Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění v euroatlantickém prostoru za měsíc listopad.
30. 11. – UK pozastavilo asistenci Rwandě
Londýn pozastavil svou rozvojovou pomoc Rwandě. Důvodem jsou podezření z jejího zapojení do konfliktu v sousedním Kongu a podpory rebelů z M23. Zmrazená suma se pohybuje kolem 21 mil. liber.
http://www.bbc.co.uk/news/uk-politics-20553872
29. 11. – Čeká britská média kontrola?
V Británii byla zveřejněna dlouho očekávaná Levesonova zpráva o poměrech v britských médiích, která reagovala na loňský rozsáhlý odposlouchávací skandál kolem mediálního magnáta Roberta Murdocha a týdeníku News of the World. Aféra odhalila úzkou provázanost médií a politiky a doslova otřásla britskou politickou scénou. Podle zvláštní komise vedené soudcem Brianem Levesonem by teď měla média podléhat alespoň nějaké kontrole, byť nezávislé na státu. Doporučen byl mimo jiné vznik nezávislého kontrolního tělesa, jehož členové by se volili a nesměli by být aktivními novináři. Závěry zprávy rozproudily vášnivou debatu o svobodě slova a médií. Premiér Cameron, který vyšetřování komise sám inicioval, jakoukoliv kontrolu odmítá. V tom se ale neshodne se svými koaličními partnery, liberálními demokraty, kteří případnou zákonnou kontrolu médií podporují.
http://www.bbc.co.uk/news/uk-20543936
29. 11. – Kosovský ex-premiér zbaven obvinění z válečných zločinů
Bývalý kosovský premiér Ramush Haradinaj byl v Haagu zbaven obvinění z válečných zločinů, kterých se měl údajně dopustit během Kosovské války v letech 1998-1999. Verdikt Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii pochopitelně nepotěšil srbské představitele a podle některých by mohl posílit euro-skepticismus v zemi. Tento měsíc je to už třetí případ, kdy soud osvobodil bývalého vojenského velitele z balkánských válek. V polovině listopadu byli zbaveni podobných obvinění dva bývalí chorvatští generálové, Ante Gotovina a Mladan Markač.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-20536318
28. 11. – Německo má nové systémy protivzdušné obrany
Německým leteckým silám byly oficiálně předány dva nové systémy protivzdušné obrany MANTIS vyrobené německou dceřinou společností Rheinmetall ve Švýcarsku. Systémy MANTIS slouží k nepřetržité obraně proti raketové, dělostřelecké a minometní palbě. Podle německých představitelů se jedná o unikátní zbraňový systém a využíván bude primárně k ochraně vojenských základen. Jeho vývoj byl zahájen v roce 2007, kdy Bundeswehr požádal Rheinmetall o vyvinutí obranného systému dlouhého dosahu pro své jednotky v Afghánistánu.
26. 11. – Nezávislost Katalánska o krok blíže?
Ekonomická krize ve Španělsku posílila nejenom řady nezaměstnaných, ale v některých oblastech také hlasy volající po nezávislosti na centrální vládě v Madridu. To se potvrdilo také v katalánských regionálních volbách, které s přehledem vyhrály nacionalistické strany usilující o nezávislost tohoto nejbohatšího španělského regionu. Vítězové voleb shodně prohlásili, že případnou secesi budou muset schválit voliči v referendu. Někteří komentátoři nicméně poukazují na to, že právě to se může ukázat jako velký problém. Mezi vítěznými nacionalistickými stranami, pravicovou CiU a levicovou ERC, jsou totiž velké ideologické rozdíly a jediné, co je spojuje, je touha po nezávislosti Katalánska. Politická spolupráce obou stran, která je pro dosažení absolutní parlamentní většiny potřebné pro případné referendum nezbytná, se tak může nakonec ukázat jako velice komplikovaná, ne-li nemožná. Navíc případné referendum o odtržení by bylo podle současné španělské ústavy protiprávní. Pokud se ale bude ekonomická situace země nadále zhoršovat, je možné, že Katalánsko bude i přesto usilovat o samostatnost.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-20482719
25. 11. – Španělsko odmítlo jednání s ETA
Baskická separatistická organizace ETA nabídla španělské a francouzské vládě jednání, která by vedla k definitivnímu ukončení její činnosti. Španělský ministr vnitra to ale odmítl s tím, že s teroristy vyjednávat nebude a organizaci vyzval k okamžitému rozpuštění. Skutečnou příčinou odmítnutí jednání ze strany vlády je ale nejspíše fakt, že ETA v posledních letech ztratila značnou část své podpory a jenom letos bylo zadrženo přes 20 jejich členů včetně několika nejvyšších představitelů.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-20487153
23. 11. – Německý obranný rozpočet 2013
Německý federální parlament schválil rozpočet pro příští rok. Ministerstvo obrany získalo 33,3 mld. eur, což je o 1,4 mld. více než v letošním roce. Valná většina těchto peněz je ale určena pro navýšení platů. Společně s federálním dluhem představují výdaje na obranu druhou největší položku ve federálním rozpočtu. Prvním je rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí.
