Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za měsíc září.

Mexiko

24.9. – Mexiko se zapojí do mírových operací OSN

Mexiko ke konci měsíce uskutečnilo historické rozhodnutí, když přislíbilo účast na mírových operacích OSN. Spolu s Venezuelou bylo jedinou latinskoamerickou zemí, které nebyly zapojeny do misí modrých přileb. Neúčast Mexika na mírových operacích měla zajistit neangažovanost ostatních zemí do vnitřních záležitostí státu. Množství poskytnutých sil by se dle vyjádření mexické vlády mělo postupně zvyšovat, konkrétní počty však zatím zveřejněny nebyly. Je nutné připomenout, že ačkoli Mexiko dosud neposkytovalo žádné fyzické síly na mírové operace OSN, z hlediska rozpočtu je druhým největším přispěvatelem z Latinské Ameriky. Na rozdíl od Mexika, Chile oznámilo svůj záměr snížit své stavy v koordinaci s ostatními latinskoamerickými zeměmi.

Mexiko se v minulosti celkem zapojilo do tří mezinárodních operací: v roli vojenských pozorovatelů na Balkáně (1947 – 1950) a v Kašmíru (1949) a naposledy před jedenácti lety v El Salvadoru zapojilo své policejní jednotky (1992 – 1993).

Venezuela

21.9. – Zvýšení bezpečnosti skrz odzbrojení civilistů

Venezuelský prezident Nicolas Maduro oznámil na výročí Mezinárodního dne míru přijetí plánu na odzbrojení civilistů. Plán počítá s investicí 600 milionů bolívarů (v přepočtu 38 milionů eur), které mají mj. uhradit vybudování nových šedesáti odzbrojovacích center, kde mají Venezuelané možnost dobrovolně odevzdat zbraně.

Madurovo oznámení jde ruku v ruce se snahou snížit kriminalitu v zemi, která se ze všech zemí světa podle statistik OSN nachází na druhém místě v počtu úmyslného zabití na obyvatele (na prvním místě stojí Honduras). Postup vlády je možnou reakcí na masivní protesty, které se odehrály v první polovině roku 2014, při nichž obyvatelé demonstrovali právě i za zvýšení bezpečnosti v zemi. Vláda slíbila také posílit domácí bezpečnostní složky v nejnebezpečnějších oblastech o dva tisíce jednotek a modernější vybavení. Maduro se vydal cestou „budování bezpečnosti zevnitř,“ a snaží se proto civilní odzbrojování učinit co nejefektivnějším. Plán zahrnuje i mobilní aplikaci, která umožňuje kromě lokalizace odzbrojovacích center především anonymní oznámení o nelegálním držení zbraní. Tato funkce se zdá být, v rámci plánu na odzbrojení civilistů, jediným prostředkem, který má reálnou šanci pozitivně ovlivnit bezpečnostní situaci v zemi. Postih za nelegální držení zbraně dosahuje až dvaceti let za mřížemi. Naopak představa odevzdání zbraní příslušnému sběrnému centru členy byť jen menších pouličních gangů je naivní.

Chile

8.9. – Exploze dvou bomb v Santiagu: jeden mrtvý a několik zraněných

Čtrnáct zraněných lidí si vyžádala exploze bomby v jedné ze stanic metra v hlavním městě Santiagu. K činu se nikdo nepřihlásil, podezření ale spadá na zatím blíže nespecifikované anarchistické skupiny. Ty mají podle úřadů na svědomí i dalších zhruba 200 menších výbuchů z posledních let. Prezidentka země Michelle Bachelet tento násilný akt odsoudila a přislíbila rychlé vyšetřování. To už přineslo i první úspěchy. Dne 18. září byli zadrženi tři lidé a z útoku v metru obviněni. I když u nich byl nalezen střelný prach a další části používané k sestavení bomb, svou vinu popírají. Úřady se ovšem záhy dostaly zpět pod tlak. Dne 25. září totiž výbuch další bomby těžce zranil jednoho člověka, který později v nemocnici zemřel. Jednalo se o samotného atentátníka, který bombu spustil zřejmě neodbornou manipulací. Vyšetřování obou událostí stále probíhá.

