Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc červenec.
Irácká krize a Islámský stát
Americká koalice provedla na začátku července jeden z nejničivějších leteckých útoků proti Islámskému státu od září loňského roku. Zahynulo při něm na třicet lidí včetně pěti civilistů, zbytek zabitých patřil k džihádistům. Nálety také poničily infrastrukturu syrského města Rakka, které se stalo jedním z útočišť ISIS. Útok přišel těsně poté, co ISIS zveřejnil video popravy 25 syrských vojáků v antickém amfiteátru v Palmyře, který je pod ochranou UNESCO.
Podle francouzského ministra obrany Le Driana se ISIS změnil z teroristické skupiny na teroristickou armádu, která má schopnost se chovat jako armáda regulérní a zároveň působit v městských oblastech a páchat teroristické útoky. Le Drian je známý svými sympatiemi k letecké kampani proti ISIS, která podle něj sice nepovede k vítězství, ale dokáže stabilizovat situaci. Ministr rovněž navštívil svého amerického protějška Ashe Cartera, aby s ním projednal současnou strategii boje na Blízkém východě. Obě země vyzdvihly těsnost spolupráce, která je údajně nejlepší za poslední roky.
Do Iráku po dlouhém zpoždění také konečně přiletěly první čtyři americké stíhačky typu F-16. Iráčtí piloti s nimi přistáli po rocích příprav a tréninzích v USA. Země si objednala celkem 36 kusů těchto stíhacích letounů. Mají zvýšit irácké vojenské kapacity, nicméně se neočekává, že by měly zásadní vliv na boj s ISIS. Stejně tak započal výcvik iráckých pilotů vrtulníků v České republice, k němuž by v následující fázi měl přibýt výcvik také pilotů letounů L-159 Alca, které Irák v nedávné době odkoupil.
Spojené státy mezitím začaly jednat se zeměmi severní Afriky o umístění amerických bezpilotních letounů na místní základny pro monitoring situace v Libyi. „Drony“ by tak zaplnily informační mezery o tom, co se v zemi vlastně děje po infiltraci Islámským státem. Podle posledních informací zatím žádná země povolení k umístění bezpilotních zařízení nedala. Spojené státy mají sice „drony“ na Sicílii a v Nigerii, ale v prvním případě jsou často jejich mise rušeny kvůli oblačnému počasí a ve druhém je vzdálenost od Libye příliš velká.
Červenec 2015 se stal zlomovým bodem v boji proti Islámskému státu pro Turecko. Poprvé od zahájení americké letecké kampaně proti džihádistům loni v srpnu se také tento blízko-východní stát přidal k náletům. Stalo se tak po bombovém atentátu ISIS v tureckém městě blízko syrských hranic, který zabil 32 lidí. Turecko okamžitě zadrželo stovky podezřelých z napojení na tuto skupinu a podniklo příhraniční letecké bombardování. Do letecké kampaně Ankara zahrnula také skupinu PKK, Kurdskou stranu pracujících, jejíž příslušníci měli údajně pomocí bomby nastražené v automobilu zabít dva vojáky. PKK je Tureckem a mnoha jeho spojenci považována za teroristickou organizaci.
V reakci na zahájení letecké kampaně proti ISIS a PKK Ankara využila článku 4 Severoatlantické aliance, který dává právo členům NATO svolat mimořádné zasedání Aliance, cítí-li se být bezprostředně ohroženi. Aliance tak zasedala v Bruselu ke konci měsíce, a to teprve počtvrté v v historii za těchto okolností. Turecko využilo této možnosti již v roce 2003 a 2012 v průběhu války v Iráku a Sýrii, v roce 2014 si zase schůzi mimořádně vynutilo Polsko kvůli ukrajinské krizi.
Dle slov generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Aliance jednomyslně potvrdila podporu Turecka v letecké kampani a odsoudila činy ISIS. Někteří vrcholní představitelé členských států NATO nicméně vyjádřili obavy ohledně tureckého postupu vůči Kurdům. Turecko však nepožádalo Alianci o vojenskou pomoc, neboť samo vlastní po Spojených státech druhou největší armádu v NATO.
