Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc srpen.
1. 8. – Snowden získal roční azyl v Rusku
Americký uprchlík a bývalý kontraktor Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edward Snowden, který stojí za odhalením tajného sledovacího programu amerických zpravodajských služeb PRISM, získal po několika týdenním pobytu v tranzitním prostoru moskevského letiště Šeremeťjevo roční azyl v Rusku. Snowden letiště opustil v taxíku bez setkání s novináři a odjel neznámo kam. Podle jeho ruského právníka, Anatolija Kučerena, má v Rusku přátelé, včetně několika Američanů, kteří pomůžou zajistit jeho bezpečnost. Bílý dům vyjádřil vážné zklamání z kroku Moskvy a nevyloučil, že bude mít důsledky pro americko-ruské vztahy. Zajímavý článek k tématu byl publikován také na serveru Foreign Policy.
2. 8. – Německo ruší zpravodajskou smlouvu s USA a Británií
Informace o sledování osobních dat americkými a britskými tajnými službami odhalené Edwardem Snowdenem vyvolaly v Německu natolik pobouřené reakce, že se německá vláda rozhodla vypovědět partnerskou smlouvu s těmito zeměmi uzavřenou v letech 1968 a 1969. Smlouva má od konce Studené války především symbolickou hodnotu – v době pobytu amerických, britských a francouzských jednotek v západním Německu umožňovala západním zemím provádět tajné operace za účelem ochrany těchto jednotek. Od konce Studené války nicméně nebyla uplatněna a její zrušení nemá na současné tajné operace žádný vliv. Podle německého ministerstva zahraničí je tento krok přesto „správným výsledkem současné debaty o ochraně soukromí jednotlivců.“ Rozhodnutí německé vlády tak lze pokládat především za demonstraci nesouhlasu s odhalenými americkými a britskými tajnými špionážními programy.
2. 8. – Francie sníží svou objednávku letounů Rafale
V příštích šesti letech zakoupí francouzské ministerstvo obrany kvůli úsporám v rozpočtu až o polovinu méně bojových letounů Dassault Rafale, než plánovalo původně. Letouny Rafale jsou používány v rámci operací v Libyi a Mali a jejich výrobce Dassault Avation dosud francouzským ozbrojeným silám dodával 11 kusů ročně. Společnost bude nyní více letounů vyvážet do zahraničí – mezi zájemci je především Indie a Katar, ale také Malajsie, Spojené arabské emiráty nebo Brazílie.
3. – 11. 8. – Západ na pozoru před teroristickými útoky
3. srpna vydalo americké ministerstvo zahraničních věcí globální varování (s platností do 31. 8.) před teroristickou hrozbou nespecifikovaného charakteru v oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Bílý dům zároveň oznámil uzavření 21 ambasád a konzulátů v celém regionu. Jako nejrizikovější se jeví Jemen, kde se svá velvyslanectví rozhodlo uzavřít také Německo, Francie a Británie. Samostatné bezpečnostní varování vydal i Interpol. Uzavření amerických ambasád bylo následně prodlouženo až do 11. srpna, kdy byla většina z nich, s výjimkou Jemenu, opět otevřena.
Podle listu The New York Times se americkým zpravodajským službám podařilo proniknout do elektronické komunikace vysoce postavených lídrů al-Káidy. Přestože nebyly zveřejněny žádné další detaily, a je otázkou zda je americká vláda vůbec má, situace byla vzhledem k přijatým opatřením brána velmi vážně. Také podle vyjádření některých amerických zákonodárců, kterým byly poskytnuty zpravodajské informace, se jednalo o nejintenzivnější komunikaci zachycenou od 11. září. Zvýšená hrozba teroristických útoků s velkou pravděpodobností souvisí jak s koncem posvátného muslimského svátku ramadán, tak s nedávnými útěky stovek islámských extrémistů z věznic v devíti muslimských zemích, včetně Libye, Iráku či Pákistánu. Podle Interpolu existuje vážné podezření, že za těmito akcemi stojí právě al-Káida.
