Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z jižní Asie za měsíc prosinec.

Pákistán a Afghánistán

Talibán zaútočil na leteckou základnu v Kandaháru, patrolu u základny v Bagrámu a penzion poblíž španělské ambasády

Letiště v Kandaháru, které je také leteckou základnou spojeneckých sil a afghánské armády byla 8. prosince napadena sebevražednými útočníky a ozbrojenci Tálibánu. Zařízení je domovem 2600 koaličních vojáků, okolo 7000 zahraničních kontraktorů, rodin afghánských bezpečnostních sil a letištního personálu. Boje na o letiště trvaly déle než den a vyžádaly si přes 30 zraněných a až 50 obětí, mezi nimiž bylo mnoho civilistů a také dětí. Ozbrojenci Tálibánu během bojů o civilní a rezidenční část letiště napadli také nedaleký trh, kde spustili palbu a zranili 23 lidí. Zlikvidováno bylo všech 11 útočníků.

Na patrolu sil NATO a afghánské armády u základny Bagrám v provincii Parwán byl 22. prosince proveden sebevražedný útok. Atentátník jedoucí na motocyklu se odpálil po najetí do kolony hlídkujících vozidel a zabil 6 amerických vojáků, což zvýšilo počet koaličních obětí za rok 2015 na 25. Zraněni byli další 2 vojáci a jeden kontraktor, všichni z USA. K útoku se přihlásilo hnutí Tálibán.

Na penzion v blízkosti španělské ambasády v ostře střežené diplomatické čtvrti Kábulu zaútočili v noci 11. prosince 4 ozbrojenci Tálibánu. Po odpálení sebevražedného atentátníka v automobilu před branou penzionu následovala přestřelka útočníků s místními speciálními silami a španělskou policií. Boje si vyžádaly nejméně 7 zraněných a životy 4 afghánských a 2 španělských policistů. Všichni ozbrojenci byli zlikvidováni.

Provincie Hílmand v nebezpečí ovládnutí Tálibánem

Tento jihoafghánský region je letitou baštou Tálibánu a centrem obchodu s drogami v Afghánistánu. Boje zde probíhají už měsíce, ale koncem toho posledního se situace začala vyvíjet lépe pro povstalce, kteří v několika dnech zabili více jak stovku afghánských vojáků a podařilo se jim ovládnout okres Sangin, kde obklíčili vojenskou základnu spolu s posádkou. Náměstek hejtmana Mohammad Džán Rasúljár dokonce žádal o pomoc prezidenta Gháního prostřednictvím postu na facebooku, kdy varoval, že pokud nedojde k okamžité intervenci, bude provincie ztracena. Na podporu bylo afghánským silám posláno americké letectvo a britští poradci z nebojové mise. Poslední zprávy hovoří o znovuzískání policejní stanice a okresního úřadu za situace tenčících se zásob z důvodu zaminování klíčové silnice z města Laškar Gáh nástražnými explozivními zařízeními.

Pákistán úspěšně otestoval balistickou raketu středního doletu

Testovaná balistická raketa země-země pojmenovaná Shaheen-III má dolet 2750 km a je schopna nést jak konvenční, tak balistické hlavice. Odpálena byla 11. prosince do prostoru Arabského moře a zasáhla požadovaný cíl, k čemuž vědcům, kteří ji vyvíjeli, pogratulovali prezident Mamnún Hussajn, premiér Nawáz Šaríf a generální ředitel Divize strategického plánování, generál Mazhar Džamil. Ten také zdůraznil, že si Pákistán přeje mírovou koexistenci v regionu a raketa má posílit deterenční kapacity země, jež zajištují strategickou stabilitu jižní Asie.