Kromě toho se USA a Turecko bilaterálně dohodli na posílení spolupráce. Washington nyní bude moci využívat dvě turecké základny pro svou leteckou kampaň – Incirlik a Diyarbakir. V případě nouze Ankara dala svolení k využití dalších dvou základen – Batman a Malatya. Společně s touto dohodou USA vyšlou do Turecka padesátičlenný tým technické podpory. Obě strany se rovněž dohodly na vytvoření bezletové zóny (90 km) nad částí syrských hranic, která má umožnit prevenci infiltrace ISIS k zastrašení nového přílivu uprchlíků do Turecka. Podle Ankary by tak do země mohlo přijít až 1,7 milionů syrských uprchlíků. Do bezletové zóny budou mít zákaz také válečná letadla syrského prezidenta Assada – pokud jej poruší, stanou se okamžitým terčem.
Třecím bodem mezi oběma stranami nicméně stále zůstává otázka využití syrských rebelů. Vycvičeno bylo zatím pouze 60 z nich, což je hluboko pod dosavadními očekáváními a Ankara a Washingtonem se dohodli zatím pouze na vzdušné podpoře rebelů. Turecko by rádo využilo rebely na boj proti Assadovi, USA zase proti ISIS.
Severní Amerika
Americká armáda sníží počet vojáků
Během následujících dvou let má americká armáda v plánu propustit na 40 000 vojáků v aktivní službě, což by snížilo její nynější velikost z 490 000 na 450 000 vojenských příslušníků. Stejně tak se škrty nevyhnou civilní sféře, z níž má být propuštěno 17 000 osob. Tyto personální škrty byly na stole již delší dobu – v roce 2014 je nastínil tehdejší ministr obrany Chuck Hagel jakožto důsledek finančně náročných válek v Afghánistánu a Iráku. Jen pro srovnání – USA měly ve vrcholném období obou konfliktů na 570 000 vojáků v aktivní službě. Dle dostupných informací tyto škrty zasáhnou jednotlivé vojenské základny, z nichž nejvíce Fort Benning, Fort Hood a Elmendorf-Richardson, kde se propuštěné osoby počítají na tisíce. Zatímco část z nich bude výsledkem odchodu do výslužby a nezaplnění volných pozic, ostatních se týká regulérní propuštění.
Početní snížení armády by se navíc mohlo týkat dalších 30 000 vojenských příslušníků, pokud by došlo k automatickým škrtům v obranném rozpočtu, které jsou každoročně nastaveny Zákonem o rozpočtové kontrole z roku 2011. Kritici upozorňují, že toto rozhodnutí neumožní USA adekvátně reagovat na hrozby ve světě a jakékoliv racionální ospravedlnění tohoto kroku zmizelo s nástupem Islámského státu či krize na Ukrajině. Naopak demokraté z této situace viní Republikánskou stranu a její správu národní ekonomiky.
Volání po zákazu vývoje zbraní s umělou inteligencí
Skupina vědců, inženýrů a známých osobností podepsala otevřený dopis, ve kterém se staví proti vývoji ofenzivních zbraní na bázi umělé inteligence, které by podle nich mohly v rukou teroristů či diktátorů představovat nedozírné riziko. Mezi těmi, kteří se k podpisu přidali, jsou například i taková jména jako je Stephen Hawking, Steve Wozniak nebo Elon Musk. Podle znění dopisu je nyní vývoj umělé inteligence v tak pokročilém stádiu, že je jeho dokončení otázkou pouze několika let, nikoli dekád. Tento pokrok by tak byl třetí revolucí v oblasti vojenství po vynálezu střelného prachu a atomové bomby. Signatáři by rádi viděli využití umělé inteligence v mírovém odvětví, které by pomohlo lidstvu. V roce 2012 Pentagon nařídil, že jakýkoli autonomní a polo-autonomní zbraňový systém bude designován tak, aby umožnil velitelům cvičit odpovídající stupně lidského úsudku pro použití síly.
Kanadská vláda musí obhájit veřejné zakázky
Kanadská konzervativní vláda se rozhodla zveřejnit řadu významných kontraktů obranných zakázek poté, co byla opozicí nařčena ze „zpackání“ zadávání vojenských veřejných zakázek. V polovině července tak kanadský ministr obrany Jason Kenney například oznámil dva kontrakty, které získala americká firma Mack Defense na dodávku 1 500 vozidel a příslušenství ve výši 834 miliónů kanadských dolarů. Stejně tak bylo vyzdviženo dokončení objednávky 28 vrtulníků CH-148 Cyclone, jejichž dodávky však byly zpožděny o osm let ještě za předchozí vlády. Ke zveřejnění dalších akvizicí bude s blížícími se podzimními parlamentními volbami docházet i v následujících týdnech a měly by se týkat radarů středního dosahu či komunikačního vybavení vojáků v rámci kanadské armády. Naopak otazník stále visí nad novými pátracími a záchrannými letouny, zásobovacími loděmi či novými stíhacími letouny, kterými ještě v loňském roce měly být nové letouny 5. generace F-35 Lightning II.
