Přehled a stručná analýza bezpečnostního dění z jižní Asie za měsíce leden a únor.

AFGHÁNISTÁN

Setrvání NATO v Afghánistánu na vážkách

Severoatlantická aliance čelí těžkému rozhodování o tom, zda stáhnout všechny své vojáky z Afghánistánu, jestliže prezident Karzáí nepodepíše bezpečnostní dohodu, která by jim umožnila v zemi působit i po roce 2014. Anders Fogh Rasmussen, generální tajemník NATO, zopakoval své varování, že aliance by byla nucena všechny své vojáky stáhnout, pokud smlouva nenabude legální podoby. Dohoda přitom již byla v Afghánistánu přijata, nicméně Karzáí ji stále odmítá podepsat, což zvyšuje napětí mezi oběma jednajícími stranami. Vyjednavači začínají být touto situací frustrováni a zřejmě se chtějí na konci února již definitivně rozhodnout. NATO má v zemi v současné době kolem 57 000 vojáků, přičemž by jejich počet měl po roce 2014 klesnout na 8 000 – 12 000 vojáků. V případě kompletního stažení všech jednotek ze země by mohlo být ohroženo také financování zahraniční vojenské pomoci. Spojené státy se zároveň staví odmítavě k afghánskému plánovanému uvolnění desítky vězňů, které USA považuje za bezpečnostní hrozbu. Afghánistán má dostatek důkazů pouze na to, aby propustil 16 z 88 vězňů, jak tvrdí americká strana. Toto propuštění by tak mohlo nenávratně poškodit vzájemné vztahy.

Hamíd Karzáí v této souvislosti dále uvedl, že by Američané měli začít jednat s Tálibánem, nebo odejít. „Výměnou za tuto dohodu chceme mír pro lid v Afghánistánu. Jinak je pro nás lepší, aby odešli a naše země šla svou vlastní cestou,“ nechal se slyšet prezident na tiskové konferenci. Karzáí dále kritizoval reklamu podporující podepsání smlouvy, která se objevila na televizní stanici Afghan television. Kábul zahájil vyšetřování, kdo je za tento lobbing odpovědný. Prezident uvedl, že se zde mylně interpretuje výsledek jednání Lóji Džirgy, jejichž členové dohodu podepsali v listopadu loňského roku. Panuje však všeobecná shoda, že je nepravděpodobné, aby afghánský prezident bilaterální smlouvu o bezpečnosti podepsal. Někteří se pak domnívají, že další diskuse s Karzáím budou zbytečné a pak je nejlepší volbou čekat na jeho nového nástupce po volbách v dubnu.

Útok Tálibánu v kábulské diplomatické čtvrti

Teroristický útok si vyžádal 22 obětí a byl proveden v oblíbené libanonské restauraci v diplomatické čtvrti. Většina obětí jsou cizinci a čtyři z nich pocházejí z řad zaměstnanců OSN. Při útoku zemřel také libanonský zástupce Mezinárodního měnového fondu (MMF). Libanonská restaurace byla nejprve vyhozena do povětří sebevražedných atentátníkem a poté byla zahájena střelba dalšíma dvěma ozbrojenci hnutí Tálibán. Útočníci byli zastřeleni ochrankou podniku. Barnett Rubin, bývalý americký poradce pro Afghánistán, prohlásil, že se jedná o varování pro mezinárodní společenství a afghánskou vládu. Tálibán evidentně nechce dovolit, aby zahraniční jednotky v zemi zůstaly. Zastánci setrvání cizích vojsk argumentují, že jednotky zajistí bezpečnost v Afghánistánu a také potřebnou infrastrukturu. Podle Rubina by úplné stažení mělo pro zemi katastrofální důsledky.

Hamíd Karzáí tajně jedná s Tálibánem

Podle některých zpráv se afghánský prezident snaží vyjednávat s ozbrojenci z hnutí Tálibán bez vědomí Američanů. V tajných rozhovorech údajně přesvědčuje povstalce k míru s afghánskou vládou. Případné jednání za zády Spojených států by vysvětlovalo také vyhrocený vztah mezi Karzáím a Washingtonem. V případě, že jsou zprávy pravdivé, jedná se poměrně zásadní milník. Hnutí Tálibán bylo před více než deseti lety z Kábulu vyhoštěno.  Afghánský prezident se snažil s militanty navázat kontakt již v listopadu, což bylo údajně neúspěšné a zároveň opakovaně rozhněval americké spojence tím, že odmítá podepsat bilaterální smlouvu s Washingtonem o působení zahraničních sil v Afghánistánu.

