Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za druhou polovinu měsíce října.

Západ a ukrajinský konflikt

Obvinění pro-ruských separatistů za havárii MH17

Německá Spolková zpravodajská služba (BND) přišla po detailní analýze k závěru, že za pád letu MH17 v polovině července jsou zodpovědní proruští separatisté na Ukrajině. Na počátku října prezident BND Gerhard Schindler předložil parlamentní kontrolní komisi satelitní snímky a další průkazné fotografie, které mají dokazovat, že separatisté získali systém protivzdušné obrany BUK z ukrajinské vojenské základny a následně vypálili raketu, která explodovala v blízkosti malajsijského letounu. Schindler dále uvedl, že ruská tvrzení o tom, že raketa byla vystřelena ukrajinskými vojáky a v blízkosti letadla se v té době pohyboval ukrajinský stíhací letoun, nejsou pravdivé. Předběžná zpráva z nizozemského vyšetřování této havárie došla k tvrzení, že letadlo havarovalo v důsledku „velkého množství vysokoenergetických objektů“ z vně letadla, nicméně viníka nestanovila.

Irácká krize a Islámský stát

Letecké nálety koalice vedené Spojenými státy proti Islámskému státu (IS) začínají mít své první viditelnější výsledky. IS ztratil kontrolu nad více než 20 % města Kobane hlavně na hranicích s Tureckem. Po více než měsíci od začátku bojů v Kobane zemřelo více jak 600 lidí a USA podniklo více než 130 náletů. I přesto se evropští představitelé společně s americkým prezidentem Barackem Obamou shodli, že je potřeba udělat více, aby zastavili IS v Iráku a Sýrii – je třeba přejít k pozemní akci. Pro spojence Kobane představuje test, zda koalice dokáže zatlačit IS. Rada bezpečnosti OSN dále volala po bombardování v Iráku k zastavení IS. Někteří iráčtí piloti se dokonce přidali na stranu IS a teď trénují rekruty. Největší výzvou pro koalici je zapojení Turecka do přímé akce. To prozatím odmítá jakkoli podpořit kurdské ozbrojence, protože o nich tvrdí, že se jedná o teroristy ze skupiny PKK. Nicméně zapojení Turecka, které s půlmilionovou armádou má druhé největší ozbrojené síly v Alianci, je údajně nutné.

Admirál James Stavridis, bývalý velitel jednotek NATO, poznamenal na stranu Obamy, že by měl přejít na pozemní operaci o 10 000-15 000 jednotkách k docílení stabilní situace v Iráku a měl by vést operaci na třech frontách – na severu s kurdskými silami, na jihu s iráckými a na západě i nadále provádět bombardovací útoky. Operace proti IS stály USA od osmého srpna více než 580 milionů dolarů a každý den se tato částka navyšuje o 8,3 miliónů. Islámský stát však ze svých ropných polí denně přijímá 1 milion dolarů denně, což je jeden z největších problémů, kterým koalice čelí. Američané se společně s kurdskou regionální vládou snaží odhalit pašerácké cesty, a omezit tak tok peněz do IS. V boji proti IS pokročilo také Španělsko a Německo, které se rozhodly začít trénovat irácké sunnity. Německá výzvědná služba navíc zjistila, že by IS mohl mít na severu Iráku protiletadlové střely schopné sestřelit větší letadlo s posádkou. Kvalita výzbroje se liší od zásob ze sedmdesátých let minulého století až po moderní zbraně. Jejich původ může být podle německé zpravodajské služby bulharský, ruský nebo čínský. USA navíc oznámily, že se chystají posílit opozici vytrénováním pěti tisíc syrských bojovníků ročně s cílem vytvořit efektivní opoziční síly.

Severní Amerika

Americká armáda by se měla více zaměřit na obranu

Americká armáda získává v posledních letech převážně expediční identitu, nicméně americký ministr obrany Chuck Hagel na počátku měsíce října přišel s doporučením, že by se tato ozbrojená složka měla navrátit ke své staré misi na domácí frontě, a to pobřežní obraně. S novou zprávou týkající se tohoto nápadu přišel think tank Centrum pro strategická a rozpočtová hodnocení, který doporučuje použití pozemních sil k odepření přístupu nepřátelských sil ze vzdušného a námořního prostoru, takzvaný anti-access/area-denial (A2/AD) model. Armáda by mohla využít dosavadní vzdušnou a protiraketovou obranu, s níž by se zaměřila na kritické námořní body podél strategických cest jako je Baltské a Východočínské moře či Perský záliv, které by tak v případě potřeby ubránila. Výhodou pozemních sil má být v tomto kontextu fakt, že jsou schopny lépe se skrýt, rozptýlit či znovu-zásobit než lodě a letouny. Nový operační koncept americké armády, který byl zveřejněn minulý měsíc, však na A2/AD nahlíží jako na čistě nepřátelskou taktiku a zaměřuje se spíše na střely typu země-země jako prostředek k promítnutí armádních sil do leteckého a námořního prostředí.