22. 11. – Dánové se pohlížejí po nových stíhačkách
Představitelé dánských ozbrojených sil navštívili USA, aby se porozhlídli po potenciálních nových strojích pro své nadzvukové letectvo, které by mohly v budoucnu nahradit současné F-16. Úmysl modernizovat své nadzvukové síly Kodaň oznámila již v roce 2005, ale kvůli ekonomické krizi byl program v roce 2010 pozastaven. Teď by se měl opět nastartovat. Ve Státech navštívili dánští představitelé továrnu Boeingu vyrábějícího F-18 Hornet a také Lockheed Martin, který vyrábí F-35 JSF. Dánové se údajně zajímají také o švédské Gripeny. Eurofighter Typhoon se soutěže již před několika lety vypadl, ale není vyloučeno, že se v nově nastartovaném programu nevrátí zpátky do hry. Prozatímní plány počítají se zhruba 30 novými letouny. Jistým favoritem by mohla být F-35, jelikož Dánsko je jednou ze zemí, která se na jejím vývoji finančně podílela.
20. 11. – Británie uznala syrskou opozici
Spojené království uznalo Syrskou národní koalici revolučních a opozičních sil, která minulý týden nahradila po jednáních v Doha neúspěšnou Syrskou národní radu, za jedinou legitimní reprezentaci syrského lidu. Toto rozhodnutí přišlo asi týden po tom, co národní koalici uznala Francie, která se stala prvním západním státem, jež tak učinil. Ostatní členské země EU uznaly po setkání ministrů zahraničních věcí v Bruselu novou koalici pouze částečně jako legitimní reprezentaci syrského lidu, nikoli však jedinou.
http://www.bbc.co.uk/news/uk-politics-20406562
http://www.dw.de/eu-partially-acknowledges-umbrella-syria-opposition/a-16390985?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link16-20121120
20. 11. – Polsko zmařilo možný teroristický útok
Polské bezpečnostní složky zadržely 45letého muže, který plánoval bombový atentát na nejvyšší politické představitele státu. Na stopu podezřelému je přivedlo přezkoumávání možných kontaktů norského teroristy Anderse Breivika, který v Polsku pořídil část chemikálií k výrobě své bomby. Zadržený muž pracuje jako výzkumník a odborník na výbušniny na Krakovské zemědělské univerzitě. V jeho obydlí byly nalezeny kromě výbušnin také zbraně a munice. Muž podle úřadů neskrývá svůj obdiv k Breivikovi a tvrdí, že jednal na základě nacionalistických, antisemitských a xenofobních motivů. Policie ho sledovala již od konce loňského roku a společně s ním zadržela také dva další muže, kteří s ním měli údajně spolupracovat.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-20405741
16. 11. – Petraeusova výpověď před Senátem
Dnes již bývalý ředitel CIA, David Petraeus, vypovídal před zpravodajskými komisemi obou komor amerického Kongresu ohledně útoku na americký konzulát v libyjském Bengházi. Hlavní kritika na adresu administrativy a následně i CIA se snesla především kvůli zavádění veřejnosti, kdy byl útok nejdřív spojován s protesty kvůli proti-muslimskému filmovému snímku a až později označen za dlouhodobě plánovaný teroristický útok. Podle mnohých kritiků to bylo způsobeno politickým zásahem. Petraeus to ale zásadně odmítl. Komisím na uzavřeném slyšení údajně předložil důkazy potvrzující, že se jednalo o teroristický čin a důvodem původní desinformace byla podle něj primárně snaha nevyvolat podezření u potenciálních pachatelů, kteří by tak mohli být bdělejší a opatrnější. Den před tímto slyšením bylo generálním inspektorem CIA zahájeno vyšetřování Petrauese ohledně jeho nemanželské aféry.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-20362941