Afghánistán propustil 65 vězňů

Vláda v Kábulu se rozhodla propustit 65 vězňů podezřelých z terorismu. Američané však tvrdí, že tito muži, kteří byli drženi v Bagrámu, jsou zodpovědní za desítky útoků a jejich propuštění může narušit bezpečnostní situaci v regionu. Jedná se o další ránu v rámci napjatého vztahu mezi Kábulem a Washingtonem. Američtí vojenští důstojníci uvedli, že 25 zadržených bylo spojeno s používáním domácích bomb a 40 % bylo zapojeno do útoků na afghánské civilisty, místní bezpečnostní síly a mezinárodní vojáky. „Afghánská vláda nese odpovědnost za výsledky svého rozhodnutí,“ uvedlo americké velvyslanectví. Věznice, nedaleko letecké základy Bagrám, byla původně v rukou Američanů, než ji předali afghánským úřadům s příslibem, že zadržení budou stíháni dle afghánského práva. Američané nyní varují, že se propuštění vězni mohou znovu zapojit do boje, přičemž řada z nich má být údajně napojena na al-Káidu.

Tálibán zabil 19 afghánských vojáků

Tálibánští povstalci napadli armádní kontrolní stanoviště ve východní provincii Kunar, přičemž 19 afghánských vojáků zabili a dalších 7 vzali do zajetí. Jedná se o nejhorší incident pro afghánskou armádu za poslední rok. Podle mluvčího guvernéra Abdula Ghaního Musamemho zahájila afghánská armáda operaci s cílem osvobodit zajaté muže. Hnutí Tálibán se přihlásilo k odpovědnosti za útok s tím, že jeden z jejich povstalců byl zabit. Násilí se vůči bezpečnostním složkám od počátku roku 2014 v regionu stupňuje. Prezident Hamíd Karzáí v reakci na útok odvolal plánovanou cestu na Srí Lanku.

Obama varuje před úplným stažením z Afghánistánu

Americký prezident Barack Obama varoval afghánskou stranu před kompletním stažením amerických sil ze země, jestliže prezident Karzáí nepodepíše bilaterální bezpečnostní dohodu. Washington je již dlouhodobě frustrován odmítáním ratifikace ze strany afghánského prezidenta. Karzáí, který ve své funkci končí v dubnu, odmítá podepsat formální dohodu, jež by poskytla právní rámce k setrvání desetitisíců zahraničních vojáků v zemi i po roce 2014 např. pro účely boje proti terorismu. Smlouvu už přitom loni v listopadu odsouhlasila i takzvaná afghánská Velká rada, Karzáí však nadále odmítá připojit svůj podpis a klade další podmínky. Obama zároveň upozornil, že i v případě, kdyby byla smlouva podepsána Karzáího nástupcem, mohla by být mise v menším rozsahu, než je v současné době navrženo.

„Čím déle budeme pokračovat bez bilaterální bezpečnostní dohody, tím náročnější bude plánovat a provádět jakékoli mise v Afghánistánu,“ nechal se slyšet Chuck Hagel, americký ministr obrany. Generální tajemník NATO, Anders Fogh Rasmussen, během zasedání ministrů obrany členských zemí v Bruselu řekl, že jednotky Severoatlantické aliance se chystají na všechny eventuality. Jsou připraveni vytvořit výcvikovou misi, školit, radit a pomáhat afghánským bezpečnostním silám i po roce 2014. Pokud však nebudou mít právní rámec, budou muset stáhnout veškeré vojáky a také vybavení. Ve hře je tedy i takzvaná „nulová varianta“.

PÁKISTÁN

Pákistánští vojáci zahynuli při výbuchu bomby

Nejméně 20 pákistánských vojáků bylo zabito při pumovém útoku na armádní konvoj v severozápadní oblasti regionu ve městě Bannu, které leží poblíž neklidného kmenového území Severní Vazíristán. Dalších 38 lidí utrpělo zranění. „Zatím není jasné, zda to byl sebevražedný atentát, nebo výbuch nastražené nálože,“ řekl jeden z vojenských představitelů. K útoku se přihlásila pákistánská odnož hnutí Tálibán a uvedla, že zintenzivní útoky na bezpečnostní síly. V jejím čele nyní stojí nedávno zvolený vůdce Fazlulláh.