Střelba v kanadské Ottawě

Kanadským hlavním městem Ottawou otřásl incident, ve kterém v té době neznámý muž zastřelil hlídkujícího vojáka u památníku válečných obětí a následně zamířil do nedaleké budovy parlamentu, kde byl v přestřelce zastřelen místní policií. V době útoku navíc zasedala v budově parlamentu vláda v čele s premiérem Stephenem Harperem. Útočník byl následně identifikován jako dvaatřicetiletý Michael Zehaf-Bibeau, jenž byl kanadským občanem s libyjskými kořeny a konvertoval k islámu. Dle dostupných informací měl Zehaf-Bibeau v plánu cestovat do Sýrie, nicméně v nedávné době byl vládou označen jako „vysoce rizikový cestující“, kvůli čemuž mu byl odebrán pas. Dle slov kanadské policie si útočník čin připravoval a o svých politických a ideologických motivech natočil video, které však není dosud veřejnosti přístupné. Premiér Harper označil útočníka za teroristu a přišel s ujištěním, že Kanada se útokem nenechá zastrašit, ale naopak bude usilovněji pokračovat v boji proti extremismu. Útok se odehrál jen několik dnů poté, co Kanada zvýšila úroveň teroristické hrozby  a co došlo k útoku dalšího kanadského občana,jenž také konvertoval k islámu, na dvojici vojáků, do nichž muž najel autem a jednoho z nich usmrtil. Útočník byl následně zastřelen a jeho čin je rovněž spojován s teroristickou ideologií. Propojení obou událostí však kanadskou policií nebylo potvrzeno.

Britské ostrovy

Dodávka vylepšených stíhacích letounů Typhoon

Velká Británie uvedla do operačního stavu prvních 15 stíhacích letounů Typhoon s nových balíčkem schopností v rámci první fáze jejich modernizace. Ta zahrnuje mimo jiné integraci řízených pum Paveway IV, bojové schopnosti vůči pozemním cílům včetně laserového zaměřování a průzkumu s názvem Litening III a integraci střel krátkého doletu IRIS-T pro vzdušný boj, které využívají dosud všichni operátoři Typhoonu kromě Velké Británie. Příští rok v dubnu by britské Královské letectvo (RAF) mělo obdržet 35 letounů s touto modernizací v rámci dodávky zvané Tranche 2, kdy v konečném důsledku by RAF mělo operovat s 67 letouny majícími tyto modifikace. Firma BAE Systems, která má na starost výrobu Typhoonů, dále pracuje na integraci střel Stormshadow, Brimstone a Meteor. Zakázka by měla být dle BAE Systems kompletní do roku 2018. Konsorcium Eurofighter, které sdružuje země podílející se na výrobě a provozu letounů Typhoon, ještě stále čeká na partnerské země, jež by měly podepsat smlouvu na zavedení radaru s aktivním elektronickým snímáním s názvem CAPTOR-E.

Trestní právo pro britské islamistické bojovníky

Britský ministr zahraničí Philip Hammond oznámil, že Velká Británie může použít středověké právo týkající se zrady proti britským občanům, kteří slíbili oddanost Islámskému státu a mají v plánu odjet bojovat v jeho jménu do Iráku a Sýrie. Člen parlamentu Philip Hollobone uvedl, že použití tohoto starého zákona, který vyčleňuje osoby páchající válečné činy a jehož maximální trest je doživotí, by byl proti džihádistům účinnější než protiteroristické zákony. Velká Británie tvrdí, že kolem 500 britských občanů, ve většině případů muslimských přistěhovalců, již nyní bojuje v Iráku a Sýrii, a obává se, že v případě jejich návratu mohou provést útok na její půdě. Britská policie navíc dosáhla „mimořádně vysoké“ úrovně proti-teroristické aktivity, kdy v tomto roce dosud pozatýkala 218 osob, které měly v úmyslu provést smrtící útoky či komplexnější spiknutí v zemi a které byly vedeny nebo inspirovány zahraničním terorismem. V důsledku útoku v kanadské Ottawě navíc došlo k nasazení vojáků k přehlídkovému prostranství Horse Guard Parade v londýnském Whitehallu, které je každodenně cílem řady turistů a jež se nachází v blízkosti sídla britského premiéra. Ministerstvo zahraničí dále vydalo upozornění pro Brity cestující do zahraničí, kteří by se mohli stát cílem teroristických útoků jako odplaty za britské aktivity proti Islámskému státu.

