Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za měsíc říjen.

Mexiko

4.11. Kauza zmizelých studentů – divoké protesty a noví svědci

Případ 43 zmizelých studentů nenechá mexickým vyšetřovatelům spát, a to nejen příčinou jeho tragičnosti. Na začátku měsíce se začala série studentských demonstrací, kteří jsou znechuceni bezpečnostní situací v Mexiku. Protesty vypukly jen dva dny po zadržení starosty Igualy a jeho ženy, kteří se jako hlavní podezřelí do tohoto okamžiku skrývali před policií. Vyšetřovatelé očekávají zjištění zásadních informací k případu. Starosta měl v den tragédie na základě výpovědi svědků přikázat policii, aby se zbavili autobusů se studenty, mířících do Igualy, patrně z obav, že by způsobili rozruch na oficiálním proslovu jeho ženy. Během střetnutí zahynulo šest lidí, následně policejní vozy odvezly přes padesát studentů a 43 z nich je stále nezvěstných. Police měla údajně studenty předat místnímu gangu. Vyšetřovatelé našli ostatky těl, které by podle nich mohly patřit zmizelým studentům, to však prokáže až analýza z Rakouska, kam byla těla zaslána.

Ostatní studenti mezitím vyhlásili třídenní stávku v hlavním městě Mexico City, hněv se však postupně násobil a čtvrtý den tak došlo k zapálení prezidentského paláce, blokaci akapulkského letiště a napadení hlavního sídla vládnoucí strany PRI (Partido Revolucionario Institucional), které tímto vyhořelo. Situaci nepomohlo ani “out of record” vyjádření hlavního vyšetřovatele, který ukončil dotazy novinářů slovy “už mě to nebaví.” Demonstrace, ulice I sociální sítě byly následně zaplaveny hesly “už mě nebaví žít ve strachu” nebo “už mě nebaví žít v narko-státě.” Rodiny a přátelé zmizelých stále doufají v jejich nalezení. V příštím vydání Sekuriťáků Vás budeme informovat o dalším vývoji.

Kolumbie

18.11. Ohrožené vyjednávání s FARC

Hrozba přerušení kolumbijských vyjednávání  s FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Columbia) visela nad jednacím stolem po dva listopadové týdny v důsledku unesení kolumbijského generála Rubena Alzate spolu s vojákem a právničkou, kteří ho v daný moment doprovázeli. Norským a kubánským zprostředkovatelům se do dvou dnů podařilo vyjednat podmínky propuštění zajatců, k němuž následně po napjatém vyčkávání došlo na konci měsíce (zajatou právničku s vojákem propustily FARC o den dříve než generála).

Vládní vyjednávání s FARC, jehož cílem je ukončit padesátiletý boj, probíhá už dva roky, během nichž vláda odmítla složit zbraně s argumentem, že by tak nechala volné ruce FARC k dalšímu vyzbrojení a posílení svých řad. Právě tato skutečnost byla důvodem zmíněného únosu, dle slov FARC se však jednalo o zajetí politických vězňů. Přestože se strany vrátily k vyjednání, událost patrně značně narušila vzájemnou důvěru, vzhledem k tomu, že k únosu vojenského generála po padesát let konfliktu dosud nedošlo.

Generál Alzate se den pro svém propuštění na svobodu ohlásil svoji rezignaci a přiblížil okolnosti únosu. Přiznal se k porušení protokolu, když se v civilním oděvu vyskytoval v krizové oblasti. Je tedy možné, že rebelové neměli původně v úmyslu unést takto vysoce postaveného člena státních ozbrojených sil, nastalá situace jim však za každých okolností zajistila velice výhodnou pozici k vyjednávání podmínek.

Honduras

19.11. Další miss z LA obětí ozbrojeného zločinu

Další případ v Latinské Americe, kdy se obětí ozbrojeného zločinu stala královna krásy. Tělo honduraské miss Marii Jose Alvarado a její sestry nalezli policisté týden po jejím zmizení. Dívky byly naposledy spatřeny, jak odcházejí z narozeninové oslavy. Podobné případy jsou v Hondurasu naneštěstí časté, případ zavražděné miss tak přinejmenším upozorní na nezvladatelnou situaci v zemi, která tímto “obhájila” své nechutné prvenství na žebříčku zemí s největším počtem vražd.

