Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za první polovinu měsíce října.

Západ a ukrajinský konflikt

Finální zpráva nizozemské komise o letu MH-17

Konečná zpráva nizozemské vyšetřovací komise přináší pět základních faktů, které popisují katastrofu zřícení civilního letadla nad Ukrajinou v loňském roce. Prvním z nich je fakt, že pád letadla byl způsoben jeho sestřelením raketou. To dokazují šrapnely v troskách, zbytky rakety nalezené v oblasti i zvukový záznam ze samotného letadla. Podle tvaru šrapnelů se jednalo o raketu systému Buk, který však mohly mít v držení obě strany konfliktu. Třetí skutečností je, že detonace střely usmrtila pouze posádku kokpitu. Ostatní pasažéři byli během pádu s největší pravděpodobností při životě. Potenciální oblast odpalu je podle komise velká asi 320 čtverečních kilometrů. Konkrétní místo nebylo možné určit, neboť vyšetřovací orgán neměl povolení blíže zkoumat tuto část země. Posledním bodem je jednoznačná kritika ukrajinské strany, která neuzavřela letovou oblast nad konfliktní zónou. Z katastrofy, která zapříčinila smrt 298 lidí, se viní Ukrajina s Ruskem navzájem. Ke zprávě se vyjádřil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, dle něhož je nutné najít osoby, které jsou za sestřelení letadla zodpovědní, a dostat je před spravedlnost.

Boj proti ISIS v Iráku a Sýrii

Jako naprosté fiasko se ukázala snaha Spojených států vycvičit syrské rebely bojující proti Islámskému státu a syrskému prezidentu Assadovi. USA investovaly do programu, který měl vycvičit stovky až tisíce rebelů, více než 500 milionu dolarů. Z důvodu pochybné minulosti bylo však vybráno pouze pár desítek jedinců schopných tohoto boje, ani ti nicméně při svém nasazení neuspěli. Část skupiny byla napadena organizací al-Núsra napojenou na al-Kájdu, druhá část zase tajně odevzdala vyfasovanou americkou výzbroj do rukou již zmíněné al-Núsře. Spojené státy nyní přiznaly, že v současnosti v programu zůstává pouze okolo čtyř až pěti rebelů. Z tohoto důvodu se rovněž začalo uvažovat o kompletním zrušení programu. Bývalý americký ministr obrany Robert Gates poznamenal, že vůbec odstartování podobného plánu byla největší „blbost“.

Pozornost americké strategie se tak začíná obracet k aktivitám Ruska, jehož zapojení do boje proti ISIS přináší zvrat v současné situaci na Blízkém východě. Vladimír Putin dostal oficiální žádost od syrského prezidenta Assada, aby jeho jednotky vstoupily na syrské území a vypomohly v boji, čímž si zajistil neporušení mezinárodního práva. Hned od počátku je však jasné, že Kreml nepřišel vymýtit v první řadě džihádisty, nýbrž pomoci syrskému prezidentovi udržet se u moci tím, že podniká nálety na rebely všeho zaměření, včetně těch vycvičených Spojenými státy. Nepřesné nálety zároveň způsobují značné ztráty na civilních životech.

Mimo to Rusko na začátku října dvakrát narušilo vzdušný prostor Turecka. Podle Moskvy šlo pouze o chybu způsobenou špatným počasím, toto tvrzení ovšem záhy vyvrátila Severoatlantická aliance, jejímž členem je Turecko. To se cítí být znepokojeno ruskou aktivitou a důrazně upozorňuje na možnost aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně. Během setkání ministrů obrany NATO generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že Turecko je druhou nejsilnější armádou Aliance a zároveň silným spojencem, tudíž je nepřípustné jakékoli narušování tureckého vzdušného prostoru Ruskem. Aktivita Moskvy blízko tureckých hranic má rovněž za následek orientaci Ankary na Katar – obě země se snaží dlouhodobě svrhnout syrského prezidenta, v čemž jim nyní Rusko brání.

Prezident Obama i přesto na zasedání OSN prohlásil, že  USA jsou připraveny jednat se všemi stranami, včetně Ruska, Iráku nebo Íránu, o finální strategii boje proti Islámskému státu. Rovněž generální tajemník Stoltenberg upozornil, že Aliance je již připravena na obranu Turecka vyslat síly rychlé reakce o počtu až 40 000 vojáků jako pomoc v řešení současné krize.

