Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc říjen.
1. až 16. 10. – Spojené státy v platební neschopnosti
S úderem půlnoci vstoupila federální vláda Spojených států amerických do platební neschopnosti (tzv. shutdown). Ta byla výsledkem politického sporu republikánů a demokratů, kteří se nebyli schopni domluvit na návrhu nového státního rozpočtu pro nadcházející fiskálního rok (tj. od 30. září). Jádrem neshod je Obamova zdravotnická reforma, jež má být implementována začátkem nového roku. Dolní komora Kongresu (Sněmovna reprezentantů) ovládaná republikány prosadila ve snaze oddálit reformu na poslední chvíli návrh rozpočtu bez dodatků, které ji mají financovat. V této podobě ale zákon odmítla horní komora (Senát), kde mají většinu demokraté. Federální vláda se naposledy ocitla v platební neschopnosti před 17 lety během úřadování Billa Clintona, kdy tato situace trvala 21 dní. Celý problém navíc komplikuje skutečnost, že 17. října dosáhnou Spojené státy tzv. dluhového stropu. Pokud se oba tábory nedomluví na jeho navýšení, Washington si už nebude moci půjčovat další peníze k financování svého státního dluhu.
Platební neschopnost federální vlády měla pochopitelně dopad na všechny vládní úřady, bezpečnostní a zahraniční politiku nevyjímaje. Celkově doma zůstalo na neplacené dovolené kolem 800 000 civilních zaměstnanců, jejichž práce není považována za „nevyhnutně nezbytnou“ pro chod státu. Téměř polovinu z nich tvořili zaměstnanci Pentagonu. Většina z nich se nicméně vrátila do práce zhruba za týden. Dopad „shutdownu“ pocítil také průmyslový sektor. Obranný gigant Lockheed Martin poslal na neplacenou dovolenou na 3 000 svých pracovníků a United Technologies 2 000. Co se týče dopadu na zahraniční politiku USA, ten byl spíše nepřímý. Většina úřadů ministerstva zahraničních věci fungovala bez vážnějších omezení. Odloženy byly nicméně jednání o zóně volného obchodu mezi USA a EU a také prezident Obama kvůli této politické krizi zrušil svou zahraniční cestu do Asie, kde se měl mimo jiné zúčastnit poměrně důležitých summitů APEC a EAS (o možných důsledcích tohoto rozhodnutí pro kredibilitu amerických závazků ve východní Asii viz náš komentář).
Politický pat byl nakonec vyřešen na poslední možnou chvíli 16. října, kdy se obě komory domluvily na dočasném navýšení dluhového stropu (do 7. února) a obnovení plného financování vlády (do 15. ledna). Problém tedy není v žádném případě vyřešen, pouze o pár měsíců odložen. Vzhledem k dosavadnímu vývoji a poměrně nesmiřitelným postojům obou táborů je ale otázkou, zda se budou republikáni a demokraté schopni domluvit na nějakém dlouhodobém a kompromisním řešení. Podle odhadů ratingové firmy Standard&Poor’s přišla americká ekonomika kvůli „shutdownu“ o 24 miliard dolarů.
6. 10. – Protiteroristické zátahy USA
Komanda amerických speciálních sil udeřila v rámci protiteroristických operací během jednoho dne na dvě místa v Africe. První útok se odehrál v Somálsku, kde se americké síly neúspěšně pokusily zajmout jednoho z velitelů islamistického hnutí al-Shabaab. Podle některých analytiků se může jednat o odvetu za nedávný teroristický útok na obchodní centrum Westgate v keňském Nairobi, při kterém zahynulo také sedm Američanů. Druhý útok byl proveden v libyjské metropoli Tripolisu, kde byl, tentokrát už úspěšně, zadržen jeden z vedoucích představitelů al-Káidy Abu Anas al-Liby, podezřelý ze zapojení do teroristických útoků proti americkým velvyslanectvím v Tanzanii a Keni v roce 1998. Druhý ze zmiňovaných útoků také vyvolal nejvíc kontroverzí, protože podle mnohých představuje zasahování do záležitostí suverénního státu a ve svém důsledku může podlomit již tak křehkou legitimitu libyjské vlády. Jedním z prvních vysoce postavených představitelů USA, který útoky komentovali, byl ministr zahraničí John Kerry. Ten je označil za legitimní a prohlásil, že „teroristé mohou utíkat, ale neschovají se (…) Spojené státy nikdy neupustí od snahy dopadnout osoby odpovědné za teroristické činy“.
