Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc září.

Irácká krize a Islámský stát

Během měsíce září vstoupil do hry v boji proti Islámskému státu další silný hráč – Rusko, a to po boku syrského prezidenta Bašára Assada. Podle Vladimíra Putina je záměrem Moskvy vytvořit mezinárodní koalici, která by bojovala proti terorismu, s čímž však nesouhlasí Spojené státy. Podle nejvyšších amerických představitelů ruská podpora syrského režimu celou situaci ještě více zhoršuje, a to hned v několika ohledech. Jednak se nyní Sýrie stala nejsilnější za poslední řadu let díky vojenskému zásobování, diplomatickému krytí a poradní vojenské pomoci ze strany Ruska a Íránu. Dále Rusko podniká nespecifikované útoky, které ohrožují americké operace – snadno se tak může například stát, že by americká koalice omylem zasáhla ruské jednotky, což by mělo značnou dohru vzhledem k současným vyhroceným vztahům mezi Moskvou a Washingtonem. V neposlední řadě se také na prvotních útocích ruských stíhačů ukázalo, že Moskva nerozlišuje, podobně jako Damašek, který rebel stojí na čí straně. USA vydaly zprávu, jež uváděla, že ruské nálety zasáhly rebely, kteří byli vycvičeni americkou stranou a kteří bojují proti režimu syrského prezidenta. To jen potvrdilo teorie, že Rusko buduje po boku Sýrie blok proti Západu na území Blízkého východu. Podle amerických zdrojů Rusko nasadilo v Sýrii na 28 bojových letadel společně s jedním bombardérem a 20 bojovými vrtulníky včetně několika bezpilotních letounů na základnu v západní provincii Latakia.

I přesto šéf Pentagonu Carter vyzval Rusko ke společnému stolu a řešení problému s ISIS. Obama a Putin se sešli na summitu OSN, kde řešili společný postup při bojích v Sýrii tak, aby při jednotlivých operacích nedošlo k fatálnímu nedorozumění. Svolat mimořádnou schůzi ohledně bojů v Sýrii se snaží rovněž francouzský prezident Hollande, jehož země začala v září s prvními útoky právě v Assadově zemi. Francie spolupracuje s americkou koalicí již od roku 2014, kdy v Iráku podnikla 215 náletů z celkových 4 500 útoků provedených mezinárodní koalicí dohromady.

Severní Amerika

Program letadlové lodi G. R. Ford nabírá další zpoždění

Nejmodernější americká letadlová loď třídy G.R. Ford ještě není připravená k závěrečným zkouškám. Program nabral další zpoždění v délce od šesti po osm týdnů. Oficiálním důvodem je, že loď potřebuje ještě další testování, než bude moci absolvovat zkoušky na moři. Dle mluvčího amerického námořnictva dodatečné testy pokryjí finance z uzákoněného rozpočtu na stavbu, jehož výše činí necelých 13 miliard amerických dolarů.

Drony RQ-11 pro Ukrajinu

Spojené státy schválily prodej průzkumných bezpilotních prostředků RQ-11 Raven Ukrajině. Kontrakt v hodnotě 9 milionů amerických dolarů bude uskutečněn v květnu 2016. S velkou pravděpodobností bude financován přímo Spojenými státy a Ukrajina stroje obdrží v rámci vojenské pomoci.

Kanadská diskuse ohledně nákupu letounů F-35

Opoziční liberální strana nyní před všeobecnými volbami ostře vystoupila proti nákupu stíhacích letounů F-35 Lightning II. Kritizuje hlavně netransparentnost celého programu a vzrůstající cenu. Kanada by totiž za 65 strojů měla zaplatit téměř 34 miliard dolarů včetně nákladů na provoz v rámci životního cyklu. Na vývoji stroje se však Kanada podílí již od roku 1997. Současný premiér Harper je názoru, že v dnešní době neexistuje jiný dostupný stroj, který by se dokázal vyrovnat nejmodernějším stíhacím letounům. Zároveň by „vycouvání“ přineslo ekonomickou ztrátu kanadským firmám zapojeným do programu. Rozhodnutí o nákupu však vládnoucí konzervativci nechávají až po volbách. V případě výběru jiných letounů za stárnoucí CF-18 přichází v úvahu jen francouzské Rafale, evropský Eurofighter, či stroje F-18 Super Hornet ze Spojených států.

