Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc červenec.

1. 7. – Studie podpořila ponechání Tridentu

Komise složená ze zástupců všech tří britských stran přišla ve své studii s verdiktem zachovat jaderný arsenál Velké Británie i do budoucna. Tento názor ospravedlňuje tím, že vlastnictví jaderných zbraní by mohlo hrát rozhodující roli v obraně země a jejích spojenců při prevenci národního vydírání či jiné bezpečnostní hrozby. Komise byla založena na popud jedné ze skupin podporující jaderné odzbrojení Velké Británie poté, co britská vláda chtěla učinit rozhodnutí o obnově programu Trident v roce 2016. Mezitím se ministerstvo obrany zavázalo k vybudování čtyř nových jaderných ponorek, které mají nahradit dosavadní stárnoucí flotilu. Celkové výdaje na tyto ponorky, včetně hlavic a raket, se odhadují v průměru na 2,9 miliard liber ročně v letech 2016-2062, kdy tyto obranné výdaje mohou vzhledem ke své výši způsobit omezení či zrušení jiných plánovaných projektů.

1. 7. – Rekordní pokuta pro evropskou banku za porušení sankcí

Největší francouzská banka BNP Paribas přislíbila zaplatit rekordní pokutu ve výši takřka 9 miliard dolarů (177 miliard korun). Ta jí byla vyměřena americkými úřady za porušení sankcí uvalených na obchod se Súdánem, Íránem a Kubou. Podle americké prokuratury je důvodem vysoké pokuty záměrné a dlouhodobé falšování záznamů o svých aktivitách s cílem obcházet americké sankce. Eric Holder ze státního zastupitelství na tiskové konferenci vyjádřil naděje, že by tento bezprecedentní případ mohl posloužit jako varování pro všechny společnosti, jež by se zamýšlely podobným způsobem vyhýbat dodržování zákona. Součástí nařízení byla i dohoda na propuštění 13 zaměstnanců banky včetně provozního ředitele Georgese Chodrona de Courcela, jež byl rovněž zapletený do protiprávního jednání. Naopak generální ředitel BNP Jean-Laurent Bonnafe vyjádřil lítost nad minulými pochybeními a odhodlání se z nich v budoucnu poučit. Mimoto uvedl, že i navzdory neobvykle vysoké pokutě nebude mít událost žádný dopad ani na provoz banky, ani na její obchodní činnost.

2. 7. – Žaloba proti britské GCHQ

GCHQ, britský protějšek americké NSA, čelí oficiální stížnosti sedmi světových poskytovatelů internetových služeb. Všechna obvinění vychází z přesvědčení, že GCHQ používá škodlivý software nedovoleně pronikající do jejich sítí. Zmínění ISP, pocházející ze šesti různých zemí – Německo, Nizozemsko, Jižní Korea, Spojené království, USA a Zimbabwe – podáním žaloby ještě více rozvířili debaty ohledně masového sledování a dohledu amerických a britských zpravodajských agentur nad internetovým obsahem. Celá záležitost byla postoupena zvláštnímu soudu v Londýně, který posuzuje případy zneužívání dohledu nad občany ze strany špionážních agentur i vládních institucí. Většina slyšení tohoto tribunálu se koná neveřejně. Vláda na obhajobu bezpečnostních služeb dodává, že drtivá část sledovacích a vyhledávacích aktivit míří za hranice Spojeného království, tudíž k tomu nemusí vydávat individuální rozkaz. Jako jeden příklad za všechny může být zmíněna tzv. Operace socialista (Operation Socialist), o které v nedávné době informoval německý deník Der Spiegel. Autoři článku uvedli, že za kódovým označením operace se skrýval malwarový útok na zaměstnance belgické telekomunikační firmy Belgacom. Pomocí techniky „man in the middle“ umožňující prolomit šifrovací systém, dokázal škodlivý kód nepozorovaně filtrovat a sbírat informace z probíhající komunikace mezi dvěma počítači. Nynější stížnosti tvrdí, že tato činnost GCHQ je nezákonná, neboť zasahuje do soukromí zaměstnanců, definované Evropskou úmluvou o lidských právech.

3. – 19. 7. – Šesté kolo íránských jaderných jednání

Ve Vídni proběhlo šesté kolo jednání o íránském jaderném programu. Přestože platnost dočasné dohody vypršela 20. července, jednající strany nebyly schopny nalézt kompromis a domluvily se nakonec pouze na prodloužení deadlinu o další čtyři měsíce. Rozhovory mezi Íránem a skupinou P5+1 (5 stálých členů RB OSN a Německo) probíhají v rakouské metropoli již od února a jejich cílem je nalézt komplexní dohodu o kontroverzním jaderném programu, která by nahradila dočasnou dohodu uzavřenou v Ženevě v listopadu loňského roku.

Výsledek není pro nikoho velkým překvapením vzhledem k tomu, že v předchozích kolech se nepodařilo dosáhnout žádného výraznějšího pokroku. O problémech nalézt kompromis informovali v průběhu července také francouzský, britský a americký ministr zahraničních věcí. Dle slov prvně zmiňovaného se v posledních dnech objevily rozkoly mezi Ruskem a zbytkem původně homogenně vystupující skupiny P5+1. Nelze vyloučit, že se jedná o důsledek obnovené konfrontace mezi Ruskem a Západem kvůli ukrajinskému konfliktu. Z oficiálních vyjádření je také zřejmé, že mezi jednotlivými stranami zůstávají nadále výrazné rozpory ve všech klíčových bodech. Hlavním sporným bodem zůstává otázka množství obohaceného uranu, který by měl Írán povoleno produkovat. Obnovení rozhovorů se očekává v září. Zůstává nicméně otázkou, zda se tento konflikt skutečně podaří vyřešit diplomatickou cestou, když se za posledních šest měsíců nepodařilo dosáhnout výrazný pokrok v žádné klíčové oblasti. Pokud budou navíc pokračovat rozkoly mezi Ruskem a ostatními členy skupiny P5+1, nejsou vyhlídky na úspěch těchto jednání velmi růžové.