8. 10. – EU volá po námořních patrolách ve Středomoří
V reakci na tragédii u Lampedusy, kdy se na přetíženém člunu utopilo v moři v blízkosti Sicílie přes 300 migrantů prchajících z chudobou zmítané severní Afriky, vyzvala Evropská komise k vytvoření pátracích a záchranných hlídek. Úkolem patrol by bylo vyhledávat a monitorovat všechny migrující lodě ve Středomoří. Dle prohlášení evropské komisařky pro vnitřní záležitosti Cecilie Malmstroemové bude činnost hlídek zařazena do Evropského systému kontroly hranic (EUROSUR). Obecným cílem tohoto systému je pomoci členských státům ve snaze omezit počet státních příslušníků třetích zemí, nelegálně pronikajících na území EU, zlepšit situační povědomí o vnějších hranicích a posílit reakční schopnosti zpravodajských služeb a orgánů hraniční kontroly.
9. 10. – USA částečně pozastavily finanční a vojenskou asistenci Egyptu
V reakci na politický vývoj v Egyptě oznámila americká vláda částečné pozastavení finanční a vojenské asistence Káhiře. Konkrétně se jedná o finanční pomoc ve výši 260 milionů dolarů a dodávky těžké vojenské techniky, které zahrnují náhradní díly pro tanky M1-A1 Abrams, vrtulníky Apache, stíhačky F-16 a rakety Harpoon. Jiné asistenční programy ale zůstaly nedotčeny. Jedná se především o výcvik a vzdělávání egyptských ozbrojených sil, dodávky náhradních dílů, protiteroristické programy nebo zdravotní pomoc. Je tedy patrné, že Bílý dům se snaží balancovat své zájmy v zemi, na jejichž jednom konci leží význam dobrých vztahů s Káhirou (a tedy egyptskou armádou) a na opačném rostoucí násilí proti stoupencům Muslimského bratrstva, které již Washington nemůže nečinně přehlížet.
11. 10. – Nobelova cena za mír pro OPCW
Letošní Nobelova cena za mír poputuje do rukou Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Porota své rozhodnutí odůvodnila potřebou zvýšit úsilí o zničení chemických zbraní, co je právě v těchto dnech úkolem týmu odborníků z OPCW, který byl vyslán na území Sýrie. Dle rezoluce OSN by měl být syrský chemický arzenál zničen do poloviny roku 2014. OPCW působí jako globální strážce zákazu chemických zbraní již od roku 1997, kdy vstoupila v platnost Úmluva o chemických zbraních. Úmluvu do dnešního dne nepodepsala Angola, Egypt, Severní Korea a Jižní Súdán. Izrael a Myanmar ji sice podepsali, ale dosud neratifikovali. Česká republika patří k zakládajícím členům OPCW.
9. a 11. 10. – Odvolání dvou velitelů amerických jaderných sil
Ozbrojené síly Spojených států přišly v první polovině října hned o dva vysoce postavené velící důstojníky zodpovědné za americký jaderný arzenál. Prvním byl viceadmirál námořnictva Tim Giardina, druhý nejvyšší velitel Amerického strategického velitelství (US Strategic Command), které dohlíží na všechny strategické systémy včetně jaderných zbraní (dále pak např. také na vesmírní operace nebo protiraketovou obranu). Důvodem admirálova odvolání je podezření z ilegálního hazardu. Druhým odvolaným důstojníkem je generál Michael Carey, velitel jaderných balistických střel dlouhého doletu amerického letectva. V tomto případě je důvodem „ztráta důvěry“ kvůli neuspokojivému chování během plnění svých povinností. Letectvo podrobnější informace neposkytlo, ale upřesnilo, že obvinění se netýkají operační připravenosti jaderných sil ani žádného sexuálního přestupku.