http://www.nytimes.com/2012/11/16/world/africa/cia-investigates-petraeus-as-lawmakers-press-inquiry-into-libya-attack.html?ref=world
16. 11. – Reminiscence balkánských válek
Policejní jednotky EU v Kosovu zatkly tři bývalé členy Kosovské osvobozenecké armády obviněné z válečných zločinů. Dva ze zadržených mužů jsou v současnosti údajně členy Kosovských bezpečnostních sil, které trénují jednotky NATO. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu mezitím osvobodil po odvolání dva bývalé chorvatské generály, Anteho Gotovinu a Mladana Markača, kteří čelili obviněním z válečných zločinů během vojenské operace Blesk v roce 1995. Rozhodnutí soudu přijalo s ovacemi na 50 000 lidí, kteří se shromáždili na hlavním náměstí v Záhřebu. Oba generálové jsou totiž v Chorvatsku vnímaní jako hrdinové. Nedávno byly zahájeny také procesy s dopadeným lídrem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem a bosensko-srbským vojenským velitelem Radkem Mladičem.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-20354491
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-20352187
15. 11. – Neúspěch „cbyersecurity bill“
Američtí zákonodárci neuspěli při schvalování legislativy posilující kybernetickou bezpečnost, která by nastavila dobrovolné bezpečnostní standardy pro vlastníky kritické infrastruktury (např. přehrady, energetické a vodní zdroje atd.). Podle mnohých republikánů, kteří se proti legislativě postavili, by takový zákon představoval značnou finanční zátěž pro podniky. Zastánci legislativy na druhou stranu upozorňují na silnou zranitelnost USA v této oblasti. Podle vládních představitelů se teď Obamova administrativa pokusí „zalepit“ legislativní díru pomocí Executive Order (obdoba prezidentské direktivy/výnosu).
http://www.defensenews.com/article/20121115/DEFREG02/311150013/Cybersecurity-Bill-Dies-Congress
15. 11. – Vojenská mise EU v Mali stále reálnější
Ministři obrany pěti zemí EU (Německo, Itálie, Francie, Španělsko, Polsko) vydali společné prohlášení, ve kterém vyjádřili podporu výcvikové vojenské misi EU v Mali. Do konce roku by se měl návrh na intervenci dostat k projednání před Radu bezpečnosti OSN. Ministři se také domluvili na nutnosti užší vojenské spolupráce, které má alespoň částečně kompenzovat škrty ve výdajích na obranu.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-20342369
14. 11. – Německý vojenský export vloni poklesl
Německý export vojenského materiálu v roce 2011 poklesl oproti roku 2010 o 834 milionů eur na 1,28 mld. eur. Na druhou stranu hodnota udělených exportních licencí ale za loňský rok stoupla o 14 % na 5,41 mld. 58 % vojenského exportu mířilo do zemí NATO nebo EU.
14. 11. – Vlna demonstrací v EU
Členské státy EU zasáhla vlna demonstrací proti úsporným opatřením evropských vlád. Největší protesty doprovázené také násilnostmi zažilo Španělsko, Portugalsko a Itálie. Další velké demonstrace proběhly v Řecku, Francii a Belgii. Protesty a stávky byly koordinovány Evropskou konferencí odborových svazů.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-20320993
13. 11. – Francie uznala syrskou opozici
Francouzská vláda uznala Syrskou národní koalici revolučních a opozičních sil, která nahradila po jednáních v Katarském Doha neúspěšnou Syrskou národní radu, za jedinou legitimní reprezentaci syrského lidu. Francie je tak první západní zemí, která nově sjednocenou opozici uznala. USA a UK zatím vyjádřily pouze svou podporu.