3. 7. – Posilování bezpečnosti letů do USA

V reakci na zprávy amerických médií, které přišly s varováním před snahami syrských a jemenských poboček al-Kájdy propašovat bomby do letadel, dochází k přijetí nových bezpečnostních opatření u přímých letů do Spojených států. Američtí představitelé požadují po některých zahraničních letištích, aby zesílila screening elektronických zařízení. Cestující tak mohou být požádáni, aby při prohlídce zapnuli své přístroje, včetně mobilních telefonů, kdy případná vybitá zařízení si nebude možné vzít s sebou na palubu a cestující může podstoupit další bezpečnostní kontrolu. Přestože dosud není jasné, kterých letišť se budou tyto změny týkat, například londýnské Heathrow či letiště v Manchesteru již tato opatření přijala za své. Britská vláda navíc tyto kontroly rozšířila na nespecifikované lety z a do Velké Británie, kdy ovlivněné trasy nebyly z „pochopitelných důvodů“ zveřejněny. Kromě Velké Británie se rozhodly posílit bezpečnost na svých letištích také například Německo či Francie.

4. 7. – Německo zadrželo údajného amerického špiona

Jednatřicetiletý zaměstnanec německé zpravodajské služby BND byl zatčen kvůli podezření ze špionáže pro Spojené státy. Podle dostupných informací se muž přiznal, že za finanční odměnu 25 000 euro předal v průběhu dvou let více než 200 dokumentů. Ty se měly týkat mimo jiné také probíhajícího parlamentního vyšetřování sledování německých občanů americkou zpravodajskou službou NSA. Podle vyjádření BND dokumenty neobsahovaly žádné citlivé informace. Dle vyjádření německé kancléřky Angely Merkelové se jedná o „velmi vážný případ“ a pokud se obvinění ukážou jako pravdivá, bude to pravý opak „spolupráce založené na důvěře“. K vysvětlení případu byl ihned předvolán americký velvyslanec. Vztahy mezi Berlínem a Washingtonem se zhoršily od vypuknutí aféry kolem NSA, která podle dokumentů poskytnutých Edwardem Snowdenem odposlouchávala také mobilní telefon kancléřky.

5. 7. – NSA zachycovala data zejména od běžných uživatelů

Dle analýzy amerického listu The Washington Post tvořili běžní uživatelé Internetu až 90 procent cílů sledování americké zpravodajské služby NSA. Během čtyř měsíců analyzovali novináři na základě dokumentů poskytnutých Edwardem Snowdenem téměř 160 000 e-mailů/zpráv z chatu (tzv. instant messaging) a 7 900 dokumentů z 11 000 online účtů, které NSA nahromadila mezi lety 2009 a 2012. V devíti z deseti případů nepatřili uživatelé, často američtí občané, k původně legálně sledovaným primárním zahraničním cílům a v síti NSA se ocitli nepřímo. Z analýzy novinářů také vyplývá, že zpravodajské složky obsahují jak řadu soukromých informací bez valné zpravodajské hodnoty, tak několik informací značného významu. Dle autorů studie tak elektronické sledování představuje pro Obamovu administrativu politické dilema;  na straně jedné je schopno odhalit informace značného zpravodajského významu, na straně druhé ale způsobuje „kolaterální škodu“ na soukromí občanů v poměrně značném rozsahu.

7. 7. – Velká Británie odtajnila Mitrochinův archív

Velká Británie poprvé zpřístupnila část souboru dokumentů obsahující informace o působení sovětských zpravodajských služeb, jejich agentů a operací, které poskytl bývalý agent sovětské KGB Vasilij Mitrochin. Během dvanáctiletého působení v centrálním archivu KGB si Mitrochin vytvářel z přístupných materiálů poznámky, které považoval za užitečné pro zahraniční zpravodajské služby. V roce 1992 je pak ze Sovětského svazu propašoval na britskou ambasádu v Rize a následně se archiv dostal do Velké Británie. Mezi tisíci stránkami dokumentů jsou také popsány osobní charakteristiky Britů, kteří působili jako špióni pro SSSR, včetně členů Cambridgské pětky Donalda Duarta Macleana a Guye Burgesse či Melity Norwoodové, která dle Mitrochina vynášela pro SSSR hodnotné informace o jaderné energii. Archiv, který například americká FBI považuje za nejkomplexnější soubor zpravodajských informací, které kdy byly obdrženy, je k vidění v prostorách Univerzity v Cambridge.

8. 7. – Spojené státy varují Evropu před syrskými bojovníky

Eric Holder, americký ministr spravedlnosti, vyzývá evropské vlády k  důraznější prevenci svých občanů před vstupem do bojů v Sýrii. Upozorňuje na možné důsledky syrského konfliktu, který se proměnil doslova v kolébku násilného extremismu. Holder naráží zejména na skutečnost, že více než 7000 zahraničních bojovníků včetně desítek Američanů odešlo bojovat na Blízký východ. Hrozbu pro evropské státy vidí zejména v návratu radikálně naladěných bojovníků zpět do Evropy. Podle americké prokuratury by se mělo plánování a podporování teroristických spiknutí stát nelegálním činem a Evropa by měla minimalizovat počty případů, kdy se potenciálním extremistům podaří do Sýrie odcestovat. Napomoci by tomu mělo společné sdílení informací o těchto lidech, a to nejen skrze Interpol.

