Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc květen.

2. 5. – Dozvuky „simulovaného“ útoku na Švédsko

Velikonoční blamáž švédského letectva, která se dostala do médií koncem minulého měsíce, vyvolala ostrou kritiku z řad opozičních politických stran. Připomeňme, že 30. března pronikly v rámci vojenského cvičení dva ruské bombardéry doprovázeny dvěma stíhacími letouny do vzdušného prostoru tohoto největšího skandinávského státu, přičemž se nesetkaly s vůbec žádnou reakcí. Letouny z povzdálí sledovaly pouze dánské F-16 startující z Litvy a ruské stroje po provedení několika cvičných manévrů opustili švédský vzdušný prostor. Švédské vzdušné síly se brání tím, že v daný moment neměly žádné potřebné kapacity v pohotovosti a ruské letouny celou dobu sledovaly na radaru. Parlamentní výbor pro obranu má teď v nadcházejících týdnech celou záležitost prošetřit a zjistit, zda byl příčinou „pouze“ nedostatek prostředků nebo neefektivní systém včasného varování a reakce.

Švédsko opírá svou neutralitu právě o silné ozbrojené síly, které mají být v případě nutnosti schopny ubránit území státu. Včasná reakce na případné hrozby je pro kredibilitu švédské obranyschopnosti a neutrality tedy poměrně zásadní. Je otázkou, jaký dopad může mít tento incident na případné přehodnocení švédského nečlenství v NATO, které je v posledních týdnech v médiích zmiňováno v souvislosti s únorovou studií ministerstva obrany, podle které by se země ubránila případné invazi zhruba týden. Vzhledem k negativnímu postoji veřejného míněné v této otázce je ale možnost obratu v švédské zahraničně-bezpečnostní politice spíše nepravděpodobná. Nicméně pokud by bylo takovýchto incidentů více, Stockholm by mohl začít svůj postoj přehodnocovat.

2. 5. – Plánované posílení pravomocí nizozemské policie v oblasti kybernetické bezpečnosti

Nový nizozemský zákon, který je prozatím ve fázi projednávání, by za účelem silnější ochrany před kybernetickým zločinem mohl výrazně rozšířit možnosti policejních zásahů do počítačových systémů. Vyšetřovatelé by v tak budoucnu měli mít možnost nabourat se do počítačů – včetně serverů operujících ze zahraničí – s pravomocemi umožňujícími jim číst e-maily nebo mazat data. Podle zákona by se navíc podezřelý dopustil zločinu v případě, že by v průběhu policejního vyšetřování odmítl přístup k zakódovaným souborům. Návrh zákona zahrnuje dvě hlavní složky kybernetického zločinu: dětskou pornografii šířenou po internetu a kyberterorismus. Kritici, kteří se staví do opozice vůči tomuto návrhu, tvrdí, že tak široké možnosti policejních zásahů nejsou nezbytné a upozorňují na vytvoření nebezpečného precedentu pro země s represivními režimy.

3. 5. – První bezpilotní letka amerického námořnictva

Americké námořnictvo oznámilo vytvoření první letky složené jak z pilotovaných, tak bezpilotních strojů. Konkrétně se jedná o novou vrtulníkovou letku „The Helicopter Maritime Strike Squadron 35“ (přezdívaná také “kouzelníci”), která je tvořena 8 pilotovanými a 10 bezpilotními helikoptérami Fire Scout MQ-8B. „Drony“ mají sloužit především k sledovacím účelům, ale podle velitele nové letky budou později také ozbrojeny.

3. 5. – Další detaily bostonského útoku

Do amerických médií pronikají další detaily týkající se bostonského bombového útoku z minulého měsíce. Džochar Carnajev při výpovědi údajně uvedl, že s bratrem chtěli původně udeřit až 4. července na den nezávislosti, ale výbušniny se jim podařilo sestrojit dřív, než čekali. Současně plánovali spáchat sebevražedné útoky.  FBI v souvislosti s případem zadržela 1. května také tři spolužáky Džochara Carnajeva, kteří se snažili zahladit stopy po tom, co se z médií dozvěděli, že je jedním z podezřelých.

