Přehled a stručná analýza událostí v euroatlantickém regionu za měsíc červenec.
30. 7. – Basescu zůstává ve funkci
Rumunský prezident Traian Basescu přežil referendum o svém odvolání a zůstává tak ve funkci. Nedělního hlasování se zúčastnila méně než polovina oprávněných voličů (konkrétně 46,23 %, z nichž 87,5 % hlasovalo za jeho odvolání), čím bylo referendum neplatné. Premiér a hlavní Basescův politický protivník, Victor Ponta, prohlásil, že bude výsledky akceptovat, ale prezident podle něj ztratil legitimitu k vládnutí. Politická krize v Rumunsku tak bude nejspíš nadále pokračovat a těžko předvídat další vývoj. Pokračující paralýza rozhodovacího procesu v období dolaďování podmínek záchranné půjčky MMF nevěští pro zadrhávající se rumunskou ekonomiku nic dobrého. Oba tábory teď budou soustředit všechny své síly na blížící se listopadové parlamentní volby, což nejspíš povede k dalšímu vyostření politického boje.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-19034173
http://www.nytimes.com/2012/07/31/world/europe/traian-basescu-of-romania-survives-impeachment-vote.html?_r=2&ref=world
26. 7. – Britská jednotka v Somálsku
Spojené království umístilo v Somálsku malou vojenskou jednotku. Podle britského ministerstva obrany ale nebude plnit žádné bojové úkoly. Tým 10 vojenských poradců má za úkol pouze asistovat vojskům Africké unie v otázkách plánování, komunikace a zdravotní podpory.
http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-19001644
25. 7. – Mitt Romney na turné v zahraničí
Republikánsky prezidentský kandidát Mitt Romney zahájil své zahraniční turné. Cesty zahájí ve Spojeném království, kde se zúčastní zahajovacího ceremoniálu OH a poté navštíví také Izrael a Polsko.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-18990989
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-19052292
25. 7. – Nová srbská vláda
Srbsko má po novém prezidentovi, Tomislavovi Nikoličovi, také novou vládu. Na jejím čele stanul bývalý Miloševičův mluvčí z válečných let a současný předseda Socialistické strany, Ivica Dacic. Podobně jako Nikolič, není ani Dacic vysloveně pro-západní politik, a tak se objevují jisté obavy o budoucím směřování Srbska. Dacica ale charakterizují jako velice inteligentního a pragmatického muže a sám již deklaroval, že klíčovým cílem země je členství v EU. Socialisté jsou ale nejmenší z koaličních vládních stran. Hlavní slovo má Nikoličova Progresivní strana a poté technokratická strana Spojené srbské regiony, jejíž předseda Mladjan Dinkic byl jmenován ministrem financí.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-19012782
http://www.nytimes.com/2012/07/26/world/europe/new-serb-leader-stokes-fears-of-return-to-nationalism.html
24. 7. – Další posily pro Olympiádu v Londýně
Britská vláda rozhodla o nasazení dalších 1 200 vojáků k zajištění bezpečnosti na olympijských hrách v Londýně. Jedná se tak už o druhé navýšení oznámené tento měsíc. Vláda se rozhodla radikálně posílit počet vojáků po tom, co největší soukromá bezpečnostní firma G4S nebyla schopna zajistit dostatek personálu.