5. 8. – Spor o Gibraltar
Mezi Španělskem a Velkou Británií propukl nový spor o území Gibraltaru. Zdrojem neshod je především otázka využívání námořních zdrojů ve vodách kolem tohoto britského teritoria. Španělsko nekompromisně odmítá rozhodnutí Gibraltaru o výstavbě umělého útesu, který má podpořit mořské živočichy v oblasti. 70 betonových bloků, které Gibraltar spustil do moře poblíž svého území, bylo na místo podle španělských autorit položeno „bez potřebného povolení,“ a s potenciálem narušit španělský rybolov. Situaci nepřispívá ani oznámení španělské vlády o zvažovaném zavedení poplatku ve výši 50 euro na všechny dopravní prostředky překračující hranici. Španělské ministerstvo zahraničí uvažuje mimo jiné i o uzavření španělského vzdušného prostoru pro lety směřující na Gibraltar. Britský premiér David Cameron ale popřel, že by o něčem takovém vlády obou zemí jednaly. Ministerský předseda Gibraltaru Fabian Picardo označil španělské plány za výhružky a chřestění zbraněmi. Připomínají podle něj spíše prohlášení, která lze očekávat od Severní Korey, než od evropského partnera. Ignacio Ibanez, nejvyšší úředník pro zahraniční vztahy Španělska, popřel, že by zavedení poplatků za překročení hranic mělo souvislost se sporem o útes, ale zároveň dodal, že dokud betonové bloky nebudou odstraněny, roztržky mezi oběma zeměmi neskončí.
7. 8. – Americko-ruské vztahy na bodě mrazu
V reakci na rozhodnutí Moskvy udělit dočasný azyl Edwardu Snowdenovi oznámil prezident Obama zrušení zářijového summitu se svým ruským protějškem, Vladimírem Putinem. I když se jedná spíše o symbolické gesto, protože Obama na summit G-20 v Petrohradu přijede a také setkání ministra zahraničí Kerryho a ministra obrany Hagela s jejich ruskými protějšky proběhne podle plánu, jsou americko-ruské vztahy pět let po ohlášeném „restartu“ na bodě mrazu a podle mnohých odborníků jsou vůbec nejhorší od konce studené války. Přestože by se mohlo na první pohled zdát, že hlavní příčinou je právě Edward Snowden, vztahy obou velmocí se začaly zhoršovat již dlouho před odhalením programu PRISM. Stačí zmínit téma protiraketové obrany, konflikt v Sýrii nebo problematiku lidských práv (Magnitského zákon v USA a ruskou reakci na něj v podobě zákazu adopcí do Spojených států). Bývalý kontraktor NSA byl tak spíše pověstnou poslední kapkou.
9. 8. – První důsledky PRISM pro zpravodajskou komunitu
Prezident Obama nařídil řediteli národního zpravodajství (DNI) Jamesu Clapperovi sestavit panel nezávislých odborníků, který posoudí monitorovací a výzvědné technologie amerických zpravodajských služeb. Obama také přislíbil, že společně s Kongresem prosadí náležité reformy celého výzvědného programu. Jedná se tak o první praktický důsledek odhalení programu PRISM pro americkou zpravodajskou komunitu. Prezidentovo rozhodnutí svěřit prošetření špionážních praktik NSA hlavě této komunity ale vyvolává u mnohých značné pochybnosti o věrohodnosti takového vyšetřování. Podle některých komentátorů je z prezidentových vyjádření také patrné, že žádná vážnější revize těchto programů není na pořadu dne a cílem je spíše uchlácholit americkou veřejnost. Mimo Bílý dům se praktiky zpravodajských služeb rozhodl prošetřit také generální inspektor ministerstva spravedlnosti, do jehož kompetence spadá dohled nad činností FBI.
10. 8. – Francie a Španělsko rozbily síť pašeráků lidí
Francouzské a španělské policii se podařilo rozbít pašeráckou síť s hlavním sídlem v Barceloně, která obstarávala falešné pasy a zprostředkovávala transport ilegálním čínským přistěhovalcům do Spojených států a evropských zemí. Při akci bylo zadrženo 75 osob – čtyřiadvacet ve Francii a jedenapadesát ve Španělsku. V některých případech se podle policie rovněž prokázalo, že pašeráci nutili své oběti k prostituci. Mezi zadrženými jsou i šéfové celé organizace.
11. 8. – Společné pobaltské ozbrojené síly?
Koncem minulého měsíce prohlásil lotyšský prezident Andris Berzins, že pobaltské státy by jednoho dne mohly mít společné ozbrojené síly. Bývalé sovětské republiky již dnes intenzivně spolupracují při vojenských akvizicích, vytváření společných jednotek pro mezinárodní mise a jejich vzdušný prostor hlídají letouny NATO v rámci mise Baltic Air Policing. K vyjádření se postavil kriticky estonský ministr obrany, podle kterého je současná úroveň spolupráce optimální. Právě Estonsko má ze třech zmiňovaných zemí nejvyšší výdaje na obranu. Zdrženlivý postoj zaujali také představitelé Litvy. Podle mnohých místních analytiků není ale taková možnost do budoucna až tak nepředstavitelná a současný skepticismus je způsobený spíše organizačními obtížemi takového kroku než myšlenkou samotnou.