Kanada si pronajme komerční lodě pro zásobování

Poprvé v historii bude kanadské námořnictvo spoléhat na komerční firmy. Až do roku 2021 by měly pronajaté soukromé lodě doplňovat palivo kanadským vojenským lodím. K tomuto rozhodnutí dospěla Kanada kvůli akutnímu nedostatku zásobovacích lodí způsobeným nedostatkem financí. Dala tak přednost komerčním firmám před nákupem použitých lodí amerického námořnictva. Kanadské námořnictvo již mělo obdržet nové zásobovací lodě, jenže projekt byl odložen. Jeho flotilu by však měly posílit dvě zásobovací lodě vzešlé z programu Joint Support Ships, za které Kanada utratí dvě miliardy amerických dolarů.

Britské ostrovy

Nasazení britských vojáků v Somálsku

Britský premiér David Cameron oznámil vyslání kolem 70 vojáků do Somálska k výcviku místních ozbrojených složek a posílení bezpečnostních opatření v oblasti. Britové budou vypomáhat v Somálsku proti příslušníkům Shebabu – buňky al-Kájdy, která se snaží svrhnout mezinárodně podporovanou vládu v Mogadišu chráněnou 22 000 vojáky Africké unie z Burundi, Džibuti, Eritreji, Keni a Ugandy.  Dalších 300 britských vojáků by mohlo být nasazeno také v Jižním Súdánu, kde již od roku 2013 trvá občanská válka, jejíž ukončení bylo mezinárodně zprostředkováno již osmou mírovou dohodou, avšak její dopady jsou prozatím nejasné.

Kontinentální Evropa

Vývoj imigrační krize

Migranti hledají stále nové způsoby jak se dostat z Francie do Velké Británie. Několik stovek jich proniklo na železnici ve stanici Calais-Frethum. Tato stanice se nachází 5 km ve vnitrozemí a je tak mimo oblast, kterou bedlivě střeží společnost Eurotunel.

Německo je připraveno přijmout až 500 000 uprchlíků ročně po několik následujících let. V kontrastu s tímto odhodláním je zavedení hraničních kontrol na hranicích s Rakouskem. Mezi těmito zeměmi došlo rovněž k pozastavení vlakové dopravy na základě prohlášení mnichovského starosty, dle kterého je město již plné, neboť uprchlická centra naplnila své kapacity, a někteří uprchlíci proto přespávají na ulicích.

Maďarsko dále pokračuje ve svém dosavadním proti-přistěhovaleckém přístupu. Parlament schválil rozšíření pravomocí pro policii a armádu s cílem zefektivnit její činnost. Nové pravomoci například rozšiřují možnosti užití neletálních zbraní či dávají policii pravomoci k prohlídkám domů za účelem odhalení nelegálních přistěhovalců. Po vztyčení maďarského plotu se však Chorvatsko musí potýkat s ještě větším přílivem migrantů. Země tak zvažuje nasazení armády ke zvládnutí celé situace. Snahou imigrantů je využít Chorvatsko jako tranzitní zemi a proniknout do Slovinska, které již je součástí Schengenského prostoru.

Námořní mise EUNAVFOR MED vedená ve Středozemním moři je připravena vstoupit do další fáze. V misi pod italským velením je zapojeno 22 zemí a na 1 318 členů personálu. Během předešlé první fáze došlo k monitorování břehů severní Afriky, zejména Libye, a sběru informací s cílem odhalit operační postupy pašeráků. V rámci druhé fáze se rozroste flotila ze čtyř na devět až deset lodí a jejím cílem bude stíhání pašeráckých lodí a jejich obsazení. Následovat by měla i fáze číslo tři, ve které by mělo docházet přímo k zásahům na libyjském pobřeží. Nicméně vzhledem k nutnosti souhlasu Libye a k roztříštěnosti její politické reprezentace je uskutečnění této iniciativy dosud nepravděpodobné.

