Přehled a stručná analýza událostí z euroatlantického prostoru za poslední měsíc v roku.
Nová bezpilotní helikoptéra
Americká armáda představila novou bezpilotní helikoptéru A160 Hummingbird. Oproti běžným bezpilotním letounům je její výhodou především vertikální start a schopnost vznášet se na místě. Stroj je schopen pokrýt z výšky 20 000 stop (6,1 km) plochu 65 mil čtverečných (168 km čtverečných) a sledovat simultánně více oddělených cílů.
http://www.bbc.co.uk/news/technology-16358851
Stratfor napaden hackery
Americký soukromý think-tank STRATFOR byl na Štědrý den napadena hackery a jeho server byl vyřazen z provozu. Podle vyjádření ředitele George Friedmanna byl odcizen seznam jejich klientů a údaje o jejich platebních kartách. K útoku se přihlásila skupina Anonymous, která již stojí za několika kybernetickými útoky na světově známé firmy i americké vládní instituce. Někteří analytici dávají tento útok do spojitosti s právě probíhajícím soudním procesem s americkým vojákem, kteří poskytl citlivé informace Wikileaks.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-16330396
Vážná krize ve francouzsko-tureckých vztazích
22. prosince schválila dolní komora francouzského parlamentu zákon, který uznává genocidu Arménu a umožňuje trestně stíhat každého, kdy by ji veřejně popíral. Tento krok pochopitelně velice rozzuřil Ankaru, která ihned pozastavila bilaterální vojenskou spolupráci s Francií a odvolala svého velvyslance. Podle tureckého premiéra Erdogana teď země hodlá vážně přehodnotit vztahy se zemí galského kohouta a bude případ od případu posuzovat jakýkoli vojenský požadavek z Paříže, včetně povolení používat turecký vzdušný prostor nebo námořní základny. Zároveň od teď nesmí žádná francouzská válečná loď kotvit v tureckém přístavu. Vzhledem k tomu, že jsou obě země členy NATO, může mít tato roztržka a vojenské sankce ze strany Ankary neblahý vliv na celou Alianci. Pokud tedy nebudou obě strany schopny vyřešit tento konflikt sami, lze očekávat taky zapojení ostatních spojenců.
http://edition.cnn.com/2011/12/22/world/europe/france-armenia-genocide/index.html?hpt=wo_c2
http://www.defensenews.com/story.php?i=8637581&c=EUR&s=TOP
http://www.defensenews.com/story.php?i=8643835&c=EUR&s=TOP
Další posílení americké přítomnosti v Pacifiku
Americké námořnictvo oznámilo úmysl umístit více bojových lodí v Singapuru a podobně posílit i své síly umístěné na Filipínách a Thajsku. Společně s návštěvou ministryně zahraničí v Barmě začátkem tohoto měsíce se jedná o další ze série kroků, které mají snížit vliv „čínského draka“ v regionu.
http://www.defensenews.com/story.php?i=8594213&c=SEA&s=TOP
Britské speciální síly budou mít nové vrtulníky
Podle neověřených zpráv dostanou britské speciální síly k dispozici nové lehké průzkumné a útočné vrtulníky AW159 Lynx Wildcat, které byly vyvinuty speciálně pro tento typ utajených operací. Ministerstvo obrany odmítlo tuto informaci jakkoli komentovat s tím, že resort jakékoli informace o svých speciálních a elitních jednotkách neposkytuje.
http://www.defensenews.com/story.php?i=8625545&c=EUR&s=ALL
Polsko modernizuje své tankové vojsko
Polské ministerstvo obrany vyčlenilo 138.6 milionu zlotých (42 mil. dolarů) na modernizaci tanků T-72M1 a PT-91, které tvoří páteř jeho tankového vojska.
http://www.defensenews.com/story.php?i=8566664&c=EUR&s=ALL
Konec amerického působení v Iráku
15. prosince byly oficiální ceremonií formálně ukončeny vojenské operace a téměř 9leté působení amerických sil v Iráku. Do 18. 12. byla stažena většina jednotek a do nového roku v zemi zůstane pouze kolem 4000 vojáků umístěných na 5 základnách. Od 1. ledna by se pak v zemi mělo nacházet pouze přes 150 amerických vojenských poradců. Oficiálně si konflikt vyžádal na 4500 amerických a 100 000 iráckých životů a odhadované náklady se pohybují kolem jednoho bilionu dolarů.
