Přehled a analýza bezpečnostního dění z jižní Asie za měsíc září.

AFGHÁNISTÁN

Útok Talibánu na americkou základnu

Na začátku měsíce zaútočila skupina sebevražedných atentátníků Talibánu na americkou vojenskou základnu poblíž hranic s Pákistánem. Útok si nevyžádal žádné oběti z řad amerických vojáků. Hnutí Talibán během několika týdnů vystupňovalo své útoky. Bezpečnost v Afghánistánu se tak s ústupem sil NATO zhoršuje. Zpráva vydaná OSN v červenci zjistila, že úmrtí mezi civilisty se zvýšila o 23 % v první polovině roku 2013 v porovnání s rokem předchozím. Na bezpečnostní situaci v zemi reagovala také strana Právo a spravedlnost. Ta varovala vládu, aby přijala bezpečnostní opatření, protože jinak by mohly být prezidentské a provinční volby, které mají proběhnout příští rok, v ohrožení. Upozornil na to vůdce strany a bývalý ministr vnitra Mohammad Hanif Atmar, který zmínil také nedávné krveprolití v Kandaháru, Kunduzu, Ghazni a v provincii Helmand.

Nová volební aliance

Více než 10 politických stran a desítky občanských sdružení oznámila vstup do volební aliance s názvem „Sdružení národních přátelských vztahů Afghánistánu“ (ANAA). Hlava ANAA Gílání uvedl, že aliance chce odstranit nespravedlnost mířící na obyvatelstvo země a bojovat proti korupci, zabíjení a zločinům. Jednání se podle Gíláního zúčastnili také zástupci Talibánu, které vyzval ke vstupu do sdružení.

Boj proti terorismu jako sdílená odpovědnost

Na 13. summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), který se konal v Beshkiku, prezident Karzáí prohlásil, že i po dvanáctiletém boji proti terorismu představuje tento fenomén stále velkou bezpečnostní hrozbou. Vyzval všechny země, aby se spoléhaly více na sebe než na zahraniční organizace či státy jako NATO nebo USA. Prezident zdůraznil, že válka proti terorismu je sdílená odpovědnost a nelze ji řešit izolovaně. Dále uvedl, že boj lze vést úspěšně jen tehdy, když bude fungovat upřímná spolupráce mezi Afghánistánem a Pákistánem. Karzáí byl vždy známý svým skeptickým postojem vůči mezinárodním organizacím, ale poprvé přímo uvedl, že nemohou zachránit region jako takový vůči násilí. Zvýšenou kritiku na úkor mezinárodních sil působících v zemi lze do určité míry spojovat také s blížícími se volbami příští rok.

Šéf volební komise zastřelen

Šéf volební komise Amanullah Aman byl zastřelen ozbrojenci Talibánu den poté, co varoval před zhoršujícím se stavem bezpečnosti v zemi, která by tak mohla ohrozit prezidentské a provinční volby příští rok.

PÁKISTÁN

Policie bude vyšetřovat Parvíza Mušarafa

Parvíz Mušaraf, bývalý pákistánský prezident, čelí obviněný z vraždy, která se měla odehrát v rámci operace islamistických radikálů Červená mešita v roce 2007. Osmidenní krvavé drama v Islámábádu je považováno za zlomový okamžik politické historie země, kdy radikálové bojovali proti tehdejší vládě. Událost skončila smrtí více než stovky lidí.

Hluboká nedůvěra mezi USA a Pákistánem?

Tajné dokumenty zveřejněné Edwardem Snowdenem odhalují hlubokou nedůvěru mezi Spojenými státy a Pákistánem. Podle Snowdenových informací Washington špehoval především islámábádské jaderné aktivity a mimosoudní popravy. Podle odhalení The Washigton Post byly miliardy dolarů z tzv. „černého rozpočtu“ vynaloženy na sledování jednoho z klíčových spojenců ve válce proti Talibánu a Al-Kaídě. Tyto informace samozřejmě vzbuzují hněv pákistánské vlády, která se snaží udržet pohromadě jejich vztah s Washingtonem.

Násilí v Péšáváru

Ozbrojenci na začátku září zaútočili na minibus a další dvě vozidla v blízkosti severozápadního města Péšávár. Při útoku zahynulo 9 lidí. Za dalších 14 dní výbuch bomby v autobuse na předměstí Péšáváru zabil nejméně 19 lidí a zranil 45 osob.

Osvobození pákistánských vězňů

Ve snaze zlepšit napjaté vztahy s Afghánistánem, pákistánská vláda osvobodila skupinu sedmi vězňů hnutí Talibán v souladu s žádostí prezidenta Hamída Karzáího z minulého měsíce. Afghánské ministerstvo zahraničních věcí propuštění vězňů uvítalo jako sice pozitivní, ale malý krok k usmíření. Dále bylo pákistánským ministrem zahraničí potvrzeno také propuštění Mullaha Barádara, zakladatele a bývalého vůdce Talibánu, které má pomoci oživit afghánská mírová jednání.