Britské ostrovy
Závazek naplnění hranice 2 % HDP na obranu
Britský ministr financí George Osborne v rámci letního rozpočtového plánu oznámil, že Velká Británie bude minimálně do roku 2020 každoročně plnit 2% hranici HDP výdajů na obranu, kterou stanovuje svým členům Severoatlantická aliance. Takovéto rozhodnutí přichází překvapivě poté, co ještě donedávna britské politické špičky slibovaly dodržení 2 % pouze pro aktuální fiskální rok, za což byly kritizovány nejen na domácí scéně, ale i u spojenců. Pro obranu byl dále stanoven každoroční růst v reálných hodnotách o 0,5 % nad hodnotu inflace, což by mohlo rezortu přinést v následujících pěti letech navíc kolem tří miliard liber, či Společný bezpečnostní fond ve výši 1,5 miliard liber pro vojenské a zpravodajské agentury.
Přesto je zde však jedna zásadní podmínka – ministerstvo obrany musí demonstrovat efektivnost správy svého rozpočtu, což by mohlo být do budoucna důvodem naopak pro opatření úsporná. Vláda je zároveň současně obviňována z umělého navyšování procentuální hodnoty HDP obranného rozpočtu kvůli tomu, že do něj dle dostupných informací nově zařadila i peacekeepingové mise a penze. Náčelník štábu britských ozbrojených sil sir Nicholas Houghton nicméně věří, že tento krok povede k posílení protiteroristických či bojových schopností, k nimž premiér David Cameron nedávno vyzval ve svém projevu o působení vůči Islámskému státu. Dle jeho slov má jít více peněz na speciální jednotky a bezpilotní letouny. Ze strany ozbrojených sil se obecně očekává, že nová strategická koncepce, která má vzejít do konce letošního roku, bude vedena strategií, ne financemi.
Nátlak na setrvání v Evropské unii
Americký prezident Barack Obama nabádá své britské partnery k zachování členství v Evropské unii, o němž má být rozhodnuto v referendu v roce 2017. Obama upozornil, že Velká Británie musí setrvat v EU, aby její vliv na mezinárodní scéně mohl pokračovat, a pozice země v EU dle jeho slov navíc dává Spojeným státům mnohem větší jistotu o síle transatlantického svazku. Vůči Obamovi se však zvedla vlna kritiky ze strany britských euroskeptiků, dle kterých je rozhodnutí o členství čistě na britském lidu a jeho výroky nezní v zájmu Velké Británie a její vidině zóny volného obchodu. Za Obamu se naopak postavila Labouristická strana, která se dlouhou dobu vůči referendu vymezovala a nyní se snaží přesvědčit Brity o výhodách a setrvání v EU.
Cameron připraven zasáhnout v Sýrii či Libyi
Britský ministerský předseda David Cameron se nechal slyšet, že je připraven nařídit letecké útoky proti Islámskému státu i v Libyi a Sýrii v případě, že ISIS bude ohrožovat Velkou Británii a její občany na domácí půdě. K tomuto kroku by se dle svých slov odhodlal i kdekoliv jinde, pokud by hrozba islámského extremismu byla bezprostřední. Ta se stala v zemi více skloňovanou poté, co 30 Britů zemřelo při útoku islámského radikála před několika týdny v tuniském hotelovém resortu. Královské letectvo již několik měsíců podniká letecké nálety proti ISIS v Iráku a před několika dny vyšlo najevo, že britští piloti útočili i na cíle na syrském území, což bylo kritizováno řadou poslanců, neboť britský parlament tuto misi neautorizoval. Ministr obrany Michael Fallon však celou situaci odůvodňuje tím, že působení těchto pilotů spadajících pod koaliční velení je standardní operační praxí.
Královské letectvo se v kontextu bojů proti ISIS dočká také dalších řízených bomb Paveway IV pro své stíhací letouny Tornado GR.4, které byly britskou vládou objednány u jejich dodavatele Raytheon UK v hodnotě 50 miliónů liber.
