Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za měsíc listopad.
Brazílie
V zemi umírají novináři píšící o politických kauzách
V listopadu byli kvůli své práci v Brazílii zavražděni nejméně tři novináři. Podle Carlose Lauríi, zástupce mezinárodní organizace Komise na podporu novinářů (Committee to Protect Journalists, CPJ), je v tomto ohledu Brazílie jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě. Situaci potvrzují i data organizace Freedom House, podle kterých je tisk v Brazílii pouze částečně svobodný, přičemž situace v posledních dvaceti letech se stále zhoršuje.
Prvním zavražděným novinářem byl rozhlasový moderátor Israel Gonçalves Silva. Ten se ve svém pravidelném rádiovém pořadu zaměřoval na korupci a zpronevěřování peněz politiky ve státě Pernambuco. V minulosti už několikrát obdržel výhružky smrtí, zabit byl nakonec 10. listopadu v obchodu s elektronikou. Druhý zaznamenaný případ se týká Eduarda Dinize Barros, jenž byl zastřelen 13. listopadu. Ve svých článcích se zabýval ochranou lidských práv, přičemž i on už v minulosti před svou vraždou obdržel několik výhrůžek smrtí. Poslední zaznamenaná vražda je pak z 21. listopadu, kdy byl zavražděn bloger Roberto Lano žijící ve státě Maranhão. I on byl zapletený do politických kauz, kritizoval například starostu města Biriticupu.
Bezpečnostní situace je v zemi i přes lepšící se sociální situaci stále velmi špatná. Počet vražd na 100.000 obyvatel byl v roce 2012 zhruba 32,4 – jeden z nejvyšších na světě. Tento fakt představuje obrovskou výzvu také pro pořadatele letních olympijských her, které se příští rok odehrají v Riu de Janeiru.
Venezuela
Obchod s drogami zasahuje až do prezidentské rodiny
Jen pár týdnu před venezuelskými parlamentními volbami se vynořil drogový skandál s napojením přímo na vládnoucí špičky v zemi. V New Yorku jsou zadržování synovci venezuelské první dámy, manželky prezidenta Nicolase Madura za spoluúčast v pašování kokainu na Haiti, odkud měla být droga dále přepravena do USA. Letadlo Cessna Citation 500 mělo z venezuelského terminálu určeného pro vládní úředníky vzlétnout s více než 800 kilogramy kokainu na palubě, přičemž letoun pilotovali vojenský představitel a podplukovník venezuelských vzdušných sil. Obchodování s drogami v zemi v novém tisíciletí vzrostlo, podle odhadů americké Drug Enforcement Administration je ročně skrze Venezuelu transportováno 200 tun kokainu.
Představitelé Venezuely se hašteří s OAS
Generální tajemník Organizace amerických států (OAS) kritizoval Caracas a zpochybnil spravedlnost a transparentnost parlamentních voleb konaných 6. prosince. Na to neváhal reagovat hlavní představitel venezuelského Národního shromáždění Diosdado Cabello a nazval OSA jako tu nejzvrhlejší, nejzkorumpovanější a nejzdiskreditovanější organizaci na světě. Ke konci měsíce se OAS ozvala znovu, odsoudila vraždu opozičního politika Luise Manuele Diaze, kterou prezident Maduro označil za výsledek „střetu konkurenčních kriminálních gangů“. Generální tajemník OAS označil zabití politického lídra za smrtelné zranění demokracie a za nástup násilných aktů ve volebním procesu, který může být smrtelný pro jakoukoli demokracii.
Chile
Hraniční spory mezi Chile a Peru pokračují
Chile a Peru dlouho vedou spor o hraniční území, čtyřhektarovou oblast La Yarada-Los Palos, již si nárokují obě strany. Tento konflikt, který významně narušuje vztahy mezi oběma státy, se ještě rozjitřil, když zkraje listopadu peruánský prezident Ollanta Humala oficiálně potvrdil tuto oblast jako správní obvod. Na to ostře zareagovala chilská vláda, která toto území považuje nepochybně za své, a plánované bilaterální setkání v prosinci zrušila. Připomeňme, že tento konflikt má kořeny v Pacifické válce z 19. století a do teď není vyřešen. Chile oznámilo, že Peru do této přímořské oblasti poslalo vojáky, toto obvinění se však nepotvrdilo. Spor o zmiňovanou malou suchou oblast není jediným hraničním konfliktem. V lednu 2014 haagský Mezinárodní soudní dvůr řešil spor o hranici na moři, kdy Peru bylo přiřčeno dalších 50 tisíc čtverečních kilometrů moře.