Stažení vojáků z Afghánistánu

Velká Británie ukončila bojovou činnost v Afghánistánu, když na konci měsíce října předala správu kempu Bastion afghánským bezpečnostním složkám. Stažením britské vlajky tak došlo k ukončení třináctiletého bojového působení britských ozbrojených sil v zemi, během něhož zahynulo 453 vojáků. V Afghánistánu nyní zůstane jen několik stovek vojáků pro výcvik afghánských důstojníků, což má být součástí budoucí mise NATO od počátku příštího roku. Britský ministr obrany Michael Fallon si uvědomuje, že v rámci této mise došlo k politickým i vojenským omylům včetně nedostatku počtů jednotek a vybavení v počátcích, nicméně dle něj se nesmí zapomenout na to, čeho se dosáhlo. Negativní ohlasy ke kampani se rovněž ozývají z vedoucích pozic ozbrojených sil, kdy například bývalý velitel britské armády generál Peter Wall tvrdí, že vojenským lídrům se nepodařilo správně odhadnout velikost konfliktu, což se projevilo nedostatečnými zdroji při bojích jak v Afghánistánu, tak i v Iráku. Sama britská veřejnost si v 68 % myslí, že mise se nevyplatila, a 39 % nevidí žádnou velkou změnu v posílení národní bezpečnosti. Své působení ukončila také americká vojska v kempu Leatherneck, která byla poslední základnou pod správou mariňáků.

Nákup stíhacích letounů F-35B v první fázi prodeje

Britské ministerstvo obrany oznámilo, že má v plánu v následujících týdnech uzavřít smlouvu na doručení prvních stíhacích letounů F-35B Lightning II v rámci první fáze výroby. První čtyři letouny by Velká Británie měla získat v roce 2016, následovat by mělo 9 letounů v roce 2017 a v následujících pěti letech by se celkový počet měl vyšplhat na 18 letounů. Dle ministerstva obrany by se tímto kontraktem měly zajistit plány na dosažení operačních schopností z pozemních základen a počátek palubních zkoušek na letadlové lodi Queen Elizabeth v roce 2018. Velká Británie má dosud objednány 4 tyto letouny pro testování a evaluaci, kdy tři z nich již byly doručeny a čtvrtý letoun by měl být předán na počátku roku 2016. Původní plánem země byl nákup 138 stíhacích letounů F-35B, nicméně přesné číslo se finálně stanoví až s novou strategickou koncepcí v následujícím roce. V rámci první fáze výroby by tyto letouny měly být firmou Lockheed Martin dodány i Spojeným státům, Izraeli, Norsku a Itálii.

Kontinentální Evropa

Polsko zadrželo dva údajné ruské špióny

Polsko v druhé polovině října zadrželo dvě osoby, o kterých se domnívá, že jsou ruskými špióny. Jednalo se o armádního důstojníka a právníka s ruským a polským občanstvím. Oba jsou podezřelí z práce pro GRU, ruskou vojenskou zpravodajskou službu, a obviněni z narušení polských zájmů. Po měsících vyšetřování je zadržela Polská bezpečnostní služba (ABW). Není jasné, co konkrétně bylo náplní práce obou mužů. Polsko po anexi Krymu výrazně zhoršilo vztahy s Ruskem, volalo po přísnějších sankcích vůči Kremlu a přesouvá a posiluje svou armádu na východních hranicích.