22. 7. – První výročí norských útoků
Norské království si připomnělo rok od teroristických útoků Anderse Breivika, při kterých loni přišlo o život 77 lidí. Soudní proces s Breivikem skončil minulý měsíc a rozsudek má být oznámen 24. srpna.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-18941991
20. 7. – Šílený střelec v USA
Premiéra nového filmu o Batmanovi, The Dark Knight Rises, skončila na předměstí coloradského Denveru tragédií. 24letý bývalý doktorandský student neurologie, James Holmes, spustil palbu do diváků v kinosálu, přičemž 12 osob usmrtil a 58 zranil. Na obličeji měl plynovou masku, helmu policejních těžkooděnců a na těle neprůstřelnou vestu. Ozbrojen byl puškou, brokovnicí a dvěma pistolemi. Všechny zbraně byly pořízeny legálně. Holmes při svém zadržení nekladl odpor. Policie evakuovala také obytní dům, ve kterém podezřelý bydlí. Sám pachatel jim totiž sdělil, že se v jeho bytě nachází velké množství výbušnin. Zaminovaný byt museli zpřístupnit pyrotechnici. Podle FBI nenasvědčuje nic tomu, že by se jednalo o teroristický útok.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-18935153
19. 7. – Česko odprodá 134 T-72
České ministerstvo obrany oznámilo plán prodat 134 tanků T-72, které v současnosti tvoří páteř jeho tankového vojska. Prodej má proběhnout přes soukromou firmu a tanky nejspíš poputují do jednoho z afrických států.
http://www.defensenews.com/article/20120719/DEFREG01/307190005/Czech-Army-Sell-134-T-72-Tanks
19. 7. – Další zatýkání teroristů v Británii
Britská policie oznámila, že obvinila pět lidí z teroristických přečinů. Zatčení ale údajně nemají nic společného s blížícími se olympijskými hrami. Tři muži z Londýna byli obviněni z pobytu v Pákistánu za účelem teroristického výcviku (od července 2010 do tohoto měsíce) a další muž se ženou zase z držení materiálů použitelných k teroristickým útokům. Dříve tento měsíc bylo kvůli terorismu zatčeno již 13 lidí v Londýně a Midlands.
18. 7. – Útok na izraelské turisty v Bulharsku
Na bulharském letišti Burgas došlo k teroristickému útoku na autobus s izraelskými turisty. Pachatelem byl nejspíš sebevražedný atentátník neznámého původu, u kterého se našel pouze americký řidičský průkaz a pas. Ani jeden z dokumentů ale v americké databázi není, a jedná se tak s největší pravděpodobností o falzifikáty. Podle oficiálních informací výbuch zatím nepřežilo 7 lidí (5 Izraelců, bulharský řidič a atentátník) a více než 30 je raněných. Izraelci do Burgasu ihned vyslali tým záchranářů, který má za úkol převézt všechny mrtvé a zraněné. Premiér Netanjahu prohlásil, že všechny stopy vedou k Íránu a jeho spojenci, libanonskému Hizballáhu, který měl útok provést. Zároveň přislíbil tvrdou odplatu. Íránská státní televize ale zapojení Teheránu odmítá. K podobnému, ale ještě krvavějšímu útoku, došlo v ten samý den přesně před 18 lety v argentinském Buenos Aires, kdy bylo zabito 85 lidí. Podezření tehdy padlo také na Írán a Hizballáh, kterému je útok dodnes připisován.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-18892336
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-18897772
18. 7. – Zpráva Evropské komise o Rumunsku a Bulharsku
Evropská komise publikovala své hodnotící zprávy o pokroku reforem v Rumunsku a Bulharsku, které jsou od svého vstupu do EU v roce 2007 pod zvláštním dohledem. Bukurešti je ve zprávě vyčítán především nedostatečný boj s korupcí a politizace státních institucí. Komise vyjádřila v souvislosti s probíhající politickou krizí zejména obavy o vládu práva a podkopávání autority ústavního soudu. Největšími problémy Bulharska je zase pomalý pokrok v boji s organizovaným zločinem a korupcí na nejvyšších úrovních. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že veřejnost v obou zemích podporuje tlak Evropské komise na reformu jejich státních institucí. Další hodnotící zprávy mají být publikovány opět koncem roku.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-18889374
Zpráva EK o Bulharsku:
http://ec.europa.eu/cvm/docs/com_2012_411_en.pdf
Zpráva EK o Rumunsku:
http://ec.europa.eu/cvm/docs/com_2012_410_en.pdf
15. 7. – V Británii zadržen další člen ETA
Uprchlý člen ETA, Benat Atorrasagasti Ordonez, byl po více než 10 letech na útěku zadržen v skotském Edinburghu. Ordonez do roku 2001, kdy úřadům uprchl, pracoval pro ETU jako kurýr přes španělsko-francouzskou hranici a na španělském seznamu nejhledanějších lidí figuruje od roku 2008. Připomeňme, že minulý měsíc byli v Británii zadrženi další dva bývalí členové této organizace.