http://www.washingtonpost.com/world/middle_east/iraq-war-draws-to-quiet-close/2011/12/14/gIQAPEjLvO_story.html
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-16192105
http://www.defensenews.com/story.php?i=8600074&c=AME&s=ALL
NATO oznámilo ukončení tréninkové mise v Iráku
Generální tajemník NATO oznámil, že Aliance do konce prosince ukončí tréninkovou misi v Iráku, kde pomáhala s výcvikem příslušníků iráckých bezpečnostních složek. Irácká strana usilovala o prodloužení mise, ale jednání ztroskotaly na neochotě Bagdádu zajistit vojákům Aliance imunitu před trestním stíháním. Ze stejného důvodu se taky rozhodly USA stáhnout ze země všechny své plánované jednotky, přestože Bagdád měl zájem na setrvání většího počtu amerických sil.
http://www.defensenews.com/story.php?i=8541602&c=&s=TOP
De Villepin kandidátem na francouzského prezidenta
Bývalý francouzský premiér a středo-pravicový politik Dominique de Villepin oznámil úmysl ucházet se o úřad v nadcházejících prezidentských volbách. Krátce před tím si zvolili svého kandidáta i francouzští socialisté. Stal se jím bývalý první tajemník socialistické strany a bývalý primátor Tulle, Francois Hollande. Prezident Sarkozy ještě oficiálně neoznámil úmysl usilovat o opětovné znovuzvolení, ale všeobecně se to očekává. Většina analytiků nicméně nepředpokládá, že by de Villepin představoval pro současného prezidenta vážnou hrozbu, protože většina jeho bývalých přátel a spojenců přešla dávno do Sarkozyho tábora. Může mu ale odebrat část hlasů pravicových voličů v prvním kole voleb, což Sarkozyho jistě nepotěší.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16133598
USA vyklízí pákistánskou základnu
Kvůli listopadovému incidentu, ve kterém NATO usmrtilo 24 pákistánských vojáků, musí americké jednotky vyklidit pákistánskou leteckou základnu Shamsi v jihozápadní provincii Baluchistán. Základna sloužila údajně pro operace bezpilotních letounů nad příhraničními oblastmi s Afghánistánem. Podle výsledků amerického vyšetřování byl útok na pákistánské síly neúmyslný a způsobený špatnou komunikací a koordinací mezi Američany a Pákistánci. Islámábád ale se závěry zprávy nesouhlasí a tvrdí, že neobsahuje dostatek faktů. Na protest proti incidentu Pákistán také bojkotoval konferenci v Bonnu na začátku tohoto měsíce.
http://www.defensenews.com/story.php?i=8536716&c=AIR&s=TOP
http://www.defensenews.com/story.php?i=8648085&c=AME&s=ALL
Berlín začne stahovat první jednotky z Afghánistánu v únoru
Podle nejnovějšího prohlášení začne Německo stahovat své první jednotky z Afghánistánu začátkem února 2012. Bude se jednat o prvních 200 mužů a do konce roku 2012 by mělo v zemi zůstat z původního počtu 5350 vojáků 4900. Zároveň byl ale prodloužen mandát působení jednotek o jeden rok, tedy do 31. 12. 2013.
http://www.defensenews.com/story.php?i=8536714&c=LAN&s=TOP
http://www.defensenews.com/story.php?i=8564590&c=EUR&s=ALL
Ženy na britských ponorkách
Britové schválili zákon umožňující sloužit na ponorkách v královském námořnictvu také ženám. Ženy začaly sloužit v britském námořnictvu až od roku 1990, ale v roce 1993 byl přijat speciální zákon, který jim přístup na ponorky znemožňoval.
http://www.defensenews.com/story.php?i=8512707&c=SEA&s=TOP
Klíčový summit k záchraně eura
9. prosince se v Bruselu sešli vrcholní přestavitelé EU na klíčovém summitu k záchraně eura a řešení dluhové krize eurozóny. Mnozí analytici ho označují dokonce za jeden z nejvýznamnějších v dosavadní historii EU.
Výsledkem zdlouhavých jednání bylo nakonec přijetí německo-francouzského plánu, který zahrnuje především nová rozpočtová opatření a pravidla, jež jsou zaměřeny na zodpovědnější a disciplinovanější monetární politiku jednotlivých členských zemí a zahrnují mj. i sankce při jejich nedodržování. To ale pochopitelně vyžaduje mnohem hlubší a užší koordinaci a tedy i integraci, která se už některým státům úplně nezamlouvá. Přestože se zpočátku zdálo, že odpůrců bude víc, nový pakt nakonec vetovala pouze Británie. Ta si vymohla výjimku a nebude jeho pravidly vázaná. Premiér Cameron obhajoval své rozhodnutí přesvědčením, že nový pakt poškozuje ekonomické zájmy království a britských bank. Přesto si vysloužil kritiku ze strany vůdce svých koaličních partnerů Nicka Clegga, jež se obává, že tímto vetem naopak Londýn ohrozí své ekonomické postavení, zaměstnanost, stabilitu a vliv v rámci EU. Se samotným paktem není spokojen ani MMF, který ho sice označil za „krok správným směrem“, nicméně podle jeho názoru nabízí pořád pouze částečná řešení, které nepostačují.
