Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za měsíc únor.

Peru

6.2. Bezletová zóna v Peru

Peruánská vláda se rozhodla nad částí svého území vyhlásit tzv. bezletovou zónu. V praxi to znamená, že je v této části vzdušného prostoru zakázáno operovat všem letadlům bez povolení, přičemž letectvo je oprávněno dodržování zóny vymáhat i silou. Nařízení je směřováno proti výrobcům drog a jejich překupníkům, kteří často k transportu svého zboží směrem do Bolívie malá letadla využívají. Podobné opatření se Peru už pokusilo zavést v devadesátých letech, vše ale skončilo katastrofou, kdy letectvo omylem sestřelilo letadlo amerických misionářů. Vyhlášení bezletové zóny je dalším z řady způsobů, jakými se vláda snaží s narkomafií bojovat. Peru je totiž jedním z center výroby kokainu, který odtud bývá pašován většinou do Spojených států.

19.2. Důstojníci obviněni ze špionáže pro Chile

Tři důstojníci peruánského námořnictva byli v únoru obviněni z přijímání peněz ze strany Chile výměnou za utajované informace. Chilská vláda ovšem jakékoliv špionážní aktivity na území svého severního souseda popřela. Výsledkem další vzájemné komunikace a pokusů o objasnění případu však nakonec bylo jen odvolání peruánského velvyslance z chilského hlavního města Santiaga. Podle vyjádření peruánského ministra zahraničních věcí Gonzala Gutierreze by kauza naopak neměla nijak zasáhnout hospodářské vazby obou zemí.

Peru a Chile za sebou mají několik vážných konfliktů, z nichž poslední, tzv. Pacifická válka v osmdesátých letech 19. století, skončila porážkou prvně jmenovaného státu a zabráním velké části jeho území jeho jižním sousedem (v této válce mimo jiné také přišla Bolívie o přístup k oceánskému pobřeží).

Argentina

Další vývoj v případu mrtvého Alberto Nismana

O podezřelé smrti argentinského státního žalobce Alberto Nismana jsme vás informovali v minulém vydaní Novinek. Podle všeho zřejmě nakonec opravdu nezemřel vlastní rukou, ale byl zavražděn. Vyplývá to alespoň z analýzy, která byla veřejnosti předložena rodinou mrtvého. Možný viník se ale stále hledá. Prezidentka Fernandez, která byla mezitím zbavena všech obvinění, jenž byla podle Nismanových podkladů proti ní vznesena, však „svého“ viníka zřejmě objevila. Kvůli podezření ze zapojení do záhadné smrti se totiž rozhodla zrušit argentinskou tajnou službu a nahradit ji novým úřadem. Argentinskou společnost však zřejmě podobná zkratkovitá vysvětlení těžko uspokojí. Na podporu řádného vyšetření žalobcovi smrti a na památku jeho objeti totiž vyšly i přes déšť do ulic měst jihoamerického státu statisíce lidí. Hlavní otázkou celé kauzy ale nakonec zřejmě nebude, kdo Nismana zabil, ale spíše proč vlastně musel zemřít.

Mexiko

6. 2. Ohavné zločiny pokračují

V mexickém Acapulcu byl nalezen další hromadný hrob, tentokrát se šedesáti těly v různé fázi rozkladu. Prokuratura z tohoto faktu usuzuje, že hrob byl využít vícekrát pro skrytí obětí zločinů. Mexiko se dlouhodobě potýká s vysokou mírou kriminality a poslední měsíce jsou toho obzvláště důkazem. V lednu byl odhalen hrob s jedenácti zmrzačenými těly a od října probíhá vyšetřování případu 43 unesených studentů, kteří byli minulý měsíc prohlášení za mrtvé.