Švédská pátrací akce po záhadné ponorce

Během října Švédsko zaznamenalo cizí vysílání a podmořskou aktivitu ve svých vodách. Švédské námořnictvo tak rozjelo operaci zahrnující více než 200 mužů, lodě stealth, minolovky a vrtulníky v oblasti velké přes 50 km v Baltském moři. Rusko, které bylo považováno za majitele dané ponorky, popřelo, že by mělo jakoukoli ponorku v oblasti, a uvedlo, že by se mohlo jednat o dánskou ponorku ruského typu. Tato teorie byla ovšem popřena dánským ministrem obrany. Švédský deník Svenska Dagbladet přinesl zprávy, že by se mělo jednat o porouchanou ruskou ponorku, což také potvrzuje zachycený nouzový signál mezi oblastí Stockholmu a ruským Kaliningradem na speciální frekvenci, kterou používá Rusko pouze pro nouzové situace. Po několika desítkách hodin pátrání švédský zdroj oznámil médiím, že podvodní plavidlo bylo spatřeno asi 25 km od Stockholmu, zachycené na třech ne příliš ostrých fotografiích. Švédské námořnictvo v okolí odklonilo veškeré civilní lodě v okruhu 10 km a dočasně uzavřelo také vzdušný prostor nad oblastí.

Na otázku, proč zřejmě došlo k narušení, švédský důstojník odpověděl, že je to spíše ruské testování jejich pozornosti, zda dokážou urychleně reagovat nebo budou neschopni se s hrozbou vypořádat. Podle korespondenta BBC na světové záležitosti, Richarda Galpina, se jedná o největší mobilizaci švédské armády od konce studené války.  Švédské námořnictvo údajně přese všechno zůstává nadále otevřené všem možnostem, pokud jde o původ plavidla. Po týdnu pátrání byla akce odvolána s odůvodněním, že plavidlo zřejmě již opustilo švédské vody. Média v této souvislosti připomněla události z roku 2000, kdy došlo k potopení ruské jaderné ponorky Kursk v Barensově moři, kde zemřelo 118 námořníků. Ruská vláda byla později kritizována za to, že zavčas nepřijala mezinárodní pomoc, a mohla tak některé muže zachránit.

Švýcarsko a přísnější imigrační limity

Švýcarsko čeká na konci listopadu referendum o zpřísnění imigračních kvót do země. Referendum vzešlo z pera environmentalistické organizace Ecopop a má za cíl omezit imigraci do země na pouhých 0,2 % švýcarské populace ročně (přibližně 1 600 přistěhovalců). Svojí snahu vysvětluje Ecopop nadměrným zatěžováním švýcarských přírodních zdrojů v návaznosti na nárůst populace o 140 % od roku 1990. Švýcarská populace je dnes tvořena přibližně z jedné čtvrtiny právě přistěhovalci. Politické špičky a zástupci byznys sféry však apelují na občany, aby tento návrh v nastávajícím referendu odmítli. Mezi hlavní důvody patří strach z poškození ekonomiky a vztahů s Evropskou unií. V otázce ekonomiky jde zejména o závislost Švýcarska na pracovní síle přicházející ze zahraničí. Ve vztahu k EU by referendum mohlo uškodit především bilaterálním vztahům. Evropská unie totiž již v únoru kritizovala Švýcarsko za referendum, ve kterém si občané schválili zpřísnění imigrační politiky. Aktuální průzkumy však ukazují, že pro konkrétní zpřísnění imigrace do země v podobě zmíněné kvóty je pouze 35 % obyvatel, zatímco proti je 58 %.

Problematika prodeje francouzských lodí Rusku

Na konci října se objevily protichůdné zprávy ohledně stavu dodávek francouzských vrtulníkových lodí Kremlu. Prezident Hollande v září oznámil, že rozhodnutí nechá na říjen. Nyní se však francouzský ministr obrany vyjádřil, že prezident rozhodne v listopadu, tudíž žádné datum zatím nebylo potvrzeno. Francouzský ministr financí Sapin ujasnil, že situace na Ukrajině musí vykazovat náznaky návratu do normálu, které umožní zklidnění situace. Ruský vicepremiér Dmitry Rogozin ovšem přišel s tvrzením, že od Francie dostalo Rusko potvrzující dopis zvoucí na převzetí první z lodí 14. listopadu. Rogozin zároveň dodal, že vše jde podle plánu a že Rusko čekává, že Francie naplní své závazky a dostojí pověsti spolehlivého partnera. Pokud by Francie odstoupila od kontraktu, zasáhlo by to pracovně přes 40 000 lidí. Na Francii ovšem tlačí alianční spojenci, kteří se domnívají, že by Francie Kremlu dala k dispozici vyspělé technologie, které by posílily ruskou moc. Francie se k dodávce lodí zavázala v roce 2011 smlouvou za 1,2 mld. euro s možností dodání dalších dvou plavidel. V současnosti lodě prochází cvičením Katamarán, které má zajistit jejich operační schopnosti.

