Přehled a stručná analýza bezpečnostního dění z Latinské Ameriky za měsíc březen.
Vývoj krize ve Venezuele
Násilné protesty ve Venezuele pokračují a přinesly další oběti, jejichž počet je téměř dvojnásobný oproti minulému měsíci. Mezi 39 oběťmi demonstrací jsou členové opozice i vojáci Národní gardy. Kromě zadrženého Leopolda Lopeze došlo k zatčení dalších důležitých opozičních představitelů. Do vězení šli hned dva pro-opoziční starostové obcí San Cristobal a San Diego za podněcování násilí a podporu násilných protestů.
V současné době také probíhají snahy o zbavení imunity opoziční poslankyně Maríi Coriny Machadové. Ta byla vyslaná v rámci delegace na konferenci Organizace amerických států (OAE), kde jí však nebylo umožněno pronést svůj projev, kterým chtěla upozornit na represivní politiku Madurova režimu. Z důvodu působení na konferenci jí byl zrušen poslanecký mandát, který se podle rozhodnutí předsedy poslanecké sněmovny neslučuje s úlohou Machadové na konferenci OAE. Kromě toho, že Machadová označila tento krok za protiústavní, oznámila také, že je nyní ještě odhodlanější než dříve bránit cíle opozice. Na konferenci v OAE bylo mimo jiné jejím záměrem prosadit zahraniční misi na mediaci krize.
S mediací mezitím začala UNASUR (Unie jihoamerických národů), která založila speciální poradní komisi složenou z ministrů zahraničí, jež bude doprovázet dialog venezuelské vády s opozicí. Unie již vydala zprávu z rozhovorů se zástupci vlády i opozice, v níž uvedla ochotu obou stran k dialogu.
K situaci ve Venezuele se při své cestě po Latinské Americe vyjádřil také americký viceprezident Joe Biden. V rozhovoru s chilským deníkem El Mercurio obvinil venezuelského prezidenta Nicolase Madura z ostrého porušování lidských práv a rozkolu s demokratickými hodnotami a obvinil jej z házení špíny na USA, místo aby se postavil skutečným problémům. Americký ministr zahraničí John Kerry již prohlásil, že USA jsou „v případě nutnosti (tj. pokud nedojde řádnému dialogu, pozn. red.) ochotny uvalit sankce.“
Americký španělsky psaný deník El Nuevo Herald přinesl zajímavou informaci o roli Kuby ve vládních represích během demonstrací. Dle zdrojů deníku koordinují tyto kubánské skupiny momentálně sídlící ve Venezuele pro-režimní paramilitantní složky. Mají se zaměřovat především na bezpečnost okolo prezidentského paláce a kromě toho by měly mít na starost také plánování budoucího zatýkání opozičních členů. Jejich cílem je podle všeho naplnit strategii, která má vystupňovat strach obyvatelstva a především mezi demonstranty. K tomu využívá ať už násilných potlačení protestů, tak zatýkání předních tváří opozice, jako byl v únoru zadržený Leopoldo Lopez. Bylo také zjištěno, že Národní garda zabavuje lidem vyrobené chrániče, přípravky na neutralizaci účinku slzného plynu a materiál na výrobu Molotovových koktejlů.
9. 3. – Mexický drogový lídr po třetí zabit
Nazario Moreno, jeden z lídrů drogového kartelu Templářští rytíři, zemřel při zátahu mexických bezpečnostních složek na jeho osobu. Mexiko ohlásilo jeho polapení v minulosti už dvakrát, v obou případech se ale ukázalo, že se nejednalo o Morena. Tentokrát byla Morenova totožnost na základě otisků prstů ověřena.
Ukrývající se hlavní lídr Templářských režimů Servando Gómez Martinez, tzv. La Tuta, zatím zůstává na svobodě, zatímco poskytuje rozhovory novinářům. Přesněji řečeno se podařilo (dobrovolně) s La Tutou setkat Guillermu Galdosovi a rozhovor s ním natočit (video zde). Ačkoli se La Tuta skrývá, čas od času se objeví na veřejnosti. Během těchto „odhalení“ mluví s obyvateli Michoacánu, rozdává peníze matkám s dětmi a daří se mu tak získávat sympatie některých z nich. Templářské rytíře vidí jako „nutné zlo, protože kdybychom tu nebyli my (Templářští rytíři, pozn. red.), byla by tu jiná skupina.“
11.3. – Michelle Bachelet podruhé prezidentkou Chile
Poté, co byla v prosinci minulého roku s převahou 62 % nad konkurenční konzervativní kandidátkou Evelyn Matthei ve druhém kole zvolena Michelle Bachelet prezidentkou, se po vypršení funkčního období dosavadního prezidenta Sebastiana Pinery 11.března definitivně ujala své ústavní funkce. Není to poprvé. Bachelet už totiž jako prezidentka této jihoamerické země působila v letech 2006-2010, ústava jí však tehdy opětovnou kandidaturu nedovolila. Nyní před ní stojí výzva v podobě naplnění volebních slibů, v nichž se zavázala řešit závažné problémy země týkající se především dostupnosti zdravotní péče a školství. Ačkoliv je totiž Chile jednou z nejbohatších zemí Latinské Ameriky s hrubým domácím produktem ve výši zhruba 9.500 dolarů na jednoho člověka, jeho obyvatelé jsou dlouhodobě nespokojeni s přerozdělováním prostředků, které je nerovnoměrné.