6. 5. – „Historický“ soud s neonacisty v Německu

V Mnichově byl zahájen největší soud s neonacisty v novodobé německé historii. Členové radikálně pravicové teroristické skupiny Nacionálně socialistické podzemí (NSU) jsou obviněni z vražd desítky přistěhovalců, většinou tureckého původu. Německá generální prokuratura označuje NSU za extremistické pravicové uskupení, jehož cílem je „na základě xenofobních a protistátních postojů zabíjet obyvatele cizího původu.“ Hlavní obviněnou je osmatřicetiletá Beate Zschäpeová, která je podezřelá z podílu na vraždách osmi etnických Turků, řeckého imigranta a německé policistky. Je také považovaná za zakladatelku NSU. Spolu s ní jsou z napomáhání NSU v jeho aktivitách obviněni čtyři další muži. Před budovou soudu demonstrovaly skupiny etnických Turků a protirasistických aktivistů dožadujících se spravedlnosti. Pokud se obvinění Zschäpeové prokážou jako opodstatněné, hrozí jí doživotní trest. NSU byla odhalena v listopadu 2011 po tom, co dva hlavní členové, Uwe Böhnhardt a Uwe Mundlos, spáchali sebevraždu po nepovedené bankové loupeži.

6. 5. – Zpráva Pentagonu o čínských ozbrojených silách

Americké ministerstvo obrany ve své každoroční zprávě pro Kongres o vývoji čínských ozbrojených sil obvinilo Peking z rostoucích kybernetických útoků proti americké vládě a různým zbrojařským firmám. Byť se nejedná o žádnou novinku, je to poprvé, co Obamova vláda explicitně obvinila čínskou vládu ze zodpovědnosti za ofenzivní kybernetické útoky přicházející z jejího území. Podle zprávy se zdá být hlavním motivem útoků krádež vyspělých průmyslových technologií, ale informace by mohly být v případě krize potenciálně využity také k zmapování amerických obranných sítí, logistiky, vojenských kapacit apod. Peking obvinění Washingtonu odmítá. Zpráva je k nalezení zde.

8. 5. – Německé tanky míří do Indonésie

Německá vláda odsouhlasila prodej 164 použitých tanků do Indonésie v celkové hodnotě okolo 3,3 miliony eur. Více než stovku kusů představují bojové tanky Leopard 2, přibližně padesát je obrněných vozidel typu Marder 1 A2. Německá Národní bezpečnostní rada obvykle informace o zbrojních zakázkách nezveřejňuje, tentokrát ale vláda na nátlak opoziční strany Zelených o obchodním kontraktu informovala. Indonéská vláda původně plánovala odkoupit tanky od své bývalé koloniální velmoci, Nizozemska. Tamní opozice se ale obávala jejich možného zneužití za účelem potlačování etnických a náboženských menšin v Indonésii, a dohoda proto nebyla uzavřena. Podle oficiálního stanoviska německé vlády ale Indonésie od roku 1998 prošla výraznými politickými změnami a reformami směřujícími k demokracii. Navíc se podle Steffena Seiberta, mluvčího kancléřky Angely Mertlové, jedná o důležitou partnerskou zemi. Jakarta se zavázala nepoužít odkoupené zbraně proti vlastním občanům.

10. 5. – První výstřel z plastové zbraně

Ve Spojených státech bylo poprvé vystřeleno z podomácku vyrobené plastové zbraně vytištěné na 3D tiskárně. Jejím „tvůrcem“ je Cody Wilson, majitel společnosti Defense Distributed, který sám sebe označuje za krypto-anarchistu a věří, že každý člověk má právo nosit zbraň. Svou plastovou pistoli pojmenoval „Liberator“ a krátce po testu umístil návod na její „vytištění“ na internet. Odtud si ho stáhlo přes 100 000 uživatelů, než americké úřady přikázaly Wilsonovy informace odstranit. Podle ministerstva zahraničí totiž porušuje regulace týkající se kontroly a vývozu zbraní z USA, když k nim umožnil globální přístup. K výrobě a prodeji zbraní v Spojených státech má Wilson licenci od amerických úřadů.

