Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za měsíc květen.

Kolumbie

Mírová jednání s FARC

Jako i v uplynulých měsících informujeme o vývoji mírových jednání s největší guerillovou skupinou operující v Kolumbii FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Columbia). Nejvýznamnějším zvratem se stalo bombardování složek FARC, která po útoku zrušila jednostranné příměří vyhlášené v prosinci minulého roku. V průběhu května došlo ke třem zásahům ze strany kolumbijských bezpečnostních složek. Ještě do poloviny dubna platilo složení zbraní deklarované vládou, to však bylo odvoláno po incidentu vyvolaném FARC. Ta mimo jiné přidala mezi své požadavky zapojení ELN (Ejército de Liberación Nacional), druhou nejvýznamnější guerillovou skupinu, do vyjednávacího procesu. Prezident Juan Manuel Santos zprostředkoval setkání lídrů obou skupin, ale se zapojením ELN do mírového procesu nesouhlasí.

Poslední kolo vyjednávání, jehož tématem byly reparace obětem padesátiletého konfliktu, skončilo bez vzájemné dohody. Nejpalčivějším problémem je v tomto případě beztrestnost za činy spáchané příslušníky FARC, kterou požadují její zástupci. Započetí nového kola vyjednávání ve druhé polovině května zahájila FARC ujištěním, že nehodlá jednání přerušit, ale trvá na vyhlášení oboustranného příměří. Prezident Santos je ale v tomto ohledu neústupný a svým jednotkám nařídil pokračovat v operacích proti FARC. Analýza nezávislé nadace Paz y Reconciliación ukázala, že složení zbraní ze strany FARC mělo za následek 90% snížení četnosti operací skupiny. V případě oboustranného příměří by podle vlády FARC využila situace k znovuvyzbrojení a posílení svých řad.

Výraznou finanční ztrátu FARC patrně způsobily kolumbijské ozbrojené složky, když v polovině května zorganizovaly operaci Anostomus, jejímž cílem bylo ukončení nelegální těžby v Amazonském pralese. Během akce zatkla 59 osob, z nichž 12 patřilo k FARC. Podle ministra obrany připravil zásah FARC o přibližně osm milionů USD, které by výrazně přispěly k financování její činnost a zbrojení. K těžbě zlata a dalších kovů docházelo v 63 nelegálních dolech na hranici mezi Brazílií a Venezuelou.

Sesuv půdy

Obyvatele oblasti Salgar na severu Kolumbie postihl následkem silného deště sesuv půdy. Záchranáři prohledávali úžinu dlouhou 45 km na řece Liboriana, jejíž rozvodnění způsobilo přírodní katastrofu, která si vyžádala nejméně 78 obětí. Na záchranné operaci se podílelo pět vrtulníků, čtyři vojenské vozy a 171 příslušníků záchranné policie. Lavina bahna zasáhla také rozvody vody, zemního plynu a elektřiny.

Venezuela

Rusko investuje 14mld. do ropného průmyslu Venezuely

Venezuela se dohodla na investici v hodnotě 14 miliard USD s ruskou ropnou státní společností Rosneft. Informaci tisku sdělil venezuelský prezident Nicolas Maduro, který uvedl, že investice přispěje ke zdvojnásobení produkce ropy, ale poputuje také do oblasti těžby zemního plynu. Rosneft je nejvýznamnějším partnerem venezuelské ropné společnosti PDSVA (Petróleos de Venezuela) v tzv. projektu Magna Reserva. Jedná se jedno z největších ložisek nekonvenční ropy břidličných písků Orinoco o velikosti 55 314 km². Z oblasti se vytěží 1,35 milionu barelu ropy denně.

Venezuela je jako jeden z největších světových exportérů ropy členem skupiny OPEC a její příjmy závisí z 95% na exportu ropy. Ceny ropy vsak za uplynulé měsíce výrazně poklesly a ekonomická krize ve Venezuele se prohlubuje. Investice od ruského partnera proto přináší naději na oživení státni ekonomiky. Mezi lety 2010 až 2014 investoval Rosneft pouze zlomek nově dohodnuté částky, 1,8 miliard USD. Na konci roku 2014 byla mimo jiné uzavřena dohoda PDSVA s Rosneftem ohledně dodávek surové ropy a ropných produktů po dobu pěti let.

Dva dny po oznámení investiční dohody oznámila Agentura Reuters, ze Rosneft projevil zájem o zvýšení svého podílu ve společnosti Petro Monagas o 23% na konečných 40%, což je maximální možný podíl zahraničního společníka působícího v této jihoamerické zemi.

Hromadný hrob na hranici s Kolumbií

Na začátku měsíce byl nalezen ve státě Táchira na hranici s Kolumbií hromadný hrob s dvanácti těly. Venezuelské autority potvrdily, že se jedná o oběti paramilitaristických skupin. Oběti byly podle vyšetřovatelů usmrceny střelou do hlavy. Těla byla nalezena svázána ostnatým drátem a nesla stopy po mučení. Zatím není jasné, zda se jedná o Venezuelce či Kolumbijce. Podle místního starosty lze očekávat, že budou v této oblasti nalezeny další hromadné hroby. Do oblasti, kde se vyskytuje vysoka aktivita paramilitaristických skupin, byla vyslána speciální vyšetřovací komise. Statistiky uvádějí Venezuelu na druhém místě z hlediska výskytu obětí vražd v poměru k počtu obyvatel. Neslavné první místo patří Hondurasu.