12. 8. – Německo a USA připravují dohodu o špionáži
Tento měsíc by měly Spojené státy a Německo zahájit rozhovory o nové dohodě zamezující vzájemné špionáži. Oznámil to šéf úřadu kancléřky Merkelové Ronald Pofalla a dodal, že by dohoda mohla stanovit standardy budoucí mezistátní spolupráce západních zpravodajských služeb. Podrobnosti o tom, jakým způsobem by smlouva měla zamezit podobným událostem, jako byl program PRISM, ale Pofalla zatím neuvedl. Německo prosazuje vytvoření nových mezinárodních pravidel pro ochranu osobních údajů i na poli Evropské unie.
12. 08. – Londýn zvažuje právní kroky kvůli Gibraltaru
Britská vláda pohrozila, že kvůli intenzivním španělským kontrolám na hranicích s Gibraltarem podnikne právní kroky skrze instituce Evropské Unie. Mluvčí britského premiéra prohlásil, že kontroly jsou nepřiměřené a politicky motivované. Madrid je zavedl začátkem měsíce po vyostření sporu o rybolovné oblasti kolem Gibraltaru a španělská vláda uvažuje také o zavedení poplatku 50 euro za překročení hranice. Teritorium připadlo Británii v roce 1713 na základě Utrechtské smlouvy, která ukončila válku o španělské dědictví. 13. srpna vyplula směrem k Pyrenejskému poloostrovu britská válečná loď HMS Westminster, která se v Gibraltaru zastaví během své cesty na Blízky Východ. Podle obou stran se ale jedná o předem naplánovanou plavbu a se sporem nemá nic společného.
16. 8. – Překračovaní pravomocí americkou NSA
Americký list The Washington Post zveřejnil další dokumenty poskytnuté Edwardem Snowdenem, podle kterých Národní bezpečnostní agentura (NSA) v posledních dvou letech porušila několik tisíc krát své zákonné pravomoci, když sledovala komunikaci amerických občanů nebo cizinců na americké půdě. Interní audit z května 2012 například ukázal, že za 12 předchozích měsíců došlo ke 2 776 takovým incidentům. Většina z nich byla přitom zapříčiněna chybou operátora (nesledování protokolu, typografické chyby, nedostatek informací o sledovaném subjektu atd.), menší část pak systémovými chybami (např. chybou softwaru). Incidenty zahrnovaly kupříkladu případy, kdy sledovaný zahraniční subjekt vstoupil na americkou půdu, přičemž sledovací systém tuto změnu nezaznamenal. Jindy byly sledované subjekty považovány mylně za zahraniční cíle a až bližší šetření odhalilo, že se ve skutečnosti jedná o americké občany. Přestože je počet těchto incidentů na první pohled poměrně vysoký, je nutné mít na paměti, že vzhledem k obrovskému množství internetových dat shromažďovaných NSA dennodenně se pořád jedná o velmi malý zlomek chyb. Nicméně i tento zlomek představuje několik tisíc občanů, jejichž soukromí bylo protiprávně narušeno. V této souvislosti někteří komentátoři upozorňují na to, že sledovací program NSA je tak robustní, že i relativně „malé chyby“ mohou mít značný dopad na společnost. Právě tímto tématem se den před zveřejněním dokumentů zabýval například článek na serveru Foreign Policy. Americká vláda sledovací programy svých zpravodajských služeb obhajuje, prezident Obama ale již přislíbil reformy, které zajistí větší dohled a kontrolu.