13. 5. – Philip Breedlove novým vojenským velitelem NATO

Sedmapadesátiletý generál amerického letectva Philip Mark Breedlove převzal v pondělí 13. května vojenské velení Severoatlantické aliance. Stal se tak v pořadí sedmnáctým velitelem vojenských sil NATO. Podle jeho slov je největší prioritou udržet NATO ostražité a připravené čelit výzvám a hrozbám budoucnosti s pomocí bystrých a schopných ozbrojených sil. Příští rok přitom aliance dokončí plánované stažení vojenských jednotek z Afghánistánu, kde operovaly od invaze v roce 2001. Breedlove v čele NATO nahradil amerického admirála Jamese G. Stavridise. Původní kandidát, gen. John Allen, se rozhodl odejít do výslužby.

13. 5. – Parlamentní volby v Bulharsku

Patová situace, která v Bulharsku nastala po únorové rezignaci vlády premiéra Bojka Borisova a nástupu prozatímního kabinetu, nebyla vyřešena ani květnovými parlamentními volbami, kterých se zúčastnilo přibližně 50% voličů. Největší úspěch zaznamenala středo-pravicová strana Gerb vedená bývalým předsedou vlády Borisovem (31%) a Bulharská socialistická strana Sergeje Stanisheva (27%). Pro obě z nich bude ale velmi obtížné nalézt v parlamentu spolehlivé spojence. Strana Gerb bude pravděpodobně nucena vstoupit do koalice se stranami, které vůči ní v minulých vládách stály v opozici. Čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu překročily ještě dvě strany: Hnutí za práva a svobody, které reprezentuje tureckou menšinu v Bulharsku, a ultranacionální strana Ataka.

Bulharsko se potýká s výraznou ekonomickou a sociální krizí, míra nezaměstnanosti se pohybuje okolo 15%. Podle zprávy volebních pozorovatelů OBSE proběhly volby v „konkurenčním prostředí, s respektem k základním svobodám a dobře zvládnutou administrativou, přestože kampaň byla zastíněna několika incidenty, které otřásly důvěrou ve státní instituce, a proces byl negativně zasažen rozsáhlými nařčeními z kupčení s volebními hlasy.“ Volby také provázely protesty proti vítězné straně Gerb, které dokazují přetrvávající napětí v bulharské společnosti.

14. 5. – Historický test bezpilotního letounu z letadlové lodě

Z paluby americké letadlové lodi USS George H. W. Bush byl poprvé úspěšně otestován bezpilotní letoun X-47B. Podle vyjádření Pentagonu se jedná o historický okamžik ve vývoji bezpilotního letectva a létání vůbec. Již počátkem května se stroj zapsal do dějin, když jako první bezpilotní letoun odstartoval a přistál na simulované palubě letadlové lodě. Skutečný test v reálných podmínkách ale proběl až 14. května.

Stroj odstartoval z USS George H. W. Bush a po 65 minutách přistál na základně Patuxent River v Marylandu. V průběhu příštích týdnů se testy zopakují a vyzkouší i v opačném pořadí. Podrobnosti o vlastnostech a schopnostech tohoto nejnovějšího bezpilotního letounu jsou pochopitelně zastřeny rouškou tajemství, ale hlavní technologickou inovací X-47B má být především jeho nezávislost na lidském faktoru. Stroje mají být schopny startovat z palub letadlových lodí kdykoli a za jakýchkoliv podmínek, ve vzduchu samy identifikovat cíle, předávat průzkumné informace nebo doplňovat palivo za letu.

Případně zavádění autonomních válečných robotů do americké výzbroje ale pochopitelně vyvolává obavy u některých nevládních organizací. Například Human Rights Watch označila X-47B za „zabijáckého robota“ a volá po pre-emptivní prohibici autonomních robotických zbraňových systémů.