V tomto ohledu patří k proaktivnějším zemím EU Francie, která přišla s návrhem zákona zakazující svým občanům odjet do Sýrie a Iráku, pokud u nich existuje důvodné podezření, že chtějí po boku islámských militantů bojovat proti Asadovu režimu. Teroristické sklony budou posouzeny na základě zpravodajských informací a akčního plánu, který společnými silami vytvořilo a přijalo devět zemí – Belgie, Francie, Německo, Velká Británie, Španělsko, Itálie, Dánsko, Švédsko a Nizozemsko (podrobnosti o akčním plánu EU, který by měl být projednán v říjnu, zůstávají v režimu utajení). Nový trestný čin „individuálního terorismu“ má za cíl snížit počty případů útoků tzv. osamělých vlků. Podle vládních statistik opustí Francii denně dva až tři mladí muslimové. Jejich kroky míří nejčastěji do zahraničí, kde se připojují k islamistickým skupinám. Podle nového francouzského zákona by mohly příslušné orgány ukládat těmto lidem až šestiměsíční zákaz cestování. Jejich pasy budou podle slov francouzského ministra vnitra Bernarda Cazeneuveho zabaveny (což jim však pochopitelně nebude bránit pohybovat se v rámci schengenského prostoru).

8. 7. – Obama chce peníze pro řešení „imigrační krize“

Americký prezident Barack Obama požádal Kongres o dodatečných 3,7 miliard dolarů k řešení imigrační krize na americko-mexické hranici. Ta čelí dlouhodobě rostoucímu náporu ilegálních přistěhovalců ze střední a jižní Ameriky, zejména ze zemí se zhoršující se bezpečnostní situací. V posledních měsících se stal palčivým problémem prudký nárůst dětských imigrantů, kteří bez doprovodu jakýchkoli dospělých osob prchají před násilím gangů. Zůstává nicméně otázkou, do jaké míry může navýšení prostředků pomoci vyřešit problém, jehož příčiny leží za hranicemi Spojených států. Z požadované částky má jít totiž na asistenci sousedním zemím k potírání primárních příčin pouhých 300 milionů dolarů a většina prostředků bude vynaložena na lepší zajištění a monitorování jižní hranice, zadržení a vyhoštění nelegálních imigrantů a zajištění péče o rostoucí počet dětských imigrantů. Problémem je také nefunkční imigrační politika Spojených států, jejíž reforma je již delší dobu jedním z hlavních politických témat v zemi. Kvůli sporům mezi republikány a demokraty se ale zatím nedaří dosáhnout žádného výraznějšího pokroku.

8. 7. – Britský zbrojní export v roce 2013

Britská vláda oznámila, že zbrojní export země v loňském roce dosáhl 9,8 miliard liber i přes pokles globálního trhu. Hlavními úspěchy byl prodej vrtulníků AW159 Wildcat Jižní Koreji a  AW101 Norsku, kdy druhá jmenovaná zakázka představovala přes jednu miliardu liber. Kromě těchto dvou zemí zůstaly nejdůležitějšími trhy Spojené státy a Střední východ. Například Saudská Arábie je pro Velkou Británii dlouholetým exportním trhem především skrze dodávky a podporu armádních letounů. Poskytnuté informace opět poukazují na fakt, jak vysoce závisí úspěch britského exportu na leteckém sektoru. Britská vláda rovněž prohlásila, že Velká Británie zůstává druhým největším vývozcem zbraní na světě, přestože ji Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) dle svých údajů zařadil až na šesté místo. Britské statistiky rovněž prokázaly nárůst bezpečnostního exportu o 18 %, a to do výše 3,2 miliard liber, kdy asi 40 % z této částky připadá na produkty a služby týkající se kybernetické bezpečnosti. V rámci tohoto exportu byly největšími trhy Spojené státy a Čína.

9. 7. – Další Němec podezřelý ze špionáže pro USA

Jenom pět dní po zadržení německého zpravodajského důstojníka podezřelého ze špionáže pro Spojené státy propukl v Berlíně další špionážní skandál. Podezřelým je tentokrát zaměstnanec ministerstva obrany (údajně politického oddělení zabývajícího se mezinárodní bezpečností), který měl předávat utajené informace americké straně. Podle německých médií se jedná o vážnější případ než ten předchozí, přestože podezřelý je tentokrát zatím vyšetřován na svobodě. Federální vláda v reakci na obě aféry veřejně požádala nejvyššího představitele amerických zpravodajských služeb v zemi, důstojníka CIA, aby Německo opustil. Byť je tento krok především symbolický, je v případě spojenců poměrně neobvyklý (naposledy byl vedoucí zpravodajský důstojník USA vypovězen v roce 1995 z Francie) a je jasným signálem rozhořčení německé vlády, která je obecně považována za jednoho z nejbližších spojenců Washingtonu.

Oba případy silně pobouřily německou veřejnost, která je na otázky soukromí a sledování zejména od propuknutí skandálu kolem NSA velice citlivá. Současná situace bude mít s velkou pravděpodobností dopad na vyšetřování aktivit NSA německým parlamentem a nelze ani zcela vyloučit přehodnocení postoje Berlína k udělení azylu Edwardu Snowdenovy, po kterém již v minulosti volali někteří opoziční poslanci. Mnozí komentátoři tak přirovnávají současnou krizi ve vzájemných vztazích k té z roku 2003, kdy se Německo postavilo proti americké invazi do Iráku. Vzhledem k potřebě jednotného postoje vůči ukrajinskému konfliktu a jednáním kolem TTIP, jejichž úspěšné završení je jednou z priorit Berlína, lze nicméně očekávat, že se obě strany pokusí v maximální míře moderovat své reakce a minimalizovat potenciální škody. Jaký bude ale dlouhodobý dopad na vzájemnou důvěru mezi oběma zeměmi, lze předvídat jen stěží.

