Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc listopad.

1. 11. – Nástupce legendárního Blackbird na obzoru?

Americká firma Lockheed Martin zveřejnila informace o vývoji nového letounu SR-72, jež má být nástupcem legendárního stroje SR-71 Blackbird. Výsledkem projektu divize Skunk Works by měl být letoun dosahující rychlosti šest Machů a schopný jak průzkumných, tak útočných akcí.

1. – 5. 11. – Pokračování špionážního skandálu

Po tom co koncem minulého měsíce přinesly dokumenty zveřejněné Edwardem Snowdenem nová odhalení ohledně aktivit americké NSA (viz naše novinky z minulého měsíce), přišel britský list The Guardian začátkem listopadu s dalšími informacemi, týkajícími se tentokrát již i evropských zpravodajských služeb. Podle nich existuje úzká spolupráce mezi britskými, německými, francouzskými, španělskými a švédskými zpravodajskými službami, které s technickou pomocí britské GCHQ vyvinuly nástroje umožňující rozsáhlé sledování internetu. Ta jim měla zároveň radit, jak obejít zákonné normy omezující tyto aktivity. Většina dohledu je podle uniklých dokumentů prováděna přímým napojením na optické kabely, nebo tajnými dohodami s telekomunikačními korporacemi. Druhou klíčovou události v této souvislosti byla zpráva britského listu The Independent z 5. listopadu, podle které se na střeše britské ambasády v Berlíně nachází zpravodajská stanice, prostřednictvím které může GCHQ zachytávat data z celého Berlína, včetně nedaleko stojícího německého parlamentu, Bundestagu. Situaci musel na německém ministerstvu zahraničí ihned vysvětlovat britský velvyslanec. Žádné další informace ohledně podezřelého stanu na střeše britské ambasády zatím do médií nepronikly. V Německu se zároveň začínají ozývat hlasy, žádající spolkovou vládu, aby udělila azyl uprchlému Edwardu Snowdenovy. Pod výzvu v týdeníku Der Spiegel se podepsalo na 50 veřejně známých osobností. Zatím se nezdá pravděpodobné, aby Berlín podnikl krok, který by měl zcela nepochybně výrazně negativní dopad na spojenecké vztahy s Washingtonem. Nicméně podle německého ministra vnitra má Berlín zájem setkat se se Snowdenem v Moskvě a získat od něho podrobnější informace. Se Snowdenem se již osobně setkal poslanec za Stranu zelených Hans-Christian Stroebele.

3. 11. – Vojenské manévry NATO na Baltu

Šest tisíc vojáků z osmadvaceti členských a partnerských států Severoatlantické aliance za použití desítek letounů, vrtulníků, válečných lodí a ponorek se zúčastnilo vojenského cvičení v Pobaltí, kde se snažilo bránit Estonsko před útokem fiktivního státu. Cílem týdenního simulovaného boje bylo ověřit operační schopnosti Sil rychlé reakce (NRF), které jsou určeny pro akce v krizových situacích. Scénář letošního SteadFast Jazzu, největšího cvičení za posledních sedm let, byl zajistit převahu na moři, souši i ve vzduchu a zamezit nepříteli v dosažení územních nároků. Česko se do vojenských manévrů také aktivně zapojilo. Tým českých specialistů participoval v rámci mnohonárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany. Čeští piloti zase za pomocí letounů L-159 zajišťovali podporu pozemním jednotkám v polské Poznani. Ostatní čeští vojáci působili střídavě na velitelstvích v Lotyšsku, Norsku a Polsku. Navzdory dlouhodobému plánování vzbudily vojenské manévry pochybnosti na straně Ruska, jehož představitelé nelibě reagovali a upozorňovali na záměrnou blízkost aliančních jednotek u ruských hranic a snahu posílit zde svůj vliv. Generální tajemník Anders Fogh Rasmussen toto tvrzení ihned dementoval. Galerii fotek z cvičení lze nalézt například na serveru NATOaktual.