Pákistánci udeřili na úkryty militantních islamistů

S rostoucím tlakem na premiéra Naváze Šarífa, aby byla přijata tvrdá protiopatření po sérii útoků po celém Pákistánu, zahájila pákistánska armáda letecké útoky proti Tálibánu. Pákistánské stíhačky zaútočily na kmenové oblasti poblíž afghánských hranic. Obyvatelé Severního Vazíristánu tvrdí, že zde byli i civilní oběti. Armáda se o charakteru operace nevyjádřila a vojenské zdroje oznámily, že se zaměřily pouze na úkryty militantů. Místní obyvatelé nicméně tvrdí, že bombardování začalo přes noc bez jakéhokoli varování. Armáda uvedla, že bylo zabito 15 lidí, podle Tálibánu zemřelo 27 osob, přičemž se mělo jednat o civilisty.

Výbuch autobusu zabil 24 šíitů

Autobus převážející šíitské poutníky na cestě zpět do Íránu byl zasažen bombou v provincii Balúčistán. Zahynulo nejméně 24 cestujících a dalších 31 osob bylo zraněno. Útok se odehrál v obci Dringhar na dálnici z Pákistánu do Íránu. Provinční ministr vnitra Asad Gílání prohlásil, že není jasné, jaký typ bomby byl použit, a zda se jednalo o sebevražedný atentát. Dva autobusy cestovaly společně s bezpečnostními vozidly poskytnutými vládou. Podle vládního úředníka Shafqata Shahwaniho mohla být bomba na silnici vysazena a odpálena na dálku. Pákistánský prezident Mamnoon Hussain a premiér Naváz Šaríf pak v prohlášení útoky důrazně odsoudili. Domnělý mluvčí militantní sunnitské skupiny Laksahr-e-Jhangvi tvrdí, že jsou za útoky zodpovědní. Jedná se o jednu z nejextrémnějších sunnitských teroristických skupin v Pákistánu, která je odpovědná již za stovky zabití šíitů od svého vzniku v roce 1990. Vyvíjela také úzké vazby na al-Káidu a Tálibán. Během listopadu loňského roku došlo k nárůstu sektářského násilí mezi sunnitskými a šíitskými muslimy. Šíité tvoří asi 20 % pákistánského obyvatelstva a především Balúčistán je těmito boji nejvíce zasažen.

Parvíz Mušaraf opustil soud bez obvinění

Bývalý pákistánský diktátor se konečně objevil u soudu po sérii zdravotních problémů a odkladů soudního řízení. V nemocnici strávil více než měsíc. Generál Parvíz Mušaraf je obviněn z velezrady a v roce 2007 se měl dopustit protiústavního jednání po tom, co byl vyhlášen výjimečný stav. Je prvním bývalým vojenským vládcem, který je souzen v Pákistánu, a pokud bude shledán vinným, hrozí mu až trest smrti. Právní tým Mušarafa tvrdí, že by měl být souzen vojenským soudem, nikoli civilním v Islámábádu. Mušaraf uvádí, že všechna obvinění vůči jeho osobě jsou politicky motivována. Nicméně, nyní mu bylo dovoleno opustit zemi kvůli lékařskému ošetření, aniž by byl formálně obviněn. Vláda stále věří, že Mušaraf se dopustil zločinu, zatímco pákistánská armáda se zdržuje veřejné podpory svého bývalého šéfa.

Mírová jednání s Tálibánem skončila po zabití 23 pákistánských vojáků

Pákistánská vláda jednala se zástupci hnutí Tálibán. Členové jeho pákistánské odnože se s vládními vyjednavači sešli, aby se domluvili na konkrétní podobě budoucího dialogu. Spojené státy na žádost Islámábádu pozastavily útoky bezpilotních letadel proti pákistánským islamistům, ale řada analytiků již předem vyjádřila pochybnost, že by rozhovory mohly vést k mírové dohodě. Nyní však hnutí Tálibán oznámilo popravu 23 pákistánských vojáků, kteří byli drženi v rukou militantů od roku 2010. Vládní vyjednavači nekompromisně odsoudili tyto vraždy. Omar Khalid Khurassani, velitel tálibánké skupiny Tehrik-i-Taliban Pakistan (TTP), řekl: „ Opakovaně jsme vládu varovali prostřednictvím médií, aby zastavila zabíjení našich přátel, kteří byli ve vazbě bezpečnostních sil. Vláda se však rozhodla v zabíjení pokračovat.“