9. 7. – NSA sledovala americké muslimy

V amerických médiích se objevila zpráva, podle které z dokumentů poskytnutých Edwardem Snowdenem vyplývá, že NSA elektronicky sledovala pět amerických občanů muslimského původu. Případ ihned vyvolal debatu, zda bylo důvodem monitorování jejich náboženské přesvědčení. Mezi sledovanými byli profesor a prezident Americko-íránské rady, ředitel nevládní občansko-právní organizace, dva právníci a předsedkyně Americko-muslimské aliance. Dokumenty neobsahují žádné informace, specifikující důvod sledování a Bílý dům je odmítl poskytnout. Ministerstvo spravedlnosti i Úřad ředitele národního zpravodajství ale ve společném prohlášení odmítly obvinění, že by důvodem sledování bylo náboženské vyznání, a připomněly, že sledování amerických občanů musí posvětit speciální soud FISA, jež dohlíží na činnost zpravodajských služeb.

10. 7. – Velká Británie prosazuje nový bezpečnostní zákon

Britský premiér David Cameron představil návrh zákona umožňující policii a dalším bezpečnostním složkám pokračovat v přístupu k telefonním a internetovým záznamům telekomunikačních společností. K tomuto jednání došlo poté, co Evropský soudní dvůr narušil stávající pravomoci tím, že prohlásil nucené uchovávání takových záznamů za porušení práva na soukromí a ochrany osobních údajů. Cameron však považuje daný návrh, který našel oporu u všech tří politických stran, za nezbytný pro ochranu veřejnosti před „zločinci a teroristy“ a zdůraznil, že nová právní úprava nerozšíří vládní pravomoci, ale pouze zachová existující přístup bezpečnostních služeb k potřebným záznamům, které by jinak mohly být společnostmi smazány. Nicméně i přes tato ubezpečení zastánci občanských svobod tvrdí, že případný nový zákon dostatečně nechrání jednotlivce před vládním dozorem a někteří opoziční poslanci rovněž kritizují nedostatek času na projednávání daných opatření. Návrh byl i přes tuto kritiku schválen Parlamentem, a je tak připraven stát se v blízké době zákonem.

10. 7. – Litva navýší obranný rozpočet

Litevský parlament odhlasoval navzdory porušení zákona o fiskální kázni otevírající cestu do eurozóny (Litva by do ní měla vstoupit k 1. 1. 2015) navýšení výdajů na obranu. Rozhodnutí přišlo v reakci na ruskou agresi na Ukrajině, která dle slov ministra obrany změnila geopolitickou a bezpečnostní situaci v Evropě. Po jednomyslné shodě poslanců by měl obranný rozpočet na konci tohoto roku vystoupat asi o 130 milionů litas (36 milionů eur). Po tomto navýšení dosáhnou obranné výdaje v roce 2014 hodnoty 0,9 % HDP, čímž se vyrovnají sousednímu Lotyšsku. Obě země přitom zamýšlejí do roku 2020 dosáhnout Severoatlantickou aliancí doporučené hranice 2 % (Estonsko ji již splňuje). Všechny bývalé pobaltské sovětské republiky jsou znepokojeny chováním Ruska na Ukrajině, což se odráží v navyšování výdajů na nákup zbraní (především protiletadlové a protitankové zbraně) a úsilí o zvýšenou přítomnost sil NATO v oblasti. Podle ministra obrany Olekase je zabezpečení země na prvním místě, proto musí litevská vláda najít jiný způsob, jak svůj rozpočet vyrovnat.

11. 7. – Sankce EU proti ukrajinským rebelům i představitelům Jižního Súdánu

EU uvalila sankce na dva vrchní vojenské představitele Jižního Súdánu – vůdce rebelů Petera Gadeta a armádního velitele Santina Denga. Oba jsou obvinění z porušování dohody o příměří a páchání zvěrstev během uplynulých šesti měsíců. V rámci potrestání byl oběma mužům zmrazen majetek a nařízen zákaz cestování. Během etnických bojů mezi místními frakcemi a vládnoucí stranou zemřely v Jižním Súdánu tisíce lidí a více než milion bylo donuceno opustit své domovy. Sankce EU jsou znamením rostoucí mezinárodní frustrace z nekončících bojů v této africké zemi, které zprvu začaly jako mocenský střet mezi prezidentem Salvem Kiirem a jeho bývalým viceprezidentem Riekou Macharem, avšak postupně nabyly podoby etnického ozbrojeného konfliktu. Zákaz cestování a zmrazení aktiv pocítil také ukrajinský separatistický vůdce Aleksandr Borodaj a deset dalších předních představitelů povstalců (např. Alexander Khodakovsky či Nikolay Kozitsyn). Počet jednotlivců čelícím sankcím EU tak nyní zahrnuje 72 osob a dvě krymské energetické společnosti.

14. 7. – Nové investice do britské obrany

Britský ministerský předseda David Cameron přišel s novým balíčkem investic do schopností britských ozbrojených sil ve výši 1,1 miliardy liber. Z této částky má být 800 miliónů liber vyhrazeno na sledovací a zpravodajské operace, včetně navýšení finančních zdrojů pro speciální síly. Těmito kroky chce Velká Británie zvýšit své schopnosti reagovat na globální terorismus a braní rukojmí. Předpokládá se proto, že země vynaloží určité finance i do nákupu dalších bezpilotních letounů k monitoringu podezřelých teroristů. Zbylé finanční prostředky ve výši 300 miliónů liber půjdou do stávajících projektů britského ministerstva obrany jako je například nový radar E-Scan pro stíhací letoun Eurofighter Typhoon či nákup oceánské hlídkové lodi HMS Protector. Cameron k tomuto balíčku poznamenal, že tyto zásadní investice do obranných schopností země byly umožněny úspornými opatřeními v obranném rozpočtu dané strategickou koncepcí z roku 2010.