4. 11. – Kosovské volby doprovázeny násilím

Vzhledem k násilnostem mezi etnicky rozděleným obyvatelstvem v severní části kosovské Mitrovice musely být volební místnosti v neděli 3. listopadu předčasně uzavřeny. Na vině byli údajně radikální srbští nacionalisté, kteří tak protestovali proti účasti Srbů ve volbách. Podle nich by tím vyjádřili sympatie deklaraci nezávislosti Kosova na Srbsku v roce 2008, což je pro ně nemyslitelný ústupek. Normalizace srbsko-kosovských vztahů tak zůstává jednou z hlavních překážek na cestě Srbska do EU. Unie proto Srbsku přislíbila podporu přístupových jednání, pokud Srbové žijící na severu Kosova přijdou k urnám a budou volit. Ačkoliv někteří Srbové skutečně přišli, narazili na maskované zastánce radikální linie, kteří vtrhli do tří škol, kde lidem vyhrožovali, rozbíjeli volební urny a neváhali použít ani slzný plyn. V důsledku jejich řádění musely být volby přerušeny. Nízká volební účast a násilí tak symbolizuje pokračující odpor kosovských Srbů k myšlence společné integrace se zbytkem země.

4. 11. – Redingová chce zpravodajskou službu EU

Evropská komisařka pro spravedlnost VivianeRedingová v reakci na prosakující skandály americké zpravodajské služby NSA vystoupila na začátku měsíce s prohlášením, že by Evropská unie měla do roku 2020 vytvořit vlastní zpravodajskou službu. Dle jejich slov je potřeba nastolit rovné podmínky s americkým partnerem, a za tímto účelem navrhuje sjednat dohodu o vzájemné spolupráci členských států v oblasti zpracovávání tajných informací.

Nutno dodat, že určitá kooperace evropských zpravodajských služeb již nějakou dobu existuje. V současnosti probíhá zejména na úrovni sdílení utajovaných informací týkajících se potenciálních teroristických útoků. Protiterorističtí specialisté se setkávají v rámci pracovní skupiny Rady EU označované jako CP931. Mimo strukturu EU pak probíhají schůzky šéfů evropských zpravodajských služeb na tzv. Club de Berne. Jedná se o speciální fórum, které probíhá ve švýcarském městě Bern a jehož podstata spočívá v dobrovolné výměně utajovaných informací, zkušeností a názorů.

7. 11. – Britští ředitelé zpravodajských služeb na veřejném slyšení

Kvůli špionážnímu skandálu americké NSA předstoupili ředitelé britských zpravodajských služeb (MI6 – oficiálně SIS, MI5 a GCHQ) před zpravodajský výbor britského parlamentu. Doposud bezprecedentní slyšení bylo přenášeno živě televizí s dvou-minutovým zpožděním pro případ, že by se objevily nějaké citlivé informace. Šéf MI6, Sir John Sawers, označil informace zveřejněné bývalým kontraktorem NSA za velmi poškozující. Dle jeho slov byly ohroženy britské operace ve světě a „naší nepřátelé si mnou ruce radostí“. Ředitel GCHQ, Sir Iain Lobban, zase prohlásil, že jeho služba zaznamenala kolem některých teroristických skupin diskuse o změně komunikačních sítí, které teď považují za zranitelné. Úspěch zpravodajských operací je podle ředitele GCHQ závislý především na utajených metodách. Díky Snowdenovi tak budou mít zpravodajské služby do budoucna ztíženou práci. Lobban zároveň popřel, že by jeho služba odposlouchávala telefonní hovory nebo četla e-maily většiny britských obyvatel. Dle jeho slov by takovéto jednání „bylo ilegální, nepřiměřené a nedělali bychom to.“ Ředitel dodal, že lidé, kteří jsou u GCHQ zaměstnání, se zaměřují na boj proti teroristům a zločincům. V případě, že by byli požádání o sledování nevinních lidí, ihned by odešli. Podle Andrewa Parkera, šéfa MI5, britské zpravodajské služby od červencových teroristických útoků v Londýně z roku 2005 překazily 34 teroristických spiknutí, z nichž jedno nebo dvě byly zaměřeny na masové oběti. Organizátory měli být vesměs britští občané. Parker upozornil na to, že v Británii je několik tisíc jedinců podporujících extremismus. Varoval také před rostoucím „teroristickým turismem“, kdy britští občané cestují do zahraničí, aby obdrželi výcvik od teroristických organizací k páchání teroristických aktů na domácí půdě. Ředitelé pak také odpovídali na obecnější dotazy ohledně role zpravodajských služeb v post-studenoválečném období a jejich efektivitě vzhledem k vynaloženým prostředkům (2 miliardy liber ročně). Kritiku, že by zpravodajské služby jednaly v rozporu s demokracií a svobodou, Parker odmítl. Ředitel MI5 naopak věří, že svou činností demokracii a svobodu chrání, protože ji brání před hrozbami, které ohrožují „naší zemi, naše obyvatele a náš způsob života“. Přestože zpravodajský výbor britského parlamentu po prošetření 197 konkrétních případů neobjevil u zpravodajských služeb žádné podezření z ilegálního jednání, probíhá v současnosti širší šetření zkoumající, zda jsou v současnosti platné zákony týkající se sledování a odposlouchávání adekvátní pro dnešní dobu.