12. 10. – Francie má muže podezřelého ze zapojení v 9/11
Francouzský občan alžírského původu Naamen Meziche, kterého loni v květnu zadržely pákistánské bezpečnostní síly u hranic s Íránem, byl v úterý 8. října letecky převezen z Islámábádu do Francie, kde nyní čelí podezření ze zapojení do teroristických útoků z 11. září 2001. Ačkoliv dle některých zpravodajců existuje jen málo jednoznačných důkazů o jeho přímé účasti na útocích, francouzská protiteroristická jednotka věří, že dopadla „velkou rybu“ tzv. hamburské buňky Al-Káidy, zodpovědné mj. za plánování útoků na Spojené státy. Mezi hlavní povinnosti třiačtyřicetiletého Mezicheho má patřit rekrutování „džihádistů“ v německém Hamburku. Mimo toho je spojován s dalším vysoce postaveným členem Al-Káidy, úkolovaným přímo Bin Ladinem, Younisem al-Mauritanim. Ten byl zadržen v roce 2011 v Afghánistánu a v červnu letošního roku deportován do Mauritánie.
14. 10. – V4 bude mít společnou bojovou jednotku
Premiéři České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska se 14. října na setkání v Budapešti shodli na vytvoření společné bojové jednotky visegrádské čtyřky. Touto iniciativou by mělo dojít k posílení efektivity společné obrany a zvýšení součinnosti zemí V4. Bojové jednotky by měly být k dispozici od roku 2016 a plánováno je jejich nasazení v zahraničních misích. Vyloučena není ani spolupráce se síly Severoatlantické aliance. Dle původních informací by jednotku mělo tvořit až 3000 vojáků schopných do deseti dnů vyjet na místa vzdálená až 6000 km od Bruselu. Česká republika do společné „battlegroup“ přispěje vyjma vojáků také zdravotníky a odborníky na logistiku. Od zavedení bojových jednotek si jejich tvůrci slibují zejména ušetření v rámci společné obranné politiky Evropské unie.
14. 10. – Itálie posiluje hlídky ve Středozemním moři
Vzhledem k rostoucímu počtu afrických uprchlíků umírajících na přeplněných člunech plujících ze severní Afriky, se Itálie rozhodla posílit své námořní a letecké hlídky ve Středozemním moři. Itálie, která se snažila dovolat pomoci u Evropské unie už dříve, se mezinárodní pozornosti dočkala až po tragédii u ostrova Lampedusa, kde 4. října zemřelo na 300 afrických emigrantů. Guvernér Sicílie den po havárii vyhlásil nouzový stav. Italský ministr obrany Mario Mauro prohlásil, že je třeba uskutečnit řadu leteckých a námořních opatření a navrhl ztrojnásobit přítomnost pohraničních hlídek v jižním Středomoří. Hlavním úkolem hlídek bude pomáhat člunům, které jsou většinou přeplněné běženci a navíc v katastrofálním technickém stavu. Bezpilotní letouny se základnou na Sicílii by měly tyto vraky rozpoznávat a pomáhat s určením jejich polohy. Situace je stejně vážná také na Maltě, jejíž premiér Joseph Muscat se nechal slyšet, že Evropa svou nečinností v této otázce přetváří Středozemní moře ve hřbitov. V reakci na smutné události posledních dní bylo dohodnuto zařazení otázky migrace na program summitu EU, který se uskuteční v Bruselu 24. a 25. října.
14. 10. – Útok v Nairobi a Evropa
Ukazuje se, že teroristický útok v keňském Nairobi z minulého měsíce se nemusí týkat výhradně pouze afrického kontinentu. Norská zpravodajská služba přišla 10. října s informacemi, že do útoku mohl být zapojen také norský občan somálského původu. O týden později byl podezřelý identifikován jako 23letý Hassan Abdi Dhuholow, který přišel do Norska v roce 1999 ještě jako dítě se svou rodinou. Somálští uprchlíci představují v této skandinávské zemi vůbec největší přistěhovaleckou komunitu. Ze zhruba 23 000 somálských přistěhovalců se ale podle odhadů expertů pouze 20-30 z nich vrátilo bojovat do své rodné země.
14. října pak přišly britské úřady s oznámením, že se jim podařilo překazit přípravu teroristického útoku podobného tomu v Nairobi. Zadrženi byli údajně čtyři muži původem z Turecka, Ázerbájdžánu, Pákistánu a Alžírska ve věku 25 až 29 let, kteří chtěli provést podobný střelecký útok, k jakému došlo v nákupním centru Westgate Mall. Obě tyto události ukazují na možnou internacionalizaci původně teritoriálně zaměřené skupiny al-Shabaab.