14. 7. – Francie připravuje novou protiteroristickou operaci v Africe

Francie v těchto dnech chystá novou vojenskou operaci v oblasti severoafrického Sahelu. Na 3000 francouzských vojáků má po boku regionálních vojenských sil pomáhat při potírání islamistického extremismu v Mali, Čadu a Nigerii. Nová dlouhodobá mise ponese název Operace Barkhane a jejím centrem se stane čadská metropole N´Djamena. Podle francouzského ministra obrany Jean-Yves Le Driana budou vojáci nasazeni do oblasti v nejbližších dnech. Příslušníci mise budou mít k dispozici šest stíhaček, dvacet helikoptér a tři bezpilotní letouny.  Ve snaze zastavit džihádistické teroristické skupiny byla do Mali nasazena francouzská armáda již v lednu loňského roku. Od té doby pomohla maliské vládě zadržet několik ozbrojenců napojených na al-Káidu. Dlužno dodat, že navzdory přírodnímu bohatství, patří africký Sahel k nejchudším oblastem na světě.

15. 7. – Británie bude mít nového ministra obrany i zahraničí

Velká Británie zažívá v posledních dnech nečekané změny na řadě vládních postů. Jedním z překvapení bylo odstoupení ministra zahraničních věcí Williama Haguea, který však nadále zůstane členem kabinetu jako lídr Dolní sněmovny a má sehrát důležitou roli ve volební kampani Konzervativní strany. Jeho místo zaujme dosavadní ministr obrany Philip Hammond, jehož post naopak získal Michael Fallon, který v minulosti sloužil jako ministr obchodu či energetiky a je zastáncem vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Tyto personální změny jsou součástí širší obměny britského kabinetu vzhledem k nadcházejícím volbám v roce 2015, kdy premiér David Cameron chce svou vládu představit v novém, modernějším duchu.

16. 7. – Nizozemští vojáci částečně odpovědni za Srebrenicu

Nizozemský soud v Haagu dnes rozhodl, že země nese částečnou vinu za smrt více než tří set muslimů zabitých v roce 1995 při masakru v bosenské Srebrenici. Podle rozsudku Dutchbat, nizozemský prapor působící v Bosně pod velením OSN, pochybil, když nechal z bezpečné zóny OSN odejít 300 mužů, u nichž mohl předpokládat, že se stanou obětí genocidy. Podle soudkyně Larissy Elwinové by tito muži byli dnes naživu, pokud by zůstali v budově Dutchbatu. Rozhodnutí soudu reagovalo na žalobu podanou organizací Srebrenické matky, sdružující matky a vdovy po zavražděných mužích. Těm musí nyní stát zaplatit odškodné. Ostatní obvinění, která sdružení vzneslo, soud zamítl s tvrzením, že nizozemští vojáci, byť měli ohlásit válečné zločiny, nejsou přímo odpovědí za genocidu. Navíc podle dobových svědectví byly nizozemské „modré přilby“, jež měly chránit civilní bosenské uprchlíky v Srebrenici, velmi chabě vyzbrojeny, a tudíž neschopny odolávat nátlaku Srbů. Připomínáme, že při masakru v Srebrenici, který se odehrál v červenci roku 1995, zemřelo na osm tisíc chlapců a mužů.

16. 07. – Nové sankce USA a EU proti Rusku

Spojené státy i Evropská unie oznámily zostření sankcí proti Ruské federaci kvůli její pokračující podpoře separatistů na východní Ukrajině. Na americkém seznamu se nově objevily významné ruské banky (např. Gazprombank), zbrojní společnosti (koncern Kalašnikov) či energetické firmy (Rosneft) a přibily také obě východoukrajinské „lidové republiky“. Současně se rozšířil i seznam sankcionovaných jednotlivců. Brusel také přislíbil posílení sankcí a konkrétní podrobnosti pak zveřejnil 26. července. Na evropském sankčním seznamu přibylo 15 jednotlivců a 18 subjektů. Počet ruských občanů čelícím sankcím EU se tak vyšplhal na 87 a nově zahrnuje například šéfy ruských zpravodajských služeb, představitele Ruského bezpečnostního výboru či čečenského prezidenta Kadyrova. Subjekty čelící sankcím EU zahrnují samozvané východoukrajinské lidové republiky, polovojenské organizace bojující v konfliktu a krymské podniky, jejichž vlastnictví bylo převedeno v rozporu s ukrajinským právem. Přestože se EU zatím vyhýbá výraznějším ekonomickým sankcím, které by zasáhly ruské hospodářství, je patrné, že Spojené státy i Evropská unie přitvrzují ve své reakci na pokračující ukrajinský konflikt. Moskva nadále odmítá obvinění Západu z podpory separatistů a nové sankce označila za „kontraproduktivní“.

18. 7. – Bulharsko identifikovalo útočníka z Burgasu

Bulharsko určilo totožnost sebevražedného útočníka, který před dvěma lety vyhodil do povětří autobus s izraelskými turisty v bulharském letovisku Burgas. Pachatelem je 23letý Mohamad Hassan El-Husseini narozený v Libanonu. Při útoku v červenci 2012 zemřelo pět Izraelců, bulharský řidič autobusu a bombový atentátník. Izrael z útoku obvinil libanonské hnutí Hizballáh a Írán.

18. 7. – První výsledky procesu s GCHQ

Filtrování emailových schránek a vytváření rozsáhlých databází ze strany britských zpravodajských služeb bylo podle prvních výsledku vyšetřování přípustné. „Vládní nařízení přijaté v roce 2000, regulující vyšetřovací pravomoci veřejných orgánů (známé jako The Regulation of Investigatory Powers Act, RIP nebo RIPA), dovoluje shromažďovat a uchovávat taková data v případě, že to vyžaduje bezpečnost země“, řekl známý britský advokát a specialista na soudní přezkum a policejní právo Matthew Ryder. Ryder druhým dechem dodal, že o obsahu a druhu komunikace, ze kterých budou data získávána, musí být rozhodnuto předem. Podle zástupců různých lidsko-právních organizací však robustnost vládou zřízených databází dávno překročila předpokládanou hranici. Ben Jaffey z organizace Privacy International sdělil, že RIPA tímto rozhodnutím přestala poskytovat záruku ochrany před odposloucháváním, jinými slovy ztratila na významu, neboť stále větší procento monitorovacích aktivit se odehrává skrze zahraniční webové stránky. Pro vysvětlení dodáváme, že veškeré emaily, online vyhledávání a komunikace, které jsou směřovány na zahraniční servery, jsou považovány za vnější (a nikoli vnitřní) výstupy, tudíž na jejich zachycení není zapotřebí individuální povolení. Účastníci pětidenního jednání se shodují, že proplést se složitými právními předpisy, doplněnými velkým počtem různých doložek smlouvy RIPA, je velmi obtížné. Jedná se přitom o první várku z desítek souvisejících obvinění proti GCHQ. Pokud tribunál rozhodne ve prospěch zpravodajských služeb, mohou se žalující nevládní organizace a ISP odvolat k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