http://www.bbc.co.uk/news/uk-18846483
12. 7. – Posilování bezpečnosti na olympijských hrách
Britská vláda se rozhodla nasadit během olympijských her v Londýně dalších 3 500 příslušníků ozbrojených sil k zajištění bezpečnosti. Přidají se tak k již slíbeným 13 500, čímž bude v Londýně nasazeno až 17 000 vojáků. Rozhodnutí přišlo po tom, co největší britská soukromá bezpečnostní společnost G4S odstoupila od svého kontraktu kvůli nedostatečným kapacitám.
12. 7. – Získá Írán jadernou zbraň v roce 2014?
Podle šéfa britské Secret Intelligence Service, známé také jako MI6, Sira Johna Sawerse, bude Írán schopen získat jadernou zbraň s největší pravděpodobností do dvou let. Tento výrok měl údajně padnout během tajného vládního brífinku v březnu, ale na veřejnost pronikl až nyní.
11. 7. – Výročí masakru v Srebrenici
Svět si letos připomněl 17. výročí masakru v Srebrenici, při kterém bylo srbskými jednotkami zabito na 8 000 bosenských muslimů. Jednalo se o největší masovou vraždu v Evropě od konce druhé světové války a první soudem označenou genocidu od holocaustu.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-18795203
11. 7. – Nepokojné Španělsko
Kvůli zhoršující se ekonomické situaci a vládním škrtům zažívá Španělsko vlnu protestů a nepokojů. Nejvážnější byl protest horníků, který si při střetech s policií vyžádal několik desítek zraněných. Španělská vláda oznámila také další balíček škrtů a úsporných opatření. EU poskytne zemi půjčku 30 miliard eur k záchraně zadlužených bank. Podmínky půjčky se ještě dolaďují.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-18792427
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-18782319
http://www.bbc.co.uk/news/business-18778193
09. – 10. 7. – Ústavní soud posvětil odvolání Basesca
Rumunský ústavní soud podpořil rozhodnutí parlamentu dočasně pozastavit výkon funkce prezidentu Basescovi a vypsat referendum o jeho setrvání v úřadu. Zároveň ale upozornil, že parlament nejednal v souladu s ústavou, když pozměnil pravidla volby. Na to, aby byl výsledek platný, musí tak podle US hlasovat nadále alespoň 50% oprávněných voličů. Vládnoucí Sociálně-liberální unie premiéra Pontu ale oznámila, že parlamentní dekret z minulého týdne je pořád v platnosti. Referendum se má uskutečnit 29. července.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-18778220
http://www.reuters.com/article/2012/07/10/us-romania-politics-idUSBRE8690M120120710
6. 7. – Pokračující politická krize v Rumunsku
Rumunský parlament hlasoval za pozastavení výkonu funkce současného prezidenta Traiana Basescu na dobu 30 dnů. Přechodně bude jeho pravomoci vykonávat předseda Senátu Crin Antonescu. Po uplynutí této lhůty bude následovat referendum o jeho dalším působení v úřadě.
