Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění v euroatlantickém prostoru za měsíc říjen.
31. 10. – Švédsko-finská asistence Islandu
Švédsko a Finsko souhlasily na zasedání Severské Rady s tím, že pomůžou během prvních 4 měsíců v roce 2014 monitorovat vzdušný prostor nad Islandem. Od uzavření americké námořní letecké základny Keflavik v roce 2006 střeží vzdušný prostor Reykjavíku, který nemá vlastní letectvo, Norské království. Vzhledem k tomu, že ani jedna z těchto zemí není oficiálně členem NATO, jedná se o politicky velmi citlivou záležitost, především v případě Finska kvůli možné negativní ruské reakci. Obě země ale s Aliancí již dlouhodobě spolupracují a aktivně se účastnily také řady společných cvičení. Jediné, co je podle většiny analytiků překážkou plného členství, je veřejné mínění v obou zemích, které se k možnému členství v NATO staví značně odmítavě.
30. 10. – EU zvažuje vojenskou misi v Mali
Představitelé EU zvažují vyslání zhruba 200 vojáků do Mali, kteří by měli pomoct s výcvikem vládních jednotek a podpořit tak jejich snahu o znovudobytí severu země. Brusel ale předem odmítl jakoukoliv možnost zapojení do přímých bojových operací.
http://www.reuters.com/article/2012/10/30/us-mali-crisis-eu-idUSBRE89T1DB20121030
29. 10. – 31. 10. – Bouře Sandy devastuje východní pobřeží USA a Kanady
Pobřeží Spojených států zasáhla nejničivější bouře od dob hurikánu Katherina, který v roce 2006 poničil New Orleans. Bouře Sandy udeřila nejsilněji na východní pobřeží USA a nejvíce škod napáchala v New Jersey a New Yorku, který se částečně ocitl pod vodou. Zaplavena byla velká část Manhattanu i metra, některé čtvrtě se ocitly v plamenech. V největším americkém městě byl vyhlášen krizový stav a přerušen byl nejenom elektrický proud ve více než osmi milionech domácností, ale také veškerá veřejná doprava (včetně letecké), prezidentská kampaň nebo obchodování na burze. Kromě New Yorku je zasaženo dalších 16 amerických států a také Kanada. Počet obětí či materiální škody se budou teprve vyhodnocovat, ale již teď je jasné, že se bude jednat o astronomické sumy.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-20137363
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-20121811
http://www.washingtonpost.com/national/health-science/superstorm-moves-on-leaving-devastation-behind-in-ny-nj/2012/10/30/0fe6b59c-22ca-11e2-8448-81b1ce7d6978_story.html?hpid=z2
29. 10. – Definitivní výsledky litevských voleb
Také druhé kolo litevských parlamentních voleb potvrdilo vítězství levice a prohru vládních konzervativců. Celkově tak na prvním místě skončili sociální demokraté s 38 mandáty, doposud vládní konzervativci získali 33 křesel a další levicová strana, Strana práce, 29. Na levicové vládě by se měla podílet také středová liberální strana, Pořádek a spravedlnost, s 11 mandáty. Budoucí středo-levá vláda by tak měla mít 78 křesel z celkového počtu 141. Zatímco v prvním kole se volilo systémem poměrného zastoupení, v druhém hlasovali voliči v obvodech s většinovým systémem. Povolební situaci ale levici komplikuje prezidentka Dalia Grybauskaitéová, která odmítá účast Strany práce na vládní koalici, protože někteří její členové byli nařčeni z volebních machinací a jiní jsou vyšetřování z finančních podvodů.