Pákistán se rozhodl vést debaty s Talibánem

Pákistánské politické strany dosáhly 10. záři během dlouho očekávané konference všech stran (All Parties Conference – APC) jednomyslného usnesení o zahájení jednání s militanty Talibánu. Předseda konference, premiér Nawaz Sharif, prohlásil, že dialog je nezbytnou podmínkou, pokud chce země dosáhnout mír v nestabilních kmenových oblastech. Představitelé stran se ale také shodli na tom, že pokud rozhovory nepřinesou očekávané výsledky, vláda použije proti povstalcům sílu.

Zemětřesení si vyžádalo přes 515 obětí

Pákistánská provincie Balúčistán byla na konci září zasažena zemětřesením o síle 7,7 stupně Richterovy škály. Více než 500 lidí přišlo o život a zřítilo se asi 90 % domů.  Následovala další vlna otřesů o síle 6,8 stupně, která si vyžádala další oběti na životech. Úřady zatím neznají přesnou výši škod. Situaci komplikuje špatná infrastruktura oblasti a pomalá odezva pákistánské vlády. Zemětřesení vytvořilo u pobřeží Arabského moře několik desítek metrů dlouhý ostrov. Do několika týdnů, či měsíců by však měl podle odborníků zmizet.

INDIE

První indický obranný satelit

Indie vypustila koncem srpna svůj první obranný satelit. Ten by měl pomáhat námořnictvu v monitorování situace na i kolem Indického poloostrova či k získávání elektronických informací. Družice GSAT-7, pro Indii první čistě vojenská družice, měla být vynesena na oběžnou dráhu již v roce 2010, avšak kvůli problémům s nosnou raketou se úspěšný start provedl až nyní.

Číňané na indickém území neoperovali

Ministr obrany Antony popřel zprávy o tom, že by Čína okupovala či jakkoliv omezovala pohyb Indů v pohraničí, na území o rozloze 640 km. Incident se měl údajně odehrát v dubnu letošního roku v regionu Ladakh (přezdívaný „Malý Tibet“). Ten je sice součástí indického území, avšak je oddělen od čínského Aksai Chin Linií aktuální kontroly (LAC). Indie a Čína se v roce 1996 smluvně dohodly, že budou respektovat LAC. Nicméně spolu s hranicí mezi Čínou a indickým státem Arunachal Pradeshje je LAC stále místem, kde je cítit vojenské napětí mezi oběma státy.

Trest smrti pro indické násilníky

Soud vynesl rozsudek smrti nad čtveřicí mužů obžalovaných ze znásilnění a vraždy studentky. Celou událost doprovázela spousta protestů a demonstrací, ve kterých se poukazovalo na postavení žen v indické společnosti a na početné případy znásilnění. Zajímavý článek o znásilňování žen v oblasti Pacifiku přinesl britský list The Guardian.

Agni-V uspěla i v druhém testu

Agni-V, balistická střela dlouhého doletu s potenciálem nést jadernou hlavici a zasáhnout Peking (dosah cca 5000 km) má za sebou druhý úspěšný test. Podle úřadů má být zařazena do arzenálu indické armády nejdříve v roce 2014, nicméně už nyní mluvčí indické Organizace pro výzkum a rozvoj obrany Ráví Gupta prohlásil, že „by ostatní státy neměly vnímat tento pokrok jako ohrožení.”

První mediální fórum

Nové Dillí hostilo 16. září první Indicko-čínské mediální fórum. Jednodenní akce se zúčastnilo na 80žurnalistů a akademiků z více než 40 organizací. Fórum zaštítil indický ministr zahraničních věcí Salman Khurshid, čínský ministr SCIO (State Council Information Office) Cai Mingzhao a čínský velvyslanec v Indii Wei Wei. Důležitým krokem pro zlepšení vztahů těchto dvou “starověkých civilizací” je pochopení, jak funguje mediální systém druhého státu, který následně informuje vlastní občany – jedná se tedy o důležitou sféru. K tomu by měly dopomoci především stáže a užší spolupráce.

Cesta indického premiéra do USA

Indický premiér Manmóhan Singh vystoupil koncem září na 68. valném shromáždění OSN v New Yorku. Ve svém projevu jmenoval řadu problémů na globální úrovni, kterému by mělo mezinárodní společenství čelit. Neopomněl ale také na konflikt v Kašmíru. Indie je podle něj připravena na “nový začátek” vztahu s Pákistánem, který je ovšem podmíněný tím, že “terorismus bující na Pákistánem spravovaném území bude jednou pro vždy ukončen. Zároveň je nutné, aby byly Kašmír a Džammú uznány jako integrální součásti Indie.”

