Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za měsíc duben.

Argentina

Strategické utužování vztahů mezi Argentinou a Ruskem

Ve dnech 22. až 23. dubna navštívila argentinská prezidentka Cristina Fernandez de Kirchner Rusko. V Moskvě se setkala se svým protějškem, prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým vyjednala několik smluv. Podepsáno bylo memorandum o porozumění, podle kterého má ruská společnost Rosatom postavit šestý blok jaderné elektrárny Atucha (dostavbu čtvrtého a pátého bloku dohodla Fernandez nedávno v Číně). Společnost Gazprom má pak podle podobné dohody ve spolupráci argentinských firem rozvinout těžbu ropy v některých nalezištích v Patagonii.

Žádná z těchto smluv ale není závazná a vyžaduje ještě další vyjednávání. Jak totiž zdůrazňují Financial Times, primárním ruským zájmem v Latinské Americe není v současnosti investovat peníze, kterých mu také kvůli ekonomickým sankcím euroatlantických zemí moc nezbývá, ale najít spolehlivé spojence, jejichž podpora by se dala využít například při hlasování na půdě OSN. Argentinská prezidentka v tomto směru podnikla kroky už minulý rok, kdy vyjádřila podporu ruské anexi poloostrova Krym. Prezident Putin nyní na oplátku vyjádřil své sympatie argentinskému nároku na Falklandské/Malvínské souostroví. Jediným hmotným úspěchem návštěvy je tedy nakonec závazná smlouva, podle které Rusko v Argentině postaví vodní elektrárnu Chihuido.

Chile

Letectvo posílily další Herculesy

V Chile přistál první ze dvou objednaných dopravních letadel Hercules verze KC-130R, která je uzpůsobena jak k přepravě, tak i ke vzdušnému tankování. Jihoamerická země Herculesy získala z USA, které jí letadla nabídly ze svých přebytků za symbolickou cenu 700.000 dolarů za kus. Spolu s již třemi provozovanými letadly stejného typu mají tyto stroje pomoci Chilskému letectvu překlenout období, než budou k dispozici nová brazilská dopravní letadla KC-390, o které v minulosti chilská vláda projevila vážný zájem. Kvůli zpoždění, které ale v současnosti program z důvodu nedostatku financí nabírá, a kvůli vytíženosti výrobní linky, jenž bude muset uspokojit objednávky z několika zemí, je ale možné, že Herculesy budou v Chile ještě několik dalších let tvořit páteř dopravního letectva.

Peru

Prohlubování vojenské spolupráce s Jižní Koreou

V polovině dubna navštívil jihokorejský premiér Park Geun-Hye v rámci své cesty po Latinské Americe Peru. Hlavním tématem schůzky s jeho protějškem, prezidentem Ollanta Humalou, byla probíhající spolupráce v oblasti vojenských letadel. Jak jsme informovali v Novinkách z listopadu minulého roku, Andská země tehdy z Jižní Koreje získala první dva turbovrtulové cvičné/bojové stroje KT-1. Celkem šestnáct jich pak má být z dodaných dílů zkompletováno přímo v Peru. Korejci v minulosti jihoamerické zemi také darovali osm podzvukových letadel Cessna A-37 Dragonfly s několika motory. Vojenská kooperace obou zemí by ale časem mohla být ještě větší. Peruánské letectvo totiž v nejbližších letech plánuje letouny Dragonfly nahradit, v roce 2025 pak má v plánu vyřadit i nadzvuková letadla Mig-29 a Mirage 2000. V rámci tohoto modernizačního procesu nabídl prezident Park Geun-Hye Peru prodej 24 kusů jihokorejských nadzvukových letadel FA-50 v ceně 1 miliardy amerických dolarů. Tento typ, ačkoliv primárně koncipován jako cvičný, je díky svým výkonům řazen mezi lehká stíhací letadla a díky své pokročilé avionice by mohl zastat roli právě letadel Mirage 2000. Je zajímavostí, že v letectvu Jižní Koreje nahrazuje jak americká lehká stíhací letadla F-5, tak právě i typ A-37 Dragonfly.