14. 5. – Německo ruší program bezpilotního letounu Euro Hawk

Program na výrobu bezpilotního letounu Eurohawk vyvíjeného firmou Northop Grumman pro německé Ministerstvo obrany byl zastaven. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) by podle německých médií Eurohawkům umožnila průlet pouze nad neobydlenými oblastmi. Kromě obav z neschválení programu evropskými autoritami tímto krokem Německo ušetří také 500 milionů eur původně určených na čtyři exempláře letounu. První prototyp Eurohawku vyrobený v roce 2011 německou vládu vyšel na 508 milionů eur.

15. 5. – USA umisťuje 200 příslušníků námořní pěchoty na Sicílii

200 mariňáků a dvě letadla amerických ozbrojených sil budou přesunuty na sicilskou základnu Sigonella, kterou využívá americké námořnictvo i italské letectvo. Důvodem je snazší přístup do Libye, kde by tyto jednotky mohly zasáhnout v případě napadení amerických diplomatů v Tripolisu. To se stalo v září minulého roku, kdy byl zabit americký velvyslanec Chris Stevens spolu s dalšími třemi Američany. Vláda poté čelila kritice pro nedostatečné zajištění svých pracovníků. Spojené státy umístěním jednotek na Sicílii chtějí zajistit posily pro americký personál v Libyi a podporu pro případnou nutnost evakuace. Podle prohlášení italského ministerstva zahraničí jde o přesun v souladu s bilaterálními dohodami mezi Itálií a USA.

17. 5. –  Francie pořizuje americké Reapery

Do Francie dorazily první dva americké bezpilotní letouny MQ-9 Reaper, které jsou součástí větší zásilky objednané francouzským ministerstvem obrany k podpoře bojového úsilí v Mali a k celkově kvalitnější výbavě francouzských leteckých sil. Po stažení větší části vojáků, zasahujících v rámci operace Serval, plánuje Francie na severu Mali ponechat přibližně tisícovku mužů speciálních operačních sil jako součást protipovstalecké kampaně. „Drony“ jim mají pomoct oblast pokrýt. Americké Reapery si před časem objednala také Velká Británie. Momentálně je součástí jejích ozbrojených sil pět exemplářů, dalších pět má být dodáno tento rok. Británie a Francie kromě toho spolupracují na společném vývoji nového průzkumného bezpilotního letounu.

19. až 28. 5. – Nepokoje ve Švédsku

Švédské království zasáhly na více než týden nepokoje a výtržnosti, páchané především mládeží z rodin přistěhovalců. Spouštěčem těchto událostí byl podle úředních činitelů incident, u kterého policie zastřelila 69letého muže, údajně Portugalského imigranta, ohrožujícího mačetou svou vlastní ženu. Nepokoje zasáhly především předměstí Stockholmu, ve kterých se ve větší míře koncentrují přistěhovalecké rodiny (konkrétně čtvrtě Husby, Hagsatra, Ragsved, Skogas). Přestože byly povolány i dodatečné policejní posily z Malmӧ a Gӧteburgu, výtržnosti se 25. května rozšířily také do několika dalších švédských měst (Ӧrebro, Sodertajle, Linkӧping, v menší míře byly hlášeny incidenty také z Uppsaly a Malmӧ). Pachateli byly především malé skupiny mladých lidí (čítající většinou jenom několik desítek osob), které podpalovaly auta a veřejné budovy (školy, školky, knihovny nebo policejní stanice), a útočily také na policii a hasiče. Podle odhadů shořelo na 150 aut (paradoxně většinou patřící přistěhovalcům) a škody se vyšplhaly na 63 milionů švédských korun (cca 9,5 milionu dolarů). Zraněno bylo kolem deseti příslušníků policie a zatčeno doposud 16 lidí.