16. 8. – Polsko omezí zahraniční mise
Polský prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Bronislaw Komorowski oznámil, že Polsko v příštích letech omezí účast na zahraničních misích, a namísto toho se zaměří na domácí modernizaci armády. Ke změně politiky podle něj přispěla i úmrtí 41 polských vojáků v rámci mise NATO v Afghánistánu. 1600 vojáků zůstávajících dosud v Afghánistánu má být ze země staženo v roce 2014 spolu s jednotkami dalších zemí. Polsko, jak Komorowski uvedl, se bude nadále podílet na zahraničních operacích „v rámci vlastních možností a potřeb.“
18. 8. – CIA přiznala zapojení do íránského puče v 1953
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila po 60 letech dokumenty potvrzující její zapojení do íránského vládního převratu v roce 1953. Ten vedl k svržení vlády premiéra Mohameda Mosadeka a nastolení pro-západně orientovaného režimu. Podle mnohých analytiků zároveň otevřel cestu k pozdější islámské revoluci. Interní dokumenty CIA získala nezávislá výzkumná instituce National Security Archive v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím. Zapojení CIA do operace Ajax není sice již dlouhou dobu žádným tajemstvím, ale americká zpravodajská komunita až doteď svou roli oficiálně nepřiznávala. Dokumenty jsou přístupné on-line.
19. 8. – Pokračování gibraltarského sporu
Britsko-španělský spor kvůli Gibraltaru nadále pokračuje. Londýn splnil své výhružky z minulého týdne a premiér David Cameron požádal Evropskou unii o prošetření hraničních kontrol uvalených Madridem. Zatímco se na Gibraltaru sjel monitorovací tým Evropské komise, zakotvila v gibraltarském přístavu v rámci předem plánovaných námořních cvičení britská válečná loď. Její připlutí bylo plánováno dlouho předtím, než došlo k vyhrocení vzájemných sporů, a přestože je v současné situaci některými vnímáno jako dobře načasovaný signál, s momentálními rozpory nemá podle španělských i britských oficiálních představitelů nic společného. Zástupci Evropské komise teď mají za úkol prošetřit legálnost nově zavedených hraničních kontrol včetně otázek volného pohybu osob a zboží.
19. 8. – Al-Kájda údajně plánovala útoky na evropské železnice
Podle informací německého deníku Bild varovala americká NSA německé bezpečnostní orgány před možným teroristickým útokem na evropské rychlovlaky. NSA měla v souvislosti s útoky odposlechnout telefonickou komunikaci mezi vysokými představiteli al-Kájdy. Německé ministerstvo vnitra v reakci oznámilo, že bylo tajnými službami varováno už dříve, a že bezpečnostní opatření jsou dlouhodobě udržována na vysoké úrovni.
21. 8. – Manning odsouzen na 35 let
Americký voják Bradley Manning, který v roce 2010 poskytl serveru WikiLeaks stovky tisíc utajených vládních dokumentů, byl odsouzen vojenským soudem na 35 let vězení. Uložený trest je téměř o polovinu nižší, než žádala vojenská prokuratura. Podle amerických médií přihlédla soudkyně při vynesení rozsudku k Manningově mládí, naivitě i projevené lítosti nad spáchaným činem. Manning může po vypršení třetiny trestu požádat o podmínečné propuštění. Z vězení by se tak teoreticky mohl dostat již za méně než devět let, protože do výkonu trestu se započítává i doba strávená ve vazbě během vyšetřování.
21. 8. – EU omezuje vývoz vojenské techniky do Egypta
V reakci na současné dění v Egyptě se ministři zahraničí zemí Evropské unie dohodli na pozastavení vývozních licencí na vojenské technologie do Egypta, včetně civilních prostředků jako je například slzný plyn nebo obušky. Účelem rozhodnutí je zastavení dovozu materiálu, který by mohl být použit pro vnitřní represe. Celní úřady byly navíc pověřeny zákazem exportu jakéhokoliv vojenského zboží do Egypta, a to i v případě, že by toto zboží bylo opatřeno platnou vývozní licencí. Ministři zahraničí zároveň vyzvali egyptské vojenské autority a podporovatele Muslimského bratrstva k zastavení násilí a k obnově vyjednávání. Evropa se nicméně v porovnání se Spojenými státy podílí na vývozu zbraní do Egypta jen minimálně. Podle německého ministerstva zahraničí jsou stanoviska EU sice závazná, ale umožňují široký prostor pro interpretaci. Například výklad pojmu „prostředky pro vnitřní represe“, na které je zákaz vývozu uvalen, je ponechán na uvážení jednotlivých národních vlád.