Brazílie

14.11. Korupční kauza v brazilské státní ropné společnosti Petrobras

V rámci policejního zátahu bylo v šesti brazilských státech zatčeno v pátek 14. listopadu, celkem 23 vysoce postavených manažerů několika firem, včetně státní společnosti Petrobras. Skupina si měla „přivydělávat“ tak, že uměle zvyšovala ceny některých projektů společnosti. Během svého působení pak měli z jejích účtů v rámci „podezřelých finančních transakcí“ získat téměř 4 miliardy dolarů. Část z peněz použili na uplácení politiků, včetně některých z vládnoucí Strany pracujících.

Vyšetřování probíhá už od března, kdy byl zatčen bývalý manažer společnosti Paulo Roberto Costa. Ten posléze policii poskytl důležité informace vedoucí k zatýkání ze 14. listopadu. Prezidentka země Dilma Rousseff, která sama předsedá představenstvu ropného giganta Petrobras, řekla, že tyto události „navždy změní vztah mezi brazilskou společností, státem a soukromými firmami“.

18.11. Rousseff upevňuje brazilsko-čínské vztahy

Brazilská prezidentka Dilma Roussef se v rámci setkání vůdců zemí skupiny G20 v Austrálii sešla se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Na schůzce byla projednávána stavba vysokorychlostní železnice v Brazílii, kterou mají potenciálně uskutečnit čínské firmy, stavba kontinentální železnice z Brazílie do Peru, na které by se opět měla podílet Čína, a také vzájemné prohloubení spolupráce v oblasti těžby ropy a plynu, v oblasti energetiky, satelitních systémů a výpočetní techniky. Oba státníci poté vyhodnotili schůzku jako velmi přínosnou a ubezpečili se o další vzájemné podpoře.

Latinskoamerické nákupy vojenské techniky

V posledním měsíci byla zveřejněna řada informací o nákupu vojenské techniky jihoamerickými státy. Zde je výčet těch nejdůležitějších a nejzajímavějších z nich.

Brazílie se minulý měsíc definitivně zavázala k nákupu 36 švédských stíhacích letadel Jas-39 E/F Gripen. Později byla ale zveřejněna zpráva, že celkový počet pořízených strojů bude mnohem vyšší – 108. Letadla budou dodána ve třech várkách s tím, že část z nich bude vyrobena přímo v Brazílii. Na zprávu reagovala okamžitě Argentina s plánem, že by v budoucnu mohla z Brazílie nakoupit až 24 Gripenů. Proti možnému obchodu se ale postavila Velká Británie, která do letadel dodává část systémů a která má s Argentinou vyhrocené vztahy kvůli sporům a Falklandy/Malvíny. Brazilci se pak mimo letadla zajímali i o prostředky protivzdušné obrany. S evropskou společnostní MDBA uzavřeli dohodu o nákupu v současnosti vyvíjeného systému Sea Ceptor. Ten hodlají k protivzdušné obrané použít na svých vyvíjených fregatách třídy Tamandare (výtlak 2480t), jež mají do služby vstoupit kolem roku 2020. S Ruskem pak zástupci brazilské armády jednali o možné koupi protiletadlových systémů středního dosahu Pantsir S-1. K žádné dohodě však zatím nedošlo.

Peru v listopadu obdrželo první dvě jihokorejská turbovrtulová letadla KT-1. Celkem má peruánské letectvo získat 20 strojů za cenu 200 milionů dolarů, přičemž 16 z nich má být vyrobeno přímo v jihoamerické zemi. Deset letadel bude ve verzi KT-1, tedy základní cvičné, zbylých deset pak ve verzi KA-1, která mimo výcviku pilotů umožňuje i bojové nasazení.