Kontinentální Evropa
Maďarsko staví pohraniční plot proti imigrantům
Maďarsko čelí náporu uprchlíků. Již za tento rok jich do Maďarska přišlo přes 80 000. Ačkoliv většina z nich se chce dostat dále na západ do Evropy, představují uprchlíci pro tuto zemi jistou zátěž. Kvůli tomuto problému schválilo Maďarsko přísnější imigrační zákony a stavbu plotu na srbské hranici, který se o výšce čtyř metrů bude táhnout podél 175 km. Stavbu plotu bude zajišťovat až 900 lidí, kteří by měli plot dokončit na konci listopadu. Rozhodnutí o výstavbě vyvolalo mezi Maďary i vlnu protestů. Na 800 lidí se sešlo v Budapešti před budovou parlamentu, aby vyjádřili nesouhlas s touto bariérou. Srbsko, ze kterého imigranti proudí do Maďarska, se zavázalo ke zpřísnění kontrol. Samo je totiž zatíženo imigranty přicházejícími z Makedonie.
Polská oprava bulharských stíhacích letounů
Zhoršení vztahů mezi západem a Ruskem přimělo spoustu zemí Aliance ke změnám v obranné politice. Země východní Evropy jsou z určité části závislé na Rusku kvůli opravám techniky a dodávkám náhradních dílů. Výjimku netvoří ani Bulharsko, které se rozhodlo tuto závislost snížit a svěřilo opravu svých dvanácti letounů MiG-29 Polsku. Ruská společnost se však proti tomuto rozhodnutí ohradila. Dle ní nemůže polská strana legálně poskytnout opravy a úpravy ruských letounů, neboť k tomuto nemá licenci. Celou situaci ještě poněkud zpestřil bulharský premiér který médiím oznámil, že mu byl nabídnut úplatek ruskou stranou, aby podpořil prodloužení stávajících smluv mezi Bulharskem a Ruskem. Bulharsko rovněž plánuje nákup nových letounů, které by nahradily stávající MiG-21.
Dohoda Francie s Ruskem o lodích Mistral
Po dlouhém jednání byla oznámena dohoda ohledně kompenzace za zrušený prodej dvou výsadkových lodí třídy Mistral do Ruska. Francie odmítla tyto lodě dodat poté, co Rusko anektovalo Krym a vyostřilo svojí zahraniční politiku. Dle dohody by měla Francie zaplatit Rusku 1,3 miliardy dolarů jako refundaci za náklady, které musela ruská strana vynaložit. Osud lodí však zatím není jistý. Francie tak lodě může prodat některému členu či spojenci Aliance. Dokud Francie lodě neprodá, zaplatí za jejich údržbu francouzští daňoví poplatníci několik milionů eur měsíčně, proto někteří navrhují lodě potopit jako nejlevnější řešení.
Společné obranné akvizice Litvy a Lotyšska
Litevská prezidentka se svým protějškem z Lotyšska oznámila společný postup těchto dvou zemí na poli obranných akvizic. Litva a Lotyšsko plánují nakupovat vojenskou techniku společně s účelem získat lepší podmínky. K tomuto kroku otevřeně zvou i další spojence, zejména sousední Estonsko a Polsko. Mezi společnými nákupy je zahrnut i systém protivzdušné obrany. Všechny tři pobaltské země by tak měly nakoupit společný systém. Oba státy, včetně dalších zemí východní Evropy, se mohou rovněž těšit z podpory Polska. To v reakci na zhoršení bezpečnostní situace vytvořilo speciální fond, z něhož nabízí výhodně úvěry pro okolní státy s cílem zlepšit jejich připravenost v případě agrese, a tím i posílit vlastní bezpečnost.
Finsko vyšle k východní hranici síly rychlé reakce
V důsledku zhoršené bezpečnostní situace přichází Finsko se změnami ve své obranné politice. Finské ozbrojené síly čítající kolem 12 000 aktivních příslušníků se spoléhají zejména na rychlou mobilizaci rezervistů. V rozmezí od jednoho do čtyř týdnů by tak mělo být Finsko schopno povolat až 230 000 záložníků. Vláda chce ještě více podpořit systém povolávání a rozhodla o vytvoření jednotek rychlé reakce, které budou přiděleny k jednotlivým finským provinciím. Toto rozhodnutí s sebou nese nutnost legislativních změn, neboť současná legislativa nevymezuje dobu, kdy je voják v záloze povinen se dostavit do služby. Schválení legislativních změn by však nemělo nic bránit, jelikož vládnoucí činitelé i opozice zastávají v otázce zvýšení bezpečnosti Finska podobný názor.