Hlavní příčinou nepokojů je podle většiny analytiků sociální nerovnost a špatná ekonomická situace přistěhovalců, kteří tvoří až 15 % z devíti milionové populace tohoto největšího skandinávského království. Mnohé imigranty nalákala do země vstřícná přistěhovalecká politika a různé sociální benefity. Středopravá vláda od svého nástupu k moci v roce 2006 ale tyto výhody postupně omezuje a propast mezi bohatými a chudými se tak zvětšuje. Podle údajů OECD zaznamenalo Švédsko za posledních 25 let vůbec největší nárůst sociální nerovnosti ze všech rozvinutých zemí. Hlavními oběťmi tohoto vývoje se stává především přistěhovalecká mládež, která často postrádá vzdělání a má problém najít si práci. Mnozí tak přirovnávají tyto nepokoje k situaci ve Francii v roce 2005, přestože svým rozsahem byly ty švédské mnohem omezenější.

Dá se předpokládat, že tyto události budou mít dlouhodobý dopad na švédskou společnost i politiku. Již teď se rozproudila značně polarizovaná debata o další integraci přistěhovalců a lze očekávat, že toto téma bude jedním z klíčových v blížících se parlamentních volbách příští rok. Pravicová strana Švédští demokraté, známá svou proti-přistěhovaleckou politikou, se již začátkem tohoto roku posunula na třetí místo v průzkumech veřejného mínění a je velmi pravděpodobné, že tyto události jejich podporu v nadcházejících volbách jenom posílí.

20. 5. – Londýn stále kritičtější k zámořským daňovým rájům

Britský premiér David Cameron vyzval deset zámořských teritorií a dominií Spojeného království, aby urychleně přistoupily k mezinárodním daňovým úmluvám, zajišťujícím dohled nad bankovním sektorem, sdílení informací a transparentnost daňového systému. Jedná se např. o Kajmanské ostrovy, Bermudy, nebo ostrovy Turks a Caicos, které jsou díky minimálnímu daňovému zatížení a velmi volným regulacím označovány jako tzv. „daňové ráje“. Výzva Londýna je vnímána především ve světle nadcházejícího summitu G-8 v severním Irsku příští měsíc, kde chce Británie tlačit právě na přísnější daňová opatření.

22. 5. – Bostonské útoky mají další oběť

Vyšetřování dubnového bombového útoku na maratonu v Bostonu nadále pokračuje. Vyšetřovatelé z FBI se teď zaměřují především na důvody radikalizace bratří Carnajevových a odhalení další potenciální teroristické činnosti ve Spojených státech. Při jednom z výslechů souvisejících s vyšetřováním došlo k incidentu, u kterého byl zastřelen 27letý Ibragim Todašev žijící v Orlandu na Floridě. Podle vyjádření FBI napadl muž v průběhu výslechu agenty FBI nožem, kteří ho v sebeobraně zastřelili. Zraněný agent byl poté převezen do nemocnice, ale zranění údajně nejsou vážná. Podle médií znal Todašev staršího z Carnajevů z tréninků a zápasů bojových umění. FBI spojitost incidentu s bostonskými útoky ale nijak nekomentovala. Důvod Todaševova jednání zatím není známy; incident teď vyšetřuje zvláštní tým z FBI.

22. a 25. 5. – Napadení vojáků v Británii a Francii

Dva podobné incidenty se odehrály na konci května v londýnské čtvrti Woolwich a na pařížském předměstí La Defense. V obou případech došlo k napadení vojáka v uniformě – v britském případě mačetou, ve francouzském nožem. Zatímco Brit LeeRigby zraněním na místě podlehl, stav francouzského vojáka se podařilo stabilizovat. Spojitost mezi oběma případy nebyla prokázána a je předmětem vyšetřování. Dva útočníci z Woolwiche byli zadrženi, podle informací BBC provolávali AllahuAkbar. Existují podezření z napojení útočníků na teroristickou síť al-Kájda. V případě pařížského útoku by se mohlo jednat o příslušníky nebo sympatizanty severoafrické odnože al-Kájdy (AQIM) motivované odplatou za francouzskou intervenci do Mali.

