Kompletní přehled a analýza nejdůležitějších událostí z Latinské Ameriky za měsíc duben 2/2.
5. 4. – Argentina: Ničivé povodně si vybraly daň na lidských životech
Argentina byla počátkem dubna postižena ničivými povodněmi. Důvodem byly prudké deště, kdy za dvě hodiny spadlo až 40 centimetrů srážek. Katastrofa postihla až 350.000 místních obyvatel, nejhorší byla situace v okolí velkoměst Buenos Aires a La Plata. Úřady zatím hlásí 56 mrtvých s tím, že jejich počet může stále ještě narůstat. Díky chaosu, který během povodní nastal, došlo i k několika případům rabování, při jejich potlačování byli zraněni tři policisté. Na místo se vydala i argentinská prezidentka Fernandez, která dorazila do nejvíce postižených oblastí a snažila se tak lidem dodat odvahu při čelení této katastrofě.
http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-22023196
14. 4. – Kolumbijský pokus vyrovnat oběti paramilatiristických skupin
Šedesáti kolumbijským rodinám budou navráceny pozemky, o které přišly rukou bratří Castañů, kteří jsou zakladateli paramilitárních skupin v Kolumbii a byli silně navázáni na obchod s drogami v oblasti Urubá, která je proslulá činností Medellínského kartelu Pabla Escobara. Ve středu 11. dubna se ve jménu vyrovnání uskutečnil symbolický akt, kterému byl přítomen kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Bratři Castañové si v devadesátých letech vybudovali pověst skupiny řídící regionální spravedlnost srze násilí a únosy. V roce 1991 uskutečnili tzv. plán pro pacifikaci oblasti Urabá, v rámci něhož věnovali tisíce hektarů půdy chudým vesničanům za velmi omezených vlastnických podmínek, které mimo jiné zakazovaly majetek prodat. Po smrti vedoucího člena klanu Castañových, Fidela, se bratři s touto politikou rozhodli skončit a pozemky majitelům zabavili. Ti, kteří se takovému postupu vzpouzeli, byli přinuceni se svého majetku zbavit – prodat neexistující osobě a pozemek spálit. Odškodňování obětí má napomoci zákon o obětech, který byl přijat v únoru 2012, podle nějž se postižení vlastníci mohou přihlásit o navrácení pozemků. K řešení velké množství případů se ale nedostane, kvůli ozbrojeným skupinám, stále držících v rukou dostatečnou moc v regionu. Uchazeči o restituci majetku se tak v důsledku své žádosti stávají oběťmi vyhrožování či rovnou vraždy.
http://internacional.elpais.com/internacional/2013/04/11/actualidad/1365664098_618262.html
http://www.milenio.com/cdb/doc/noticias2011/fa6a3035b9cb09899475cc2077633f73
18. 4. – Venezuela: Konečný verdikt nad těsnou prezidentskou volbou
Obyvatelé Venezuely jsou postaveni před konečný verdikt nad nedávnou prezidentskou volbou. Nicolás Maduro se stává prezidentem, ačkoli opozice volala po přepočítání těsných volebních výsledků. Maduro získal 50.8% hlasů, s tím, že vrchní soudkyně Luisa Morales zamítla možnost manuálního přepočtu. Chávezova politická linie tak zůstává zachována, nicméně je vhodné nadále sledovat politický vývoj ve vnitřně rozpolcené jihoamerické ropné velmoci. V reakci na výsledek voleb propukli na několika místech drobné násilnosti a o život přišlo dle odhadů nejméně 8 lidí. Spojené státy prozatím pozdrželi oficiální uznání nového kabinetu, na což Maduro kontroval ostrou rétorikou po vzoru svého předchůdce.
http://edition.cnn.com/2013/04/17/world/americas/venezuela-elections/index.html?hpt=ila_c1
http://edition.cnn.com/2013/04/14/world/americas/venezuela-elections/index.html?hpt=ila_c1
http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-22194611
26. 4. – Růst vojenských výdajů v Jižní Americe
Celkový objem peněz vydaných na vojenské účely se v Jižní Americe v roce 2012 oproti předchozímu roku opět zvýšil. K největšímu procentuálnímu nárůstu došlo v Paraguayi a Venezuele, kde byl vojenský rozpočet navýšen o zhruba 43%, respektive 42%. Největší výdaje na ozbrojené síly měla v roce 2012 Brazílie, která je v tomto ohledu s částkou zhruba 33,1 miliardami amerických dolarů na jedenáctém místě v pomyslném světovém žebříčku. Celkovému trendu se ale vymyká, neboť je tato částka asi o 5% nižší než v minulém roce. Rostoucí výdaje jsou ve většině zemí zdůvodňovány hlavně modernizací zastaralé techniky.