Severní Amerika

Stažení amerických kompletů Patriot z Turecka

Spojené státy začaly na počátku října stahovat své systémy protivzdušné obrany Patriot z Turecka, kde byly umístěny poté, co Turecko požádalo své alianční partnery o pomoc v ochraně proti raketové hrozbě ze Sýrie. Jeden z tureckých diplomatů však uvedl, že nyní není nejlepší doba tyto baterie stahovat kvůli „delikátní“ situaci na turecko-syrské hranici. V nedávných dnech Turecko uvedlo, že syrské pozemní systémy obtěžovaly turecké stíhací letouny při hlídkování a ruské letouny, které podnikají leteckou kampaň ze Sýrie, několikrát narušily národní vzdušný prostor. Kromě USA ukončily misi svých systémů Patriot také Německo a Nizozemí. Tyto kroky tak do určité míry kolidují s nedávným oznámením NATO, že je připraveno poslat pozemní jednotky pro obranu svého člena.

Spojené státy zůstanou v Afghánistánu i po roce 2016

Americký prezident Barack Obama v polovině října potvrdil plány Spojených států vojensky setrvat v Afghánistánu i po roce 2016, kdy měl být v zemi zachován pouze malý kontingent o počtu 1 000 vojáků. Nyní má být v Afghánistánu na konci Obamova funkčního období v roce 2017 na 5 500 vojenských příslušníků v porovnání se současnými 9 800 vojáky, a to ve čtyřech lokalitách – Kábul, Bágram, Jalalabad a Kandahar. Prezident uvedl, že prodloužení americké mise „je správným rozhodnutím“, neboť afghánské ozbrojené síly ještě „nejsou tak silné“, jak by potřebovaly být. V posledních týdnech je navíc země sužována ofenzivou Talibánu, která vedla ke značnému nárůstu v počtu vojenských a civilních obětí.

Tento krok však dle Obamy není pouze reakcí na aktuální situaci, ale výsledkem měsíčního posudku o budoucí roli USA v dané zemi provedeném ve spolupráci s bezpečnostní radou státu a afghánskými představiteli. Ti také Obamův plán uvítali a považují ho za pomoc zemi více stabilizovat. Obdobně toto rozhodnutí přijal i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jenž ho považuje za pokračující bezpečnostní závazek členů NATO a jeho partnerů vůči Afghánistánu a uvedl, že v nadcházejících týdnech budou přijata klíčová rozhodnutí o civilně-vojenské alianční misi, která má následovat po skončení té aktuální v roce 2016.

Britské ostrovy

Vyslání britských jednotek do Baltu

Britský ministr obrany Michael Fallon oznámil nasazení 100 vojáků do baltských zemí, které představuje další alianční krok v rámci odstrašení Ruska kvůli ukrajinské krizi, a zároveň ujištění východních členů NATO o soudržnosti a zachování principů kolektivní obrany. Tyto britské jednotky se v oblasti zapojí do probíhajících vojenských cvičení a dle slov Fallona zde budou 90 % svého času. Jak sám totiž poznamenal, jedná se spíše o „vytrvalé“ než „stálé“ nasazení, které v podobě permanentních základen požadují baltské státy společně s Polskem a jemuž se Aliance již delší dobu vyhýbá.

Tato mise, která je součástí americko-německé výcvikové iniciativy, rozšíří působení Velké Británie v dané oblasti, kde již bylo a je nasazeno Královské letectvo v rámci alianční ochrany vzdušného prostoru (tzv. Baltic Air Policing). Kromě těchto nasazení je 25 britských vojáků dále zapojeno do výcviku ukrajinských ozbrojených sil v jejich domovině, kde 19 týmů již vycvičilo na 1 600 ukrajinských vojáků a do konce britského fiskálního roku, tedy do konce února 2016, mají stanovený cíl 2 000 vycvičených vojenských příslušníků.