Argentina

20.9. – Zveřejněn obranný rozpočet země na rok 2015

Argentinské ministerstvo obrany bude v roce 2015 hospodařit s částkou 25,2 miliardy pesos (podle oficiálního kurzu asi 3 miliardy dolarů). Rozpočet počítá mimo mandatorních výdajů především s modernizací stávající techniky, nákup nové je kvůli současným finančním problémům země značně omezen. Modernizovány budou mimo jiné například helikoptéry Bell UH-1H, tanky TAM či transportní letadla C-130 Hercules. Letectvo navíc počítá s dalšími pozvolnými dodávkami lehkých proudových cvičných letadel IA-73 Unasur. To ale záleží na aktuálních finančních možnostech. Na druhou stranu, dlouho avizovaný nákup nových (respektive použitých) stíhacích letounů ze zahraničí, které by nahradily dosluhující Mirage III, byl odsunut na neurčito. Připomeňme, že ještě před pár měsíci byl na spadnutí nákup přebytečných Mirage F1M ze Španělska, mluvilo se ale také o argentinském zájmu o relativně moderní izraelská letadla Kfir Block 60.

Obranný rozpočet země podle SIPRI v posledních letech i přes zmíněné finanční problémy mírně roste. Jeho výše ovšem zdaleka nestačí k náhradě stávající zastaralé techniky, z níž část se účastnila ještě bojů o Falklandské/Malvínské ostrovy.

Peru

29.9. – Zemětřesení způsobilo smrt nejméně osmi lidí

V nedělních ranních hodinách zasáhlo jižní Peru zemětřesení o síle 4.9 stupně Richterovy škály. Nejvíce zasažena byla odlehlá andská vesnice Misca, kde bylo dle údajů BBC srovnáno se zemí až 90% zástavby. Místní úřady zatím hlásí osm obětí. Prezident země Ollanta Humala vyjádřil svou soustrast pozůstalým a přislíbil pomoc státu se znovuvybudováním zničených domů. V Peru je zemětřesení častým přírodním jevem, často také zabíjí. Jen v roce 2007 zemřelo na následky otřesů o síle 7.9 stupně více než 500 lidí.

Iniciativa OSN za přehodnocení přístupu k obchodu s drogami

Globální komise pro drogovou politiku (Global Commission on Drug Policy) vyzývá k radikální reformě přístupů vlád k boji proti obchodu s drogami. Hlavním poselstvím komise, jejímiž zástupci jsou diplomatické špičky jako Kofi Annan, George Shultz či Javier Solana, včetně bývalých hlav států (Brazílie, Chile, Švýcarsko ad.)*, je rozpoutat diskuzi o reorientaci na prakticky opačný postup, než byl dosud v oblasti drog ve většině zemí běžný. Namísto stíhání uživatelů a producentů drog doporučuje komise zahájit různé experimenty na bázi legálně regulovaných trhů s konopím, kokou a dalšími v současné době zakázanými látkami. Boj s drogami založený na represi drogových kartelů a kriminalizaci uživatelů a trafikantů se za čtyřicet let ukazuje jako výrazně prodělečná a neúspěšná cesta. Dekriminalizace by měla také usnadnit přístup ke zdravotní a sociální péči osobám nakažených HIV nebo hepatitidou C, které se často pomoci vyhýbají ze strachu z legálního postihu, čímž dochází k šíření nemocí a celkovému prohlubování problému. Myšlenku podpořil také prezident Kolumbie, země s největší mírou produkce koky, Juan Manuel Santos: „Pokud je legalizace novým přístupem, který zabrání násilí způsobenému obchodem s drogami a svět věří, že je to řešení, uvítám jej.“

V Guatemale se už o nové drogové politice jedná. V dubnu předal guatemalský prezident Otto Pérez Molina návrh na legalizaci opiových plantáží vládní komisi, která by měla vydat oficiální vyjádření v říjnu. K implementaci by pak mělo dojít ještě do konce roku. Uruguay dokonce schválila již v prosinci 2013 plán na otevření legálního regulovaného trhu s marihuanou. Naopak Venezuela, Bolívie a Mexiko byly ostře kritizovány Spojenými státy v čerstvé Strategické zprávě pro mezinárodní kontrolu narkotik za nedostatečné úsilí v boji proti obchodu s drogami. USA podezírá venezuelské autority z napojení na mexické a kolumbijské kartely. V případě Mexika a Bolívie jde především o praní špinavých peněz a uplácení vlád ze strany drogových kartelů. Hlavy výše zmíněných latinskoamerických zemí nařčení popírají s vysvětlením, že Washington překrucuje data.

*Kompletní seznam komisařů naleznete zde.