22. 5. – Evropa blíže k uznání Hizballáhu jako teroristické organizace

Velká Británie, Německo a Francie plánují spolupracovat se svými evropskými partnery na vytvoření jasného stanoviska EU vůči militantní šíitské libanonské organizaci Hizballáh, která je na seznamu teroristických organizací Spojených států amerických či Izraele. Přestože jedním z primárních cílů Hizballáhu je zničení státu Izrael a přestože má na svědomí řadu teroristických činů včetně loňského bombového útoku v bulharském Burgasu, EU jej na svůj seznam teroristických organizací dosud nezařadila. To by se pod tlakem tří nejvýznamnějších mocností Unie mohlo v blízké době změnit. Mezi zástupci EU se o oficiálním stanovisku bude dále jednat.

23. 5. – Změna americké protiteroristické politiky?

Americký prezident Barack Obama pronesl 23. května na National Defense University proslov, který mnozí označují za změnu dosavadní protiteroristické politiky Spojených států. Reagoval tak na sílicí kritiku své administrativy kvůli jejímu protiteroristickému programu, který je podle oponentů v zásadním rozporu s demokratickými hodnotami Spojených států. Podle prezidentových vlastních slov nechce vést „neomezenou globální válku proti terorismu“, ale přejít k „úporným a cíleným úderům zaměřeným na zničení konkrétních organizací“. Ve své řeči Obama také obhajoval používání bezpilotních letounů k likvidaci teroristů včetně případů zahrnujících americké občany. Zdůraznil ale, že výrazně zpřísnil pravidla omezující jejich užití; žádné bližší detaily ohledně tohoto utajeného programu nicméně neuvedl. Prezident zároveň zopakoval svůj úmysl uzavřít kontroverzní věznici na Guantánamu a přislíbil zvýšení úsilí k dosažení tohoto cíle. Kongres, jehož souhlas je k tomuto kroku nezbytný, se ale staví proti, a je tedy otázkou, do jaké míry může prezident tento slib skutečně zrealizovat.

Úvodník The New York Times označil Obamův proslov za „nejvýznamnější prohlášení od teroristických útoků z 11. září…prezident poprvé jasně prohlásil, že stav neustálé války, jež začal před 12 lety, je neudržitelný pro demokracii a musí v brzké budoucnosti skončit“. Faktem ale je, že prezident vlastně nic konkrétního neřekl a není vůbec jasné, v čem se tato „nová“ protiteroristická politika bude lišit od té „staré“. Mluvit o obratu v politice je tak trochu předčasné a Obamovu řeč je nutno vnímat spíše jako signál možné blížící se změny v americkém pojetí boje proti terorismu. Je také docela možné, že prezident chtěl jenom umlčet sílicí hlasy kritiků a uklidnit veřejnost. Až nadcházející měsíce tedy ukáží, zda skutečně došlo ke změně v americké protiteroristické politice či nikoliv.
V českém prostředí se k tomuto tématu objevil komentář Romana Jocha na serveru NATOaktual.

25. 5. – Francie začíná stahovat své vojáky z Mali

Čtyři měsíce po zahájení operace Serval začíná hlavní fáze stahování francouzských jednotek ze severoafrického Mali. V současnosti má Francie v Mali 3 800 jednotek, do září chce jejich počet snížit o více než polovinu. V bývalé francouzské kolonii se ale budou angažovat jednotky stabilizační mise OSN (Minusma), jejichž úkolem bude obnovit stabilitu v zemi, znovuvybudovat vládní instituce, opravit poškozenou infrastrukturu, pomoct s organizací prezidentských voleb a opětovně nastartovat ekonomiku země. Jednat by se mělo přibližně o 12 tisíc vojáků, policistů a specialistů. Teprve s úspěšnou stabilizací politické, ekonomické a společenské situace v Mali, která bude bezpochyby dlouhodobější záležitostí než samotná intervence, může být francouzská mise považována za úspěšnou.