Indie

Vlaky, jádro, zbraně

Japonský premiér přiletěl do Indie na každoroční schůzku premiérů. Na ní jednal Narendrou Modim o strategických i čistě ekonomických tématech. Hlavní úspěch je nyní dohoda o civilní jaderné spolupráci. Jednání o tomto citlivém tématu pro oba státy – Indie jako vlastník jaderných zbraní nepodepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a naopak Japonsko kvůli zničení Hirošimy a Nagasaki je velkým podporovatelem smlouvy a režimu – po letech konečně dospělo do zdárného konce. Důvod je zcela zřejmý, dříve tento rok totiž byla podepsána indo-americká civilní jaderná spolupráce (přerušená indickými testy jaderných zbraní z roku 1999), která nastavila mechanismy zabraňující užít importovaný jaderný materiál a technologie k vojenským potřebám. Na toto nyní navazuje i Japonsko. Minulý měsíc jsme Vás informovali o energetické situaci v Indii, z níž je zřejmé, jak nutná je pro Indii stavba nových jaderných elektráren.

Dalším důležitým bodem bylo sjednání dohody o stavbě vysokorychlostní železniční dráhy mezi Bombají a Ahmedabadem. Přes 500 km dlouhá dráha bude stát přes 15 miliard dolarů a začít se stavbou by se mělo v roce 2017. Japonské šinkanseny by se pak měly po Indii prohánět kolem roku 2023.

Dále byly podepsány dohody o ochraně dat, která dovoluje výměnu tajných bezpečnostních informací. Podstatná je ovšem dohoda o obranné spolupráci, která do stávajících společných projektů přidává možnost prodeje či transferu obranného vybavení a techniky ale i možnost společného vývoje zbraňových systémů či jejich produkce. Pro japonský obranný průmysl, který byl do nedávna výhradně určen pouze domácímu trhu, se tak otevřel trh největšího importéra zbraní na světě.

Indické námořnictvo dvakrát úspěšně otestovalo novou střelu

Barak 8, společný projekt Izraele a Indie, prošel v posledním měsíci roku úspěšně testováním. Tato nadzvuková protiletadlová naváděná střela středního dosahu (70 až 90 km) je určena hlavně k ochraně námořních plavidel, i když existuje i pozemní model. Střela bude lodě chránit před útoky nepřátelských letounů, vrtulníků i raket. Izrael navíc hodlá střely použít k ochraně ropných plošin před raketami Hizballáhu.

Izraelské námořnictvo již v listopadu ze své korvety typu Sa’ar 5 provedlo stejné testy, jaké indické námořnictvo nyní. Projekt o celkové hodnotě 1,5 miliardy dolarů započal v roce 2006 a nyní má již 4 roky zpoždění. Barak 8 vyráběna indickou státní firmou Bharat Dynamics Limited za přispění řady izraelský firem, její taktické nasazení se očekává v horizontu jednoho až dvou let – nejprve musí být ještě alespoň 3x otestována. Střela bude u Indů nejprve zařazena do arzenálu torpédoborců třídy Kalkata, do budoucna se ovšem počítá, že budou dostupné pro všechny důležité válečné lodě námořnictva, včetně letadlových lodí.

Všechno nejlepší

Indický premiér Narendra Modi se při návratu z Afghánistánu, kde byl otevírat novou budovu parlamentu financovanou a postavenou právě Indií a dovezl 3 bitevní vrtulníky Mi-25 , nečekaně zastavil v Pákistánu. Cílem cesty bylo popřát pákistánskému premiérovi Nawázu Šarífovi k jeho narozeninám. Bylo to tak poprvé za téměř 12 let, co navštívil indický premiér Pákistán, především kvůli vyhroceným sporům o území Džammú a Kašmíru.

I přes tuto výraznou a silně symbolickou spontánní osobní diplomacii, vztahy mezi těmito dvěma státy disponujícími jadernými zbraněmi jsou daleko od idylky. Nevraživost mezi státy je podpořena i nejednoznačným, až schizofrenním, postojem indických představitelů k Pákistánu. Premiérova konzervativní strana BJP navíc vychází z hindského nacionalismu, který je značně agresivně vyhraněn proti Pákistánu. I přesto se v posledních týdnech Modiho administrativa snaží o pozitivnější přístup k Pákistánu, především obchodní, ne ozbrojenou konfrontaci, k níž v menším rozsahu často dochází.