Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za měsíc září.

Kolumbie

Historická dohoda s FARC se blíží

Mírové rozhovory, které vedou zástupci Kolumbie a guerillové skupiny FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Columbia) v kubánské Havaně od roku 2012, přinesly další úspěch. Po dílčích dohodách, kdy bylo v předešlých letech dospěno ke shodě v otázkách pozemkové reformy, politického začlenění FARC a obchodu s drogami, bylo dosaženo shody také ve věci porušování lidských práv, ke kterému během konfliktu docházelo, a také ve věci odzbrojení rebelů. Ti souhlasili, že se svých zbraní vzdají do šedesáti dnů od podpisu finální mírové dohody. Ta by podle kolumbijského prezidenta Santose měla být podepsána do 23. března příštího roku.

Válka s FARC trvá v Kolumbii už od šedesátých let minulého století. Vyžádala si zatím zhruba dvě stě tisíc lidských životů.

Mexiko

Bouřlivé protesty na podporu zmizelých studentů

Desetitisíce lidí vyšly 26. září v Mexico City do ulic, rok poté, co v okolí města Iguala zmizelo čtyřicet tři studentů. Protestující chtěli upozornit na okolnosti, které událost provázely, a vyzvat prezidenta Nieta ke konečnému vyřešení případu. Připomeňme, že na zmizení studentů se zřejmě podílel místní starosta i policie. Poté, co byli studenti zadrženi, byli pravděpodobně předáni místnímu gangu Guerreros Unidos. Dodnes bylo nalezeno tělo jednoho ze studentů, o osudu ostatních se zatím nic neví.

Bolívie

Hraniční spor s Chile bude řešit Mezinárodní soudní dvůr

Snahy bolívijského prezidenta Evo Moralese o získání přístupu k moři slaví (zatím) částečný úspěch. Pro uvedení do kontextu je třeba zmínit, že Bolívie přišla o své mořské pobřeží během tzv. Pacifické války v 19. století, kde spolu s Peru bojovala proti Chile. Válku ale prohrála a vítězný jižní soused část jejího území anektoval. Bolívie se o revizi tohoto kroku snaží doteď, zatím však bez výsledku. Nejblíže znovuzískání přístupu k moři byla tato jihoamerická země v roce 1975, kdy jí tehdejší chilský prezident Augusto Pinochet nabídl kompromisní řešení, které sice nezahrnovalo navrácení celého uzmutého území, Bolívie by ale přístup k moři získala díky relativně širokému koridoru, který by byl na severu Chile vytvořen. Plán ale zhatilo Peru, jehož souhlas je při revizi vlastníka této části území potřeba.

Morales před několika měsíci podal žádost k Nejvyššímu soudnímu dvoru v Haagu o přezkoumání celého případu. Ačkoliv Chile okamžitě vyjádřilo svůj nesouhlas s hranicemi v regionu jakkoliv hýbat, Nejvyšší soudní dvůr nyní rozhodl, že se bolívijskou žádostí bude seriózně zabývat. Naději Moralese a všech ostatních Bolivijců navíc živí i případ z ledna 2014, kdy výše zmíněná právní autorita přiřkla Peru část pobřežních vod, o které jej Chile během války v 19. století připravilo.

Venezuela

Hraniční spor s Guayanou

Během září nabyl opět po letech na síle hraniční spor mezi Venezuelou a Guayanou. První jmenovaná země si už od 19. století nárokuje velkou část území svého souseda, pojmenovanou Essequibo, přičemž spor byl poprvé zažehnán v roce 1899 rozhodnutím mezinárodní komise. Venezuela se ovšem s výsledkem nikdy nesmířila a svůj nárok během 20. století několikrát připomenula. Naposledy se ozvala nyní, kdy byla hlavní příčinou zřejmě zpráva o objevení ložisek ropy na daném území. Růst napětí mezi vládami obou zemí doprovázela i zářijová zvýšená vojenská přítomnost venezuelských jednotek na hranicích se sousedem, kterou ale vysvětlovala vojenským cvičením. Guayana kontrovala zvýšením připravenosti svých pohraničních jednotek a prohlášením, že je připravena své území kdykoliv bránit. Situaci zklidnilo až setkání prezidentů Madura a Grangera za mediace generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna při příležitosti jednání Generálního shromáždění OSN v New Yorku. Prezidenti se i přes nevyřešení hraničního sporu shodli alespoň na opětovném vzájemném přijetí velvyslanců.

Opoziční předák Leopoldo López odsouzen k téměř čtrnácti letům vězení

Soud v Caracasu odsoudil Leopoldo Lópeze ke třinácti letům a devíti měsícům ve vězení. López byl uznán vinným z trestných činů podněcování k násilí a spiknutí. Předseda opoziční strany Voluntad Popular vybízel minulý rok v únoru k demonstracím proti prezidentu Madurovi. Ty se ale později zvrhly v násilnosti, přičemž během nich při střetech se státními složkami zahynulo více než 40 lidí. Světoví politici rozhodnutí soudu zkritizovali. López pak ve svém prohlášení vzkázal světu, že bude za svobodnou Venezuelu bojovat i z vězení.

Spor s Kolumbií kvůli uzavřeným hranicím prozatím vyřešen

Venezuelský prezident Nicolas Maduro se v srpnu tohoto roku rozhodl uzavřít část společné hranice s Kolumbií. Důvodem byli pašeráci, kteří přes hranice na východ odváželi Venezuelou dotované a nedostatkové komodity, které tak byly často až několikrát levnější než v sousední zemi. V září pak byla zavřena další velká část hranic, přičemž bylo také do Kolumbie vyhoštěno asi 1.500 Kolumbijců žijících v příhraničí bez dovolení, jež byli ze spolupráce s pašeráky podezříváni. Dalších asi dvacet tisíc lidí pak zemi opustilo samo v obavách před hrozícími represemi. Venezuela do těchto oblastí vyslala i vojenské jednotky, které měly hranici před pronikáním pašeráků střežit. V oblasti se dokonce 17. září zřítil i venezuelský stíhací letoun Su-30MKV, když měl zasahovat proti neznámému letadlu, které zde narušilo vzdušný prostor.

Otázkou zůstává, jak vážně pašeráci venezuelskou ekonomiku opravdu poškozují. Opozice totiž uzavření hranic označila jen za další z Madurových způsobů, jak v obyvatelích země vytvořit a upevnit strach ze zahraničních nepřátel a posílit tak jeho popularitu před nadcházejícími volbami. Situace se uklidnila až po setkání prezidentů Santose a Madura v Quitu 21. září, kde se dohodli na normalizaci vztahů a společném prošetření příhraničních bezpečnostních incidentů. Prezident Maduro později také oznámil, že se deportovaní lidé mohou vrátit zpět domů. Další eskalace situace ale není s blížícími se volbami vyloučena.

Autor: Pavel Vinkler, student magisterských oborů Bezpečnostní a strategická studia na Masarykově univerzitě a Latinskoamerická studia na Univerzitě Hradec Králové.