27. 5. – EU ruší zbrojní embargo vůči Sýrii

EU se především na nátlak Velké Británie a Francie rozhodla k omezení zbrojního embarga vůči syrským umírněným opozičním silám. Britský ministr zahraničí William Hague uvedl: „Státy Evropské unie se shodly na ukončení zbrojního embarga vůči syrské opozici. Jde o výsledek, o který Spojené Království usilovalo.“ Kontrolované dodávky zbraní a jejich monitorování podle něj omezí zabíjení v Sýrii. Opozice, k níž patří i Česká republika, naopak namítá, že dodávky zbraní povedou k eskalaci konfliktu. Tyto země upozorňují rovněž na nebezpečí proliferace zbraní v oblasti a toho, že se dostanou do rukou radikálních islámských skupin jako je například syrská Fronta al-Nusrá. Hlavním oponentem britských zájmů v otázce zbrojního embarga se stalo Rakousko. Dle slov rakouského ministra zahraničí Michaela Spindeleggera rozhovory selhaly.

29. 5. – Jmenování nové bulharské vlády

V Bulharsku, do jehož čela od únorových protestů a svržení vlády nenastoupila žádná stabilní administrativa, byla konečně jmenována nová vláda vedená nestranickým Plamenem Oresharskim, dřívějším ministrem financí. Vládnoucí koalici spolu s 15 nestranickými úředníky vytvořila Bulharská socialistická strana a strana etnických Turků Hnutí za práva a svobody. Bulharsku, které je nejchudším členem EU a v němž přibližně 22% obyvatel žije pod hranicí chudoby, slíbil Oresharskim návrat ke stabilitě a nastartování ekonomického růstu. Své vize pokroku přitom nepřehání a o možném budoucím vývoji mluví realisticky. „Možná se nestaneme bohatými a prosperujícími, ale tím nejmenším úkolem pro Bulharsko je získat více naděje a sebevědomí než máme teď,“ uvedl. Zda s novou vládou, která má v parlamentu jen těsnou většinu, Bulharsko zažehnalo vnitřní krizi, zůstává prozatím otázkou.

29. 5. – Německo koupí 16 bezpilotních ozbrojených letounů

Nákupy bezpilotních letounů evropskými zeměmi pokračují – německá vláda plánuje v rámci celkové reformy ozbrojených sil nakoupit 16 nových ozbrojených dronů do roku 2016. Prozatím probíhají jednání s Izraelem ohledně jeho Heronů a se Spojenými státy, které k prodeji nabízejí Reapery firmy General Atomics. Nákup bezpilotních letounů je v Německu předmětem silné politické debaty. Poslední plány přicházejí pouhé dva týdny poté, co byl zastaven německý program na výrobu bezpilotního letounu Eurohawk (viz zpráva výše z 14. 5.).

30. 5. – Nová pravidla pro příhraniční kontroly v rámci Schengenu

Zástupci EU v Bruselu se shodli na některých úpravách dohody ohledně hraničních kontrol v Schengenském prostoru. Volný pohyb v rámci prostoru může být nově omezen, pokud některá země čelí vážné bezpečnostní hrozbě, která se může šířit napříč hranicemi jednotlivých států. V případě podezření z hrozících teroristických útoků také umožňuje neohlášené inspekce kontrolních stanovišť. O konečném schválení nové dohody rozhodne Evropský parlament v červnu nebo červenci tohoto roku.

31. 5. – První F-35 v operačním stavu od roku 2015

Pentagon oznámil, že první stroje F-35 Lightning II v operačním stavu budou mít americké ozbrojené síly k dispozici od prosince 2015. Konkrétně se bude jednat o letouny patřící námořní pěchotě (model F-35B), následované o rok později letouny amerických vzdušných sil (model F-35A). Jako poslední uvede F-35 do operačního stavu americké námořnictvo (model F-35C), a to v únoru 2019. Pentagon má v plánu pořídit celkově 2 443 letounů F-35. Připomeňme, že program Joint Strike Fighter byl jedním z nejdražších vývojovým programů v americké historii a na jeho financování se podílely také další klíčový spojenci Washingtonu (Spojené království, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Dánsko, Kanada, Turecko, Austrálie).

Autoři: Juraj Nosál, student magisterského programu Mezinárodní vztahy, a Zuzana Gruberová, studentka bakalářského programu Bezpečnostní a strategická studia a Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.