http://www.reuters.com/article/2012/10/29/us-lithuania-election-idUSBRE89S0QP20121029
28. 10. – Francie zadržela čelnou představitelku ETA
Francouzská policie zadržela Izasku Lesaka, která je považována za hlavní vojenskou velitelku ETA a jednu ze tří nejvýše postavených představitelů této baskické separatistické organizace. Společně s ní byl zadržen také další člen organizace Joseba Ochoteco, čím se počet zadržených příslušníků ETA vyšplhal od začátku tohoto roku na 24. ETA je španělskou vládou, EU i USA považována za teroristickou organizaci a její 45letá kampaň si odhadem vyžádala až 800 životů.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-20116554
28. 10. – Dánská kritika NATO v Libyi
Dánské ministerstvo obrany údajně omylem uveřejnilo tajnou hodnotící zprávu, která se staví velmi kriticky k fungování velitelských struktur NATO při operaci v Libyi. Zpráva kritizuje především nedostatek věrohodných zpravodajských informací a koordinaci jednotlivých operací. Podle dokumentu ihned po stažení amerických F-16 z úvodní fáze kampaně výrazně poklesla kvalita i efektivnost operačního plánování a provádění. Aliance navíc nebyla schopna adekvátně vyhodnotit kolaterální škody na civilní obyvatelstvo, co následně omezovalo počet a zaměření jednotlivých misí. Velkou kontroverzi vyvolala také skutečnost, že dánské letectvo nakupovalo munici pro tuto operaci z Izraele. Zpráva tak v podstatě potvrdila, že bez aktivní účasti USA výrazně klesá bojeschopnost Aliance. Jako největší slabina se přitom jeví právě získávání a využívání zpravodajských informací. Generální tajemník Rasmussen v tomto ohledu potvrdil, že bez amerických zpravodajských systémů by NATO nebylo schopné svou misi úspěšně dokončit.
26. 10. – Bulharsko plánuje modernizaci nadzvukového letectva
Bulharský ministr obrany Anyu Angelov oznámil, že jeho země má v plánu pořídit do roku 2014 8-9 nadzvukových stíhacích letounů. Bude se jednat buď to o nové stroje, nebo již používané z druhé ruky. V prvním případě je ale podle vyjádření Angelova jedinou finančně dostupnou variantou švédský Gripen. Reálnější se tak jeví spíše druhá varianta, tedy letouny z „druhé ruky“. O možné koupě používaných strojů Sofie již vedla předběžná jednání s Nizozemím, Portugalskem, USA, Německem a plánované jsou také rozhovory s Norskem, Itálií a Belgií. V současnosti mají bulharské letecké síly ve výzbroji modernizované ruské Mig-29 (16 strojů) a zastaralé Su-25. Podobnou modernizaci plánuje Rumunsko, které v srpnu projevilo zájem odkoupit portugalské F-16.
http://www.defensenews.com/article/20121026/DEFREG01/310260004/Bulgaria-Plans-Buy-Fighter-Jets-2014
23. 10. – Poslední předvolební debata v USA
V noci z pondělka na úterý proběhl poslední z debatních duelů mezi kandidáty na příštího amerického prezidenta. Tématem diskuse byla tentokrát zahraniční politika, ale oba kandidáti se opět dostávali i k ekonomickým otázkám, především při probírání škrtů ve výdajích na obranu. Kromě nich byly dalšími hlavními tématy arabské jaro a íránský jaderný program. Debata skončila stejně jako ta předchozí, tedy ve prospěch úřadujícího prezidenta Obamu. Podle průzkumů veřejného mínění ale Romney stáhl Obamův náskok a je patrné, že souboj o Bílý dům bude velice vyrovnaný.
http://www.bbc.co.uk/news/20025893
22. 10. – Protesty v Prištině
V hlavním městě Kosova došlo k ostrému střetu mezi policií a protestanty demonstrujícími proti jednání s Bělehradem, které proběhlo před několika dny v Bruselu. Jednalo se o historicky první setkání mezi premiéry obou zemí. Demonstrace byla organizována kosovskou stranou Sebeurčení, která jakékoliv jednání se Srbskem odmítá. Zraněno bylo 20 lidí včetně několika policistů a několik desítek demonstrantů bylo zatčeno.