8. 11. – Španělsko propustilo devět členů ETA

Osm z devíti vězněných členů baskické teroristické skupiny ETA bylo začátkem měsíce propuštěno na svobodu. Kontroverzní kauza navázala na nedávný precedent, kdy Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku nařídil Španělsku propustit známou členku levicové radikální organizace Inésdel Río Pradovou. Ta byla v roce 1988 odsouzena za spáchání bombových útoků k maximálnímu trestu 30 let odnětí svobody. Vstoupením nových španělských pravidel, tzv. Parot, v platnost přišla bojovnice usvědčená z terorismu o nárok na předčasné osvobození. Mezinárodní tribunál označil tento krok za nepřípustný a nařídil její okamžité propuštění, jež mělo proběhnout v roce 2008. Na propuštění bývalých teroristů zareagovala část španělské populace, která zahájila protesty a vyrazila do ulic skandovat hesla typu „zločinci musí zaplatit“. Dle statistik zakázaná organizace ETA, jež v roce 2011 vyhlásila příměří, za svou takřka čtyřicetiletou existenci, motivována vizí vlastního samostatného státu Basků, připravila o život na osm stovek lidí.

8. 11. – Růst antisemitismu v Evropě

Rozsáhlý průzkum evropské Agentury pro lidská práva (FRA), jež byl uskutečněnu příležitosti 75. výročí Křišťálové noci, naznačil vzestup antisemitismu v Evropě. Tři čtvrtiny z 6000 dotazovaných zaznamenaly ve své zemi v posledních pěti letech narůst diskriminace a nenávisti vůči příslušníkům židovského národa. Výzkum probíhal celkem v osmi zemích – Belgii, Francii, Německu, Maďarsku, Itálii, Lotyšsku, Švédsku a v Spojeném království, kde v současnosti žije 90% evropské židovské populace. Výsledky ukázaly, že nejvíce obávaní jsou němečtí Židé, z nichž jedna čtvrtina dokonce přemýšlela o odchodu ze země. Zvýšení antisemitských útoků si vysvětlují šířícím se tvrzením, podle nějž Izraelci zacházeli s Palestinci stejně jako nacisté s Židy. Dotazovaní Židé se shodují, že nejvíce se antisemitské tendence projevují na internetu a sociálních sítích. V návaznosti na zjištěné skutečnosti vyzvala FRA politiky a vlivné osobnosti, aby se zdrželi antisemitských výroků a naopak všechna nenávistná prohlášení veřejně odsuzovala.