Tyto události však následovalo další tragické odhalení, a to nález těla předního aktivisty hnutí Frente Popular Revolucionario (FPR), které se stalo zejména aktivní v rámci lidových demonstrací v důsledku případu unesených studentů. Zavražděný aktivista Alejandro Gustavo Salgado Delgado v posledních dnech pomáhal přistěhovalým dělníkům v důsledku hurikánů. FPR z vraždy obvinila vládu mexického státu Morelos. Analytici upozorňují, že jih Mexika se nachází na pokraji latentního konfliktu mezi drogovými barony propojenými s vládními úředníky na jedné straně a chudou vrstvou vedenou revolucionářskými pohnutkami na straně druhé.

Venezuela

13. 2. Ekonomická krize i po roce rozpoutává demonstrace

Před rokem začaly ve Venezuele masivní demonstrace proti špatné ekonomické situaci země, o dvanáct měsíců později se však situace ještě zhoršila a Venezuelané na únorové výročí loňských procesů vyšli do ulic znovu. Demonstrace se tak jako mnohokrát v předešlém roce neobešla bez zraněných, roku 2014 přišlo o život v důsledku protestů 43 osob. Několik desítek policejních úředníků byl později vzato do vazby pro podezření z neoprávněného použití násilí. Letošní protesty si už vyžádaly první oběť, čtrnáctiletého studenta, a i v tomto případě byl ve spojitosti s nehodou zadržen příslušník policie.

Vinu za špatnou ekonomickou situaci, která je hlavním motorem demonstrací, přikládá prezident Nicolas Maduro Spojeným státům a opozici, přičemž oba aktéry obviňuje ze snah o zorganizování převratu. Maduro již konflikt s USA předložil generálnímu tajemníkovi UNASUR (Unie jihoamerických národů), jehož zároveň požádal o mediaci sporu. USA v prosinci uvalilo sankce a vízová omezené na venezuelské vládní úředníky kvůli obviněním z korupce a porušování lidských práv.

Koncem února byl dokonce zadržen starosta Caracasu, opoziční politik, pro podezření z plánování násilí proti vládě. Přestože analytici uvádějí, že opozice změnila od loňského roku přístup a namísto demonstrací, jejichž násilné dopady podporují argumenty provládních skupin, hodlá využít klesající Madurovy popularity a vyhrát parlamentní volby. Na tomto místě je však nutno uvést, že podobný postoj se objevil v řadách opozice i v loňském roce, chybělo jí však jednotné jednání, a tak bouřlivé demonstrace přehlušily umírněnou větev. Nyní máme možnost sledovat, jak se postoje a sjednocení opozice bude vyvíjet. Vzhledem ke zhoršujícímu se stavuvenezuelské ekonomiky a neúspěchu vlády přesvědčit nespokojené občany o svých politikách je situace do značné míry nakloněná opozici.

Kolumbie

12. 2. ELN propouští Holanďana, FARC dětské vojáky

Kolumbijské bezpečnostní události jsou již tradičně svázány se dvěma největšími guerillovými skupinami ELN (Ejército de Liberación Nacional) a FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Columbia). V polovině měsíce propustila ELN po více než roce holandského zajatce, místní kolumbijská policie si však dle svého vyjádření nebyla jeho zajetí vědoma. Propuštění zajatce vyjednávali s ELN holandské úřady. Tatáž organizace (ELN) má však dle armády na svědomí útok na tři kolumbijské vojáky, kteří v důsledku výbušniny nastražené ve vozidle zahynuli. K mírovým rozhovorům mezi ELN a vládou dosud nedošlo, neboť vláda podmiňuje jejich započetí složením zbraní ze strany marxistické guerillové organizace.

Na druhé straně FARC, se kterou probíhají jednáni již od listopadu 2012, prohlásila, že propustí vojáky mladší 15 let. Zástupce FARC u jednacího stolu uvedl, že se jedná o třináct takových případů. Uvedený počet nezletilých vojáků ale vzbuzuje pochybnosti vezmeme-li v úvahu vyjádření ministerstva obrany, podle něhož od roku 2002 z FARC uteklo nebo bylo chyceno přes 2 600 dětí mladších 18let.