Zapojení ČR do střežení vzdušného prostoru Islandu
Letos 3. června schválila Vláda ČR nasazení prostředků k ochraně vzdušného prostoru Islandu v rámci společného aliančního programu NATINAMDS. Již 20. července odletěla z ČR první polovina úkolového uskupení včetně předsunuté skupiny, jejichž úkolem bylo připravit tamní základnu k provozu letounů a potřebám našich vojáků. K provozu úkolového uskupení AČR ASICIPPN značně pomohla podpora Švédska, které poskytlo nejen materiál důležitý k provozu letounů, ale i logistickou kapacitu. V rámci aliančního programu Strategic Airlift Capability pomohli Švédové s přepravou materiálu letouny C-17 Globemaster. Vlastní stroje Jas-39 Gripen dorazily na Island o den později, než měly v plánu, kvůli technické chybě na jednom z letounů. Během přeletu dlouhého přes 3 000 km piloti několikrát procvičili schopnost doplňovat palivo za letu díky KC-767 tankeru italských vzdušných sil. Na konci července pak čeští piloti absolvovali cvičné lety v rámci certifikace, jež byla úspěšně udělena. České Gripeny budou střežit nebe nad Islandem až do půlnoci 25. srpna.
Navýšení polského obranného rozpočtu uzákoněno
Polsko i nadále potvrzuje svoje odhodlání posilovat svou bezpečnost. Dosluhující polský prezident Komorowski schválil zákon, který stanovuje obranné výdaje na minimální výši rovnající se 2 % HDP. Tímto zákonem Polsko také garantuje svoje odhodlání v rámci NATO, které má tyto výdaje jako podmínku. Podle vysoce postaveného diplomata Spojených států však NATO ani tímto krokem nevyslyší polskou žádost o vybudování stálých základen členských států Aliance na polském území. Nový zákon dále zavádí desetileté plánovací cykly a čtyřleté vývojové programy, což má za cíl udržet polské ozbrojené složky na úrovni svých spojenců v Alianci.
Založení bojové brigády východoevropských zemí
Polský ministr obrany Siemoniak podepsal při své návštěvě Ukrajiny memorandum specifikující finální technické podrobnosti vytvoření společné brigády. Na základě dohody ze září 2014 dojde k vytvoření společné brigády o síle tří bojových praporů s velením dislokovaném v polském Lublinu. Každý prapor bude umístěn na domovské základně členské země (Polsko, Ukrajina, Litva). Členství v tomto uskupení je otevřené, po schválení se k němu mohou připojit i další země. Struktura brigády bude vybudována na základě struktury vojových skupiny EU (EU Battlegroups) a mezi její úkoly budou patřit peacekeepingové a stabilizační operace. První cvičení brigády je uspořádáno již na letošní rok. Pro Ukrajinu tato participace umožňuje přiklonit se více k Západu a zároveň budovat své ozbrojené síly podle západních standardů usnadňující případnou další spolupráci s NATO.
Česká republika nechá modernizovat vrtulníky Sokol
Strojům W-3A Sokol, které v České republice plní roli záchranářských vrtulníků, bude končit technická životnost. Z tohoto důvodu schválilo ministerstvo obrany jejich generální opravu u polského výrobce Agusta Westland Świndik. Za opravu a modernizaci osmi strojů by mělo ministerstvo zaplatit sumu zhruba ve výši jedné miliardy korun. Modernizované stroje by tak měly být ve službě ještě sedm až osm let.
Severoatlantická aliance
Alianční loďstvo by mělo posílit vůči ruské hrozbě
Na začátku července se v Londýně konalo setkání námořních velitelů Severoatlantické aliance MARCOMET. Zástupce nejvyššího velitele spojeneckých sil v Evropě generál Bradshaw zdůraznil, že by Aliance měla posílit svou námořní přítomnost v odpovědi na zvyšující se agresi Ruska. V posledních letech se NATO soustředilo hlavně na boj proti pirátství a terorismu, nyní se ovšem na konferenci ozvaly hlasy zahrnující ruskou hrozbu. Moskva údajně sbírá zpravodajství ze základen NATO v Pobaltí, Atlantiku, Středomoří a Černého moře. Podle velitelů by jedna z věcí, na které by se Aliance měla začít soustředit, měla být také ochrana námořních sil na zemi za použití obojživelných sil a vzdušné podpory.