10. 11. – Nejnovější letadlová loď USA pokřtěna

Americké námořnictvo pokřtilo svou nejnovější a nejmodernější letadlovou loď USS Gerald R. Ford. První plavidlo nové třídy amerických letadlových lodí za téměř 13 miliard dolarů by mělo vyplout na moře v roce 2016. Tento „technologický zázrak“, jak loď nazval velitel námořních operací admirál Greenert, bude s posádkou o tisíc mužů nižší než u současných letadlových lodí schopen nést o pětinu více letounů (včetně těch bezpilotních). Jak vypadá stavba takového kolosu, se můžete podívat na serveru You Tube v čtyřminutovém time-lapse snímku.

11. 11. – Polský národní svátek opět doprovázen násilím

Oslavy národního dne nezávislosti Polska se ani letos neobešly bez demonstrací a násilných protestů polských nacionalistů. Terčem petard a letících kamenů se stávali levicoví aktivisté z Německa, kteří sem přijeli bojovat proti rostoucímu pravicovému extremismu. Ten podle analytiků pramení především ze zpomaleného hospodářského růstu, nerovnoměrného štěpení populace a nekontrolovatelné migrace. V současnosti je na vzestupu v celé Evropě. Jednotky pořádkové policie si s davy mladých vzbouřenců v centru Varšavy, kteří dokonce podpálili budovu ruské ambasády, poradily až za použití gumových projektilů. Celou situaci ze vzduchu monitorovalo několik policejních vrtulníků. V souvislosti s výtržnictvím bylo zatčeno celkem 72 lidí. Polský premiér Donald Tusk násilí odsoudil a slavný den označil za den hanby pro Polsko.

13. 11. – Italská flotila na neobvyklém výletě

13. listopadu vyplula z bran římského přístavu pozoruhodná výprava. Posádka složená z vojáků, námořníků, obchodníků a humanitárních pracovníků má namířeno do Perského zálivu a Afriky. Na své cestě, která by měla skončit v dubnu příštího roku, plánují zastávky například v Keni, Madagaskaru, Mozambiku, JAR, Angole, Kongu, Nigérii, Ghaně, Senegalu, Maroku a Alžírsku. Záměrem italské flotily v čele s letadlovou lodí Cavour je kombinací námořního výcviku, diplomatické, marketingové a humanitární činnosti zefektivnit význam zaoceánských cest. Výprava bude zčásti financovaná italskými soukromými firmami, jejichž zaměstnanci budou součástí speciálních prodejních týmů. Své marketingové schopnosti budou moci uplatnit zejména v Mosambiku a arabských přístavech, kde se v současnosti dojednávají dohody o vzájemné spolupráci. Italský průmysl se angažuje zejména ve výrobě nových námořních plavidel pro arabské námořnictvo. Zatímco prodejci budou mít na starosti obchodní transakce a peněžní stránku mise, vojáci se budou účastnit výcviku a podílet se na občanských aktivitách běžně spojených se zahraničními cestami. Náčelník generálního štábu Mantelli označil za velkou výhodu pětiměsíčního školení především její náročné prostředí daleko od domova.

13. 11. – Tajemná smrt agenta MI6

Poměrně kuriózní vyústění má případ smrti agenta britské MI6, Garetha Williamse, který byl v srpnu 2010 nalezen mrtvý ve svém bytě. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že se s největší pravděpodobností jednalo o nehodu a to i přes fakt, že jeho tělo bylo nalezeno uvnitř zavřené červené sportovní tašky! Policejním složkám se nicméně nepodařilo objevit žádné důkazy nasvědčující tomu, že by byla v bytě přítomna i jiná osoba a pitva nedokázala odhalit příčinu úmrtí.