Zatímco se tedy dluhová krize Evropy prohlubuje a vyhlídky do budoucna nejsou vůbec růžové, dosažení jakékoli dohody k jejímu řešení se stává stále obtížnější a komplikovanější. To je dáno jak počtem jejich členů, kdy je dosažení vzájemného kompromisu při tak citlivých otázkách nesmírně komplikované, tak jejich rozdílnými zájmy. Reformy a změny, které je nutné přijmout, jsou dlouhodobého charakteru a i v rámci jednoho státu by se jednalo o nelehký a časově náročný úkol. U 27 (resp. 17 pokud bereme do úvahy pouze eurozónu) je to pak skutečně nadlidský výkon. Připomeňme, že jenom vyjednání Lisabonské smlouvy zabralo 8 let. Problém ale je, že trhy tolik času nemají a chtějí okamžitá řešení, které ale EU v takové podobě jako dnes není schopná v krátké době přinést. Pokud tedy vůbec EU tuto krizi ustojí, je vysoce pravděpodobné, že bude muset dojít k její proměně v silnější politickou unii.
Summit zároveň potvrdil stále silnější roli Německa, které má jako hnací motor evropské ekonomiky největší vliv. Přestože nový pakt je prezentován jako německo-francouzský plán, je všem jasné, kdo je v této dvojici silnějším hráčem. Zároveň se zdá, že Němcům a Francouzům už dochází trpělivost s některými členskými zeměmi, primárně Británií, které se k hlubši integraci stavějí značně rezervovaně. Prezident Sarkozy dokonce mluvil o vzniku dvojí Evropy a vyjádřil značnou lítost nad britským odmítnutím. Je ale patrné, že boj o záchranu eura zdaleka nekončí a dalo by se spíše říct, že tohle je teprve začátek, protože předchozí summity žádné tak důležité rozhodnutí nepřinesly.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16100258
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16057252
http://www.bbc.co.uk/news/business-16132177
http://www.bbc.co.uk/news/uk-16129004
http://www.reuters.com/article/2011/12/11/us-eurozone-britain-idUSTRE7BA0BD20111211
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16138375
Chorvatsko podepsalo dohodu o přistoupení k EU
Chorvatsko podepsalo 8. prosince dohodu o přistoupení k EU v polovině roku 2013. Smlouva byla podepsána po sedmi letech od zahájení rokování a Chorvatsko se tak stane druhým ex-jugoslávským a 28. členským státem Unie.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16106982
V Rumunsku odhaleno údajné tajné vězení CIA
Němečtí investigativní novináři údajně odhalily tajné vězení CIA v Bukurešti, které sloužilo k vyšetřování pachatelů podezřelých z terorismu po útocích 09/11. Objekt, který měl sloužit jako vězení, identifikoval bývalý operativec CIA. Dnes se v něm nachází Úřad národního registru tajných státních informací. Jak rumunská tak americká strana obvinění vehementně popírají. Existence sítě tajných vězení CIA sloužících k vyslýchání osob podezřelých z terorismu se dostala na veřejnost v letech 2005-2006. Kvůli podezření z nekalých praktik (především waterboardingu) a nehumánního zacházení se zadrženými vyvolaly mnoho kontroverzí. Od té doby novináři identifikovali už několik podobných objektů (v Polsku, Litvě, Thajsku), které údajně sloužily k tomuto účelu. Žádné z těchto obvinění ale pochopitelně nebylo přímo prokázáno.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16093106
Nad Íránem sestřelen americký bezpilotní letoun
4. prosince sestřelil Írán americký průzkumný bezpilotní letoun RQ-170 Sentinel operující údajně nad městem Kashmar, které leží u hranic s Pákistánem a Afghánistánem. Americké letectvo událost nekomentovalo a podle NATO by se mohlo jednat o stroj, nad kterým ztratily kontrolu, když operoval na západě Afghánistánu. Podle Teheránu se íránským bezpečnostním složkám podařilo elektronickým útokem vyřadit stroj, převzít nad ním kontrolu a bezpečně s ním přistát. Většina bezpečnostních expertů ale pochybuje, že by Íránci disponovali takovými technologiemi a mnohem pravděpodobnějším vysvětlením je technická porucha nebo nedostatek paliva, u kterého autopilot zahájí přistání. To by také vysvětlovalo, proč byl letoun téměř nepoškozený. Incident pochopitelně jenom dále vyostřil napjaté vztahy mezi západními zeměmi a Íránem kvůli jeho jadernému programu. Společně s dalšími podobnými a nevyjasněnými událostmi posledních měsíců zároveň potvrdil, že ekonomické sankce nejsou jedinou frontou, na které Washington společně se svými spojenci proti íránskému jadernému programu bojuje.
