Přehled a stručná analýza bezpečnostního dění z Latinské Ameriky za leden 2014.
1. 1. – Bolivie se chystá vyvíjet jaderný program
Bolivijský prezident Evo Morales během novoročního projevu prohlásil, že vybudování jaderného programu pro mírové účely je strategickou prioritou země. Bolivie je podle Moralesových slov vybavena potřebnými surovinami pro dosažení tohoto plánu a má především právo rozvinout svůj vlastní jaderný program. Prezident vyjádřil nesouhlas s postoji, podle nichž je jaderný program výsadou industrializovaných zemí a snaží se tímto Bolívii zamezit ve vybudování vlastního programu.
Spolupráci na budování jaderného programu již nabídla Francie s Argentinou, s níž podepsala Bolivie dohodu o spolupráci v jaderné oblasti již v 70. letech. Obdobnou dohodu uzavřela v roce 2010 i s Íránem. V Latinské Americe vyvinuly svůj vlastní mírový jaderný program pouze Brazílie, Argentina a Mexiko. Chile provozuje pouze experimentální jaderný reaktor. Prezident Evo Morales vidí ve vývoji jaderného programu možnost zvýšit význam a prestiž země v latinskoamerickém regionu.
5. 1. – Boj s kriminálními gangy v severní Brazílii
Členové gangů napojení na své vůdce uvězněné v „proslulém“ vězení Pedrinhas zaútočili na několik autobusů a policejní stanici v severobrazilském městě Sao Luis. Ozbrojení muži zapálili čtyři autobusy veřejné dopravy i s cestujícími. Těžce popálena byla šestiletá dívka, která svým zraněním o několik dní později podlehla, zraněni byli další čtyři lidé. Napadena byla i místní policejní stanice, po které začal střílet neznámý muž z kolem projíždějícího automobilu. Do oblasti bylo v důsledku těchto událostí vysláno několik jednotek pořádkových složek, které mají pomoci místní státní a vojenské policii. Útoky jsou zřejmě reakcí gangů na opatření přijímaná v brazilských věznicích. Ty jsou mířeny proti násilným střetům mezi gangy, které ve věznicích často propukají – jen ve výše zmíněném vězení Pedrinhas za loňský rok zemřelo na devětapadesát vězňů. V této oblasti došlo k několika podobným útokům i v minulém roce.
15. 1. – V brazilském městě Campinas zastřeleno 13 lidí
Během tříhodinového nočního řádění bylo ve městě Campinas, asi 100 kilometrů na jih od Sao Paula, zastřeleno 12 lidí. Další člověk, policista mimo službu, byl zabit dříve v poledne téhož dne při přepadení obchodu. Podle vyšetřovatelů se může jednat o boj mezi gangy, pravděpodobná se ale jeví i odplata policistů, kteří chtěli pomstít svého mrtvého kolegu. Zabití byli totiž vyhledáváni systematicky a v několika případech popraveni střelou do hlavy. Minimálně šest z nich mělo také kriminální záznamy. V neprospěch policistů mluví i to, že na místech střelby byly nalezeny náboje stejné ráže, kterou používají. Stovky místních obyvatel vyšly na protest proti zabíjení do ulic a následně zaútočili na několik autobusů, přičemž tři z nich zapálili. Tento incident je jen jedním z mnoha příkladů špatné bezpečnostní situace v Brazílii. Nebezpečné jsou především oblasti takzvaných favel – obrovských slumů rozkládajících se na předměstí velkých měst. Jedny z největších z nich leží na území města Rio de Janeiro, dějiště příštích letních olympijských her v roce 2016. Brazilská vláda už několik let podniká nezbytné kroky k zajištění bezpečnosti a nejnebezpečnější favely často doslova dobývá z rukou ozbrojených kriminálních skupin.
16. a 21. 1. – Pokračující násilí v Kolumbii
Bomba nastražená na motocyklu zabila 16. ledna jednoho člověka v západní části Kolumbie. Za autory útoku jsou považováni bojovníci skupiny FARC, i když se k němu oficiálně nepřihlásili. Právě FARC vyhlásili v průběhu Vánoc období klidu zbraní, které ovšem týden před touto událostí skončilo. 21. ledna pak došlo ke střetu kolumbijských vojáků s bojovníky FARC na východě země, 14 rebelů bylo v boji zabito. Boje stále probíhají i přes pokračující mírová jednání mezi zástupci FARC a kolumbijské vlády na Kubě, která začala už v listopadu 2012. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos dokonce prohlásil, že věří v ukončení konfliktu a uzavření mírové smlouvy do konce letošního roku. Mezi hlavní sporné body mezi povstalci a vládou patří pozemková reforma, politické zastoupení FARC, odzbrojení rebelů nebo obchod s drogami. Ke shodě už došlo v prvních dvou problémech.