14. 11. – Kanada rozbila mezinárodní síť pedofilů

Kanadským policistům se ve spolupráci s americkými kolegy podařilo po třech letech rozkrýt rozsáhlou síť distributorů dětské pornografie. Vyšetřování vedlo k zatčení několika stovek osob z 50 různých zemí světa, mezi nimiž se nacházelo i několik duchovních, advokátů, lékařů, zdravotních sester, učitelů, ale třeba také trenér baseballového týmu. Policisté zajistili více než 450 tisíc fotografií, 10 tisíc videí a 45 terabajtů dat plných intimních obrázků dětí. Podle médii tak zachránili 386 dětí zejména z východní Evropy, kterým hrozil podobně nešťastný osud. Inspektoři uvádí, že jde o jeden z největších případů šíření dětské pornografie. Za ústřední postavu pedofilního gangu byl označen Brian Way, který byl následně vzat do vazby a obviněn z 24 trestných činů plynoucích z výroby, držení, distribuce, exportu a prodeje fotografií nahých chlapců. Je pravděpodobné, že s pokračujícím vyšetřováním počet obviněných ještě stoupne.

18. 11. – Střelba v pařížské metropoli

Na titulní straně téměř všech pařížských deníků se v pondělí objevila zpráva o neznámém osamělém střelci, jenž vtrhl do sídla francouzského deníku Libération, kde postřelil a vážně zranil mladého asistenta fotografa. O hodinu později ve známé komerční čtvrti La Défense třikrát vystřelil ze své myslivecké pušky na budovu banky Société Générale a poté se nechal náhodným řidičem zavést na Champs Elysées. První výsledky rozsáhlého pátrání, do kterého se ihned zapojily stovky policistů, se dostavily dva dny po střelbě ve středu 20.11. Na základě testů DNA byl za pachatele identifikován osmačtyřicetiletý recidivista Abdelhakim Dekhar, který si už v 90. letech odseděl trest za podíl na vraždě. Bývalý důstojník alžírské armády se nechal u soudu v roce 1998 slyšet, že on se na vraždě nezúčastnil a že pouze poslouchal příkazy alžírské tajné služby, jež ho rekrutovala k tomu, aby pronikl mezi francouzské levicové extremisty. Motiv jeho pondělního jednání v pobočce francouzského zpravodajského deníku zůstává zatím neobjasněný.

18. 11. – Italská policie udeřila na organizovaný zločin

Italská policie provedla obří zásah proti členům skupiny organizovaného zločinu působící v okolí přístavního města Brindisi. Připravovaná akce vyústila v zatčení nejméně 45 podezřelých, jež byli obvinění ze 150 různých trestných činů, včetně vraždy, vydírání, obchodu s narkotiky, zbraněmi a lidmi. Z policejního vyšetřování vyplynulo úzké spojení zatčených kriminálníků se skupinou Sacra Corona Unita (Posvátná sjednocená koruna), jež patří spolu s Cosa Nostra, Camorra a ‘Ndrangheta mezi čtyři nejznámější zločinecké organizace v Itálii. SCU je zvláště aktivní v jihoitalském regionu Apulie.

19. 11. – Stav nouze na Sardinii

Smrtící cyklon doprovázený extrémními srážkami, který se přehnal přes východní část středomořského ostrova Sardinie, způsobil nevyčíslitelné škody. Nejméně 18 lidí, z toho 4 děti, zahynulo a stovky dalších přišly o střechu nad hlavou. Několik lidí se pohřešuje a zničeny byly také některé důležité silnice a mosty. Premiér Enrico Letta ihned vyhlásil výjimečný stav a na národní tragédii, ke které přírodní pohromu přirovnával, slíbil vyčlenit 20 miliard eur. Odborníci uvedli, že katastrofu způsobil cyklón Kleopatra, během kterého napršelo až 450 mm srážek za hodinu a půl (množství, které v Miláně běžně naprší za 6 měsíců). Následkem toho došlo k vylití řek z břehů a zaplavení domů po celém ostrově. Vyhlášený stav nouze by měl umožnit rychleji uvolnit finanční prostředky a zdroje na nápravu postižených oblastí. Pomoc bude zaměřena převážně na záchranu životů, podporu vysídleným osobám a obnovu infrastruktury.