Přítomnost v USA využil indický premiér také k bilaterálnímu jednání s Barackem Obamou ve Washingtonu. Na schůzce řešili pánové širokou škálu témat – od Sýrie, Afghánistánu a terorismu přes obchod, investice až po “silnější, hlubší a širší” kooperaci. Výsledkem je společná deklarace, která navazuje na dokument „New Framework Agreement” z roku 2005, rozšiřující bezpečnostní a obrannou agendu. Obě strany budou nyní obchodovat a spolupracovat na pokročilé a sofistikované vojenské technologii.

Kashmir & Jammu

29. září se v New Yorku sešli premiéři Indie a Pákistánu. Jedná se o první oficiální setkání po třech letech. Manmóhan Singh a Naváz Šaríf, kteří přijeli do New Yorku kvůli Valnému shromáždění OSN, mluvili především o Kašmíru, kde nyní probíhá nová a silná vlna útoků. Indové přitom spustili “anti-infiltrační operaci” a ukončení bojů tedy není na programu dne.

SRÍ LANKA

Diplomatický nátlak na vládu Srí Lanky

Vysoká komisařka pro lidská práva Navi Pillay navštívila koncem srpna Srí Lanku. Po letech snahy OSN o nezávislé vyšetřování údajných válečných zločinů spáchaných vládními silami na konci občanské války v roce 2009 by mohlo dojít k posunu. V dubnu tohoto roku byla prosazena rezoluce v Radě pro lidská práva (HRC), která bez „skrupulí“ kritizuje Srí Lanku a žádá vyšetření zločinů spáchaných oběma stranami konfliktu – vládními silami i Tamilskými tygry. Rezoluce byla podpořena ze strany Spojených států a nynější návštěva vysoké komisařky je vnímána jako zvýšení diplomatického nátlaku vůči Srí Lance. Vládní jednotky jsou obviněné mimo jiné z bombardování nemocnic a uprchlických táborů, manipulace médii a únosů vládních kritiků.

Během návštěvy, jež byla zaměřena na vývoj v poválečných a konfliktem poznamenaných oblastí na severu a východu země, se Navi Pillay setkala například se zástupci Tamil National Alliance, vrcholnými vládními představiteli, prezidentem Radžapaksou i s pozůstalými zabitých Tamilců.

Komisařka je známá svým kritickým postojem k úrovni dodržování lidských práv na Srí Lance. V září bude seznamovat na zasedání v Ženevě členy Rady OSN pro lidská práva o výsledcích její cesty. Vládní představitelé Srí Lanky „nemají co skrývat, budou věnovat velkou pozornost návštěvě komisařky a její závěrečné zprávě a v případě jakýchkoliv nejasností jsou připraveni je okamžitě vyjasnit či opravit.“

Na závěru své cesty přednesla na tiskové konferenci několik vlastních poznatků, vyjádřila potěšení z některých kroků vlády i občanů, zároveň však poukázala na absenci nezávislého vyšetření incidentů na konci občanské války. Detailní zprávu o její cestě můžeme očekávat v březnu příštího roku.

BANGLADÉŠ

Trestní tribunál pokračuje s rozsudky

Bangladéšský Nejvyšší soud letos v srpnu zrušil islamistickou politickou stranu Jamaat-e-Islami. Ta je podle soudu registrována v rozporu se sekulární ústavou. Podle dalších strana “nevěří v bangladéšskou nezávislost a suverenitu a zároveň spáchala vážné zločiny během války o nezávislost v roce 1971. Nemá tedy právo podílet se na vládnutí ve státě”. Již dříve bylo v rámci vyšetřování Bangladéšského trestního tribunálu, který se zabývá válečnými zločiny z války o nezávislost, odsouzeno 6 čelních představitelů strany. K čtyřem z nich odsouzeným k smrti (zbylí 2 byli odsouzeni na doživotí) nyní přibyl Abdul Quader Mollah. Odsouzen k popravě oběšením byl také člen hlavní opoziční strany “Bangladesh National Party”, Salahuddin Quader Chowdhury.

Všechny tyto rozsudky odkryly hlubokou nejednotnost uvnitř společnosti a rozdmýchaly vlny protestů. Protesty se vedou proti rozsudkům i za ně, pořádají se stávky a umírají přitom desítky až stovky lidí. Původním záměrem k vytvoření Bangladéšského trestního tribunálu přitom bylo vyřešení starých křivd. Tříletou činnost tribunálu zatím doprovází skandály a kritika.

Autoři: Andrea Mikutowská a Marek Dvořáček, studenti bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.