Plány na největší vojenské cvičení proti ISIS
Od října do listopadu letošního roku Aliance pořádá největší cvičení za poslední dvě desetiletí. Trident Juncture 2015 má být zaměřené na boj proti Islámskému státu a bude se odehrávat v Portugalsku, Španělsku, Itálii, Atlantiku, Středozemí, Kanadě, Norsku, Německu, Belgii a Nizozemí. Participovat na něm bude všech 28 členských států a partnerské země Rakousko a Švédsko, celkově půjde o 36 000 osob. Součástí cvičení bude rovněž 12 významných, nevládních a mezinárodních organizací včetně Evropské unie a Africké unie. Cvičení se bude odehrávat jak ve vzduchu, na zemi, tak na moři.
Podpora kampaně HeforShe
Generál Petr Pavel, nově jmenovaný předseda Vojenského výboru NATO, představil navázání spolupráce mezi Aliancí a kampaní OSN s názvem HeforShe, při němž se setkal i se speciální velvyslankyní OSN pro ženy, mír a bezpečnost Schuurmanovou. Kampaň HeforShe odstartovala v září loňského roku a jedná se o zapojení mužů a chlapců ke změně ve společnosti, aby sami iniciovali genderovou rovnost a podpořili šance pro ženy a dívky. V březnu 2015 se generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přidal k dalším světovým lídrům podpisem iniciativy v rámci HeforShe kampaně, která potvrzuje jeho dlouhodobý přístup k vytváření genderové rovnosti.
Alianční cvičení na Ukrajině
Více než 1 800 vojáků z 18 zemí se zúčastnilo jedenáctidenního americko-ukrajinského cvičení na západní Ukrajině. Rapid Trident se odehrával na konci července v mezinárodním peacekeepingovém a bezpečnostním centru v Yavorivu na Ukrajině. Vojáci mimo jiné nacvičovali zákroky proti improvizovaným výbušným zařízením, patroly nebo operace v konvoji. Rusko označilo toto cvičení za jasnou provokaci, nicméně americká strana trvá na tom, že mezinárodní cvičení na Ukrajině není reakcí na konflikt na východě země. Analytici navíc dodávají, že cvičení má za úkol vyslat ruskému prezidentovi Putinovi jasný vzkaz v reakci na možné spekulace, že se Moskva snaží využít pětiměsíčního klidu zbraní k přípravě na rozsáhlou invazi. Cvičení se kromě členských zemí zúčastnili také Ázerbájdžán, Gruzie, Moldávie a Švédsko. Samotné cvičení mělo dopad na Německo, jehož ministerstvo obrany ohlásilo, že plánuje na cvičení svých vojsk ve východní Evropě poslat dalších 20 milionů eur. Alianční cvičení na Ukrajině byla rovněž důvodem navýšení německého rozpočtu na obranu ze 70 na 90 milionů eur.
Makedonie a Černá hora novými členskými zeměmi?
Aliance se již brzy možná rozroste o další dva státy: Makedonie a Černá Hora se údajně budou snažit vyhnout jakékoli invazi přičleněním k Alianci. Podle jejich představitelů jsou v současnosti obě země velmi ohroženy děním v Evropě i na Blízkém Východě. Aliance se již dříve shodla na tom, že například Makedonie již splňuje všechna vstupní kritéria, v případě této země je ale vstup blokován Řeckem, kterému vadí název státu. Oblast Makedonie totiž odkazuje na historické území Řecka. Stát Makedonie se již nechal slyšet, že je připraven vstoupit do Aliance pod svým nově přijatým názvem dohodnutý s mezinárodním společenstvím, a to Former Yugoslav Republic of Macedonia (FYROM).