Zveřejnění výroční zprávy BIS

Zpráva Bezpečnostní informační služby České republiky zaujala hned několik světových deníků. BIS totiž upozorňuje na nebývale extrémně vysoký počet ruských špionů působících v diplomatických sférách. Po zhoršení situace na Ukrajině narostl také počet ruských agentů napojených na jejich tajnou službu. Tyto osoby cestují do Česka jako turisti, experti, akademici či byznysmeni. Vysoká aktivita byla také zaznamenána v roce 2007, kdy Česká republika řešila otázku výstavby protiraketového radaru. BIS rovněž upozorňuje na fakt, že se Rusko začalo stavět přísněji k českým diplomatům, jelikož česká vláda trvá na udělování víz nebo akreditací Rusům s vazbami na výzvědné služby. BIS ovšem dodává, že pokud by Česko povolilo takovým osobám volně cestovat po republice, znamenalo by to rezignaci a podvolení se tlaku z ruské strany. Kromě ruských špiónů se také Česko musí vypořádávat s těmi čínskými. Obě skupiny přitom využívají tuzemských politiků nebo žurnalistů k rozšíření svého vlivu a zabezpečení ekonomických zájmů jejich vlád. The Telegraph zase nález ze zprávy BIS dává do kontextu s aktivitami polských výzvědných a bezpečnostních služeb, které zatkly v říjnu dvě osoby podezřelé ze špionáže pro ruskou vládu. Polsko rovněž v konfliktu s Ruskem vidí největší hrozbu od rozpadu sovětského bloku v roce 1989.

Zpráva BIS dále uvádí např. u problematiky organizovaného zločinu klientelismus a korupci na úrovni centrálních orgánů státní správy a některých samosprávných celků. Za hlavní příčiny dysfunkce veřejné správy je podle BIS možné označit netransparentní rozhodovací procesy, neprůhledné obchodní vztahy, nízkou odpovědnost úředníků, outsourcing služeb a nedostatečnou koordinaci subjektů veřejného sektoru. U pravicového a levicového extremismu pak BIS označuje za větší hrozbu spíše protiromské nálady než ideologické ohrožení demokracie. V souvislosti s terorismem uvádí BIS svou zvýšenou činnost při Olympijských hrách v Soči a monitoring událostí v Egyptě a Sýrii. V případě kybernetické bezpečnosti vidí BIS největší hrozbu v nárůstu čínských telekomunikačních společností Huawei a ZTE na českém trhu.

Polsko se chystá přesunout vojska na východ

Polsko má v plánu přesunout část své armády k východním hranicím s cílem posílit dosavadní jednotky v této oblasti. Polský ministr obrany Tomasz Siemoniak se nechal slyšet, že geopolitická situace se změnila a z dosavadní největší bezpečnostní krize od konce studené války je třeba vyvodit patřičné závěry. Většina polské armády je dosud situována především podél západní hranice země, což je pozůstatek dob, kdy Polsko bylo součástí sovětského bloku. Dle Siemoniaka má být tento plán rozložen do několika následujících let. V první řadě má dojít ke zvýšení využití alespoň tří velkých vojenských základen na východě země ze stávajících 30 % na 90 % do roku 2017. Tohoto kroku by se měly týkat také investice do infrastruktury. V konečném důsledku by mělo dojít k převelení tisíců vojáků, nicméně Siemoniak přesný počet nespecifikoval.

