovného systému před raketovými útoky, a komunikační uzel poskytující spojení s jadernými ponorkami.

http://neurope.eu/article/russia-send-missilesfighter-jets-belarus

http://reuters.com/article/2013/04/23/us-russia-belarus-jets-idUSBRE93M12J20130423

http://rt.com/politics/dm-base-belarus-new-256/

V moskevské mešitě zadrženo 140 lidí

26. dubna zadržela ruská policie v rámci pátrání po extremistických skupinách v moskevské mešitě 140 lidí, z toho třicet cizinců, přičemž podle tádžikistánské sekce RFE/RL byla většina zatčených etničtí Tádžikistánci. Zadržení byli odvedeni na policejní stanice k identifikaci a výslechům, nepadlo však žádné vyjádření, zda bude kdokoli dále stíhán. Není zřejmé, jestli tento krok souvisí s bostonskými bombovými útoky, mešitu údajně v dřívější době navštěvovali lidé zapojení do přípravy nebo páchání teroristických činů.

http://aljazeera.com/news/europe/2013/04/2013427921762561.html

http://huffingtonpost.com/2013/04/26/russia-islamist-extremists_n_3164344.html

http://rferl.org/content/russia-mass-arrests-mosco-mosque/24969900.html