15. 10. – Ženeva hostí další kolo íránských jaderných rozhovorů
S nástupem nového íránského prezidenta Hasana Rouháního svitla dle názorů odborníků po několika letech naděje na pozitivní změnu v otázce íránského jaderného programu. Po tom, co byly v minulém měsíci obnoveny mírové rozhovory, sešli se v úterý (15. 10.) zástupci stálých členů Rady bezpečnosti OSN, Německa a Íránu v Ženevě na dvoudenním jednání. Detaily rozhovorů nebyly zatím zveřejněny, nicméně účastníci konference se shodli na dalším kole jednání, které proběhne 7. a 8. listopadu opět v Ženevě. Zaríf zhodnotil říjnové rozhovory jako začátek nového vztahu. Víru v pozitivní obrat sdílí také Spojené státy. Jediným skeptikem tak zůstává Izrael, který okamžitě vyjádřil svůj nesouhlas se zmírněním sankcí vůči Íránu.
16. 10. – Sexuální otroctví, kriminální gangy a korupce v EU
Německý týdeník Der Spiegel otiskl na začátku týdne zprávu Evropského parlamentu, která ukazuje, že ve státech Evropské unie pracuje a žije 880 000 otroků. Zvláštní výbor Evropského parlamentu pro vyšetřování trestné činnosti, praní špinavých peněz a korupce (CRIM) zjistil, že téměř třetina otroků se stává oběťmi sexuálního vykořisťování. Podle zprávy výboru 3600 zločineckých organizací způsobilo evropské ekonomice škody v řádech stovek miliard eur. Jen ilegálním obchodem s lidmi si kriminálníci vydělali 25 miliard eur. Zisky z prodeje lidských orgánů a zvířat se pohybují mezi 18 a 26 miliard eur ročně. Nejvyšší škody v průměru okolo 290 miliard eur ale způsobuje trestná činnost páchána na internetu. Zpráva se zabývá také přebujelou korupcí, kterou označuje za velmi vážnou hrozbu. V reakci na nepříznivá zjištění vyzvala Evropská komise k posílení přeshraniční spolupráce mezi policejními a justičními orgány členských států EU. Evropský parlament by se měl touto zprávou zabývat na plenárním zasedání 23. října.
17. 10. – NSA zapojena do operací CIA
Americký list The Washington Post přinesl na základě dokumentů poskytnutých Edwardem Snowdenem informace, že Národní bezpečnostní agentura (NSA) se výrazně podílí na cílených likvidacích teroristů (targeted killing), prováděných Ústřední zpravodajskou službou (CIA). Podle uniklých dokumentů hraje NSA klíčovou roli při shromažďování informací o vybraných cílech a jejich lokalizaci. Vzhledem k hlavnímu poslání NSA není tato zpráva nijak překvapivá, nicméně žádné důkazy o takovéto spolupráci doposud neexistovaly.
17. 10. – Nová bezpečnostní strategie EU na obzoru?
Litva jakožto současný předsedající stát EU navrhuje, aby se vrcholní lídři na blížícím prosincovém summitu zabývali otázkou aktualizace nové bezpečnostní strategie. Svůj návrh odůvodňuje desetiletou zaostalostí stávající strategie, která nezahrnuje otázku kybernetické a energetické bezpečnosti. Jejich zajištění přitom představuje nejen pro Litvu jeden z nejnaléhavějších úkolů. Snahou předsedajícího státu bude také docílit snížení výdajů na obranu EU. Toho chce dosáhnout především posílením vzájemné spolupráce států v této oblasti. Podle slov litevského ministra obrany Juozase Olekase přišel čas, aby „Evropa v rámci strategie přehodnotila svou globální roli, včetně působení vojenských sil“. Dle něj se svět za hranicí Evropy stává stále nebezpečnější a radikálnější, zatímco Evropa se uzavírá do sebe a je tak méně schopná odolávat novým bezpečnostním hrozbám.
18. 10. – Zóna volného obchodu mezi Kanadou a EU
Představitelé Kanady a Evropské unie se dohodli na vzniku společné zóny volného obchodu. Hlavním posláním navrhované dohody je podpořit ekonomický růst a zaměstnanost. Se vznikem zóny volného obchodu dojde ke snížení cel a zjednodušení regulace a byrokracie v rámci celní politiky. Aby dohoda vstoupila v platnost, musí být nyní posvěcena všemi parlamenty členských států EU. To by však vzhledem k výhodám, které zóna volného obchodu oběma stranám přináší, nemělo být překážkou. Pro Kanadu je EU hned po Spojených státech druhý největší obchodní partner. EU očekává, že jí dohoda umožní zvýšit zisk z bilaterálního obchodu až o pětinu, tzn. na téměř 26 miliard eur ročně.