Spor s Ruskem kvůli pravidlům boje na Blízkém východě

Velká Británie se dostala během působení v boji proti Islámskému státu do politického střetu s Ruskou federací, a to kvůli zprávám některých britských deníků, že Královské letectvo získalo povolení sestřelit ruské stíhací letouny v případě vlastního ohrožení. K tomuto účelu mají být britské letouny Tornado GR.4 vyzbrojeny střelami pro vzdušný boj AIM-132 pro případ přímého střetnutí s ruskými protějšky. Neznámý zdroj z britského Velitelství pro společné operace (PJHQ) uvedl, že přestože mají piloti rozkaz vyhnout se kontaktu s ruskými letouny, pokud je na piloty již veden útok nebo se k němu může schylovat, mohou se bránit. I když tedy Královské letectvo má primární mandát na misi pouze v Iráku, do střetu s ruskými stíhačkami se může dostat i v Sýrii například při shromažďování zpravodajských informací. Kvůli této kauze si Kreml již předvolal britského vojenského přidělence v Moskvě a požadoval vysvětlení. Britské ministerstvo obrany však uvedlo, že žádné takové povolení vydáno nebylo, a stejného názoru je i ministerstvo zahraničí.

Finanční náročnost nových jaderných ponorek

Dle slov tajemníka ministerstva obrany Jona Thompsona představuje projekt jaderných ponorek největší budoucí finanční risk v akvizicích obranného sektoru. Jak Thompson uvedl na slyšení parlamentního Výboru pro veřejné výdaje, jedná se o „mostrum“, které mu „nedá spát“. Projekt zahrnuje nejen sedm jaderných ponorek nové generace třídy Astute, z nichž třetí započala v nedávné době zkoušky na moři, ale především nástupce ponorek Vanguard nesoucích jaderné střely Trident D5. Společně s infrastrukturou a personálem má projekt každoročně vyjít na pět miliard liber, což přesahuje původní plán 3,5 miliardy, a samotný program ponorek pro jaderné odstrašení se pohybuje v řádu 20 miliard liber.

Dle Thompsona tak v následujících deseti letech má jít na projekt jaderných ponorek a jejich podporu až kolem 40 miliard liber, což představuje největší podíl v rozpočtovém plánu obranných akvizic. Modernizační program britského jaderného odstrašení se nyní nachází v hodnotící fázi, po jejímž ukončení má být v příštím roce započata již samotná stavba ponorek a potřebné infrastruktury. V tomto kontextu dochází také ke spolupráci se Spojenými státy, a to nejen na modernizaci střel Trident, ale také odpalovacích zařízeních, systémech řízení palby či nosných systémech.

Kontinentální Evropa

Estonský obranný rozpočet překročí 2 % HDP

Estonsko hodlá na svojí obranu vydat v následujícím roce celkem 449 milionů eur. Jedná se o devítiprocentní nárůst, a obranný rozpočet tak překročí dvouprocentní hranici HDP. Více jak jedna čtvrtina rozpočtu bude vynaložena na rozvoj schopností estonských ozbrojených sil. Země má v plánu například nakoupit obrněná vozidla CV90 či rozvíjet schopnosti kybernetického boje. Rozpočet plánuje navýšit také Norsko, které chystá nákup stíhacích letounů F-35 a posilování přítomnosti za polárním kruhem.

Technické problémy německých letounů Typhoon

Německé letectvo dočasně pozastavilo dodávky nových stíhacích letounů Eurofighter Typhoon. Důvodem bylo odhalení špatných spojů mezi drakem letounu a vertikálními stabilizátory. Konsorcium Eurofighter potvrdilo, že si je vědomo výrobní vady a problém prošetří. Za tyto špatné díly je zodpovědná společnost BAE Systems, která je zapojená i do problému výrobních vad spojených s palivovým systémem, jež byly objeveny minulý rok. Podle německého ministerstva obrany by neměla být ovlivněna bezpečnost pilotů v krátkodobém horizontu, nicméně všechny německé Typhoony bude bedlivě zkoumat.

Polsko zahájilo své letošní největší vojenské cvičení

Až do 23. října bude v Polsku probíhat cvičení Dragon-15, jehož se zúčastní až 7 000 vojáků včetně záloh, 700 kusů techniky a samozřejmostí je i zahraniční účast aliančních spojenců. Velká Británie, Spojené státy, Německo a Kanada se připojily v počtu 900 vojáků. Tematicky je cvičení zaměřeno na prověření schopnosti mobilizace polské armády a teritoriální obranu Polska. Polsko tak pořádá největší cvičení od doby profesionalizace svých ozbrojených složek.