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-16098562
http://www.youtube.com/watch?v=MoKi_Ulrfnk
Rumunsko ratifikovalo smlouvu o protiraketové obraně
Rumunský parlament ratifikoval 6. prosince smlouvu schvalující umístění amerických interceptorů, jež mají být součástí evropské kontinentální protiraketové obrany, na svém území. Interceptory by měly být rozmístěny v roce 2015 na bývalé letecké základně na jihu země.
http://www.defensenews.com/story.php?i=8488354&c=LAN&s=TOP
Hon amerických jednotek na LRA začíná
V říjnu přislíbil prezident Obama poskytnout stovku amerických speciálních sil v boji proti bojovníkům LRA (Lord Resistance Army) a jejich vůdci Josephu Konymu, kteří již přes 20 let terorizují civilní obyvatelstvo několika středo-afrických států. Příslušníci speciálních sil jsou rozmístění v Nzaru v Jižním Súdánu a Obu v Centrální africké republice a od začátku tohoto měsíce by měli začít plnit svoje úkoly.
http://www.defensenews.com/story.php?i=8488350&c=LAN&s=TOP
Dohoda mezi Srbskem a Kosovem
Podle vyjádření představitelů EU se srbská a kosovská strana dohodly na smlouvě řešící jeden z nejpalčivějších sporů – přechod společné hranice. Dohoda je výsledkem jednání zprostředkovaných právě EU a měla by vést k postupnému vytvoření společných integrovaných hraničních stanovišť. Podle srbské strany ale zbývá ještě několik detailů k dořešení. Nedávné spory a střety na kosovsko-srbské hranici za sebou zanechaly několik zraněných, včetně vojáků NATO. Nedořešený konflikt s Kosovem je taky hlavní překážkou pro přijetí Srbska do EU.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-16014188
Francie stahuje část diplomatů z Teheránu
Po útoku na britskou ambasádu v Teheránu se rozhodla Paříž stáhnout část svých diplomatů a jejich rodin ze země zpátky do Francie.
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-16018000
Nové sankce proti Íránu
USA a země EU odsouhlasily 2. prosince další řadu ekonomických sankcí proti Teheránu kvůli jeho jadernému programu. Ty jsou zaměřeny především na íránské firmy, banky a ropný průmysl.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-15984216
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-15997065
Hillary Clinton na historické návštěvě Barmy
Ministryně zahraničí USA Hillary Clinton strávila první prosincové dny státní návštěvou Barmy (Myanmar). Setkala se jak s představiteli vládní junty, tak s hlavní zástupkyní opozice, nedávno propuštěnou prodemokratickou aktivistkou Aung San Su Ťij. Clintonová přislíbila podporu Washingtonu, pokud bude země pokračovat v započatém reformním úsilí. Jedná se o skutečně přelomovou návštěvu, protože Barma se nachází kvůli svému politickému režimu a rozsáhlému porušování lidských práv v dlouhodobé mezinárodní izolaci a čelí řadě sankcí. Jedinými významnějšími spojenci barmské junty jsou Čína a Rusko a většina analytiků tak vnímá tuto návštěvu jako významný signál možné blížící se změny. Hlavním zájmem USA ale není ani tak obrana lidských práv nebo podpora demokracie, jako spíš geopolitika. Vládní junta je velmi významným spojencem Pekingu, jehož rostoucí vliv a moc v regionu stále více znepokojuje Washington. Navíc je klíčovou součástí čínské „šňůry perel“ a významným partnerem v energetické oblasti. Pokud by tedy Barma započala prodemokratický proces s významnou podporou a pomocí USA od začátku, je jasné, že nová vláda by byla mnohem více proamerická než pročínská. Načasování této návštěvy tedy není zdaleka náhodné.
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-15978893
http://www.foreignpolicy.com/articles/2011/11/30/democracy_myanmar_china_clinton
http://photos.denverpost.com/mediacenter/2011/12/photos-u-s-secretary-of-state-hillary-clinton-visits-myanmar/25338/#name%20here