20. 7. – Protižidovské protesty v Evropě

Probíhající konflikt v pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamas nenechal chladnou ani Evropu, kde v kontextu tohoto dění vypukla protižidovská vlna násilí. Na jednom z předměstí Francie zvaném Sarcelles došlo k útokům na židovské podniky a obchody i přes vládní zákaz demonstrací v Paříži spojených s izraelskou pozemní operací. Zákaz byl vyhlášen poté, co se protestanti pokusili o týden dříve zaútočit na dvě pařížské synagogy. Násilnosti byly odsouzeny jak francouzskými autoritami, tak i židovskou komunitou a několik agresorů bylo odsouzeno za výtržnictví. Antisemitské protesty se nevyhnuly ani Německu, kde se setkaly s židovskými demonstranty ve východním Berlíně.  Německá policie pozatýkala během demonstrací několik výtržníků, obdobně bylo zadrženo několik osob i v Nizozemí. Protesty se objevily také ve Spojeném království, kdy pro-palestinští aktivisté demonstrovali primárně proti izraelské vládě, i když některé znaky demonstrace byly výrazně protižidovské. Ministři zahraničí Francie, Německa a Itálie vydali společné prohlášení, v němž stojí, že „pro antisemitskou rétoriku a nepřátelství vůči Židům, útoky na osoby židovského vyznání a synagogy není v naší společnosti místo.“

20. – 22. 07. – Reakce na sestřelení malajsijského letounu MH17

Sestřelení malajsijského letounu MH17 nad východní Ukrajinou, v jehož troskách zahynuly téměř tři stovky lidí, vyvolalo ostré odsouzení ze strany všech evropských i severoamerických představitelů. Za tragédií stojí s největší pravděpodobností pro-ruští separatisté, kteří si boeing spletli s ukrajinským vojenským letounem (více v našem komentáři zde). Většina západních států obviňuje ze zodpovědnosti také Rusko, které podle nich dodává povstalcům vojenskou techniku i bojovníky. Hlavním protagonistou tvrdšího postoje vůči Moskvě se stal britský premiér David Cameron, který vyzval k ostřejším sankcím včetně uvalení zbrojního embarga. Jeho slova našla oporu i u ostatních představitelů EU a nizozemský a rakouský ministr zahraničních věcí potvrdili, že Brusel připravuje nová opatření. Tragédie také posílila kritiku Francie za její kontrakt k dodání dvou vojenských plavidel třídy Mistral. Ke Spojeným státům, Británii a Polsku se přidala nově i Litva. Paříž nicméně nadále trvá na tom, že první z dvou plavidel Rusku v říjnu předá podle plánu. Dodání druhé lodě bude pak záviset na ruském chování.

22. 07. – Texas rozmístí u hranic s Mexikem Národní gardu

V důsledku ilegální migrace středoamerických uprchlíků do Spojených států se texaský guvernér Rick Perry rozhodl nasadit na hranici s Mexikem tisíc členů Národní gardy. Perry se nechal slyšet, že k tomuto kroku ho donutila neschopnost federální vlády zabezpečit tuto hranici, kterou od loňského října překročilo kvůli násilí gangů a extrémní chudobě v domovině více než 57 000 dětí. Nasazením Národních gard chce tak Perry ochránit svou zemi před zločinci, obchodníky s lidmi a drogovými kartely, kteří mohou vidět v ilegálním přílivu dětí příležitost, které je třeba využít. Americký prezident Barack Obama již dříve vyzval k rozsáhlé imigrační reformě, která by poskytla určitý rámec pro zavedení právního statutu pro milióny ilegálních imigrantů žijících ve Spojených státech. Stejně tak Obama požádal v první polovině měsíce Kongres o dodatečných 3,7 miliard dolarů k řešení této krize. Jeho požadavel byl nicméně republikány zamítnut.

22. 07. – Británie zahájí vyšetřování Litviněnkovy vraždy

Britská vláda oznámila zahájení veřejného vyšetřování vraždy bývalého člena sovětské tajné služby KGB Alexandra Litviněnka, který byl v roce 2006 otráven radioaktivním poloniem-210 a který těsně před svou smrtí obvinil ruského prezidenta Vladimír Putina z objednávky své vraždy. V čele vyšetřovací komise bude stát soudce Robert Owen, který vedl již dřívější vyšetřování, nicméně vzhledem k dané formě právního procesu nebylo možné brát v úvahu tajné důkazy držené britskou vládou. Britská vláda opakovaně odmítala veřejné vyšetřování, které by dle britské ministryně vnitra Theresy May mohlo mít dopad na britsko-ruské vztah. Její rozhodnutí bylo nicméně londýnským vrchním soudem zrušeno a May byla požádána o přehodnocení celé kauzy. Vyšetřování vraždy Litviněnka, který získal ve Spojeném království azyl v roce 2000 poté, co otevřeně promluvil o zastrašovacích taktikách KGB a dle něj zvaném „státním převratu“, který prý umožnil Putinovi nástup k moci, má být ukončeno ke konci roku 2015. Současně se objevila diskuse nad načasováním tohoto kroku v kontextu krize na Ukrajině a uvalení tvrdších sankcí na Rusko, nicméně mluvčí britského premiéra Davida Camerona vyloučil jakékoliv propojení.