http://www.bbc.com/news/world-europe-20035344
19. 10. – Historicky první setkání srbského a kosovského premiéra
V Bruselu došlo k historicky prvnímu setkání nejvyšších vládních představitelů Srbska a Kosova. Srbský premiér Ivica Dacic se sešel se svým kosovským protějškem Hashimem Thaci na jednání zprostředkovaném EU. Vzhledem ke společné minulosti a faktu, že Bělehrad Kosovskou nezávislost vyhlášenou v roce 2008 neuznává, k žádné překvapivé změně pochopitelně nedošlo. Za úspěch lze ale považovat už samotné setkání, které otvírá možnost budoucího dialogu. Podle Catherine Ashton, která jednání předsedala, se oba premiéři opět brzy sejdou.
http://www.bbc.com/news/world-europe-20009608
18. 10. – Twitter zablokoval německé neonacisty
Twitter zablokoval na žádost německé vlády účet neonacistů. Jejich příspěvky nebudou přístupné ale pouze v Německu, z jiných zemí je bude možné nadále zobrazovat. Jedná se o historicky první takovýto krok ze strany nějaké sociální sítě. Twitter přijal novou lokální cenzurní politiku v lednu tohoto roku.
http://www.bbc.co.uk/news/technology-19988662
17. 10. – FBI zmařila bombový útok na centrální banku
FBI zadržela muže bangladéšského původu, který měl v úmyslu odpálit budovu centrální banky v New Yorku. Zatčení bylo výsledkem úspěšné sting operace, kdy utajený agent FBI obžalovanému podstrčil fiktivní výbušniny. Bangladéšan utajenému agentovi tvrdil, že je napojen na Al-Kájdu, FBI ale žádné důkazy podporující toto tvrzení neobjevila. Letos se už jedná o druhý takovýto případ. Prvním zadrženým byl Maročan, který v únoru připravoval teroristický útok na Kapitol. Díky sting operacím se FBI podařilo v tomto roku zadržet i několik domácích extremistů.
http://www.reuters.com/article/2012/10/17/us-usa-crime-bombplot-idUSBRE89G1M320121017
17. 10. – Druhá prezidentská debata v USA
Současný šéf Bílého domu Barack Obama a jeho vyzyvatel, republikán Mitt Romney, se podruhé setkaly v rámci předvolebních debat. Zatímco v té první si vedl daleko lépe Romney, v druhé zvítězil podle průzkumů veřejného mínění i všech komentátorů současný prezident. Oba kandidáti odpovídali na otázky nerozhodnutých voličů z publika. Debata se opět točila především kolem ekonomiky ale také např. otázky rovnosti žen.
http://www.bbc.com/news/world-us-canada-19965927
17. 10. – Jednání v Oslu
V norské metropoli byla zahájena historická mírová jednání mezi kolumbijskou vládou a rebely z radikálně levicové FARC. Konflikt mezi centrální vládou a FARC trvá již téměř půl století (guerilová skupina FARC působí od r. 1964) a předchozí pokusy zprostředkovat příměří skončily nezdarem.
16. 10. – Navýšení norského obranného rozpočtu
Příznivá ekonomická situace a především příjmy z ropy, díky nimž je letošní státní rozpočet Norského království v přebytku 43,7 mld. dolarů, umožní vládě v Oslu navýšit výdaje na obranu pro příští rok. Posílení rozpočtu pro ozbrojené síly by mělo dosáhnout 3 procent a obranné výdaje tak budou v příštím roce celkově činit 7,3 mld. dolarů. Norské království je jedna z mála evropských zemí, která ve výdajích na ozbrojené síly neškrtá, ale naopak je dlouhodobě navyšuje. Také v porovnání s ostatními skandinávskými sousedy má Norsko nejvyšší obranný rozpočet.