Další otazník členství v NATO visí nad Gruzií. Ta s Aliancí vyjednává již od roku 2008, nicméně prozatím jí nebyl nabídnut tzv. Akční plán partnerství, který se považuje za formální krok před samotným vstupem. Důvodem je zdrženlivost některých států k přijetí Gruzie do NATO. Podle Německa by se tímto krokem mohly zhoršit vztahy s Ruskem, které jsou již nyní na nejhorší úrovni od konce studené války. Do té doby zůstává Gruzie partnerem NATO, který se účastní řady cvičení. Tím nedávným bylo Agile Spirit, který má tradičně bilaterálního ducha mezi Spojenými státy a Gruzií. Letos bylo poprvé spojené s NATO. Gruzie bude navíc v srpnu otvírat své nové NATO-gruzínské společné výcvikové a hodnotící centrum, které bude pořádat budoucí cvičení.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Nová rezoluce proti ruským akcím
Na summitu v Helsinkách zástupci 57 zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) odhlasovali rezoluci, která odsuzuje ruskou intervenci na Ukrajině a Krymu. Rezoluci podpořilo 96 ze 135 hlasujících, 32 zástupců chybělo a sedm hlasovalo proti. Rezoluce prošla v době absence ruského zastupitelství z důvodu finského rozhodnutí zamítnout vstupní víza šesti ruským delegátům. Finsko obhajovalo své rozhodnutí argumentem, že všech šest zmíněných osob je součástí seznamu Evropské unie se zákazem cestování. Helsinská deklarace rovněž obsahuje citlivá témata jako jsou uprchlíci, kontrola zbrojení, terorismus nebo globální oteplování a volá po rozsáhlém přístupu legislativní reformy ke zmíněným fenoménům. Deklarace rovněž navrhuje konkrétní změny v OBSE, které by zajistily efektivní chod celé organizace. Celá zpráva je ke stažení v angličtině zde.
Organizace spojených národů
Uzavření dohody o íránském jaderném programu
Po dvanácti letech došly světové mocnosti a Írán k historické dohodě o omezení jeho jaderného programu výměnou za ukončení ekonomických sankcí, a pravděpodobně tak ukončily jednu z mezinárodních krizí současnosti. Jednání zemí pod hlavičkou OSN ve složení Spojených států, Velké Británie, Francie, Ruska, Číny a Německa (tzv. P5+1) dospěla k tomu, že Íránu budou odebrány dvě třetiny centrifug na následujících 10 let, které budou spadat pod mezinárodní dohled, dále 98 % stávajícího obohaceného uranu na následujících 15 let a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) získá k íránskému jadernému programu permanentní přístup (i bez souhlasu země) pro její kontrolní činnost, což mu má zamezit výrobu jaderné zbraně. Vůči Íránu, který považuje celou situaci za „nepotřebnou krizi“ a který dlouhodobě tvrdí, že jadernou energii používá pouze pro mírové účely, pak budou postupně uvolňovány ekonomické sankce, jež na něj byly mezinárodním společenstvím či samotnými USA uvaleny a jež mimo jiné vedly k devalvaci měny či zvýšení inflace. Americký prezident Barack Obama však upozornil, že například zbrojní embargo bude prodlouženo o dalších pět let, embargo na rakety o dalších osm a v případě porušení dohody budou sankce znovu obnoveny.
Zatímco dle Obamových slov „99 % světa a většina expertů na jaderné zbraně“ tuto dohodu vítá a sám Obama si od ní slibuje změnu íránského chování, představitelé Republikánské strany ji naopak považují za zdroj rozpoutání jaderného zbrojení. Kongres, ve kterém mají většinu právě republikáni, musí v následujících 60 dnech pro její přijetí získat nadpoloviční většinu hlasů v obou komorách. V opačném (a pravděpodobném) případě smlouva nebude přijata a prezident Obama použije své veto, jež může být následně přehlasováno pouze dvoutřetinovou většinou (což je nepravděpodobné). Dohoda, jež by měla začít platit od počátku letošního listopadu, již byla přijata jako rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Dohoda se však nelíbí také například Izraeli, jehož premiér Benjamin Netanyahu ji označil za „historický omyl“, či Saudské Arábii, jež se jako sunnitská země v zamrzlém sektářském konfliktu se šíitským Íránem obává jeho vojenského i ekonomického posílení. Samotný Írán dle slov ajatolláha Chameneího, náboženského vůdce a nejvýše postaveného muže v zemi, bere dohodu jako výhru pro svůj lid, přesto to dle něj nic nemění na vztazích s „arogantními USA“ a Írán bude i nadále chránit své „přátele“ v regionu (např. Palestina, Sýrie či Libanon). I když se objevila i značná opozice ze strany konzervativců, dá se předpokládat, že bez Chameneího „požehnání“ by k žádné dohodě dosud nedošlo.