20. 11. – Dohoda mezi USA a UK o sledování Britů

Britský list The Guardian přinesl další odhalení z dokumentů poskytnutých Edwardem Snowdenem, podle nichž existuje mezi britskými zpravodajskými službami a americkou NSA dohoda umožňující Američanům uchovávat osobní údaje o britských občanech. Vzájemnou špionáž mezi anglicky mluvícími zeměmi (alespoň oficiálně) vylučuje dohoda „Five-Eyes“, která kromě USA a UK zahrnuje i Kanadu, Austrálii a Nový Zéland. Nicméně podle zveřejněných dokumentů byla v roce 2007 pravidla upravena tak, aby umožnila NSA uchovávat a analyzovat mobilní čísla, faxová čísla, e-mailové a IP adresy britských občanů. Tyto údaje pak jsou podle dokumentů používány především k vytváření různých kontaktních sítí podezřelých subjektů (tzv. „pattern-of-life“ a „contact-chaining“ analýzy), v jejichž rámci se můžou objevit pochopitelně také údaje občanů, kteří nic ilegálního nepáchají.

22. 11. – Americká arktická strategie

Koncem listopadu zveřejnil Pentagon svou novou strategii pro arktický region. Dokument nazvaný Arctic Strategy navazuje na širší květnovou strategii vydanou Bílým domem, National Strategy for the Arctic Region. Strategie se zaměřuje především na odstrašování, lepší pochopení arktického prostředí, zachování svobody plavby, schopnost čelit sdíleným bezpečnostním výzvám a katastrofám (ať už přírodního nebo lidského původu) a ochranu integrity životního prostředí. Pentagon má také v plánu prozkoumat nové námořní kapacity a infrastrukturu pro arktický region, jež by mohly být zapotřebí v nadcházejících dekádách. Podle ministra obrany Chucka Hagela je nezbytné rozvíjet schopnosti ozbrojených sil v souladu s měnícími se podmínkami. Přestože současné kapacity jsou dle jeho slov adekvátní, je nutné vyhodnocovat a přizpůsobovat je i z dlouhodobé perspektivy. Pentagon se chce zároveň podílet na různých multilaterálních cvičeních s ostatními arktickými zeměmi včetně Ruska, aby zvýšil své operační schopnosti v extrémně chladných podmínkách.

25. 11. – Nové tanky pro Polsko

Polská armáda má po minulém týdnu co oslavovat. Důvodem je podpis dohody o dodávce 119 německých tanků typu Leopard 2A4 a 2A5. Kontrakt v hodnotě 180 milionů euro (cca 243 mil. dolarů) zahrnuje také související vojenskou techniku jako logistická vozidla, kulomety, výcvikové a rádiové systémy. Na obchodu se minulé pondělí dohodli polský ministr obrany Tomasz Siemoniak se svým německým protějškem Thomasem de Maizièrem. Německo zároveň vyjádřilo zájem nadále udržovat blízký vztah se svým východním sousedem. Leopardy, jež údajně zůstávají v provozu bez jakékoli modernizace několik let, by měly být Polákům postupně dodávány do roku 2015, kdy začnou plnit roli hlavních bojových vozidel polských ozbrojených sil. V současnosti vlastní polská armáda zejména tanky sovětské výroby T-72 a PT-91. Ty by však měly být z vojenského arzenálu pomalu vyřazovány.

26. 11. – Největší kybernetické cvičení NATO

Severoatlantická aliance zorganizovala své doposud největší kybernetické cvičení. Akce s názvem „Cyber Coalition 2013“, řízená z estonského Tartu, probíhala tři dny a zúčastnilo se jí na 400 odborníků z 35 členských a partnerských zemí. Cílem bylo prověřit koordinaci a spolupráci aliančních spojenců při obraně proti rozsáhlému a mnohonásobnému kybernetickému útoku. Za ČR se na cvičení podílel Národní bezpečnostní úřad a Ministerstvo obrany.

Autoři: Juraj Nosál, student magisterského oboru Mezinárodní vztahy a Martina Ulmanová, studentka magisterského oboru Bezpečnostní a strategická studia, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.