18. 10. – Nový šéf Department of Homeland Security
Prezident Obama oznámil svou nominaci na uvolněné místo šéfa pro ministerstvo národní bezpečnosti. Jeho volba padla na 56letého Jeh Johnsona, vedoucího právníka Pentagonu, který stojí například za zrušením politiky „don’task, don’t tell“, zakazující příslušníkům ozbrojených sil hlásit se otevřeně k své sexuální orientaci. Pokud nominaci schválí Senát, Johnson nahradí Janet Napolitano, která úřad opustila v záři kvůli pracovní nabídce na Kalifornské univerzitě.
18. 10. – USA využije rumunskou základnu pro stahování z Afghánistánu
Americká vláda oznámila uzavření dohody s Rumunskem o využití letecké základny Mihail Kogalniceanu ke stahování svých sil z Afghánistánu. Pentagon tak vyřešil problém končícího pronájmu kyrgyzské základny Manas, která byla využívána již od roku 2001. Kyrgyzský parlament v létě hlasoval proti prodloužení pronájmu a americké síly tak budou muset opustit základnu do července příštího roku. Většina z 52 000 amerických vojáků by se měla z Afghánistánu stáhnout do konce roku 2014. Washington plánuje v zemi ponechat menší kontingent. Podmínky jeho působení jsou ale zatím pořád předmětem jednání s Kábulem.
19. 10. – USA by měly zveřejnit informace o civilních obětech bezpilotních letounů
Ben Emerson, britský právník působící jako speciální zpravodaj OSN pro lidská práva a protiteroristickou politiku, vyzval Spojené státy ke zveřejnění informací o civilních obětech útoků bezpilotních letounů. Zapojení CIA podle něho představuje nepřekonatelnou překážku v transparentnosti tohoto programu. Bezpečnostní korespondent BBC Gordon Corera upozorňuje, že americká vláda zatím žádné oficiální statistiky nezveřejnila a není ani vůbec jasné, jakým způsobem se rozlišuje, kdo je a kdo není civilista. Ve své interní zprávě, připravené pro Radu pro lidská práva OSN, Emerson odmítá tvrzení Washingtonu, že tyto údaje jsou otázkou národní bezpečnosti a upozorňuje, že používání bezpilotních letounů vyvolává řadu legálních otázek, které musí být řešeny na mezinárodní úrovni. Zároveň ale akceptuje skutečnost, že pokud by byly využívány v souladu s humanitárním právem, mohou tyto prostředky redukovat ztráty na životech civilistů v průběhu ozbrojených konfliktů. Obamova administrativa čelí v poslední době kvůli programu bezpilotních letounů stále větší kritice jak doma, tak v zahraničí.
21. až 22. 10. – Setkání ministrů obrany NATO
Ministři obrany států NATO na říjnové schůzce odsouhlasili pravidelné pořádání společných vojenských cvičení a školení personálu. Vzdělávací aktivity budou od roku 2016 spadat do širšího rámce činností dané Iniciativou spojených sil (Connected Forces Initiative) vyhlášenou na summitu NATO v Chigacu v roce 2012. Smyslem Iniciativy je posílit interoperabilitu, tedy vzájemnou spolupráci a součinnost spojeneckých jednotek. Ministři dále diskutovali budoucnost mise na podporu Afghánistánu po roce 2014 a otázku kybernetické a protiraketové obrany. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na schůzce řekl, že v roce 2015 se uskuteční rozsáhlé cvičení se zapojením pozemních, mořských i vzdušných sil. Španělsko, Portugalsko a Itálie ihned projevily zájem poskytnout zázemí pro realizaci tohoto širokospektrého cvičení. Dle slov Rasmussena budou obdobná cvičení pořádána od roku 2016 pravidelně.