22. 8. – Německo chce zvýšit dohled nad aktivitami neonacistů
Po sérii útoků na etnické Turky volají němečtí poslanci po přísnějším dohledu nad místními neonacistickými buňkami. Zvláštní komise vydala v této souvislosti 47 doporučení. Německá policie by podle nich měla mimo jiné vylepšit výcvik a najímat více členů etnických menšin. Podle předsedy komise Sebastiana Edathyho „nesmí být nebezpečí militantních neonacistů už nikdy podceněno.“ Bezpečnostní služby se podle oficiální zprávy dopustily zásadních chyb, když přehlédly násilnickou neonacistickou buňku, jíž je přisuzováno deset vražd spáchaných v průběhu sedmi let. S Beatou Zschaepe, která je podezřelá ze zapojení do organizace, probíhá od května soudní řízení.
25. 8. – NSA údajně odposlouchávala také ústředí OSN
Německý list Der Spiegel přišel s informacemi, že americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) odposlouchávala mezi jinými cíli také ústředí Organizace spojených národů v New Yorku. Vyplývá to údajně z dokumentů poskytnutých Edwardem Snowdenem. Podle informací Spiegel se NSA podařilo v létě 2012 proniknout do systému OSN pro pořádání videokonferencí a rozluštit jeho zašifrování. Dokumenty údajně také poukazují na systematickou špionáž ostatních zemí a institucí včetně Evropské unie. V rámci evropských spojenců USA vyvolávají aktivity NSA největší obavy v Německu a nedá se vyloučit, že aféra bude mít dopad na vztahy mezi Berlínem a Washingtonem.
26. 8. – Další odtajněné dokumenty CIA
Po tom, co CIA odtajnila další část utajených dokumentů, přišel server Foreign Policy s informacemi, podle nichž americká vláda s velkou pravděpodobností věděla o iráckém chemickém útoku proti íránským jednotkám v roce 1988. Spojené státy tehdy na základě satelitních snímků zjistily úmysl Teheránu využít díru v irácké obraně a získat v dlouhotrvajícím konfliktu strategickou převahu. Americké zpravodajské služby poskytly tyto informace (včetně rozmístění íránských jednotek) Bagdádu, který k zastavení svého protivníka použil chemické zbraně, za co si vysloužil mezinárodní odsouzení. Američtí představitelé ale tvrdili, že o chemickém útoku neměli tušení. Nově zveřejněné dokumenty nicméně dokazují, že Washington měl pádné důkazy o iráckém použití chemických zbraní již z roku 1983, a podle vyjádření plukovníka ve výslužbě, Ricka Francona, který v roce 1988 působil jako vojenský atašé v Bagdádu, Spojené státy při předávání zpravodajských informací o pozicích íránských vojsk velmi dobře věděli, že Husajn sáhne po tomto arzenálu.
27. 8. – Schyluje se k útoku na Sýrii?
Pravděpodobnost ozbrojené intervence ze strany západních států v syrském vnitrostátním konfliktu se po tom, co byly 21. srpna u Damašku s největší pravděpodobností použity chemické zbraně, zvýšila. Spojené státy, Velká Británie i Francie obvinily z útoku režim Bašára Asada, který ale vinu odmítá a útok připisuje povstalcům. Další západní země se zatím k situaci staví opatrně, protože není vůbec jasné, zda skutečně k chemickému útoku došlo (byť mnoho indicií napovídá, že ano) a která strana za ním stojí. Situaci by mohli objasnit inspektoři OSN, kteří místo údajného útoku vyšetřují. Je ale vysoce nepravděpodobné, že budou schopni identifikovat skutečného viníka. Prezident Obama již dříve pohrozil, že použití chemických zbraní představuje pro Bílý dům „červenou linii“ v otázce případné intervence. Spojené státy již posílily své jednotky v regionu a podle slov ministra obrany Chucka Hagela jsou americké ozbrojené síly připraveny k útoku, pokud prezident vydá rozkaz. Washington také oficiálně požádal Řecko o zpřístupnění svých základen americkému námořnictvu. Proti případné intervenci se ostře staví Rusko.
29. 8. – Francie uzavřela miliardový kontrakt se Saudskou Arábií
Francii se podařilo získat zakázku ve výši miliardy eur na údržbu čtyř saudských fregat a dvou tankovacích lodí z 80. let. Práce by podle La Tribune mohly být zahájeny už toto září.
29. 8. – Odhalen rozpočet americké zpravodajské komunity
Americký deník The Washington Post zveřejnil na základě dokumentů poskytnutých Edwardem Snowdenem detaily amerického zpravodajského rozpočtu. Jeho celkovou výší sice Washington zveřejňuje již několik let (konkrétně od roku 2007), rozpočty jednotlivých programů ale zůstali doposud utajeny a takto detailní informace se na veřejnost ještě nikdy nedostaly. Výjimkou byl pouze rok 1994, kdy byla část zpravodajského rozpočtu zveřejněna nedopatřením Kongresu.