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-20319787
13. 11. – Nominace gen. Allena ohrožena
Skandál, který propukl kolem nemanželské aféry gen. Davida Petraeuse a vedl k jeho rezignaci z postu ředitele CIA, ohrožuje kariéru dalšího vysoce postaveného amerického velitele. Gen. John Allen, současný velitel sil ISAF v Afghánistánu a do této chvíle téměř jistý kandidát na nového nejvyššího velitele vojenských sil NATO, je podezříván z nevhodné emailové komunikace s Jill Kelley. Právě ona si stěžovala u FBI na výhružné emaily, jejichž odesílatelkou se po následném prošetření ukázala být Paula Broadwell. Během tohoto vyšetřování odhalila FBI náhodou i její tajný vztah s gen. Petrauesem. Zdá se ale, že Broadwell nebyla jedinou osobou, která Kelley posílala nevhodné emaily. Nominace Allena tak byla prozatím pozastavena do doby, než vyšetřování ukáže, zda jsou tato obvinění skutečně podložená. Sám Allen jakákoli obvinění odmítá.
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-20308225
http://www.defensenews.com/article/20121113/DEFREG02/311130006/Scandal-Delays-Confirmation-U-S-European-Command-Chief
Další detaily o rezignaci Petraeusa:
http://www.nytimes.com/2012/11/12/us/us-officials-say-petraeuss-affair-known-in-summer.html?hp&_r=0
11. 11. – Neklidný den nezávislosti v Polsku
Oslavy dne polské nezávislosti přerostly podobně jako vloni v násilné střety pravicových radikálů s policií. Ta už od rána hlídkovala v ulicích Varšavy, aby předešla případným násilnostem ze strany jednotlivých radikálních skupin obou politických spekter. Zadrženo bylo 132 lidí a policie musela použít také gumové projektily. Právě pravicoví radikálové se v poslední době ostře vyhraňují proti vládní politice a liberálním idejím pronikajícím do země ze západní Evropy, které podle nich ničí tradiční polské katolické hodnoty.
http://www.reuters.com/article/2012/11/11/us-poland-marches-idUSBRE8AA09E20121111
9. 11. – Americké letectvo zakotvilo natrvalo v Polsku
Deset členů amerického letectva bude již trvale přítomno na polské letecké základně Lask, kde budou asistovat při mnohonárodním leteckém výcviku. K této stálé skupině se pak každého čtvrtroku připojí na rotační bázi 200 amerických letců s letouny F-16 a C-130 Herkules. Dohoda o permanentní letecké přítomnosti USA v zemi byla podepsaná mezi polským premiérem Donaldem Tuskem a americkým prezidentem Obamou vloni. Jedná se o první trvalou americkou vojenskou přítomnost u našeho severního souseda. Do roku 2018 by měla být v Polsku umístěna ještě také základna protiraketových střel.
http://www.af.mil/news/story.asp?id=123325745
9. 11. – Rezignace ředitele CIA
Ředitel americké ústřední zpravodajské služby CIA David Petraeus nečekaně rezignoval na svou funkci. Důvodem je mimomanželský poměr s autorkou jeho biografie Paulou Broadwell, který náhodou odhalila FBI během vyšetřování jiného případu. Manželská nevěra je kvůli možnému zneužití k vydírání ve světě zpravodajských služeb vnímána jako vážné bezpečnostní riziko. Čtyřhvězdičkový šedesátiletý generál je jednou z neobdivovanějších osobností v USA a často je také označován za jednoho z lidí, kteří by měli šanci ucházet se o úřad prezidenta. Petraeusovi přinesla slávu a uznání především protipovstalecká strategie (známa pod zkratkou COIN), kterou sám vytvořil a úspěšně aplikoval při potlačení iráckého povstání v roce 2007, kde obrátil zprvu beznadějně vypadající situaci ve vítězství. Poté velel také spojeneckým jednotkám v Afghánistánu. Ředitelem CIA byl jmenován teprve v září loňského roku. Jeho rezignace přichází v poměrně citlivém období, kdy agentura čelí rostoucí kritice kvůli útoku na americký konzulát v libyjském Benghází. Právě kvůli němu měl Petraeus předstoupit příští týden před výbor Kongresu. Úřadujícím ředitelem bude prozatím jeho náměstek Michael Morell, který je údajně také favoritem na místo stáleho ředitele. Mluví se ale také o Johnu Brennanovi, současném poradci prezidenta pro boj s terorismem.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-20276610
7. 11. – Italský obranný rozpočet pro příští rok
Italský obraný rozpočet pro rok 2013 by měl být o 5,8 % vyšší než ten letošní. Výdaje na obranu by tak měly dosáhnout 14,4 mld. eur oproti letošním 13,6 mld. Zdá se tedy, že tvrdé škrty, které na italské ozbrojené síly dopadly kvůli recesi, se i přes pokračující hospodářské problémy třetí největší ekonomiky euro-zóny nebudou příští rok opakovat. Přesto ale řada plánovaných modernizačních a akvizičních programů zůstává nadále pozastavená.