http://www.bbc.co.uk/portuguese/noticias/2013/04/130425_gastos_militares_lk.shtml
http://www.sipri.org/research/armaments/milex/milex_database
27. 4. – Krvavá bitva v mexickém vězení
Při násilném střetnutí dvou znepřátelených skupin v mexickém vězení v centrálním státě San Luis Potosi zemřelo 13 vězňů. Zraněno bylo několik desítek dalších, mnoho z nich vážně. Chovanci státní věznice proti sobě použili podomácku vyrobené nože a tyče. Potyčku vyvolal člen jedné ze skupin, který podle agentury AP „obtěžoval“ jednoho ze svých rivalů. Úřadům trvalo několik hodin, než se jim situaci podařilo stabilizovat. Podobné události nejsou v Mexiku nic výjimečného. Tamní vězení jsou totiž z velké části ovládána členy drogových gangů a státní úřady v nich mají jen omezenou moc.
http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-22327439
28. 4. – Obama míří do Mexika, top témata zaplňují agendu
Na setkání Baracka Obamy a mexického prezidenta Enrique Peňa Niety, které se uskuteční 2. května, dojde k projednání nových preferenčních oblastí ve vztahu Spojených států a Mexika. Předchozí vláda Felipe Calderóna, která v roce 2006 vyhlásila otevřený boj proti obchodu s drogami, do značné míry ovlivnila vztahy s USA, které byly do té doby charakteristické převládající ekonomickou povahou. Za Calderóna ovšem došlo k výraznému odklonu od ekonomických záležitostí a kladení důrazu na bezpečnostní složku vztahu. Obě země spolupracovaly při náročném boji proti drogovému organizovanému zločinu a ani vláda nového prezidenta Niety nemá v úmyslu s tímto trendem skončit. Obě země totiž považují za klíčové, aby spolu vzájemně pracovaly na budování bezpečnosti. Přesto má Nietova vláda odlišné představy o americko-mexických vztazích než ta předchozí. Zejména by mělo znovu dojít k posílení ekonomických vazeb, zároveň má mexický prezident v plánu představit návrh upravující dosavadní protidrogovou spolupráci. Podle návrhu by mimo jiné byla upravena struktura sdílení informací, kdy by předchozí systém vzájemně přímo komunikujících orgánů byl centralizován na ministerstvo vnitra.
http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-22380057
http://internacional.elpais.com/internacional/2013/05/02/actualidad/1367466196_749245.html
http://internacional.elpais.com/internacional/2013/03/28/actualidad/1364426160_650458.html
28. 4. – Mexičtí novináři volají o pomoc
Ve 14 městech Mexika se uskutečnily demonstrace proti neúnosné situaci, ve které se nachází žurnalisté, jejichž životy jsou kvůli jejich činnosti v ohrožení. V pořadí už druhá manifestace, která se poprvé konala v roce 2010 pod názvem „Chceme je živé,“ byla uspořádána v den výročí vraždy novinářky Reginy Martínez, která byla před rokem uškrcená nalezena ve vaně. Martínez pracovala pro časopis Proceso ve státě Veracruz, které je nechvalně vyhlášeno nejnebezpečnější oblastí pro novináře. Situace v zemi je skutečně velmi vážná, podle Národní komise pro lidská práva bylo od roku 2000 zabito 81 žurnalistů. K eskalaci násilí došlo vyhlášením války proti obchodu s drogami v roce 2006 bývalým prezidentem Felipem Calderónem, s jeho odchodem a nástupem Enriqueho Peñi Niety se však situace nezlepšila. V roce 2013 došlo k již dalším 50 útokům, čímž se situace zhoršuje o 20% oproti minulému roku. Případ Reginy Martínez byl nejprve vyřešen odsouzením Jorgeho Antonia Hernándeze Silvy, proti tomuto výsledku se však měsíčník Proceso odvolal a požaduje případ znovu vyšetřit.
http://internacional.elpais.com/internacional/2013/04/28/actualidad/1367185015_021206.html
http://www.elnuevoherald.com/2013/04/28/1465186/periodistas-mexicanos-exigen-seguridad.html