16. 10. – Španělská policie udeřila na čínský organizovaný zločin
Španělská policie provedla po dvou letech vyšetřování rozsáhlý zátah na sítě čínského organizovaného zločinu po celé zemi. Do akce bylo zapojeno přes 300 důstojníků, kteří se zaměřili především na praní špinavých peněz a daňové úniky. Zatčeno bylo 80 lidí. Mezi zadrženými nejsou pouze Číňané, ale také Španělé včetně několika představitelů místních samospráv.
http://www.bbc.com/news/world-europe-19960471
15. 10. – EU uvalila nové sankce na Írán
Představitelé členských zemí EU se domluvili na dalším zostření sankcí proti íránskému režimu. Nový balíček omezení zasáhl další sektory bankovnictví, průmyslu a námořní přepravy. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton doufá, že zvýšení tlaku přinutí Teherán zasednout k vyjednávacímu stolu ohledně jeho sporného jaderného programu.
http://www.reuters.com/article/2012/10/15/us-eu-iran-sanctions-westerwelle-idUSBRE89E0I920121015
15. 10. – Parlamentní volby v Litvě
Litevské parlamentní volby skončily zcela jednoznačných vítězstvím levice. Největší levicové strany, Strana práce i sociální demokraté, obsadily první dvě příčky, zatímco konzervativci dosavadního premiéra Andriuse Kubiliuse skončili na třetím místě a utrpěli tak porážku. Podle většiny komentátorů je neúspěch současné vlády, která se musela potýkat s jednou z nejhorších hospodářských recesí v Evropě vůbec, výsledkem drastické úsporné politiky a škrtů. Přestože se země potácela na pokraji bankrotu, vládě se nakonec podařilo zkrotit deficit veřejných financí a opět nastartovat hospodářský růst, který dosahuje úctyhodných 5,8 % HDP. Úspěch Kubiliusovy politiky si vysloužil uznání od všech sousedních vlád i MMF. Pro voliče ale přišel podle mnohých analytiků pozdě a konzervativcům se nepodařilo využít jeho potenciál ve volební kampani.
http://www.reuters.com/article/2012/10/15/us-lithuania-vote-idUSBRE89E0ML20121015
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-19940043
12. 10. – Nobelova cena míru pro EU
Letošní Nobelovu cenu míru získala EU za přínos k budování míru na evropském kontinentu za posledních šest desetiletí. Poslední mezinárodní organizací, která získala toto ocenění, byli v roce 1999 „Lékaři bez hranic“. Jak už tradičně bývá zvykem, Nobelova komise svým rozhodnutím vyvolala značné kontroverze a udělení ceny vyvolalo ostrou kritiku.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-19921072
11. 10. – Kanadský námořní důstojník se přiznal ke špionáži
Bývalý kanadský námořní zpravodajský důstojník Jeffrey Dellisle, který byl zatčen v lednu tohoto roku kvůli podezření ze špionáže pro Ruskou federaci, přiznal před soudem svou vinu. Pro Moskvu pracoval od roku 2007 a utajované informace (nejenom kanadských ozbrojených sil, ale i NATO) prodával údajně za 3 000 dolarů měsíčně. Soud by měl oznámit verdikt v lednu příštího roku a obžalovaného hrozí trest od 5 let do doživotí.
http://www.bbc.com/news/world-us-canada-19906334
11. 10. – Francie zabránila možným teroristickým útokům
Francouzské úřady oznámily, že víkendové protiteroristické razie, ke kterým došlo před několika dny (6. 10.), překazily plánovaný teroristický útok. Členové zadržené skupiny údajně připravovali rozsáhlé bombové útoky podobné těm, které zemi zasáhly v roce 1995. Tehdy za nimi stáli alžírští islamisté a jejich výsledkem bylo 7 mrtvých a přes 150 zraněných. Od té doby se Francie úspěšně vyhýbá podobně rozsáhlému teroristickému útoku (na rozdíl např. od Španělska či Spojeného království), za což podle mnohých vděčí hlavně dobré práci svých zpravodajských služeb a uplatňování jednoho z nejpřísnějších protiteroristických zákonů v Evropě. Z 12 osob podezřelých z terorismu, které policie o víkendu zadržela, bylo 5 propuštěno a 7 obžalováno. Podezřelou skupinu se podařilo odhalit v rámci vyšetřování útoku proti židovskému obchodu, ke kterému došlo v Paříži minulý měsíc.