Kolumbie
Kolumbie znovu největším světovým producentem kokainu
Podle nejnovějších dostupných údajů z roku 2014 se Kolumbie po několika letech opět stává největším producentem koky a kokainu na světě. Zatímco v druhé zemi v pořadí, Peru, je koka, rostlina používaná k výrobě kokainu, osázena na zhruba 42,9 tisících hektarech, V Kolumbii je tato plocha takřka 70 tisíc hektarů. Ještě nedávno se přitom toto číslo pohybovalo kolem 50 tisíc. Osázená plocha se ale začala zvětšovat poté, co kolumbijská vláda přestala pole s kokou práškovat herbicidem, který je účinně ničil. Důvodem byly obavy z toho, že použitá látka způsobuje rakovinu. Vliv na zvětšování se plochy má zřejmě paradoxně také protidrogový program vlády. Zjednodušeně se dá říct, že těm zemědělcům, kteří dobrovolně přejdou na alternativní, ale ne tak finančně atraktivní plodiny, zaplatí vláda peníze. S velkým rozvojem tohoto programu se pak počítá především po uzavření mírové dohody s povstalci z FARC, k němuž by mělo dojít nejpozději v březnu 2016. Spousta zemědělců proto nyní začala zvětšovat své plochy koky – klíč k získání financí od vlády je totiž jednoduchý: velikost finanční kompenzace je závislá na velikosti osázeného pole.
Argentina
Prezidentem zvolen Macri
Ve druhém kole prezidentských voleb, které se konalo 22. října, překvapivě zvítězil středo-pravicový kandidát Mauricio Macri. Daniela Scioliho, zástupce levicových kirchneristických peronistů porazil těsně, o zhruba 3,5% hlasů. Pro pravici v Argentině je tento výsledek obrovský úspěch, manželé Nestor Kirchner a Cristina Fernandez totiž postupně vládli více než dvanáct let. Macriho ale v úřadu nečeká nic lehkého. Jihoamerická země totiž tradičně čelí velkým ekonomickým problémům a korupci.
Důležité zbrojní nákupy
Latinskoamerické státy i v listopadu nakupovaly vojenskou techniku. Zde je souhrn těch nejzajímavějších projektů. Brazílie se podle všeho dostává do dalšího kola svého programu kolového obrněného transportéru. Zatímco v minulých letech zakoupila celkem 188 kusů vozidel VBTP-MR Guarani pilotních a zkušebních sérií, do konce tohoto roku se očekává podpis kontraktu na dalších 1.200 těchto vozidel upravených podle požadavků armády. Se zavedením plné sériové výroby se dá také očekávat export těchto vozidel, především v rámci dalších států regionu.
Brazilské námořnictvo se pak může těšit na novou posilu v podobě bývalé francouzské výsadkové lodě L9012 Siroco s výtlakem zhruba 11.300 tun. O jejím nákupu se jednalo již několik měsíců, definitivní rozhodnutí o pořízení však přichází až nyní. Loď, která byla do francouzské služby zařazena v roce 1998, může nést až čtyři vrtulníky a mimo zhruba sto padesáti členné posádky také čtyři sta padesát mužů výsadku. V brazilských službách ponese označení G40 Bahia. Zajímavostí je, že její sesterská loď, dříve L9011 Foundre, slouží od roku 2011 v loďstvu Chile.
I Bolívie se snaží svou armádu v rámci možností rychle modernizovat. V nedávné minulosti nakoupila pro své letectvo například čínská transportní letadla MA60 (klon sovětského An-24/26) nebo francouzské vrtulníky AS322 Super Puma. V současnosti se pak svou pozornost rozhodla zaměřit na zlepšení kontroly vzdušného prostoru. S francouzskou společností Thales totiž podepsala kontrakt na dodání celkem 13 radarů protivzdušné obrany. Hodnota obchodu je 185 milionů euro.