22. 10. – Kritika nové legislativy EU pro ochranu dat
Když Edward Snowden vyzradil informace o rozsáhlém špehování americkou NSA, okamžitě rozpoutal celosvětovou debatu o regulaci práva na ochranu dat a osobního soukromí. Po opatřeních k ochraně před neoprávněným nakládáním se soukromými údaji volá také Evropská unie, která v těchto dnech aktualizuje legislativu týkající se zachování důvěrnosti půl miliardy evropských občanů. Revizi současných pravidel pro ochranu osobních údajů schválil v pondělí (21. 10.) drtivou většinou parlamentní výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). K přechodu na nový přísnější režim by mělo dojít poprvé od roku 1995, kdy vstoupila v platnost současná evropská legislativa. K novým navrhovaným pravidlům EU pro ochranu dat se však kritici staví skepticky. Dle nich je nová legislativa velmi nejistá a obsahuje mnoho mezer. S tím souvisí i rekordní počet pozměňovacích návrhů, kterých bylo nejen díky silnému průmyslovému lobbingu doposud podáno okolo 4000. Lobbisté upozorňují na vágnost některých formulací a mírnost v otázce profilování dat. Reformovaná verze umožňuje firmám nadále shromažďovat a zpracovávat velké množství dat jednotlivců. To se musí podle kritiků změnit. Nová legislativa by měla zaručit, že společnosti budou shromažďovat pouze minimální množství nezbytně potřebných údajů. V opačném případě jim hrozí uložení pokuty až ve výši 5% jejich ročního obratu. Nyní přichází na řadu fáze vyjednávání o konečné podobě právního balíčku, která by měla být ukončena v březnu příštího roku.
22. 10. – EU a Turecko obnoví vzájemná jednání
Po tříleté přestávce oživí příští měsíc Evropská unie přístupové rozhovory s Tureckem. Ty měly začít už v létě letošního roku, nicméně v důsledku tureckých nepokojů odmítlo Německo v jednání pokračovat. Nyní se členské státy pod taktovkou Litvy v roli předsedajícího státu domluvily na obnovení diskuze o kapitole regionální politiky. Ta bude zahájena 5. listopadu na konferenci v Bruselu. V každoroční zprávě hodnotící pokrok kandidátských států Evropská komise ocenila zlepšení postupu Ankary při přijímání reforem. Naopak nejvíce kritizovaným bodem zůstává nadměrné používání násilí při protivládních protestech, které odstartovaly v květnu. EU vyzvala Turecko, aby represivní chování policie řádně prošetřila.
28. 10. – Rumunsko začalo s výstavbou základny pro raketový štít
V Rumunsku začala tento měsíc přestavba roky nevyužívané základny na vojenském letišti v Deveselu na jihu země. Do dvou let by na jejím místě mělo vzniknout zařízení protiraketové obrany NATO. Obsluhovat jej bude přibližně 200 vojenských a civilních pracovníků. Zatímco Spojené státy se radují, neboť zdejší středisko výrazně posílí americký protiraketový balistický obranný systém, Rusko v něm vidí nebezpečí pro svůj jaderný arzenál. Na to USA namítají, že základem protiraketového štítu budou nové rakety SM-3, jež jsou určeny pouze k ničení balistických střel a samy nedisponují ofenzivními schopnostmi. Američané obhajují kontroverzní projekt tvrzením, že nové rumunské zařízení pomůže chránit evropské spojence před rostoucími útoky balistických raket vystřelených tzv. „darebáckými státy“ (rogue states) Blízkého východu. Přesto otázka obranného systému NATO zůstává jablkem sváru americko-ruských vztahů již několik let. Moskva požaduje po Washingtonu, aby jí právně zaručil, že ruská odstrašující jaderná síla nebude evropským protiraketovým systémem nikterak ohrožena.
29. 10. – Nejhorší bouře v severní Evropě za poslední dekádu
Nejméně 16 lidí zemřelo a tisíce domů zůstalo bez energie po bouři, která se minulý týden přehnala přes západní a severní Evropu. Nejhorší větrná smršť za posledních deset let strhávala stromy, elektrické stožáry a způsobila totální kolaps dopravy v Německu, Dánsku a Švédsku. Ztráty na životech jsou hlášeny mimo třech jmenovaných zemí také ve Spojeném království, Nizozemsku, Belgii a Francii. Poryv větru, dosahující rychlosti až 160 kilometrů za hodinu, ochromil železniční i leteckou dopravu. Na 130 letů z londýnského letiště Heathrow muselo být zrušeno. Celkové škody zatím úřady nevyčíslily. Zajímavostí je, že navzdory své síle se nejedná o typický hurikán, neboť nevznikl střetnutím teplých proudů nad oceánem, tak jako tomu je v případě karibských a amerických hurikánů. Superbouře během své cesty po kontinentu získala řadu pojmenování. Zatímco Britové o ní hovoří jako o Jude, v Německu a Francii je známá pod názvem Christian.