Podle informací The Washington Post je tak letošní rozpočet National Intelligence Program 52,6 miliard dolarů, přičemž nejvíc peněz připadlo Ústřední zpravodajské službě, CIA (14,7 miliard). Na druhém místě je pak Národní bezpečnostní agentura (NSA) s rozpočtem 10,8 miliard a na třetím Národní průzkumný úřad (NRO) s 10,3 miliardami dolarů. Zveřejněn byl také celkový počet zaměstnanců zpravodajské komunity (107 035) nebo kategorie jednotlivých výdajů. Podle vynaložených prostředků tak mezi priority amerických zpravodajských služeb patří včasné varování představitelů USA před kritickými událostmi (20,1 mld.), boj s terorismem (17,2 mld.), bránění proliferaci zbraní hromadného ničení (6,7 mld.), kybernetické operace (4,3 mld.) a obrana proti zahraniční špionáži, tedy kontrarozvědná činnost (3,8 mld.). Z informací zároveň vyplývá, že rozpočet většiny ze 16 zpravodajských služeb Spojených států výrazně narostl po teroristických útocích z 11. září 2001. Podle Washington Post tak Spojené státy od začátku „války proti terorismu“ vynaložily na zpravodajství přes 500 miliard dolarů.
Vedle National Intelligence Program tvoří zpravodajský rozpočet Spojených států ještě Joint Military Intelligence Program, jež zahrnuje výdaje na zpravodajskou činnost spojenou s vojenskými operacemi a pro letošní rok dosáhl 23 miliard dolarů. Celkově tak Spojené státy vydají jenom tento rok na zpravodajství téměř 76 miliard dolarů, což je víc než odhadované výdaje zpravodajské komunity v dobách vrcholu studené války koncem 80. let (podle odborníků cca 71 miliard dnešních dolarů).
Celkově lze konstatovat, že informace The Washington Post žádné velké překvapení ohledně výdajů Spojených států na zpravodajství nepřinesly. Výjimkou je pouze skutečnost, že rozpočet CIA je vyšší, než se obecně předpokládalo a převyšuje dokonce i rozpočet NSA, který byl většinou odborníků doposud považován za největší položku NIP. Podle ředitele národního zpravodajství (DNI), Jamese Clappera, jsou detaily rozpočtu utajeny „protože jsou v něm informace, které by mohly zahraničním zpravodajským službám odhalit naše priority, schopnosti, slabiny, metody a zdroje, které nám umožňují získávat informace a bránit se hrozbám.“ Kritici ale volají po větší transparentnosti fungování zpravodajských služeb.
30. 8. – Britský parlament odmítl intervenci v Sýrii
Čtvrteční hlasování v britském parlamentu o zapojení Spojeného království do případné intervence v Sýrii skončilo porážkou premiéra Camerona. Jedná se o první případ v moderní britské historii, kdy parlament nepodpořil vládu v otázce zahraničního vojenského angažmá. Přestože hlasování není právně závazné, Cameron prohlásil, že jeho kabinet bude výsledek respektovat. Spojené státy tak ztratily důležitého spojence pro případný zásah v Sýrii. Přestože z vojenského hlediska žádný jiný stát nepotřebují, z politického hlediska představuje rozhodnutí britského parlamentu citelnou ránu pro legitimitu případné intervence. Na straně Washingtonu tak zůstala pouze Francie, která je podle prezidenta Hollanda připravena zasáhnout po boku USA. „Je jen několik zemí, které jsou schopny uštědřit náležité sankce. Francie je jednou z nich. Jsme připraveni“, uvedl Hollande. Podle některých komentátorů může čtvrteční hlasování signalizovat také zásadní obrat ve vnímání role, kterou Británie hraje na mezinárodní scéně. Rozhodnutí zákonodárců by mohlo mít také dopad na „zvláštní vztah“ mezi Londýnem a Washingtonem. Podobné úvahy jsou ale poněkud předčasné a výsledek hlasování byl spíše ovlivněn negativními zkušenostmi z Iráku a veřejným míněním.
Autoři: Juraj Nosál, student magisterského programu Mezinárodní vztahy, a Zuzana Gruberová, studentka bakalářských programů Bezpečnostní a strategická studia a Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.