Peru má nového předsedu vlády

Novým peruánským premiérem byl 2. dubna jmenován bývalý ministr obrany Pedro Cateriano. Ve funkci nahradil Anu Jara, která byla poslední březnový den jako první v historii země i přes nesouhlas prezidenta Humaly odvolána parlamentem, v němž má převahu opozice. Důvodem odvolání je aféra týkající se zneužití tajných služeb ke sledování vlivných politiků a jiných vlivných peruánských osobností. Podle BBC je současná politická krize v zemi zatím největší, jaké musel prezident Ollanto Humala od svého nástupu do úřadu v roce 2011 čelit. Jelikož je země prezidentskou demokracií a premiér tedy nemá žádné významné exekutivní pravomoci, odvolání Any Jara se dá spíše považovat za revoltu proti němu. Zároveň jde o jasnou ukázku posilování opozice před prezidentskými volbami, které se v zemi budou konat příští rok, a ve kterých už Humala kvůli ústavním pravidlům nebude moci usilovat o znovuzvolení.

Bolívie

Ministr obrany odvolán kvůli nevhodnému oblečení

Ze své funkce byl prezidentem Evo Moralesem prvního dubna odvolán bolívijský ministr obrany Jorge Ledezma. Ačkoliv se to může zdát jako aprílový žert, hlavním důvodem bylo jeho nevhodné oblečení při předávání humanitární pomoci chilským úřadům, které se potýkaly s ničivými povodněmi. Jako nemístná a kontroverzní provokace byla vyhodnocena jeho vesta s nápisem „Moře patří Bolívii“. Jde o odkaz na tzv. pacifickou válku z konce 19. století, ve které přišla Bolívie právě na úkor Chile o přístup k Tichému oceánu. I přes to, že se jedná o událost více než sto let starou, na bolívijské straně stále vzbuzuje emoce. Prezident Morales například v roce 2013 ve sporu o toto území žaloval Chile u mezinárodního soudu v Haagu. Ledezma prohlásil, že svým chováním nechtěl nikoho provokovat. Ve funkci byl nahrazen Reymi Ferreirou.

Mexiko

Bezpečnostní složky odrážely útoky gangů

V Mexiku ve státech Jalisco a Tamaulipas čelili v měsíci dubnu státní ozbrojené složky přinejmenším dvěma útokům kriminálních gangů. V obou jmenovaných oblastech působí jedny z nejvýznamnějších mexických drogových kartelů, Nová generace v Jaliscu, Zetas a Golfský kartel v Tamaulipas. Během přestřelky ve státě Jalisco na začátku dubna bylo zabito 15 policejních příslušníků. V polovině měsíce pak došlo k útoku na členy státních ozbrojených sil v tamaulipaském městě Reynosa v reakci na zadržení lídra Goflského kartelu zvaného „El Gafe“. Ozbrojení civilisté kromě střílení po bezpečnostních složkách vytvořili ve městě blokády ze zapálených aut, situaci se podařilo uklidnit během odpoledne a patrně nedošlo ke ztrátám v řadách federálních sil.

Mexický prezident Enrique Peña Nieto slíbil při stupu do funkce v prosinci 2012 obnovit pořádek v zemi a zvýšit bezpečnostní situaci. Poměrně časté zprávy o nalezení hromadných hrobů či aktivitě drogových kartelů však nenasvědčují valnému úspěchu jeho snažení.

Kolumbie

V minulém vydání novinek z Latinské Ameriky jsme informovali o důležitých pokrocích dosažených v březnu za jednacím stolem mezi kolumbijskou vládou a guerillovou skupinou FARC. Strany se jednak dohodly na společné akci odminování části teritoria a jednak vláda prohlásila, že na měsíc ukončí bombardování složek FARC a toto příměří dokonce na začátku dubna prodloužila. V polovině dubna se však situace obrátila kvůli deseti zabitým armádním vojákům, což prezident Juan Manuel Santos označil za cílený útok FARC. Okamžitě tak odvolal v březnu vyhlášené jednostranné příměří. Prezident Santos navíc zpochybnil možnost oboustranného příměří, dokud nebude vyjednávání zcela u konce.

Mírová jednání trvají od listopadu 2012 a dosud byla dosažena shoda nad otázkami pozemkové reformy, politického začlenění FARC a obchodu s drogami. Významnou roli hraje v procesu skandál kolumbijských bezpečnostních složek odhalený v roce 2008. Příslušníci státních bezpečnostních sil uměle zvyšovali počty dopadených členů FARC vražděním civilistů, které později vydávali za vojáky revolucionářských sil. Civilisté, většinou mladí muži z bogotských slumů či bezdomovci, byli zlákáni dobře placenou pracovní nabídkou do provincie na severu Kolumbie, kde byli usmrceni a jejich těla převlečena do uniforem bojovníků FARC.

FARC ostře sleduje vývoj vyšetřování kolumbijských armádních příslušníků, které by mělo být dovršeno do konce roku 2015, a má podle ní zásadní význam pro postup v mírových jednáních, neboť se ukáže, jak stát potrestá viníky z vlastních řad.