http://www.reuters.com/article/2012/10/11/us-france-raids-idUSBRE89A0K920121011
http://www.bbc.com/news/world-europe-19907272
10. 10. – Nominace nového vrchního velitele sil NATO
Ministři obrany členských států NATO nominovali na pozici vrchního velitele amerického gen. Johna Allena. Současného velitele ISAF v Afghánistánu navrhl do této funkce prezident Obama, teď ji ještě musí schválit Senát. Allan by se měl ujmout nového úřadu na jaře příštího roku, kdy vystřídá současného velitele, Američana Jima Stavridise (ve funkci od r. 2009).
http://www.bbc.com/news/world-europe-19900074
8. 10. – Čínské firmy hrozbou pro americkou bezpečnost
Sněmovní výbor pro zpravodajství amerického Kongresu varoval, že dvě čínské firmy, Huawei a ZTE, představují kvůli průmyslové špionáži a jejich napojení na čínskou vládu a armádu hrozbu pro americkou národní bezpečnost a mělo by jim být znemožněno další působení v USA. Podle výboru firmy nelze kvůli jejich napojení na Peking považovat za privátní subjekty. Obě společnosti byly již v minulosti podezřívány z krádeže duševního vlastnictví. Obvinění přichází nedlouho po tom, co Prezident Obama zakázal kvůli bezpečnostním obavám prodej větrné elektrárny blízko americké námořní základny v Oregonu jiné čínské společnosti Ralls Corp. Bylo to poprvé po 22 letech, kdy prezident zablokoval přímou zahraniční investici. Otázka ekonomických vztahů s Čínou je také významným tématem prezidentské kampaně.
http://www.bbc.com/news/business-19867399
6. 10. – Protiteroristický zátah ve Francii
Francouzská policie provedla v zemi sérii zátahů proti islámským radikálům podezřelým z terorismu. Operace proběhly v Nice, Cannes, Paříži a Štrasburku. Právě v posledně zmiňovaném městě došlo k přestřelce mezi policií a podezřelým, který na policejní jednotku zaútočil po jejím příjezdu. Zranění byli tři policisté, poté byl muž zneškodněn. Operace se dávají do souvislosti s nedávným granátovým útokem muslimského radikála na židovský obchod v Paříži.
http://www.bbc.com/news/world-europe-19855991
4. 10. – Cyber Europe 2012 a konference v Budapešti
V Evropě proběhlo v pořadí již druhé pan-evropské kybernetické cvičení Cyber Europe 2012, kterého se zúčastnilo na 300 bezpečnostních odborníku z 25 evropských zemí. Poprvé se zapojily také soukromé firmy. Simulován byl rozsáhlý kybernetický útok na servery všech účastníků. Cílem cvičení bylo otestovat efektivitu a odolnost stávajících ochranních systémů, prozkoumat kooperaci jednotlivých aktérů a identifikovat mezery a slabiny. První cvičení Cyber Europe proběhlo v roce 2010. V souvislosti s kybernetickou bezpečností je také nutné zmínit mezinárodní konferenci o kyberprostoru, která proběhla 4. a 5. října v Budapešti (vloni byla stejná konference v Londýně). Jednou z probíraných otázek bylo zřízení „horkých linek“ mezi UK, USA, Ruskem a Čínou k řešení neočekávaných kybernetických krizí, které by mohly mít podle britského min. zahraničí Williama Haguea v případě nedostatečné komunikace nečekané důsledky.