Severoatlantická aliance

Rozsáhlé cvičení Trident Juncture 2015

Na konci září započalo největší cvičení Aliance od roku 2002, které potrvá až do začátku listopadu. Trident Juncture 2015 se odehrává v Itálii, Španělsku, Portugalsku a Středomoří, kde se jej účastní na 36 000 vojáků ze všech 28 členských států včetně pěti partnerských zemí. Na manévrech se bude podílet rovněž 160 letounů, 60 válečných lodí, několik ponorek či tisíce vozidel a další vojenské techniky. Scénář cvičení zahrnuje oblast Afriky a konflikt o vodu, kde se alianční jednotky setkají s teroristickou skupinou. Není tajemstvím, že se dané nácviky snaží simulovat možný budoucí konflikt v severní Africe, především pak v Libyi, o ropu a zemní plyn a zároveň připravit jednotky na potenciální střet s Ruskem.

Jednání ministrů obrany zemí NATO

Alianční ministři obrany se setkali, aby prodiskutovali současná nejpalčivější témata, kterým NATO čelí. V první řadě došlo k revizi implementace aliančního plánu nasazení sil rychlé reakce, který byl schválen na loňském zářijovém summitu ve Walesu. Generální tajemník Jens Stoltenberg rovněž přivítal rozhodnutí Německa vést tyto síly, taktéž zvané VJTF (Very High Readiness Joint Task Force), v roce 2019 a plány Velké Británie na rotaci většího počtu jednotek v Pobaltí a Polsku. Generální tajemník také vyzdvihl roli partnerského státu Gruzie, která je podle něj jedním z nejdůležitějších aliančních spojenců, a zároveň zdůraznil, že Černá Hora činí rovněž velké pokroky směrem k Alianci.

Prohloubení spolupráce s ČR v oblasti kyberbezpečnosti

Memorandum o posílení kybernetické spolupráce mezi NATO a Českou republikou bylo podepsáno v polovině října. Česko se tak stalo prvním členem Aliance, který podobné memorandum podepsalo. Dohoda například kromě výměny informací, poskytování expertů či cvičení také reflektuje nejaktuálnější vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti, jenž se odráží od akčního plánu kyber-obrany vytvořeného na aliančním summitu ve Walesu.

V kontextu NATO uvažuje Česká republika společně s dalšími členskými zeměmi také o pořízení střel vzduch-země v rámci vojenského programu Smart Defence, jenž má za cíl skrze mnohonárodní akvizice ušetřit podílejícím se státům určité finance v porovnání s individuálními objednávkami. Střely proti pozemním cílům mají být v případě České republiky zařazeny do roku 2018 do výzbroje jejích stíhacích letounů JAS-39 Gripen, které by tak získaly širší možnosti nasazení, včetně těch do mezinárodních operací.

Evropská unie

Jednání ministrů zahraničí zemí EU

Do Lucemburska se sjeli ministři zahraničí zemí Evropské unie, aby projednali hlavně postoj členských zemí vůči současné intervenci Ruské federace v Sýrii. Cílem kritiky je hlavně zaměření ruských náletů, které míří kromě pozic Islámského státu i na pozice syrských opozičních sil. Hlavním tématem také bylo sjednocení postoje vůči syrskému prezidentu Assadovi, který je mezi zeměmi EU značně nejednotný. Zatímco Francie ho vyšetřuje za válečné zločiny, jiné země jako Německo připouštějí jeho roli v poválečné obnově země. Občanská válka v Sýrii, během které zahynulo na 250 000 osob, se stále nechýlí ke konci a dále generuje nové uprchlíky. Další projednávanou agendou bylo zrušení sankcí uvalených na Bělorusko. Další politické působení prezidenta Lukašenka potvrdily právě proběhlé volby, které vyhrál s velkým přehledem. Od potenciálního zrušení sankcí si ministři zahraničí slibují zlepšení vzájemných vztahů.