7. 11. – Staronový americký prezident
Klání o Bílý dům, které s napětím sledoval celý svět, skončilo nakonec vítězstvím dosavadního prezidenta, demokrata Baracka Obamu. Tomu se podařilo zvítězit ve valné většině rozhodujících států, kde byl výsledek do poslední chvíle nejasný a průzkumy předpovídaly spíše vítězství jeho oponenta Mitta Romneyho. Obama ale nakonec získal 332 volitelů oproti Romneyho 206 (k vítězství je potřebných 270). Současně s prezidentem se volila i nová Sněmovna reprezentantů a asi třetina Senátu. Rozložení sil se ale nijak nezměnilo: dolní komora zůstává v rukou republikánů a horní v rukou demokratů. Podle většiny komentátorů je Obamovo vítězství především zásluhou silné podpory ze strany hispánské a afroamerické menšiny, ale i tzv. nerozhodnutých voličů, kteří se nakonec většinou přiklonili na stranu dosavadního prezidenta.
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-20233064
6. 11. – Heywood špiónem MI6?
List Wallstreet Journal přinesl zajímavou zprávu, že britský byznysmen Neil Heywood, jehož vražda přitáhla pozornost světových médií kvůli politické aféře kolem vlivného čínského politika Bo Xilaie, poskytoval informace britské zpravodajské službě SIS (známé také pod označením MI6). Za Heywoodovu vraždu byla v srpnu odsouzena k podmíněnému trestu smrti Xilaiova manželka Gu Kailai. Politický skandál kolem tohoto dnes již bývalého čínského funkcionáře je jedním z největších svého druhu za poslední desetiletí.
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-china-20216757
5. 11. – Jmenování nové nizozemské vlády
Nizozemská královna Beatrix jmenovala staronovou vládu v čele se staronovým premiérem Markem Ruttem. Jeho liberálové slavili v zářijových předčasných volbách velké vítězství, když nejenom obhájili své prvenství, ale získali o deset křesel více než v předchozím hlasování. Podobně dopadli také jejich koaliční kolegové, středo-levá Strana Práce. Staronový kabinet lze tak podle mnohých komentátorů díky silnějšímu mandátu považovat za ještě více proevropský a pro-úspornější. Právě kvůli neshodě ohledně úsporných opatření padla v dubnu Rutteho předchozí vláda, která byla menšinová a opírala se o podporu populistické Strany svobody Geerta Wilderse.
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-20207801
2. 11. – Kybernetická obranu v centru pozornosti skandinávských zemí
Na setkání skandinávských vlád v Helsinkách se zástupci jednotlivých zemí shodli na tom, že prioritou pro vzájemnou spolupráci je kybernetická obrana. Skandinávské státy se zavázaly vytvořit společné kybernetické obranné kapacity do let 2013-2014. Jednotlivá národní centra kybernetické obrany by měla být integrována a vzájemně propojena. Dlouhodobější vize počítá také s napojením na pobaltské země, především Estonsko, kde sídlí jedno z center kybernetické obrany NATO.