Basescu se dostal do konfliktu se současným premiérem Pontou a byl obviněn z přestupování své autority a zasahování do vládních a legislativních záležitostí. Země zažila v lednu kvůli špatné ekonomické situaci a úsporným opatřením vlnu nepokojů, které následně vedly v únoru k rezignaci premiéra Bloca a v dubnu k pádu celé vlády. Následně byl pověřen sestavením dočasné vlády lídr opozičních sociálních demokratů a současný premiér Viktor Ponta. Ten s pomocí koalice tento týden podnikl kroky k urychlení a zjednodušení procesu odvolání prezidenta, zajistil si pravomoc vydávat dekrety a nechal provést několik personálních změn včetně výměny předsedů obou komor parlamentu. Opozice viní vládu z pokusu o převrat. Předčasné volby jsou teď naplánovány na listopad. Znepokojení nad vývojem v zemi vyjádřily také nejvyšší přestavitelé EU.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-18742734
6. 7. – Verdikt nad členkou RAF
Německý soud odsoudil na další 4 roky již uvězněnou bývalou vedoucí členku Frakce rudé armády (RAF) Verenu Becker za zapojení do vraždy státního zástupce z roku 1977. Becker jakoukoli spoluúčast ale odmítá. Vraha se doposud najít nepodařilo.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-18739872
6. 7. – Protiteroristický zátah v Británii
V Británii bylo zatčeno sedm lidí podezřelých z plánování a přípravy teroristických útoků po tom co byly v autě jednoho z podezřelých objeveny zbraně. 6 zadržených pochází z regionu West Midlands a jeden z West Yorkshire.
http://www.bbc.co.uk/news/uk-18734585
5. 7. – Rušení jednotek v britské armádě
Britské ministerstvo obrany oznámilo zrušení 17 velkých armádních jednotek v rámci reformy „Army 2020“. Ta má vést k zeštíhlení armády ze současných 102 000 na 82 000 a vytvoření nových moderních a flexibilních ozbrojených sil do roku 2020.
5. 7. – Finsko má nového ministra obrany
Carl Haglund byl jmenován novým finským ministrem obrany a nahradil tak Stefana Wallina, který na post rezignoval z osobních důvodů. Ten mu zároveň předal také otěže Švédské lidové strany, která ve finském parlamentu hájí zájmy švédsky mluvící menšiny (asi 5% finské populace) a je již tradičně součástí vládních koalic.
5. 7. – Zásobovací trasy NATO přes Pákistán obnoveny
Pákistán po 7 měsících opět otevřel zásobovací trasy pro konvoje NATO do Afghánistánu. Ty byly uzavřeny po incidentu na afgánsko-pákistánské hranici z listopadu loňského roku, při němž zahynulo 24 pákistánských vojáků.
2. 7. – Rezignace šéfa německé kontrarozvědky
Ředitel německé kontrarozvědky (Úřadu pro ochranu ústavy – BvF) Heinz Fromm rezignoval po odhalení vážných pochybení, jichž se jeho instituce dopustila při vyšetřování neonacistické buňky NSU (National Socialist Underground), známe také jako buňka ze Zwickau. Ta fungovala bez odhalení více než 11 let a stojí za alespoň deseti vraždami převážně tureckých imigrantů, desítkami bankovních přepadení a dvěma bombovými útoky na tureckou menšinu. Její existence pronikla na veřejnost až v prosinci loňského roku po tom, co dva z jejich tří členů spáchali sebevraždu. Třetí členka, Beate Zschaepe, vyhodila do povětří svůj byt v Zwickau a poté se vzdala policii.
http://www.spiegel.de/international/germany/german-spy-chief-resigns-over-neo-nazi-terrorist-investigation-a-842060.html
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-18674873
2. 7. – Zahájeny jednání o Arms Trade Treaty
OSN zahájila jednání o mezinárodní smlouvě, která by regulovala světový obchod se zbraněmi. Vyjednavači by měli do 27. července přijít s prvním návrhem smlouvy, ale podle většiny komentátorů je úspěch jen málo pravděpodobný. V zájmu všech největších producentů (USA, Spojené království, Čína, Francie, Německo a Rusko) totiž není žádná přílišná regulace. Nicméně evropské země ATT v zásadě podporují.
http://www.defensenews.com/article/20120702/DEFREG01/307020005/Talks-Start-Arms-Trade-Treaty
1. 7. – Ropné embargo EU vstoupilo v platnost
Ropné embargo EU vůči Íránu, které bylo domluveno koncem ledna, nabylo s prvním červencovým dnem platnosti. Írán reagoval zahájením nového vojenského cvičení v Perském zálivu.
http://www.rferl.org/content/iran-braces-for-eu-oil-embargo/24630119.html
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-18659506