V zemi také dlouho zuřily studentské demonstrace za lepší a lépe přístupné vzdělání. Ty se minulý rok, kdy bylo do parlamentu zvoleno několik studentských vůdců, relativně uklidnily. 23. března se totiž v Santiago de Chile uskutečnila demonstrace, které se podle pořadatelů účastnilo až sto padesát tisíc lidí. Podle bezpečnostních složek byl ovšem počet demonstrujících mnohem nižší. Protest nebyl podle organizátorů mířen proti nové prezidentce, ale ani na její podporu. Jeho hlavním cílem bylo upozornit na sliby, které Bachellet ve své kampani dala a ukázat, že pokud nebudou dodrženy, lidé jsou stále připraveni vyjít do ulic. Během protestu došlo i k několika střetům s policií, během kterých byli tři příslušníci ozbrojených složek zraněni. Za organizací protestu tentokrát nestojí studentská organizace, která stála za bouřlivými demonstracemi v předchozích letech.
13. 3. – Další brazilští vojáci pro misi OSN v Libanonu
Od poloviny roku 2015 bude v Libanonu nasazeno v rámci mise OSN UNIFIL dalších zhruba 400 brazilských vojáků. V misi už působí jihoamerická fregata Liberal s posádkou. Tentokrát se ovšem jedná o jednotky armády, jejichž úkolem bude především nahradit část španělského kontingentu, která se stahuje. Původně zde chtělo OSN tyto vojáky nasadit už v druhé polovině roku 2014, Brazílie s nimi ale ještě počítá pro zajištění bezpečnosti při nadcházejícím mistrovství světa ve fotbale. Jádro jednotky budou tvořit příslušníci 19. motorizovaného pěšího praporu a 6. pěší brigády, kteří už byli nasazeni v mírové misi OSN na Haiti.
Mise UNIFIL působí v Libanonu od roku 1978, kdy byla zřízena k zajištění bezpečnosti v zemi během Libanonské občanské války. Od roku 2008 byl její mandát rozšířen o možnost podporovat libanonskou armádu v boji proti povstalcům (tzv. peaceenforcement).
16. 3. – Kolumbijská vláda očekává dohodu s kartelem
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos odhaduje dosažení dohody s drogovým kartelem do konce roku 2014. Přestože nechce uveřejňovat jakékoli detaily týkající se projednávaných záležitostí s FARC (Kolumbijské revolucionářské ozbrojené síly), sdělil, že cílem jednání není pokoření této guerillové skupiny, ale rozumná dohoda, díky níž bude mít možnost fungovat v rámci legálních principů, tedy především beze zbraní a násilí. Prezident Santos slibuje dlouhodobý a trvalý výsledek, který vzejde z mírového jednání, pro co se snaží zajistit podmínky už během dialogu s FARC.
Kritici považují Santosův postup vůči FARC za příliš mírný a mají opačný názor na vývoj rozhovorů, který je podle nich zatím neúspěšný a zdlouhavý. Dosažený pokrok rozhovorů je však nelehké hodnotit, vzhledem k tomu, že jsou tajné a postupný vývoj není zveřejňován. Analytici naopak vkládají do probíhajících jednání velkou naději, a to nejen kvůli Santosově umírněné strategii, ale i mezinárodní podpoře, o kterou se zasadily především Venezuela a Kuba.
19. 3. – Cristina Fernandez de Kirchner v Evropě
Argentinská prezidentka Fernandez de Kirchner navštívila v polovině března Evropu. Během své několikadenní cesty se nejprve ve Vatikánu setkala s papežem Františkem, který je argentinského původu. Ten jí v soukromé schůzce věnoval dvě hodiny svého času, kdy podle vyjádření Fernandez diskutovali především o problematice světového míru, ale také nutnosti jednoty Latinské Ameriky. Fernandez poté odcestovala do Paříže, kde se setkala se svým francouzským protějškem Hollandem. S tím jednala především o argentinském dluhu vůči tzv. Pařížskému klubu. Argentina tento dluh nesplácí od roku 2001, kdy ji postihl ekonomický kolaps. Další jednání na toto téma se mají konat v květnu 2014. Mimo to se mezi oběma prezidenty mluvilo i o vzájemné ekonomické spolupráci, přičemž Fernandez zdůraznila především zásoby energetických suroviny, které byly na argentinském území objeveny.
20. 3. – Uruguay přijme propuštěné vězně z Guantánama
Uruguayský prezident Jose Mujica vyhoví požadavku svého amerického protějšku a přijme ve své zemi pět bývalých vězňů z Guantánama. Ti mají podle prezidenta dorazit i se svými rodinami. Barack Obama prohlásil, že chce kontroverzní vězení uzavřít do konce letošního roku. Podle něj totiž zhoršuje mezinárodní obraz Spojených států. Ve věznici, kterou založil v roce 2002 George Bush, je v současnosti drženo na 154 vězňů, převážně jemenského původu. Většina z nich nebyla nikdy z ničeho obžalována, ani proti nim nebylo vzneseno žádné obvinění.
30. 3. – Brazílie: k zajištění pořádku nasazena armáda
V důsledku stále špatné bezpečnostní situace a blížícím se mistrovství světa ve fotbale obsadily jednotky brazilské armády část favely Mare v Rio de Janeiru. Nasazení vojáků si vyžádal sám starosta města Sergio Cabral. Během akce, které se účastnilo na 1000 příslušníků ozbrojených sil vyzbrojených obrněnými transportéry, bylo zabaveno velké množství zbraní a drog. Došlo i ke střelbě, během které byl bohužel zabit patnáctiletý chlapec. Favela Mare patří k jedněm z nejnebezpečnějších v celé Brazílii.
Autoři: Pavel Vinkler, student bakalářských oborů Bezpečnostní a strategická studia a Politologie a Michaela Klíčníková, studentka magisterského oboru Mezinárodní vztahy, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