26. 1. – Násilné protesty proti fotbalovému mistrovsví světa v Brazílii
Více než sto dvacet lidí bylo v Sao Paulu zadrženo v důsledku nepokojů, které provázely protesty proti mistrovství světa ve fotbale, jenž se tento rok koná právě v největší jihoamerické zemi. Protestujícím se nelíbí vysoké finanční náklady, které jsou s organizací jedné z největších sportovních událostí tohoto roku spojeny. Podle jejich slov mají investice směřovat spíše do oblasti zdravotnictví, školství nebo dopravy.
27. 1. – Mexiko připravuje novou strategii proti rostoucímu počtu únosů
Vláda mexického prezidenta Enrique Pena Niety připravuje plán boje proti únosům. Na jeho utváření se podílí nejen experti, ale také oběti únosů a vedením postižených mexických států. Není to první plán, který se proti danému problému snaží zasahovat. Podobná strategie byla vypracována již na konci devadesátých let a později ještě dvakrát v letech 2004 a 2008. Minulé plány však snáší kritiku, že nebyly určené výhradně pro únosy a vláda nakonec soustředila své síly na boj s pašováním drog. Oběti proto zdůrazňují, že by měl být nový plán zaměřen pouze na únosy. Za rok 2013 stoupl celkově počet únosů o 20,4 %*, například v Morelos však došlo až k 60% růstu. Největší počet únosů v roce 2013 se udál ve státech Tamaulipas (211)*, Guerreru (207)*, Michoacán (196)* a v neposlední řadě v Mexiku (191)*. Statistiky dále uvádějí, že 92 % únosů není vůbec nahlášeno, přičemž se nezřídka objevují i případy, kdy se hlášení nedostanou k vládním autoritám.
*Zdroj Secretariado Ejecutivo del Sistema Nacional de Seguridad Pública (http://www.secretariadoejecutivosnsp.gob.mx/).
30. 1. – Mexiko zasahuje proti drogovým kartelům na západě země
Mexické státní ozbrojené síly zatkly 20. ledna 38 členů drogového kartelu Templářští rytíři, mezi nimiž byl i jeho předpokládaný vůdce Jesús Vasquez Macias, přezdívaný El Toro (v překladu býk). Federální jednotky ovšem nejsou jediné, kdo proti Templářským rytířům zasahuje. Od února 2013 se proti drogovému gangu opakovaně postavily civilní ozbrojené skupiny, podle kterých vláda bezpečnostní situaci v mexickém státě Michoacán, kde gang operuje, zanedbává. Civilní ozbrojené skupiny odmítají odzbrojení, které vyžaduje vláda, a také upozorňují, že El Toro není vůdcem gangu, ale pouze hlavním útočníkem.
Templářští rytíři tvrdí, že tyto civilní „sebeobranné“ skupiny, jak se také nazývají, jsou spjaty s drogovým kartelem Nová generace ze státu Jalisco, s nímž je michoacánský gang v konfliktu. Sebeobranným skupinám se podařilo obsadit města Paracuaro, Antunez a v polovině ledna i Nueva Italia. Jejich cílem je dostat se až k hlavnímu sídlu Templářských rytířů v Apatzinganu. I proti civilním ozbrojeným skupinám je nicméně kladen odpor ze strany místních obyvatel, kteří se je neúspěšně pokoušeli z měst vypudit. Templářští rytíři prohlašují, že jejich záměrem je zajistit bezpečnost v Michoacánu a chránit jeho obyvatelstvo před vydíráním, únosy a násilím. Gang je jedním z hlavních drogových kartelů pašující pervitin a marihuanu do USA.
Za deset dní po zásahu mexických ozbrojených jednotek v Michoacánu byl zadržen syn hlavního vůdce Nemesia Osegury Cervantese kartelu v Jaliscu. Jak již bylo řečeno, kartel z Jalisca je v konfliktu s Templářskými rytíři o moc nad strategickými body jejich kriminálních aktivit. Zásah byl v souladu se strategií mexické vlády zajistit bezpečnost v oblasti Michoacánu, kde se rozhořely nepokoje jednak vlivem války mezi zmíněnými drogovými gangy a jednak zapojením civilních sebeobranných skupin do boje proti gangům. Úkolem zadrženého syna vůdce gangu z Jaliscu bylo podle odborníků nakupovat a prodávat drogy v USA a domlouvat vraždy. Spolu s ním byli zadrženi další čtyři členové gangu. Zabaveno bylo kromě zbraní také v přepočtu 2,3 milionu dolarů. Experti poukazují na velkou pravděpodobnost napojení Nové generace na drogový kartel ze státu Sinaloa.
Autoři: Michaela Klíčníková a Pavel Vinkler, studenti bezpečnostních a strategických studií, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