Oznámení vyvolalo všeobecný nesouhlas. Naváz Šaríf, pákistánský premiér, obvinil ozbrojence ze sabotování mírového procesu. „Takové činy mají velmi negativní dopad na pokračující dialog, jehož cílem je podporovat mír,“ uvedl Šaríf. The Frontier Corp, polovojenské síly mající za úkol operovat v pohraničních oblastech, jsou často terčem útoků ozbrojenců. Nejnovější úmrtí posílila kritiky mírových rozhovorů, které se podivují, jak je možné vyjednávat s teroristy, kteří nadále zabíjejí. Bezpečnostní úředník popsal poslední vraždy jako „nehorázný akt teroru“ a dodal, že „zabíjení teroristů ve vazbě je nepodložené tvrzení a pouhá propaganda k ospravedlnění svých zbabělých činů teroru.“

BANGLADÉŠ

Předčasné volby, bojkot opozice a násilí

5. ledna proběhly v tomto jihoasijském státě předčasné volby. Osmá nejlidnatější země světa (155 milionů), kde každý třetí občan žije pod hranicí chudoby, se stále zmítá v hluboké politické i sociální krizi a předčasné volby situaci jenom zhoršily. Alespoň tak to zaznívá z tábora opozice – minulý rok zakázané Jamaat-e-Islami a druhé největší politické strany v zemi Bangladesh Nationalist Party.

36 hodin před volbami byly rozmístěny tisíce příslušníků ozbrojených složek, aby dohlédly na hladký průběh voleb v jednotlivých volebních okrscích. I přesto bylo v této době vypáleno na 127 volebních místností (většinou se jednalo o budovy škol) a dalších 273 místností bylo nutné z bezpečnostních důvodů přesunout. V této době bylo také zabito nejméně 18 lidí, většina z tábora opozice. Ta již před volbami oficiálně žádala premiérku šajch Hasínu Vadzídovou, aby odstoupila z úřadu a jmenovala nestrannou úřednickou vládu, která by měla obstarat nezávislý průběh voleb. Premiérka totiž kvůli kontrole nad administrativou, policií a armádou podle opozičních stran zvýhodnila svoji stranu Awami League. V posledních měsících bylo zatčeno několik desítek členů opozičních stran, zrušen provoz několika pro-opozičních novinových vydavatelství a televizní kanál.  Vláda tyto kroky podnikla pro “zachování práva a pořádku”.

Volební účast byla nakonec extrémně malá, dostavilo se asi jen 22 % voličů (podle vlády se jednalo o více než 50 %, volební komise uvádí 41 %). V každém případě se jedná o velký propad oproti minulým volbám, ve kterých přišlo k volebním urnám na 87 procent voličů. Strana Awami League nyní získala na 232 parlamentních křesel z celkových 300. Bojkot opozice poukazující na nedostatečnou legitimitu nové vlády a požadující volby nové se premiérka Hasína Vadzídová tváří odmítavě, přiznává však, že příští volby budou muset být vedeny “v úplně jiném duchu”. “Byla by však chyba spěchat nyní do dalších předčasných voleb. Země nyní potřebuje především stabilitu a zabezpečení.”

Evropská unie, státy Commonwealthu, ani Spojené státy k volbám neposlaly své pozorovatele, jelikož se podle nich jednalo o “vadné” volby – i z pohledu dalších aktérů z mezinárodního společenství byly volby v Bangladéši “neuspokojivé”.

Catherine Ashton vyjádřila lítost nad tím, za jakých podmínek se volilo. “Občanům nebyla dána šance zcela demokraticky vyjádřit své názory ve volbách.” Generální tajemník OSN Pan Ki-mun zase vyjádřil “hluboké obavy ohledně masivních násilností ve volebním období, které považuje za nepřijatelné. OSN bude i nadále podporovat proces demokratizace Bangladéše, především pak princip dialogu a nevyužívání násilí.” Administrativa Spojených států dodává, že dvě hlavní politické strany jednoduše nebyly schopny zajistit “svobodní, kredibilní a férové volby.”

Jediná sousední Indie plně uznala a podpořila volby a novou vládu staronové premiérky. „Ústavní náležitosti“ byly naplněny, proto Indie neuznává námitky o neústavnosti či nezákonnosti dalších států. Stejný názor zastává například i Ruská federace.

Autoři: Andrea Mikutowská a Marek Dvořáček, studenti bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.