21. až 30. 10. – Špionážní skandál USA pokračuje
Když se už zdálo, že Edward Snowden nemá žádné další dokumenty kompromitující americkou vládu, objevila se nová várka informací, která dostala špionážní aféru USA opět na titulní stránky novin. První pobouření vyvolaly informace o hromadném odposlouchávání telefonních hovorů milionů občanů Francie a Španělska. V případě Francie se podle listu Le Monde jednalo jenom za pouhý měsíc až o 70,3 milionu hovorů a v případě Španělska šlo podle listu El Mundo o 60,3 milionu (údaje jsou za období od 10. prosince 2012 do 8. ledna letošního roku). V obou zemích zamířili američtí velvyslanci „na kobereček“. Nicméně záhy se ukázalo, že jak Snowden, tak média pochopily odcizené dokumenty špatně. Přestože zpravodajské služby většinou o své spolupráci ze zásady mlčí, ředitel NSA Keith Alexander nakonec před Kongresem přiznal, že se jedná o hovory zachycené francouzskými a španělskými službami, které data samy Američanům předaly v rámci spolupráce v boji proti terorismu. 30. října pak přišel španělský list El Mundo se zprávou, že má k dispozici dokument nazvaný „Sharing computer network operations cryptologic information with foreign partners“, podrobně popisující spolupráci NSA se spojeneckými zpravodajskými službami.
Druhým a co do důsledku potenciálně nebezpečnějším odhalením byla ale zpráva britského listu The Guardian, že NSA odposlouchávala také 35 světových vůdců, mezi nimi i německou kancléřku Angelu Merkelovou. Tyto informace vyvolaly v Německu, které je Washingtonem považováno za klíčového evropského spojence, velké pobouření. Kancléřka se osobně spojila přímo s prezidentem Obamou, který popřel, že by o čemkoliv podobném věděl. Německá média nicméně přišla s informacemi, že kancléřka byla odposlouchávána již od roku 2002 a Obama byl o operaci informován v roce 2010. NSA následně vydalo oficiální prohlášení, podle kterého ředitel NSA prezidenta o této operaci nikdy neinformoval. Celý skandál vyvolal jednu z nejvážnějších diplomatických krizí mezi oběma zeměmi za posledních několik let. Do Washingtonu zamířili jak němečtí diplomaté, tak ředitelé zpravodajských služeb. Skandál se stal také hlavním tématem summitu EU v Bruselu. Podle evropských lídrů by se mohlo narušení vzájemné důvěry odrazit ve spolupráci v boji proti terorismu a ozvaly se i hlasy volající po přerušení jednání o zóně volného obchodu mezi USA a EU. Berlín a Paříž teď tlačí na Washington, aby s nimi uzavřel smlouvu zakazující vzájemnou špionáž. Podobnou dohodu mají Spojené státy s ostatními anglicky mluvícími zeměmi, tedy Kanadou, Británií, Novým Zélandem a Austrálií.
Třetím zajímavým odhalením pak byla zpráva The Washington Post z konce měsíce, podle které dokumenty poskytnuté Snowdenem dokazují, že NSA se podařilo nabourat také do datových center Google a Yahoo, odkud bez vědomí těchto společností získává informace jednotlivých uživatelů, včetně Američanů. Program pod názvem MUSCULAR měla NSA údajně provádět společně s britskou GCHQ.
Celý skandál kolem NSA by se měl stát předmětem vyšetřování ze strany Kongresu i Bílého domu. Bílý dům přiznal nutnost dodatečných kontrolních mechanizmů, které by zajistily větší transparentnost a dohled nad zpravodajskou činností NSA. Jak se bude situace vyvíjet nadále se ale ukáže až v nadcházejících týdnech.
Autoři: Juraj Nosál, student magisterského programu Mezinárodní vztahy a Martina Ulmanová, studentka magisterského programu Bezpečnostní a strategická studia, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