22. 07. – Německo posiluje kontrarozvědku

Podle německého týdenníku Der Spiegel začala německá vláda v reakci na odhalení amerických špiónů začátkem tohoto měsíce posilovat svá kontrarozvědná opatření. Zatím se ale nejedná o žádnou jednotně řízenou reformu a iniciativy se chopily spíše jednotlivá ministerstva. Rezorty obrany, vnitra, zahraničí a spravedlnosti již zahájily revizi svých existujících bezpečnostních opatření a přijaly také nové směrnice pro chování svých zaměstnanců. Lze nicméně předpokládat, že vláda bude dříve nebo později řešit skandál také na více strategické úrovni.

24. 07. – Polsko porušilo Konvenci při napomáhání CIA

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) přišel s rozhodnutím, že Polsko porušilo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv, když v letech 2002-2003 umožnilo americké Ústřední zpravodajské službě (CIA) na svém území vyslýchat dvojici podezřelých z terorismu. V důsledku toho tak Polsko vystavilo oba muže vážnému riziku mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení, které je zakázáno článkem tři Úmluvy. Muži měli být vystaveni nehumánním metodám výslechu včetně tzv. waterboardingu či fingované popravy v americkém zařízení s kódovým názvem „Quartz“ poblíž polské vesnice Stare Kiejkuty, které je považováno za jedno z tzv. černých míst, tedy vězení, kde CIA po útocích z 11. září držela podezřelé operativce al-Kájdy v rámci Bushova programu „mimořádného vydávání“. Polsko za porušení Úmluvy musí oběma mužům, kteří jsou dodnes drženi ve věznici na Guantanámu za podezření z teroristických útoků, zaplatit 235 000 eur. Mluvčí polského prezidenta považuje rozhodnutí ECHR za „trapné pro Polsko“ a polský premiér Donald Tusk se nechal slyšet, že se země pravděpodobně vůči danému rozsudku odvolá.  Toto rozhodnutí v sobě nese určitý historický milník, neboť poprvé došlo k potvrzení existence dosud zatajovaného vězeňského centra CIA, a může mít důsledky pro jiné evropské státy, jmenovitě Litvu a Rumunsko, které také údajně hostily věznice CIA.

24. 7. – Norsko posiluje bezpečnost kvůli Sýrii

V reakci na rostoucí počet svých občanů napojených na islámské bojovníky v Sýrii posiluje Norsko svou bezpečnost. Podle šéfky bezpečnostní služby PST Benedicte Bjoernland existují „spolehlivé“ informace o plánovaných teroristických útocích v Norsku. Země, na jejíž půdě se v roce 2011 odehrál slovy samotného strůjce Anderse Behringa Breivika jeden z „nejpůsobivějších politických útoků v Evropě“, zvyšuje přítomnost policistů na letištích, nádražích i hraničních přechodech. Podle statistik PST odešlo do Sýrie v minulém měsíci asi 50 lidí, přičemž poloviční počet se stihl vrátit zpět do vlasti. Tito navrátilci představují vážnou bezpečnostní hrozbu, neboť se lze domnívat, že se pokusí vyvinout vliv na místní muslimské komunity. K podobným krokům se uchýlila i britská nebo francouzská vláda, která na nebezpečí, jež islamističtí bojovníci představují, upozorňuje dlouhodobě.

Důvodnost podezření vyšla na povrch o jen pár dní později, když bezpečnostní síly vyhlásily 31. července pohotovost poté, co policie obdržela informaci, že se militantní skupina připravuje spáchat útok na západní cíle, Norsko nevyjímaje. Ačkoliv k útoku nakonec nedošlo a důvěryhodnost původní informace tak poklesla, podle šéfky Bjoernland hrozba, i když v současnosti o něco nižší, stále visí ve vzduchu a nelze ji proto podceňovat.

28. 7. – Účast Británie na rozsáhlém cvičení v Polsku

Nový britský ministr obrany Michael Fallon oznámil, že se Velká Británie bude v říjnu účastnit rozsáhlého cvičení s názvem Black Eagle konajícího se v Polsku, kde má v plánu vyslat 1350 členů vojenského personálu a přes 350 obrněných a jiných vozidel. Toto nasazení bude představovat dosud největší britské zapojení ve východní Evropě od roku 2008. Velká Británie má zde prozatím nasazeny stíhací letouny Eurofighter Typhoon jakožto součást širší podpory Severoatlantické aliance tomuto regionu v kontextu napjaté situace s Ruskem ohledně ukrajinské krize a anexe Krymu.  Britské jednotky se již také zapojily s ostatními spojenci do několika cvičení NATO v této oblasti, kdy další manévry se očekávají v srpnu při akci zvané Sabre Junction.

29. 07. – USA a Velká Británie podepsaly novou jadernou smlouvu

Spojené státy podepsaly s Velkou Británií novou tajnou smlouvu o jaderných zbraních, která aktualizuje Vzájemnou obrannou dohodu z roku 1958. Přestože se britské autority k tomuto kroku dosud nevyjádřily, americký prezident Barack Obama ve své zprávě pro Kongres uvedl, že daná smlouva „umožní vzájemnou výměnu utajovaných informací týkajících se atomových zbraní, jaderných technologií či kontrolovaných jaderných informací, materiálů a zařízení pro rozvoj obranného plánování, školení personálu a evaluaci schopností potenciálního nepřítele, dále také informací o vývoji nosičů a výzkumu, vývoji a konstrukci vojenských reaktorů.“ Dohoda, jejíž platnost je deset let a jejíž obsah zůstane tajemstvím, je stěžejní pro další zachování britského jaderného systému Trident, který se v posledních letech ocitá pod značnou kritikou, kdy se objevují požadavky i na úplné jaderné odzbrojení země. Na druhou stranu z posílení spolupráce s USA například na konstrukci jaderných hlavic vyvstávají nové otázky o nezávislosti britského deterrentu.