Mexiko

Narkoblokády ve čtyřech mexických státech

Bezpečnostní situaci neměl stát ani v měsíci květnu v mnoha oblastech pod kontrolou. Ve státě Guerrero si na úkor obyvatel města Chilapa vyřizovali účty příslušníci gangu Los Adrillos s rivalskými Los Rojos a unesli až třicet mužů. Podle výpovědí zasažených rodin se ozbrojení únosci představili jako místní policie a tvrdili, že přišli ukončit probíhající boj mezi gangy. Únosy se odehrály v průběhu jednoho týdne, během kterého rovněž zaútočili na členy policie, jež podle Los Adrillos měla vazby na Los Rojos, které odzbrojovali, přestože byl vstup do města hlídán vojáky. Ti byli však podle výpovědí v menšině, ozbrojenců mělo být až tři sta. Týden po té byla v okolí nalezena tři potrhaná těla, dosud však nebyla zjištěna identita obětí.

Kartel Jalisco Nueva Generación zase demonstroval svoji moc útoky rovnou ve čtyřech mexických státech, Jalisco, Michoacán, Colima a Guanajuato. Kartel vytvořil 39 blokád na silnicích prostřednictvím útoků na prostředky hromadné dopravy. Útočníci údajně v tichosti začali polévat autobusy hořlavou kapalinou a bez prodlení vozidla zapálili. K tzv. narkoblokádám se kartel uchýlil po incidentu, kdy byl jeho konvoj spatřen vojenským vrtulníkem, který byl následkem střelby nucen nouzově přistát. Přestřelku nepřežili tři členové posádky vrtulníku.

Kartel Nueva Generación se stal prioritním cílem národní bezpečnostní strategie po alarmujícím incidentu s narkoblokádami. Státní bezpečnostní složky se soustředily v poslední době především na boj proti kartelu Templářští rytíři, což dle analytiků otevřelo prostor organizovanému zločinu jinde. Zvýšená agrese kartelu koreluje s velkými zásobami zbraní, které podle expertů ovlivňuje nedostatečná kontrola ze strany Spojených států amerických. Mezi experty však zároveň existuje názor, že v průběhu dvou až tří let dojde k fragmentaci kartelu, tak jako tomu bylo i v případě Los Zetas či Templářských rytířů. V posledních dvou letech padlo za oběť ozbrojenému zločinu přes 70 veřejných činitelů.

Brazílie

Modernizace ozbrojených sil pokračuje i přes rozpočtová omezení

Brazilské námořnictvo obdrželo 28. května od společnosti Embraer první kus modernizovaného letadla AF-1B Skyhawk. Devět jednomístných strojů a tři trojmístné mají tvořit páteř brazilského námořního stíhacího letectva až do roku 2027, přičemž sloužit mají především z v současnosti modernizací procházející letadlové lodi Sao Paulo. Pozemní armáda pak v blízké době očekává dodání prvního kusu modernizovaného obrněného transportéru Urutu. Podle smlouvy z roku 2014 by jich mělo tímto procesem projít do konce roku 2016 celkem dvacet, hlavním prvkem celé modernizace je zastavění nového powerpacku.

Brazilské ozbrojené síly však zřejmě čeká krušná doba. 22. května totiž brazilský ministr obrany Jacques Wagner oznámil, že z důvodu ekonomických potíží státu je nutné obranný rozpočet na letošní rok snížit o celou jednu čtvrtinu, tedy z plánovaných 7,3 miliard amerických dolarů na 5,4 miliardy. Díky tomu dojde zřejmě ke zpoždění některých plánovaných zbrojních programů. Šetření se projeví i na nasazení brazilských vojáků v zahraničních misích, jejich počet na Haiti, kde působí v rámci stabilizační mise OSN MINUSTAH, bude snížen z 1343 na 850.

Dilma Rousseff přece jen do Bílého domu

Dilma Rousseff se ve Washingtonu setká s Barackem Obamou. Stane se tak 30. června tohoto roku, téměř dva roky poté, co brazilská prezidentka svou chystanou návštěvu na rok 2013 zrušila. Důvodem byl skandál americké tajné služby NSA, která měla brazilskou hlavu státu, mimo jiných světových státníků, odposlouchávat. Tyto události tehdy značně zhoršily vzájemné vztahy Brazílie a USA a zřejmě stály i za neúspěchem amerického Boeingu v tendru na nová stíhací letadla pro Brazilské letectvo. Hlavy státu by spolu měly jednat především o bezpečnostní spolupráci, vzdělávání, výměně technologií a usnadnění cestování mezi oběma zeměmi.