http://www.diplonews.com/feeds/free/4_October_2012_91.php
https://www.enisa.europa.eu/media/press-releases/europe-joins-forces-in-cyber-europe-2012
http://www.guardian.co.uk/politics/2012/oct/04/britain-cybersecurity-hotline-china-russia?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link18-20121004
4. 10. – První debata amerických prezidentských kandidátů
V USA proběhl první ze tří debatních duelů mezi kandidáty na příštího amerického prezidenta, demokratem Barackem Obamou a republikánem Mittem Romneym. Tématem byla domácí politika (především ekonomická situace země) a podle všech komentátorů si vedl lépe republikán Romney, který působil víc sebevědomě než současná hlava USA. Právě debatní duely mohou republikánskému kandidátovi pomoct snížit mírný náskok, který současný prezident podle průzkumů veřejného mínění má. Nicméně i na základě minulých zkušeností je nutné poznamenat, že ne všichni kandidáti, kteří „zvítězili“ v debatách, uspěli pak také ve volbách.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-19825263
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-19824380
Zázname celé debaty:
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-1982884
4. 10. – USA rozbily síť údajných ruských špionů
Americké úřady rozbily po dvou letech sledování ilegální síť, která údajně dodávala vyspělé vojenské technologie ze Států ruským ozbrojeným silám a zpravodajské službě FSB (nástupkyně KGB). Zadrženo bylo 8 zaměstnanců texaské firmy Arc Electronics, včetně jejího majitele, amerického Rusa Alexandra Fišenka. Obviněno bylo ale původně až 11 lidí, přičemž třem se podařilo uniknout zatčení. Jedním z nich je např. Sergej Klinov, který médiím potvrdil, že se už nachází zpátky v Moskvě. Jakýkoliv další komentář ale odmítl. Kreml nicméně vinu odmítá a poukazuje na to, že obvinění vznesená proti ruským občanům jsou kriminálního, nikoliv špionážního charakteru. Také někteří odborníci připouštějí možnost, že se může jednat spíše o průmyslovou špionáž soukromých firem než státní rozvědné služby FSB. Poslední špionážní skandál mezi oběma zeměmi vypukl před dvěma lety. Skončil ale poklidnou výměnou špionů, která (alespoň navenek) neměla žádný výrazný vliv na vzájemné vztahy.
http://www.bbc.com/news/world-us-canada-19826851
http://www.defensenews.com/article/20121003/DEFREG02/310030010/U-S-Charges-11-Russian-Military-Exports-Ring
3. 10. – Rasmussen zůstane v čele NATO do 2014
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen zůstane v čele této organizace do poloviny roku 2014. Severoatlantická rada mu prodloužila mandát do 31. července 2014. Bývalý dánský premiér se postavil do čela organizace v srpnu 2009 s původně čtyřletým mandátem. Spojenci se ale rozhodly, že v úřadu zůstane ještě o rok déle.
http://www.nato.int/cps/en/natolive/news_90433.htm
http://www.defensenews.com/article/20121003/DEFREG02/310030002/Rasmussen-Wins-Fifth-Final-Year-NATO-Chief
2. 10. – Nebezpečné jaderné elektrárny?
Zátěžové testy evropských jaderných elektráren, které byly nařízeny EU po havárii v japonské Fukušimě, nedopadly zrovna růžově. Vyplývá to z bruselské zprávy, která pronikla do německých a francouzských médií. Zátěžové testy zkoumaly, jak jsou jednotlivé elektrárny schopny vypořádat se s extrémními a neočekávanými událostmi jako jsou např. zemětřesení nebo teroristické útoky. Stovky nedostatků byly zjištěny téměř u všech 140 evropských jaderných elektráren, přičemž nejhůře dopadly ty francouzské. Právě v zemi galského kohouta je přitom podíl jaderné energie úplně nejvyšší v celé Evropě. Změny, které bude nutné provést k naplnění mezinárodních bezpečnostních standardů, by měly stát odhadem 25 mld. eur.