Německo považuje svou bezpečnostní situaci za kritickou

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziere varoval před alarmujícím číslem lidí schopných spáchat teroristický útok na domácí cíle. Počet těchto lidí údajně nebyl nikdy tak vysoký. Své tvrzení opírá o zprávu německé kontrarozvědky (BfV). Mezi hrozby de Maiziere označil možné přenesení konfliktu Islámského státu do německých ulic, mezi Kurdy a radikálními wahábisty. Právě zmínění wahábisté, jsou nejvíce dynamickou islamistickou skupinou v Německu. V roce 2011 bylo v Německu 3800 příznivců této odnože islámu, v roce 2013 jich bylo 5500 a na konci roku by se číslo mohlo vyšplhat až na 7000 osob. Podle Maizaiereho bezpečnostní složky považují za největší hrozbu útok jednotlivých radikálů, tak jako tomu bylo například v Kanadě. Podle německé kontrarozvědky opustilo Německo 450 lidí, kteří odcestovali bojovat do Sýrie a Iráku a z nichž se vrátilo přibližně 150. Momentálně německé složky monitorují celkem 225 podezřelých osob, které by mohly být schopny spáchat útok na území Německa. Počet monitorovaných se podle ministra zvýšil z hodnoty, která se v minulých letech pohybovala mezi 80-90 osobami. Ačkoliv není Německo přímým účastníkem leteckých náletů v kampani proti Islámskému státu, poskytlo Kurdům zbraně a materiální pomoc. Tato pomoc by právě mohla fungovat jako motivace k potenciálním útokům.

Severoatlantická aliance

Narušení aliančního vzdušného prostoru Ruskem

Série incidentů, kdy ruské letouny prolétají v těsné blízkosti či na pár minut v aliančním vzdušném prostoru NATO se stále stupňují. Na konci měsíce zaznamenalo velitelství SHAPE formaci osmi letounů startujících z ruské oblasti Kaliningrad a pokračující na sever. Mezi nimi byly čtyři strategické bombardéry Tu-95 a stejný počet tankovacích letounů Il-78. Formace byla detekována dánskými vzdušnými silami. Následně letouny proletěly nad švédským územím, které není členským státem Aliance, a pokračovaly nad Estonsko, jehož vzdušný prostor narušily asi na minutu. Formace si tak vyžádala si start portugalských stíhacích letounů F-16 ze základny v Litvě, které zde působí v rámci mise Air Policing a jenž ruské letouny doprovodily ven z aliančního prostoru. Estonský ministr zahraničí volal ruskému velvyslanci a protestoval proti takovému chování.

Jen za tento rok Aliance zaznamenala přes 100 ruských letounů s podobnou aktivitou. Američtí úředníci tvrdí, že jde pouze o demonstraci síly ze strany Putinovy vlády. Podle nich to vůbec nepomáhá situaci spojené s ukrajinskou krizí a ani zlepšení vztahů s Ruskem. Největším problémem ruských letů jsou jejich časté odklony od trasy nebo používání vlastního palubního odpovídače, čímž znesnadňují civilním pracovníkům monitorujícím vzdušný prostor odhad, kudy letoun poletí, což představuje potenciální hrozbu pro civilní letadla. Ruské stroje v poslední době proletěly jak kolem Baltského moře, tak i Severního ledového oceánu, Atlantického oceánu či Černého moře. Ve Švédsku také poprvé podle nenovějších průzkumů veřejného mínění stouplo procento obyvatel nakloněných ke vstupu do Aliance. Podrobnou zprávu o trasách a typech letounů narušujících alianční prostor z dokumentů SHAPE naleznete na webových stránkách NATO.

Evropská unie

Obchod s lidmi na vzestupu

Mezi roky 2010-2013 eviduje Evropská unie 30 146 obětí obchodu s lidmi. Zpráva Evropské komise uvádí, že 80 % obětí byly ženy a 69 % obětí bylo využíváno sexuálně. Mezi obětmi sexuálního využívání bylo více než tisíc dětí. Dvě třetiny z obětí pocházely z prostoru EU, zbytek pocházel zejména z Číny a Nigerie. Podle komisařky pro domácí záležitosti Cecillie Malmstroem učinily země EU pokrok v boji proti modernímu otroctví. Mezi roky 2010-2012 bylo obviněno 8 551 lidí z obchodu s lidmi a 3 786 jich bylo již usvědčeno. V odhalování obchodu s bílým masem podle evropské agentury Eurojust pomáhá hlavně příhraniční spolupráce. Například společné polsko-britské policejní týmy pomohly odkrýt skupinu, která do Velké Británie přepravila více než 200 osob za účelem svého zisku. V Polsku bylo zadrženo 29 lidí a v Londýně dva. Zpráva Evropské komise obsahuje však i kritiku. Tato kritika je zaměřená zejména na to, že členské státy dostatečně nevyužívají svého práva udělit obětem, které spolupracují se státními složkami, dočasný pobyt. V roce 2012 země EU udělily toto povolení zhruba polovině z registrovaných obětí.