Mezitím na půdě Evropské unie došlo ke schválení povinných redistribučních kvót, které by měly mezi členské země rozdělit 120 000 imigrantů pobývajících v současné době v Itálii, Řecku a Maďarsku. Proti se ostře postavila jen Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Rumunsko. Tyto země se ihned na to staly terčem kritiky ostatních členů EU. V rámci samotného rozdělení by měli být upřednostněni Syřané, Iráčané a Eritrejci. Země, které odmítnou přerozdělení imigrantů, budou sankcionovány ve výši 0, 002 % HDP.

Norsko nakoupí letouny F-35

Norsko během měsíce září oznámilo nákup 52 stíhacích letounů páté generace F-35 Lightning II, a to i přes současné vládní škrty v obranném rozpočtu. Už letos dostanou Norové první dvě F-35A k výcviku v americkém státě Arizona, další letouny země obdrží k roku 2017. Plného operačního nasazení by pak měly dosáhnout kolem roku 2019.

Francouzské lodě Mistral pro Egypt

Francouzské lodě Mistral, které kvůli sankcím nebyly odprodány do Ruska, nakoupí Egypt. Za dvě výsadkové lodě zaplatí necelou miliardu eur, což je o 200 milionů eur méně, než cena, za kterou je měla kupovat Ruská federace. Velkou část nákladů však uhradí Saudská Arábie v rámci vojenské pomoci Egyptu. Po prodeji stíhacích strojů Rafale se jedná o druhou takto významnou akvizici francouzské vojenské techniky ze strany Egypta. Káhira tak buduje nejen partnerství s Francií, ale i výrazně posiluje svojí regionální pozici.

Severoatlantická aliance

Posílení aliančního protiraketového deštníku

Do Španělska dorazil již čtvrtý americký torpédoborec, USS Carney, který se po boku USS Donald Cook, USS Porter a USS Ross stal součástí aliančního ochranného deštníku proti balistickým střelám. Všechny tyto lodě jsou vybaveny vyspělými radary a interceptory, které jsou schopné raketu zachytit a ještě před dopadem zničit. Kromě této primární role budou lodě působit také v rámci bezpečnostních a záchranných operací, mezinárodních cvičení či aliančních nasazení. Alianční protiraketový deštník je založen na dobrovolných příspěvcích ze strany členských zemí a propojení jednotlivých národních satelitů, lodí, radarů a interceptorů pod velením NATO.

Švédsko blíže Severoatlantické alianci?

Švédská Strana středu změnila svou dosavadní politiku vůči Severoatlantické alianci a oznámila, že by země měla společně s Finskem vstoupit do NATO, protože pokud by byla někdy vojensky napadena, byla by zcela závislá na vnější podpoře. Strana rovněž prosazuje tři zásady potenciálního vstupu: přijetí do Aliance společně s Finskem, neumisťování aliančních vojsk a jaderných zbraní na území Švédska a závazek NATO, že pomůže Švédsku vytvořit bezjadernou zónu v severské oblasti. Ve švédském parlamentu tak zůstala pouze Strana zelených, která ostře vystupuje proti vstupu do NATO. I přes politické rozhodnutí by však muselo být vyhlášeno v zemi referendum. Dosavadní výsledky ukazovaly vždy nízkou podporu pro vstup do Aliance, a to okolo 30 %, v posledních průzkumech ze září se však objevila historicky nejvyšší podpora, tj. 41%. Dalších 39 % obyvatel bylo proti a 20 % zůstalo nerozhodnutých. Jeden z faktorů, které seveřany od vstupu do Aliance odrazuje, je také postoj Ruska, kdy Moskva prohlásila, pakliže státy vyhlásí rozhodnutí vstoupit do NATO, přijme Rusko příslušná protiopatření.