30. 7. – Další sankce EU a USA proti Rusku

Evropská unie a Spojené státy oznámily další zostření sankcí vůči Rusku za jeho roli v pokračujícím konfliktu na východní Ukrajině. Jedná se doposud o vůbec neostřejší ekonomické sankce, jejichž cílem je zasáhnout ruský obranný, energetický a bankovní sektor. Brusel uvalil na Rusko zbrojní embargo, omezil vývoz vyspělých technologií a zakázal prodej technického vybavení pro těžbu ropy. Ruské státní banky budou mít také omezené možnosti získávat kapitál na evropských finančních trzích. Washington uvalil sankce na klíčové ruské zbrojní a energetické podniky a některé banky již v polovině tohoto měsíce. Nově na americkém seznamu ale přibyly i tři největší ruské banky: VTB, Bank of Moscow a Ruská zemědělská banka (Rosselkhozbank), které byly vyloučeny z amerického finančního systému.

Spojené státy i Evropská unie tak výrazně přitvrdily ve své reakci na ruské zapojení do ukrajinského konfliktu a významnou roli zde nepochybně hrálo sestřelení malajsijského letounu MH17, na jehož palubě zahynuly téměř tři stovky lidí, z valné většiny evropských občanů. Přestože nové sankce budou mít daleko výraznější dopad na ruskou ekonomiku než ty předchozí, zůstává otázkou, do jaké míry a zda vůbec ovlivní jednání Moskvy. Jak poznamenává Gavin Hewitt z BBC, nová opatření mají tři slabiny. Zaprvé, zbrojní embargo se týká pouze nových kontraktů a ne již existujících. (Francii tedy nic nebrání dodat Rusku lodě Mistral). Za druhé, zákaz vývozu vyspělých technologií pro energetický sektor se netýká těžby zemního plynu, na kterém je Evropa tak závislá. A v neposlední řadě, sankce pro bankovní sektor se vztahují pouze na státní banky, zatímco ty soukromé zůstávají nedotčeny. Účinnost sankcí v současné podobě zpochybňuje ve svém komentáři pro BBC také Joanna Humphreys, která poznamenává, že sankce proti ruskému bankovnímu sektoru mohou být spíše kontraproduktivní a z dlouhodobého hlediska mohou poškodit více samotnou EU.

30. 07. – Nová strategická koncepce amerického letectva

Americké vzdušné síly zveřejnily svou novou strategickou koncepci pro nadcházejících 30 let. Dvaadvaceti stránkový dokument s názvem „America’s Air Force: A Call to the Future“ volá zejména po užších vazbách na obranný průmysl, lepších vztazích s Kongresem a větší flexibilitu v personální politice i akvizicích nové techniky. Dokument nastavuje spíše obecný strategický rámec pro nadcházející dekády s velmi široce definovanými cíly. Konkrétnější návrhy a cíle pro nadcházejících 20 let má obsahovat až další připravovaný dokument s názvem „Strategic Master Plan“, který by měl být dokončen do konce tohoto roku.

31. 7. – Itálie v rozsáhlem zátahu proti organizovanému zločinu

Italská policie zadržela několik členů rozsáhlého mafiánského klanu ‚Ndrangheta, jež se podílel na pašování kokainu po celé Evropě. K dopadení šestnácti členů klanu v Nizozemsku, Itálii a Německu přispěla výpověď ženy, bývalé vězenkyně tohoto mafiánského gangu. Podle římského zpravodajce BBC Alana Johnstona bylo pro policisty velmi těžké proniknout mezi mafiány ze syndikátu ´Ndrangheta, neboť ten je založený na velmi těsných a úzce provázaných rodinných poutech. Klan Cacciola, odkud pocházeli zatčení muži, údajně držel „udavačku“ v otrockých podmínkách do doby, než se jí podařilo utéct a zkontaktovat policii. V červnu označil papež František mafiánskou skupinu za adoraci zla a pohrdání obecným dobrem.

31. 7. – NATO není připraveno na případný útok z Ruska

Obranný výbor Dolní sněmovny britského parlamentu přišel s tvrzením, že Severoatlantická aliance není dostatečně připravena na případný útok Ruska na některý členský stát a potřebuje radikální reformu. Přestože členové výboru spatřují riziko konvenčního vojenského útoku málo pravděpodobným, varují před novými bezpečnostními hrozbami, jako jsou kybernetické útoky či využití nevládních milic, které považují za novou podstatu ruské taktiky. Britští poslanci proto navrhli, aby tyto hrozby byly začleněny do článku 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně členských států NATO, kdy dále doporučují trvalou přítomnost spojeneckých jednotek ve „zranitelných“ pobaltských zemích či dramatické zlepšení dosavadních sil rychlé reakce. Výbor dále upozornil, že by NATO někdy nemuselo najít kolektivní politickou vůli ke společné akci k odražení případného útoku stejně, jako by veřejné mínění nemuselo podpořit užití vojenské síly na základě článku 5 při konfrontaci s Ruskem. Zpráva tvrdí, že letošní události na Ukrajině, kybernetický útok na Estonsko z roku 2007 či ruská invaze do Gruzie v roce 2008 mají být pro Alianci, která musí Rusko začít vnímat jako územní hrozbu, probuzením. Výbor zároveň doporučil britské vládě, aby při zářijovém summitu ve Walesu zaujala roli lídra a využila ho k deklaraci, že obranné výdaje země udrží nad 2 % HDP i do budoucna.

Autoři: Juraj Nosál, Martina Ulmanová a Silvie Janičatová, studenti Mezinárodních vztahů a Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.